Vilém z Rubruku: Cesta do východních krajů světa
Zpráva králi Ludvíkovi IX. o cestě k Mongolům, 1253–1255
O knize
Na jaře 1253 se flanderský františkán Vilém z Rubruku vydal z Konstantinopole k Mongolům. Nebyl oficiálním vyslancem: chtěl kázat a pečovat o křesťany mezi „Tartary“ a nesl královský list pro Sartacha, o němž se tvrdilo, že je křesťan. Od Sartacha ho poslali k Baatuovi na Volhu a odtud napříč Asií ke dvoru velkého chána Mangua, kam dorazil koncem prosince 1253. Na jaře 1254 pobýval v Karakorum, v létě se vydal zpět a v srpnu 1255 dorazil do Tripolisu ve Svaté zemi. Protože se král mezitím vrátil do Francie, sepsal pro něj zprávu latinsky jako dlouhý dopis.
Zpráva patří k nejcennějším středověkým svědectvím o Mongolské říši v době jejího největšího rozmachu. Rubruk z vlastního pozorování popisuje život kočovníků, organizaci chánova dvora, poselstva, poštovní stanice i výběr daní a zaznamenává náboženskou pestrost říše: nestoriány, buddhisty, muslimy i šamany.
Ukázka
„Po dva měsíce, od chvíle, kdy jsme opustili Soldaiu, až do příchodu k Sartachovi, jsme nikdy nespali v domě ani ve stanu, nýbrž vždy pod širým nebem nebo pod svými vozy; a nikdy jsme neviděli žádné město, jen kumánské hroby ve velikém množství. Toho večera nám dal muž, který nás vedl, napít kumysu, a při jeho chuti jsem se zpotil hrůzou a úžasem, neboť jsem ho nikdy předtím nepil. Zdál se mi však velmi chutný, jakým vskutku je.“
O tomto vydání
Překlad vychází z anglického vydání W. W. Rockhilla The Journey of William of Rubruck to the Eastern Parts of the World, 1253–55 (Hakluyt Society, Londýn 1900), které je volným dílem. Pečlivě jej přeložila umělá inteligence. Rockhillovy odborné poznámky nejsou převzaty; vysvětlivky pod čarou jsou nové a jsou určeny českému čtenáři. Nadpisy kapitol jsou redakční.
Na obálce: bitva u Lehnice 1241 – miniatura z Hedvičina kodexu (Slezsko 1353), J. Paul Getty Museum, Ms. Ludwig XI 7, fol. 11v.
← Zpět do knihovny · Období: Mongolská říše a cesty na Východ