Knihovna · Cesta do východních krajů světa

II. O Tartarech a jejich obydlích

Nikde nemají stálých sídel a nevědí, kde bude jejich příští. Rozdělili si mezi sebou Scythii, která se prostírá od Dunaje až k východu slunce; a každý hejtman podle toho, má-li pod sebou více či méně lidí, zná meze svých pastvin a ví, kde má pást v zimě a v létě, na jaře a na podzim.¹ V zimě totiž sestupují do teplejších krajů na jihu, v létě vystupují do chladnějších k severu. Pastviny bez vody spásají v zimě, když tam leží sníh, neboť sníh jim slouží místo vody.

Obydlí, v němž spí, stavějí na kruhové kostře z propletených prutů, které se sbíhají nahoře do malé okrouhlé obruče, z níž nahoru vybíhá jakýsi límec jako komín; a tuto kostru pokrývají bílou plstí. Plst často natírají vápnem nebo bílou hlínou či práškem z kostí, aby se zdála bělejší, a někdy ji dělají též černou. Plst kolem onoho límce nahoře zdobí rozličnými pěknými vzory. Také před vchod zavěšují plst zdobenou rozmanitými barevnými vyšívanými vzory. Plst totiž vyšívají, barevnou i jinou, a zobrazují na ní vinné révy a stromy, ptáky a zvířata. A tyto domy dělají tak veliké, že mají někdy třicet stop napříč. Sám jsem jednou naměřil mezi stopami kol vozu dvacet stop, a když byl dům na voze, přečníval kola na obě strany nejméně o pět stop. Sám jsem napočítal u jednoho vozu dvaadvacet volů, kteří táhli jeden dům, jedenáct vedle sebe přes šíři vozu a dalších jedenáct před nimi. Náprava vozu byla tak veliká jako stěžeň lodi a jeden muž stál ve vchodu domu na voze a poháněl voly.

Kromě toho pletou z tenkých proutků čtyřhranné schránky velikosti velké truhly a přes ně od jednoho konce k druhému kladou klenutí jako želví krunýř, rovněž z proutí, a v přední stěně udělají malá dvířka; potom tuto truhlu čili domek pokryjí černou plstí napuštěnou lojem nebo ovčím mlékem, aby jí nepronikl déšť, a zdobí ji rovněž vyšíváním. Do takových truhel ukládají všechny své lůžkoviny a cennosti a pevně je přivazují na vysoké vozy tažené velbloudy, aby mohli přebrodit řeky. Takové truhly z vozu nikdy nesnímají.

Když postaví svá obydlí na zem, obracejí dveře vždy k jihu, a potom rozestaví vozy s truhlami po obou stranách blízko domu, na polovinu dohozu kamenem, takže obydlí stojí mezi dvěma řadami vozů jako mezi dvěma zdmi. Paní si dělají nejkrásnější vozy, které bych Vám nedovedl popsat jinak než kresbou, a všechny bych Vám je namaloval, kdybych uměl malovat. Jediný bohatý Moal neboli Tartar má takových vozů s truhlami dobře sto nebo dvě stě. Baatu má šestadvacet žen a každá z nich má velké obydlí, nepočítaje jiná, malá, která stavějí za tím velkým a která jsou jako komůrky, v nichž bydlí švadleny; a ke každému z těchto velkých obydlí náleží dobře dvě stě vozů. A když stavějí své domy, první žena postaví své obydlí na nejzazší západní straně a po ní ostatní podle svého pořadí, takže poslední žena bude na nejzazším východě; a mezi obydlím jedné ženy a druhé bude vzdálenost dohozu kamenem. Orda bohatého Moala vypadá jako veliké město, ačkoli v ní bude velmi málo mužů.² Jedna dívka vede dvacet nebo třicet vozů, neboť země je rovná; svážou vozy s voly nebo velbloudy jeden za druhým, dívka sedí na předním a pohání vola a všechny ostatní jdou za ním týmž krokem. Stane-li se, že přijdou na nějaký špatný kus cesty, rozvážou je a převedou je jeden po druhém. Jedou tedy pomalu, jako by šla ovce nebo vůl.

Když postaví své obydlí, dveřmi obrácené k jihu, postaví lože pána domu na severní straně. Strana žen je vždy východní, to jest po levici pána domu, když sedí na svém loži s tváří obrácenou k jihu; strana mužů je západní, to jest po pravici. Muži, kteří vcházejí do domu, by nikdy nezavěsili své luky na straně žen. A nad hlavou pána je vždy obraz z plsti, jako panenka nebo soška, který nazývají bratrem pána; jiný podobný je nad hlavou paní, kterému říkají bratr paní; a jsou připevněny ke stěně. A výše mezi nimi dvěma je malý vyzáblý, který je jakoby strážcem celého obydlí.³ Paní si ve svém domě po pravé straně, na viditelném místě u nohou svého lože, klade kozí kůži naplněnou vlnou nebo jinou látkou a vedle ní docela malou sošku, hledící směrem ke služebným a ženám. U vchodu na straně žen je ještě další obraz s kravským strukem pro ženy, které dojí krávy; neboť k povinnostem žen patří dojit krávy. Na druhé straně vchodu, k mužům, je jiná soška s kobylím strukem pro muže, kteří dojí kobyly.

A když se sejdou k pití, nejprve pokropí nápojem obraz, který je nad hlavou pána, potom ostatní obrazy popořadě. Potom vyjde sluha z obydlí s pohárem a nápojem a kropí třikrát k jihu, pokaždé poklekaje, a to na poctu ohni; potom k východu, a to na poctu vzduchu; potom k západu na poctu vodě; k severu kropí za mrtvé. Když pán vezme pohár do ruky a chystá se pít, nejprve vylije část na zem. Kdyby pil sedě na koni, vylije nejprve, než se napije, trochu na šíji nebo na hřívu koně. Když pak sluha pokropil ke čtyřem stranám světa, vrátí se do domu, kde jsou dva sluhové připraveni se dvěma poháry a podnosy, aby donesli nápoj pánovi a ženě, která sedí vedle něho na loži. A má-li pán více žen, ta, s níž té noci spal, sedí ve dne vedle něho a ostatní všechny musejí ten den přijít pít do jejího obydlí; toho dne se tam koná dvůr a dary, které se toho dne přinesou, se ukládají do pokladu oné paní.

Ve vchodu stojí lavice s měchem mléka nebo jiného nápoje a s poháry.

V zimě si připravují výtečný nápoj z rýže, z prosa a z medu; je čirý jako víno. A víno se k nim dováží z dalekých krajů. V létě dbají jen o kumys. Kumys stojí vždy u domu, před vchodovými dveřmi, a vedle něho stojí hráč se svou kytarou. Loutny a violy, jaké máme my, jsem tam neviděl, zato mnoho jiných nástrojů, které u nás nejsou známy. A když pán začne pít, jeden z přisluhujících zvolá mocným hlasem: „Ha!“, a hráč udeří do kytary; a když mají velkou hostinu, všichni tleskají rukama a také tančí za zvuku kytary, muži před pánem, ženy před paní. A když se pán napije, sluha zvolá jako předtím a hráč přestane hrát. Potom pijí všichni kolem, a někdy pijí věru hanebně a nenasytně. A když chtějí někoho vyzvat k pití, chytí ho za uši a táhnou, aby mu roztáhli hrdlo, a tleskají a tančí před ním. Rovněž když chtějí s někým uspořádat velké hodování a veselí, jeden vezme plný pohár a dva další jsou mu po pravici a po levici, a tak ti tři jdou zpívajíce a tančíce k tomu, kdo má pohár přijmout, a zpívají a tančí před ním; a když vztáhne ruku, aby pohár vzal, rychle jej odtáhnou a pak se zase vracejí jako předtím; a tak ho třikrát nebo čtyřikrát oklamou tím, že pohár odtáhnou, až se dobře rozjaří a dostane chuť, a potom mu pohár dají; a zatímco pije, zpívají, tleskají rukama a dupou nohama.