Francouzská revoluce
1789–1793 · Francie
Francouzská revoluce vypukla v létě 1789, kdy se generální stavy svolané Ludvíkem XVI. k řešení státního bankrotu proměnily v Ústavodárné shromáždění. Po pádu Bastily 14. července a říjnovém pochodu na Versailles se monarchie ocitla pod kontrolou revolučních institucí; následující tři roky přinesly zrušení feudálních výsad, konfiskaci církevního majetku i ústavu z roku 1791 – a poté postupnou radikalizaci, která vyvrcholila pádem monarchie v srpnu 1792 a nastolením republiky.
Markýz de Ferrières, zvolený roku 1789 za šlechtu bailliage Saumur, patřil k umírněnému proudu monarchistů, kteří usilovali o ústavní monarchii anglického typu. Jeho paměti, sepsané krátce po odchodu z veřejného života a doplněné pozdější korespondencí, patří k nejcennějším svědectvím tohoto umírněného křídla – nabízejí analytický, nikoli jen kronikářský pohled na jednání generálních stavů, pád Bastily i postupný rozklad ústavní monarchie.
Knihy z tohoto období
Charles-Élie de Ferrières: Paměti markýze de Ferrières
Svědectví poslance Ústavodárného shromáždění, 1789–1791 (Paříž 1821)
Paměti umírněného ústavního monarchisty ze zasedání generálních stavů a Ústavodárného shromáždění, doplněné pozdější korespondencí s manželkou. Druhé, rozšířené vydání se životopisnou studií a historickými poznámkami M. M. Bervilla a Barrièra (Paříž, Baudouin frères, 1821–22, 3 díly).
Jean-Pierre Houël: Dobytí Bastily, 14. července 1789 (akvarel, kolem 1789)