Knihovna · Cesta do východních krajů světa

XVII. O smrti Ken chána a o nástupu Mangu chána

Tuto ordu jsem tehdy neviděl, nýbrž až na zpáteční cestě. Povím Vám však, co potkalo jeho rodinu, jeho syna a jeho manželky. Když Ken chán zemřel, chtěl Baatu, aby se chánem stal Mangu. O smrti toho Ken chána jsem se nemohl dozvědět nic jistého. Bratr Ondřej říká, že zemřel po nějakém léku, který mu podali, a mělo se za to, že to Baatu dal udělat. Já jsem však slyšel jiný příběh. Ken chán vyzval Baatua, aby přišel a vzdal mu hold, a Baatu se vydal na cestu s velkou okázalostí. On i jeho lidé se však velice báli, a tak poslal napřed jednoho ze svých bratrů, jménem Stican; a když ten přišel ke Ken chánovi a měl mu podat pohár, vznikla hádka a zabili se navzájem. Vdova po tomto Sticanovi nás zdržela celý den, abychom šli do jejího obydlí a požehnali mu, totiž abychom se za ni modlili. Když tedy Ken chán zemřel, byl z vůle Baatuovy zvolen Mangu, a byl už zvolen, když tam byl bratr Ondřej.¹ Ken chán měl bratra jménem Siremon, který na radu Ken chánovy manželky a jejích vazalů táhl s velkou okázalostí k Mangu chánovi, jako by mu chtěl vzdát hold. Ve skutečnosti ho však zamýšlel zabít a vyhladit celou jeho ordu. A když už byl od Mangu chána vzdálen den nebo dva, musel na cestě nechat jeden ze svých vozů, který se polámal; a zatímco jej vozka opravoval, přišel kolem jeden z Mangu chánových mužů a pomáhal mu; a vyptával se tolik na jejich cestu, že mu vozka vyzradil, co Siremon zamýšlí. Ten muž pak od něho odešel, jako by mu na tom nezáleželo, zašel ke stádu koní, vybral si v něm nejsilnějšího koně, jakého mohl, a jel ve dne v noci ve velkém spěchu, až přijel do Mangu chánovy ordy a oznámil mu, co slyšel. Tu Mangu chán neprodleně svolal všechny své muže a dal kolem své ordy postavit tři kruhy ozbrojenců, aby nikdo nemohl vejít. Ostatní poslal proti tomu Siremonovi; ti ho zajali, neboť netušil, že jeho úmysly vyšly najevo, a přivedli ho i se všemi jeho muži do ordy. Když ho Mangu chán z toho zločinu obvinil, ihned se přiznal. Pak byl popraven on i starší syn Ken chánův a s nimi tři sta nejpřednějších mužů mezi Tartary. A poslali také pro jejich paní, aby je všechny mrskali hořícími pochodněmi a přiměli je tak k přiznání. A když se přiznaly, byly popraveny.² Jediný zůstal naživu mladý syn Ken chánův, příliš malý, aby se mohl spiknutí účastnit nebo o něm vědět, a na toho připadla otcova orda se vším, co k ní patřilo, s lidmi i se zvířaty. Na zpáteční cestě jsme kolem ní projížděli, ale moji průvodci se neodvážili k ní odbočit, ani když jsme jeli tam, ani když jsme se vraceli, neboť „paní národů seděla v žalu a nebylo nikoho, kdo by ji potěšil“.