O díle

Rašíd ad-Dín Fazlulláh Hamadání (asi 1247–1318) byl perský lékař, vezír a historik ve službách mongolských ilchanů v Persii, Gázána a Öldžejtüa. Na Gázánův příkaz sepsal dějiny Mongolů, které později rozšířil ve Sborník letopisů (Džámi at-tavárích) z počátku 14. století – první pokus o světové dějiny v islámské literatuře. Pro mongolskou část čerpal z dvorských záznamů a ze svědectví mongolských a čínských informátorů na ilchanském dvoře i z díla staršího historika Džuvajního; jeho dílo je proto pro dějiny mongolské říše pramenem prvního řádu.

Zde vybrané kapitoly sledují Čingischánovy syny Ögedeje, Džučiho, Čagataje a Toluje a jejich potomky a dále chány, kteří po Čingischánovi jeden po druhém usedli na trůn celé říše: Ögedeje, Güjüka, Möngkeho a Temüra, Kublajova vnuka a nástupce. Překlad vychází z Blochetova vydání a je rozdělen do šesti svazků, z nichž každý si lze zdarma stáhnout zvlášť jako EPUB nebo PDF.

O tomto vydání

Český překlad je pořízen přímo z perštiny podle vydání Edgara Blocheta, Djami el-Tévarikh … Tarikh-i moubarek-i Ghazani, histoire des Mongols, tome II (Gibb Memorial Series XVIII/2, Leiden – Londýn 1911), podle skenu z Gallicy (Bibliothèque nationale de France). Pečlivě jej přeložila umělá inteligence a opatřila vysvětlivkami k osobám, místům a mongolským reáliím. Překlad neprošel redakcí odborného historika; nejistá čtení jsou v textu označena otazníkem v závorce.

Ke stažení ve dvou formátech: EPUB 3 pro čtečky a telefony (vysvětlivky se otevírají klepnutím na číslo v textu) a PDF pro počítač a tisk (vysvětlivky pod čarou).

Na obálkách: původní grafická úprava projektu Staré texty, inspirovaná perským geometrickým ornamentem (girih).

Ukázka: Čingischánova slova o povahách synů

„Kdo chce dobře poznat mravy a moudrá naučení, ať jde k Čagatajovi. Kdo tíhne k velkorysosti a štědrosti a přeje si blahobyt a jmění, ať hledá přízeň Ögedejovu. A kdo touží po statečnosti, slávě, porážení vojsk a dobývání zemí a světa, ať slouží Tolujovi.“ (Čingischánova slova synům, z dějin Ögedeje-kaana)

1. Dějiny Ögedeje-kaana

Ögedej, třetí syn Čingischánův, byl zvolen velkým chánem roku 1229. Za jeho vlády byla dobyta říše Ťin v severní Číně, mongolská vojska vtrhla na Rus a do střední Evropy a vzniklo hlavní město Karakorum.

2. Dějiny Džuči-chána a jeho potomků

Džuči, nejstarší syn Čingischánův, zemřel ještě před otcem. Jeho synům Batuovi, Ordovi a Berkemu připadly západní stepi, z nichž vznikla Zlatá horda; svazek sleduje i tažení na Rus a do střední Evropy (1236–1242).

3. Dějiny Čagataj-chána a jeho potomků

Čagataj, druhý syn Čingischánův a strážce jasy, vládl střední Asii; po něm ulus nesoucí jeho jméno spravovali jeho synové a vnuci.

4. Dějiny Toluj-chána a Güjük-chána

Toluj, nejmladší syn Čingischánův, spravoval říši jako regent v letech 1227–1229. Güjük, syn Ögedejův, byl po dvouletém mezivládí zvolen třetím velkým chánem a vládl v letech 1246–1248.

5. Dějiny Möngke-kaana

Möngke, syn Tolujův, se stal čtvrtým velkým chánem roku 1251. Za jeho vlády vedl Hülegü tažení do Persie a Mezopotámie (dobytí Bagdádu 1258) a Kublaj do jižní Číny.

7. Dějiny Temür-kaana

Temür, vnuk Kublajův, byl jüanským císařem v Číně (Čcheng-cung) v letech 1294–1307 a posledním z chánů, jimž je ve Sborníku letopisů věnován samostatný oddíl.

Období

Historický úvod k Mongolské říši najdete na stránce období Mongolská říše a cesty na Východ.

← Zpět do knihovny