Knihovna · Stalinův stát · Ve Stalinově tajné službě

Ediční poznámka

O knize

Walter G. Krivickij, vlastním jménem Samuel Ginsberg (nar. 1899 v haličské Podwołoczysce), sloužil od počátku dvacátých let v sovětské vojenské rozvědce a v jejích službách žil pod cizími jmény po celé střední a západní Evropě, naposledy jako rezident v Haagu. V říjnu 1937, několik týdnů po vraždě svého přítele z mládí Ignace Reisse, se se Stalinovým režimem rozešel. Na konci roku 1938 odplul do Spojených států.

Tam vznikla tato kniha. Krivickij anglicky nepsal; jeho vyprávění dal anglickou podobu novinář Isaac Don Levine za pomoci literárního agenta Paula Wohla. Kapitoly vycházely nejprve na jaře 1939 na pokračování v týdeníku The Saturday Evening Post, knižně je pod názvem In Stalin's Secret Service vydalo nakladatelství Harper & Brothers v New Yorku 15. listopadu 1939. Londýnské vydání téhož roku neslo titul I Was Stalin's Agent; ten je nakladatelský, ne autorův, a nepřebíráme ho.

Česky kniha dosud nevyšla. Toto je její první český překlad.

Předloha

Překládali jsme z elektronického vydání a každé sporné místo ověřovali na skenu prvního newyorského vydání z roku 1939. Ukázalo se to jako nutné: elektronický text je místy převzat z nekorigovaného strojového čtení a ztratil řádky i celé pasáže, zkomolil jména a letopočty a do vět zanesl čísla stran. Všechna taková místa jsme obnovili podle tisku. Sken má naopak vlastní mezery — dva listy se nenaskenovaly —, a tam platí elektronický text. Jen na jediném místě, na straně 118 prvního vydání, chybí začátek věty v obou pramenech; vyznačili jsme ho výpustkou a poznámkou překladatele.

Jména

Předloha je sama překladem. Ruská, polská a pobaltská jména se do ní dostala přes francouzské a německé podklady a anglický text míchá tři přepisové soustavy: Sloutski a Skobline francouzsky, Spiegelglass německy, Tukhachevsky a Yezhov anglicky. Všechna ruská jména jsme proto převáděli zpět přes azbuku a teprve odtud do běžné české transkripce: Slucký, Skoblin, Špigelglas, Tuchačevskij, Ježov.

Kde předloha jméno zkomolila a skutečný tvar je u osoby samé doložen, píšeme ho správně a bez upozornění — tak je to s Hansem Kippenbergerem, Willim Münzenbergem, Stanisławem Hubermanem, Hansem Brussem, Rolandem Abbiatem, advokátem Alfonsem Sackem a nakladatelem Pierrem Tisném.

Řada osob v knize vystupuje pod jménem, které nebylo jejich rodné. V textu zůstává jméno, pod nímž je Krivickij znal; rodné jméno uvádí vysvětlivka.

Autorovy omyly

Krivickij psal po paměti, v cizí zemi a bez přístupu k dokumentům. Kde se mýlí — nejčastěji o rok či dva v letopočtech moskevských procesů a zatčení —, ponechali jsme jeho znění a skutečnost uvádíme v poznámce. Kdybychom ho opravovali přímo v textu, udělali bychom z pamětí učebnici. Totéž platí o jeho dobovém úzu: o Československu například píše jako o „Češích“ a „české vládě“, a tak to v překladu zůstalo.

Aparát

Vysvětlivky provázejí první výskyt osoby, místa či reálie: kdo to byl, jakou měl funkci a jak skončil. Zkratky sovětských úřadů (OGPU, NKVD) jsou rozepsány při prvním výskytu, dál stojí zkratka.

Vysvětlivky nepředbíhají událostem, které autor sám vypráví v dalších kapitolách; co se o osobách ví nad rámec jeho knihy, doplňuje doslov.

Doslov na konci knihy líčí, co se s autorem a jeho knihou dělo po roce 1939.

Obrazová příloha

Vydání z roku 1939 nemá jediné vyobrazení. Obrazová příloha je proto přídavkem této edice a stojí pohromadě, oddělena od autorova textu. Všechny snímky jsou volnými díly; jejich původ uvádí tiráž.

O překladu

Knihu přeložila umělá inteligence a text prošel kontrolním čtením vydavatele a řadou strojových kontrol proti předloze. Rozhodnutí o přepisu jmen, o tom, co se vysvětluje a co ne, a o podobě vydání učinil vydavatel.