Knihovna
34 titulů. Každou knihu lze číst online po kapitolách nebo stáhnout jako EPUB či PDF.
Mongolská říše a cesty na Východ
1916–1918
Ve světové válce
Ottokar Czernin
Patnáctý ministr zahraničí Rakouska-Uherska psal tuhle knihu roku 1919, půl roku po pádu monarchie, kterou měl zachránit. Vyjednával v Brestu Litevském s Trockým, uzavíral s Ukrajinou „chlebový mír“ ve dnech, kdy ve Vídni vypukly hladové nepokoje, a v dubnu 1918 padl po sixtovské aféře. Je to obhajoba — a zároveň jediný pohled zevnitř na rozhodování, které monarchii stálo existenci. První české vydání.
1162–1227
Čingischán
Rašíd ad-Dín
Dějiny Čingischána z perského Sborníku letopisů, od kmenů mongolské stepe a pověstí o jeho předcích po smrt dobyvatele roku 1227, v českém výboru s vysvětlivkami podle ruského překladu I. N. Berezina. Připravujeme Tajnou kroniku Mongolů.
1300–1311
Dějiny Čingisovců
Rašíd ad-Dín
Dějiny Čingischánových synů a nástupců, od Džučiho, Čagataje, Ögedeje a Toluje po Kublaje a Temüra, z perského Sborníku letopisů Rašíd ad-Dína (vezíra ilchánů), v novém českém překladu podle edice E. Blocheta (1911), s vysvětlivkami. Vychází po svazcích, každý o jednom panovníkovi nebo dvojici panovníků.
1220–1224
Cesta mistra Čchang-čchuna na západ
Li Č’-čchang
Český překlad cestopisu Čchang-čchun čen-žen si-jou-ťi (1228) s vysvětlivkami, podle anglického překladu E. Bretschneidera (1888).
1220–1231
Vpád Tatarů
Ibn al-Athír
První mongolský vpád do zemí islámu, jak jej z Mosulu zaznamenal arabský kronikář a současník: pád Buchary a Samarkandu, útěk chórezmšáha, tažení přes Kavkaz na Rus, zkáza Chorásánu. Úplný český překlad posledních dvanácti let kroniky al-Kámil, přímo z arabštiny, s vysvětlivkami.
1221–1237
Dvě sungské zprávy o Mongolech
Čao Kung, Pcheng Ta-ja a Sü Tching
Nejstarší čínské zprávy očitých svědků o Mongolech: Čao Kung u vojevůdce Muchaliho v Jen-ťingu roku 1221 a členové sungských poselstev ke dvoru chána Ögedeje o zemi, zvycích, správě, daních a válečném umění Mongolů. Úplný český překlad z čínštiny s vysvětlivkami, ověřený podle komentovaného vydání Wang Kuo-weje.
1237–1320
Cesta do Velkých Uher
Riccardus · bratr Julián · Béla IV. · Johanca Uherský
Dominikán bratr Julián našel roku 1236 u Volhy Uhry, kteří rozuměli jeho řeči, a přivezl domů varování před Tatary, kterému nikdo nevěřil. Za tři roky přišli. Čtyři latinské zprávy z let 1237–1320: protokol o Juliánově cestě, jeho vlastní dopis s chánovým ultimátem, prosba Bély IV. o pomoc po vpádu a relace františkána z Baškirie o osmdesát let později.
1241–1242
Žalozpěv o zkáze Uher
Mistr Rogerius
Arcijáhen varadínský přečkal mongolský vpád do Uher skryt v lesích a potom v tatarském zajetí. Vypráví, proč se země rozpadla dřív, než do ní kdokoli vpadl, i co sám viděl ve Varadíně, u bitvy na Slané a na útěku zpustošenou zemí. Úplný český překlad z latiny s vysvětlivkami.
1245–1247
Dějiny Mongolů, které nazýváme Tartary
Jan z Plano Carpini
Český překlad Carpiniho Historia Mongalorum z latiny, s vysvětlivkami.
1253–1255
Cesta do východních krajů světa
Vilém z Rubruku
Český překlad cestopisu františkána Viléma z Rubruku ke dvoru velkého chána Mangua, s vysvětlivkami.
1275–1317
Mniši chána Kublaje
Syrský anonym
Dva nestoriánští mniši z Kublajovy Číny: Rabban Sauma, kterého ílchán Arghun vyslal roku 1287 jako posla do Konstantinopole, Říma, Paříže a Gaskoňska, a jeho žák Markos, zvolený patriarchou církve Východu jako Mar Jahballaha III. Úplný český překlad syrského životopisu s vysvětlivkami, podle E. A. W. Budge (1928) a P. Bedjana (1895).
1394–1427
Otrokem u Turků a Tatarů
Hans Schiltberger
Bavorský zeman vyšel roku 1394 z Mnichova s křižáckým tažením krále Zikmunda, u Nikopole padl do zajetí a jedenatřicet let sloužil Bajezidovi, Tamerlánovi a tatarským knížatům; roku 1427 se vrátil domů. Úplný český překlad s vysvětlivkami a třemi rejstříky, podle norimberského rukopisu ve vydání Valentina Langmantela (1885).
1403–1406
Poselstvo k Tamerlánovi
Ruy González de Clavijo
Kastilský vyslanec vyplul roku 1403 z Cádizu k Timurovi a vrátil se roku 1406. Viděl Konstantinopol půl století před pádem a Timurův dvůr v jeho posledním roce. Úplný český překlad s vysvětlivkami.
Osmanská říše
1553–1556
Zrcadlo zemí
Seydi Ali Reis
Osmanský admirál ztratil roku 1554 u indických břehů celé egyptské loďstvo a vracel se dva a půl roku domů po souši: Gudžarátem, Sindhem, Dillí, Kábulem, Transoxanií, Chórezmem a Persií. Byl u smrti mughalského císaře Humájúna i u lsti, kterou dvůr jeho smrt tajil. Úplný český překlad s úvodem a vysvětlivkami.
1863
Dervišem po Střední Asii
Ármin Vámbéry
Maďarský orientalista prošel roku 1863 v přestrojení za derviše z Teheránu přes turkmenskou poušť do Chívy, Buchary a Samarkandu. Nesměl si dělat poznámky; otrokářský trh v Buchaře, popravy zajatců v Chívě i pochod pouští, kde umírali velbloudi i lidé, si po měsíce pamatoval a zapsal až v bezpečí. Úplný český překlad s edičním úvodem a vysvětlivkami.
Francie prvních Bourbonů
1579–1640
Paměti maršála de Bassompierre
François de Bassompierre
Deník mého života: paměti dvořana, vojáka a vyslance Jindřicha IV. a Ludvíka XIII., psané v Bastile. Český výbor s vysvětlivkami podle vydání markýze de Chantérac (1870–1877). Vyšly oba díly: Díl I (1579–1621) se zimou v rudolfínské Praze a Díl II (1622–1640) s obléháním La Rochelle a dvanácti lety v Bastile.
1627–1688
La Grande Mademoiselle: Paměti Mademoiselle de Montpensier
Anne Marie Louise d'Orléans, vévodkyně z Montpensier
Paměti nejbohatší princezny Evropy, dcery Gastona Orleánského a sestřenice Ludvíka XIV.: dvůr Ludvíka XIII., Fronda, v níž dala z Bastily vypálit na královské vojsko, vyhnanství a Versailles. Úplný český překlad podle vydání A. Chéruela (1858–1859) s poznámkami. Svazek I: Mládí a Fronda (1627–1653).
1643–1664
Dějiny Francie od smrti Ludvíka XIII.
Benjamin Priolo
Regentství Anny Rakouské, Mazarin a Fronda, pyrenejský mír a první léta osobní vlády Ludvíka XIV. očima Mazarinova a Condého prostředníka, latinsky 1665. Úplný český překlad s vysvětlivkami.
1691–1723
Paměti vévody de Saint-Simon
Louis de Rouvroy, vévoda de Saint-Simon
Úplný český překlad pamětí vévody de Saint-Simon, největšího svědka dvora Ludvíka XIV. a Regentství, podle vydání A. Chéruela (1856), s poznámkami a vysvětlivkami. Vyšly Díl I (1691–1702) a Díl II (1702–1709).
Třicetiletá válka
1620–1641
Deník z třicetileté války
Augustin von Fritsch
Deník bavorského vojáka, který prošel třicetiletou válku od mušketýra po plukovníka: Bílá hora, Wimpfen, Lutter, s Pappenheimem u Maastrichtu a Lützenu, Nördlingen, Wittenweier, Wolfenbüttel. Úplný český překlad s vysvětlivkami podle tisku Lorenze Westenriedera (Mnichov 1792).
1621
První část nynějších válek v Německu
Anonym (A. L.)
Španělský tisk z Sevilly o českém povstání, volbě falckraběte, tažení Maxmiliána Bavorského a Bucquoye a bitvě na Bílé hoře 8. listopadu 1620, psaný katolickým a prohabsburským pohledem pro sevillské čtenáře; v dodatku zprávy o Béarnu a Valtellině. Úplný český překlad podle skenů tisku, s vysvětlivkami.
1624–1636
Vyprávění Sydnama Poyntze, 1624–1636
Sydnam Poyntz
Vzpomínky anglického žoldnéře, sepsané roku 1636 po návratu do Anglie: nizozemská služba, Mansfeldovo tažení do Uher, turecké zajetí a útěk, pak válka za Sasy a císaře, Gustav Adolf, Lützen, Nördlingen a zpráva o smrti Valdštejna. Úplný český překlad vydání A. T. S. Goodricka (Londýn 1908), s úvodem editora, dodatky a vysvětlivkami.
1626–1634
Paměti generála Monra
Robert Monro
Paměti generála Monra 1626–1634. Očité svědectví skotského důstojníka o službě u dánského krále Kristiána IV. a poté u švédského krále Gustava Adolfa za třicetileté války. Poprvé vydáno 1637; český překlad podle modernizovaného anglického vydání Ex-Classics (2017, public domain), opatřený vysvětlujícími poznámkami.
1627–1634
Dopisy Albrechta z Valdštejna
Albrecht z Valdštejna
Důvěrné dopisy a úřední písemnosti císařského vojevůdce z let 1627–1634, zasazené do vyprávění Friedricha Förstera o Valdštejnově životě a taženích. Úplný český překlad Försterova vydání (Berlín 1828–1829) s poznámkami. Svazek I: život do roku 1627, tažení let 1627 a 1628, obléhání Stralsundu a dopisy č. 1–270, většinou plukovníku Hansi Georgu von Arnim.
1629–1631
Obležení, dobytí a zkáza Magdeburku
Otto von Guericke
Radní a stavitel města, který byl roku 1631 u toho, vypráví, jak se Magdeburk spojil se švédským králem, jak jej Tilly a Pappenheim obklíčili a jak 20. května padl ztečí, vyhořel a přišel o většinu obyvatel. Není to nezaujatá kronika, nýbrž obhajoba rady obviňované ze zrady. Úplný český překlad vydání z roku 1860 s vysvětlivkami.
1630–1639
Itinerář
Thomas Carve
Irský kněz z Tipperary, kaplan irských pluků v císařské službě, popisuje cestu z Irska přes Londýn a Gdaňsk do Německa, Valdštejnův pád a smrt v Chebu očima přátel Waltera Butlera a Waltera Devereuxe, kteří ji způsobili, a tažení v Lotrinsku, Hesensku a Pomořansku až do roku 1639. Úplný český překlad prvního dílu s poznámkami.
1630–1635
Dějiny válek Ferdinanda II. a III.
Galeazzo Gualdo Priorato
Italský voják a diplomat, který sloužil u Valdštejna, líčí léta 1630–1635 od vylodění Gustava Adolfa přes Magdeburk, Breitenfeld a Lützen, Valdštejnův konec a Nördlingen po pražský mír a vstup Francie do války – válku viděnou z císařské strany, ale s respektem k protivníkům. Úplný český překlad první části díla s vysvětlivkami.
1656
Lékařská a politická rozprava
Tobias Geiger
Spis mnichovského lékaře, který se přes dvaaosmdesát let starý ohlíží za polním lékařstvím v Uhrách a při tažení do Čech roku 1620, líčí zkázu vojska zkaženým proviantem a operace potulných řezačů kamene a kýl, po nichž nemocní do hodin umírali, a žádá, aby lékaři sami ovládali chirurgii a při mnichovském špitále vznikla škola. Úplný český překlad z rukopisu Bavorské státní knihovny, s vysvětlivkami.
Francouzská revoluce
1788–1789
Co je třetí stav?
Emmanuel-Joseph Sieyès
Úplný český překlad pamfletu, který v lednu 1789 dal třetímu stavu program: národ jsou ti, kdo pracují, a ústavu může dát jen národ sám. Podle třetího vydání s vyznačením autorových přídavků, s Esejí o privilegiích, úvodem Edma Championa (1888) a vysvětlivkami.
1789–1794
Paměti Louveta de Couvray
Jean-Baptiste Louvet de Couvray
Úplný český překlad pamětí girondisty a romanopisce, který v Konventu obvinil Robespierra a jako psanec prošel Bretaň, Gironde a půl Francie až do skrýše v pohoří Jura. S úvodní studií F.-A. Aularda a s Obžalobou Maximiliena Robespierra; podle prvního úplného vydání (1889), s vysvětlivkami.
1754–1793
Paměti paní Rolandové
Manon Roland
Úplný český překlad pamětí Manon Rolandové, ženy ministra Rolanda a duše girondistického salonu, psaných ve vězení před popravou roku 1793: dětství a mládí, svědectví o revoluci a portréty jejích aktérů, poslední úvahy a dopisy z vězení. Podle kritického vydání Clauda Perrouda (1905), s vysvětlivkami.
1789–1793
Paměti markýze de Ferrières (1789–1793). Český výbor
Charles-Élie de Ferrières
Český výbor s vysvětlivkami ze všech tří svazků pamětí markýze de Ferrières, poslance šlechty v Ústavodárném shromáždění, podle vydání Berville & Barrière (Paříž, Baudouin frères, 1821–1822): od svolání generálních stavů roku 1789 přes 14. červenec, říjnové dny, federaci, Varennes, 10. srpen 1792 a zářijové masakry po proces a popravu Ludvíka XVI. v lednu 1793; s výběrem z příloh.
Soumrak starého světa
1914–1915
Carské Rusko za velké války
Maurice Paléologue
Francouzský velvyslanec v Petrohradě si od prvního dne červencové krize 1914 do června 1915 zapisoval každý večer, co slyšel a viděl: audience u Mikuláše II., salony, kde se mluví o Rasputinovi, nemocnice plné raněných z Haliče, dvůr, který se chová, jako by se nic neměnilo, a armádu bez nábojů. První český překlad I. dílu s vysvětlivkami u prvního výskytu každého jména, s mapami a rejstříkem.
1914–1916
S baterií pětasedmdesátek
Paul Lintier
Dva deníky, které si francouzský dělostřelec psal u svého děla od prvního dne mobilizace v srpnu 1914 po odpoledne, kdy padl — v březnu 1916. V prvním svazku je obsluha děla a válka je pohyblivá; ve druhém velí dělu číslo 1233 a válka se stala prací v blátě. Lintier nedělá z vojáků hrdiny ani z nepřítele zvířata. Úplný český překlad obou svazků s vysvětlivkami.
Carské Rusko a revoluce
1914–1915
Carské Rusko za velké války
Maurice Paléologue
Francouzský velvyslanec v Petrohradě si od prvního dne červencové krize 1914 do června 1915 zapisoval každý večer, co slyšel a viděl: audience u Mikuláše II., salony, kde se mluví o Rasputinovi, nemocnice plné raněných z Haliče, dvůr, který se chová, jako by se nic neměnilo, a armádu bez nábojů. První český překlad I. dílu s vysvětlivkami u prvního výskytu každého jména, s mapami a rejstříkem.
1919–1921
Mé zklamání z Ruska
Emma Goldmanová
Americká anarchistka, kterou Spojené státy roku 1919 deportovaly do sovětského Ruska, líčí dva roky v Petrohradě, v Moskvě a na Ukrajině: setkání s Leninem a Kropotkinem, Kronštadt, Čeku a pronásledování anarchistů – i to, jak ztratila víru v bolševickou revoluci. Úplný český překlad obou částí (1923 a 1924) v jednom svazku, s vysvětlivkami.
1920–1922
Bolševický mýtus
Alexander Berkman
Anarchista, kterého Spojené státy roku 1919 deportovaly spolu s Emmou Goldmanovou do sovětského Ruska, zapisuje den po dni dva roky v Petrohradě, v Moskvě, na Ukrajině i na dalekém severu: Lenin, Machno, Čeka, Kronštadt a hladovka anarchistů. Úplný český překlad včetně závěrečné kapitoly, kterou nakladatel vypustil, s vysvětlivkami.
