Ediční poznámka
Sedmý svazek řady obsahuje poslední oddíl Blochetova vydání, dějiny Temür-kaana (vládl 1294–1307). Temür byl vnuk a nástupce Kublajův a Rašídův současník. Rašíd oddíl psal za Temürova života a informace získával od vyslanců a kupců, kteří přicházeli z Číny na dvůr íránských ilchanů. Proto je text místy neúplný. Chybí některá data a oddíl nemá část třetí.
Oddíl zachycuje:
- rodokmen Temürův,
- Temürovo nastolení roku 1294, kterým skončil spor o nástupnictví mezi Kublajovými vnuky,
- uspořádání vlády: vezíry, titul sajjid adžall a fančany,
- příběh prince Anandy, správce Tangutu, který přijal islám,
- bitvy s Duvou a poté společně s Kaiduem a Duvou (1298–1301); v první z nich padl do zajetí a zahynul Temürův zeť Körgüz, kníže Öngütů,
- aféru s předraženými klenoty, na níž Rašíd ukazuje korupci kaanových ministrů.
Na konci je připojen Blochetův arabský kolofon z roku 1907.
Překlad je pořízen přímo z perského textu edice E. Blocheta, Djami el-Tévarikh, tome II (Gibb Memorial Series XVIII/2, 1911), tištěné strany 581–617. Jde o pracovní překlad pořízený umělou inteligencí bez opory v tištěném překladu. Nejistá čtení jsou označena otazníkem v závorce (?), mezery v rukopisech hranatými závorkami.