Knihovna · Dějiny Čagataj-chána a jeho potomků

Ediční poznámka

Třetí svazek řady obsahuje Rašídův oddíl o Čagatajovi, druhém synu Čingischánově, a o jeho potomcích. Čagatajův ulus zahrnoval střední Asii: údolí Ili a Sedmiříčí, Mávará an-nahr (Zaamudaří se Samarkandem a Bucharou) a oázy východního Turkestánu. Byl nejslabší a nejvíce rozvrácený z mongolských ulusů. Rašídův text ukazuje proč. Čagatajovci o ulus soupeřili mezi sebou a jejich osudy určovali velcí cháni, kteří dosazovali a sesazovali jeho vládce. Usedlé oblasti Zaamudaří navíc spravovali úředníci velkého chána, nikoli Čagatajovci. Od šedesátých let 13. století ovládl ulus Ögedejův vnuk Kaidu, který celá desetiletí válčil s Kublajem.

Oddíl sleduje Rašídovo obvyklé členění:

• část první: rodokmen Čagatajových synů a vnuků,
• část druhá: dějiny Čagataje a jeho nástupců (Kara-Hülegü, Jesü-Möngke, regentka Orghana, Alghu, Barak, Duva) a zpráva o Čagatajových ministrech. Rašíd ji nedokončil, text končí uprostřed věty,
• část třetí: chybí úplně.

Překlad je pořízen přímo z perského textu edice E. Blocheta, Djami el-Tévarikh, tome II (Gibb Memorial Series XVIII/2, 1911), tištěné strany 153–197. Jde o pracovní překlad pořízený umělou inteligencí bez opory v tištěném překladu. Nejistá čtení jmen jsou označena otazníkem v závorce (?). Mezery v rukopisech jsou vyznačeny v hranatých závorkách nebo třemi tečkami. Nadpisy jsou Rašídovy. Letopočty podle hidžry jsou převedeny v závorce.