Knihovna · Cesta do východních krajů světa

XXXIV. O veliké slavnosti v Karakorum

Od svátku Letnic (31. května) začali připravovat listy, které měl (chán) poslat Vám. Mezitím se vrátil do Karakorum a slavil svou velikou slavnost v oktávu Letnic (7. června), a chtěl, aby všichni vyslanci byli přítomni jejímu poslednímu dni. Poslal i pro mne; ale já jsem šel do kostela pokřtít tři děti jednoho chudého Němce, kterého jsem tam nalezl. Mistr Vilém byl na této slavnosti vrchním číšníkem, neboť to on zhotovil strom, z něhož tekly nápoje; a všichni, chudí i bohatí, zpívali, tančili a tleskali před chánem. Tu k nim promluvil a řekl: „Poslal jsem své bratry daleko a vystavil jsem je nebezpečí mezi cizími národy. Nyní ať se ukáže, co učiníte vy, až vás budu chtít poslat rozšiřovat naši říši.“ Každého z těch čtyř dnů měnili šat, který jim byl každý den dán celý jedné barvy od bot až po turbany (tyaram). V té době jsem tam viděl vyslance chalífy z Baldachu¹, kterého nosili ke dvoru v nosítkách mezi dvěma mezky, a někteří o něm říkali, že s nimi uzavře mír, za což jim má dát do vojska deset tisíc jezdců.