Knihovna · Čingischán · Dějiny Čingischána II: Výboje a smrt (1204–1227)

XII. Velitelé a vojsko Čingischánovo

[Závěr Rašídových Dějin Čingischána tvoří soupis mongolského vojska, jak je Čingischán rozdělil: kdo velel kterému tümenu a které tisícovce, co z vojska připadlo jeho synům, nejmladšímu bratrovi, synovcům a matce a jak se toto vojsko rozrůstalo a dělilo až do Rašídových dnů na počátku 14. století. K mnoha jménům připojil Rašíd drobné zprávy o tom, kdo byl čí příbuzný, proč dostal svou přezdívku a co se s ním či s jeho potomky stalo; tyto záznamy přinášíme v úplnosti a doslova, stejně jako úvod, nadpisy oddílů, součty a závěrečný výklad o tom, jak se vojsko Toluje a jeho synů dostalo do Číny a do Íránu. Jen několik holých položek, které neobsahují nic než jméno velitele a kmene, shrnujeme v hranatých závorkách. Rukopis, z něhož Berezin překládal, je v této části místy porušený, jména velitelů bývají zkomolená a v textu jsou mezery; na lepší čtení jiných rukopisů upozorňujeme ve vysvětlivkách.]¹

Begové tümenů a tisícovek a vojska Čingischánova, náležející ke středu, pravému a levému křídlu, která po něm dědictvím připadla jeho čtvrtému synovi Toluj-chánovi, zvanému Jeke-nojan;² a to, co dal ostatním dětem, synovcům a matce a co jim patřilo – nakolik se to na cestě bádání ukázalo pravdivým a známým, vyjma mnohých, kteří nejsou známi pro dlouhé trvání času a velkou vzdálenost: 129 000 mužů.³

Oddíl první: střed a obě křídla

Ti, kdo náleželi ke qolu, bara'unqaru a džegünqaru, to jest ke středu a oběma křídlům, a dědictvím připadli Jeke-nojanovi, čítají 101 000 mužů.⁴

Střed: Čingischánova vlastní tisícovka

Hlavní qol. Byla to Čingischánova vlastní tisícovka – všichni ev-oglani čtyř jeho velkých ordu a lidé, kteří k těm ordu náleželi.⁵ Jeden tisíc mužů.

V té době bylo ustanoveno, aby vlastní tisícovka, ač nejpřednější ze všech tisícovek, neměla víc než tisíc mužů. Begem této Čingischánovy tisícovky byl jistý Čagan z kmene Tangutů, kterého Čingischán od jeho dvanácti let vychovával jako syna a nazýval ho svým pátým synem.⁶ Spřežení, zásoby, dary a ostatní věci této tisícovky vymáhal on a vlastní Čingischánova družina je od něho dostávala nestranně. Po Čingischánově smrti odešel z rozkazu Ögedej-qa'ana do země Kitaj a velel tamějším oglanům, begům a vojskům. Když ho poslali do Kitaje, byl na jeho místo ustanoven begem císařské stovky a tisícovky jistý Buda, rovněž z kmene Tangutů, kterého přivedli jako zajatce a učinili předákem. Tento Buda byl z ordu Börte-fudžin.

Stovky této tisícovky se dělí takto:

Velká stovka Čingischánova. Zprvu ji měl zmíněný Čagan, a když odešel do Kitaje, držel ji Buda-nojan.

Stovka El-Temüra, stolníka z kmene Sönitů, mladšího bratra Temürova, z ordu Börte-fudžin.⁷

Stovka stolníka Bürkeho z kmene Dörbenů, děda Bolad-aqy, jenž je zde jedním z předních begů. Z ordu Börte-fudžin.⁸

Stovka Uldura, tělesného strážce, z kmene Džalajirů. Byl správcem čtyř ordu.

Stovka stolníka Ilingize z větve Albatů kerejtského kmene. Z ordu Börte-fudžin.

Stovka Džamál-chódži z kmene Merkitů, bratra Qulan-chatun.

Stovka Qongqijadaje: ten byl předním v ordu Bisulun-chatun.

Stovka Jesün-to'y z Tatarů; byl begem koniuších čtyř gardových stráží a náležel k hlavnímu ordu Börte-fudžin. Bigdaš, kterého qa'an posílal s poselstvím k Hülegü-chánovi, byl jeho syn.⁹

Stovka … [jméno v rukopise chybí]. Nyní bylo zapsáno těchto osm stovek, které byly známy; ostatní dvě budou zapsány, bude-li Bůh chtít.

Pravé křídlo

Oddíl. Ti, kdo náleželi k pravé a levé ruce, to jest k pravému a levému křídlu: sto tisíc mužů.

Pravé křídlo, to jest vojsko pravé ruky. Jejich velitelem byl Bo'orču-nojan a tím, kdo po něm následoval, to jest jeho zástupcem, byl Boroqul-nojan. Třicet osm tisíc mužů.

Vlastní tisícovka Bo'orču-nojana. Pocházel z kmene Arulatů a byl nejstarším z Čingischánových begů. Zprvu byl begem gardy, potom se stal begem tümenu a posléze držel pravé křídlo. Když zemřel za věku Ögedej-qa'ana, zaujal jeho místo Boroldaj; za Möngke-qa'ana Balčiq a za Kublaj-qa'ana je držel Bo'orču-nojanův syn Il-Temür, po něm Boroldajův syn Jirqamiš. Ten měl mnoho synů, samé přední begy. Jeden z nich, Oz-Temür, byl představeným stolníků, chánovým důvěrníkem a mužem proslulým. V této říši byli z jeho rodu Beglamiš a jeho syn Učan a Tükel, který byl popraven, protože se spojil se Sögem.

Tisícovka Boroqul-nojana. Byl tisícníkem a zástupcem Bo'orču-nojanovým, jedním z předních begů a starých přátel Čingischánových, z kmene Hüšinů. Po hodnosti Bo'orču-nojanově nebylo na pravém křídle nikoho staršího nad něho. Zprvu byl bökö'ülem, stolníkem a begem gardy, potom se stal begem tümenu.¹⁰ Za Ögedej-qa'ana měl jeho místo jeho syn Džubuqur-Qubilaj, za Kublaj-qa'ana Tuqči-kürgen, jemuž dali za ženu Širin, sestru Kalmiš-aqy, z rodu Hülegü-chánova synovce.

Tisícovka Džedej-nojana. Byl z kmene Mangqutů. Později, za Kublaj-qa'ana, měl jeho místo jeho vnuk jménem Möngkedaj. Vyprávění o tomto Džedej-nojanovi a jeho příbuzných je podrobně a obšírně podáno ve větvi Mangqutů. Beg Qutlugšáh-nojan je z jeho rodu.¹¹

Tisícovka Kingqijadaj-nojana. Byl z kmene Olqunu'utů. Za Kublaj-qa'ana měl jeho místo jeho vnuk Buqa. Turatu-kürgen a starý Jisa'ur byli z jeho rodu.¹²

Tisícovka Tolun-čerbiho z kmene Qongqotanů, syna Mönglik-ečigeho, který byl manželem Čingischánovy matky Hö'elün-eke. Mönglik měl ještě jiného syna, kterého nazývali Kökčü Teb-tengri.

Tisícovka Sögetü-čerbiho, rovněž z kmene Qongqotanů, bratra zmíněného Tolun-čerbiho. V této říši byli z jeho rodu manžel Čekan-chatun, jménem Tusana, a Apušqa, který odešel ke qa'anovi.

Tisícovka Bala-nojana. Byl z kmene Džalajirů; za Kublaj-qa'ana zaujal jeho místo jistý Madaj. Qa'anův vyslanec jménem Achin, který sem přišel, byl jeho příbuzný; a také koniuší Nurin, který je zde, patřil k jeho příbuzným.

Tisícovka Arqaj-nojana, rovněž z kmene Džalajirů; byl starším bratrem zmíněného Bala-nojana.

Tisícovka Togrila z kmene Suldusů. Byl příbuzným Sodon-nojana. Stolník Čaran, přední beg, který byl ve službě Möngke-qa'ana, byl jeho příbuzný; Kublaj-qa'an ho dal popravit za to, že navedl Arik-bökeho.

Tisícovka Sodon-nojana z kmene Suldusů. Byl známý a proslulý. Z jeho rodu žil ještě ve službě Kublaj-qa'ana Hadžu, avšak byl nesmírně starý, sešlý a slabomyslný, takže nepoznával své snachy a říkal: „Dejte mi ji!“ Beg Čoban je z jeho rodu.¹³

Tisícovka Šigi-Qutuqua. Byl z kmene Tatarů. V době, kdy Tatary vyplenili, plakal v kolébce. Tenkrát si Börte-fudžin přála syna. Čingischán poručil, aby ho vychovávala ona. Když vyrostl, nazývali ho Šigi-Qutuqu. Börte-fudžin nazýval Terigün-eke a ona jej nazývala svým pátým synem. Ögedej-qa'an ho nazýval starším bratrem; sedal výše než Möngke-qa'an. Zemřel v době nepokojů Arik-bökeho.¹⁴

Tisícovka Dosuchy. Byl z kmene Dörbenů. Ergetü-nojan a jeho syn Jesü-Buqa-kürgen patří k jeho potomkům.

Tisícovka Mongol-Türkena z kmene Ba'arinů. Bajan, který za Abaqa-chána odešel odsud do služeb qa'ana a stal se tam vojenským begem, patří k jeho potomkům.¹⁵

Tisícovka ojratských kmenů. Bylo jich čtyři tisíce, jednotlivě se však nestaly známými. Jejich begem a vládcem byl Qutuqa-beki. Když se podrobil, bylo mu podle obyčeje potvrzeno celé ojratské vojsko a tisícníky byli lidé, které chtěl on. Potom jim veleli jeho potomci, kteří byli (s rodem Čingischánovým) spřízněni jako svatové a andové.

Tisícovka Ba'arin-Qorči-nojana. Byl z kmene Ba'arinů, příbuzný Mongol-Türkenův. Bylo jich deset tisíc, známý tümen. Jména jejich tisícníků nejsou známa, protože většina vojsk byla za starodávna z jejich kmene, a tak jim veleli podle jejich obyčeje.¹⁶

Tisícovka Julukan-qalči z kmene Barulasů. Říká se, že (Barulasové) jsou všichni navzájem blízcí s kmeny Dörbenů a Ba'arinů a že se jeden od druhého oddělili.

Tisícovka Tajču-kürgena. Byl z kmene Olqunu'utů a byl bratrem Čingischánovy matky. Vyžádal si jeho mladší dceru Altalun-qa'an. Z přílišné lásky dal Čingischán této dívce přezvisko Džaur-sečen; vyprávění o ní je podáno na svém místě.

Tisícovka Muqur-Qaurana. Byl z kmene Hadarginů, z větve Kijatů, z kmenů Nirun. Qauran znamená „pila“; protože byl kruté povahy, dali mu to jméno. Byl nesmírně vysoké postavy. Bukuri byl jeho vnuk.¹⁷

Tisícovka Jesün-to'y Tarqua. Byl z kmene Urjangqatů, mladší bratr Jesü-Buqa-tajšiho, který byl Čingischánovým tělesným strážcem a begem tisícovky tělesných strážců. Otec Urug-Buqy, Ökli, byl u něho v hodnosti tělesného strážce jeho pobočníkem, přišel ke cti a přišel do této říše.

Tisícovka Qada'an-kebte'üla. Byl z kmene Sönitů a velel tisícovce kebte'ülů.

Tisícovka Mönglik-ečigeho. Byl z kmene Qongqotanů, otec Kökčü Teb-tengriho a Tolun-čerbiho a manžel Čingischánovy matky. Vyprávění o něm je obšírně podáno v dějinách.

Tisícovka kmenů Önggütů; bylo jich čtyři tisíce. Jejich begem byl Aj-Buqa, po něm Alaquš-tegin a Šigüj, z kmene Önggütů. Tento kmen se podrobil upřímně a na pevném základě.¹⁸

Tisícovka Köki-nojana a Mögetü-Kijana. Byli to synové Kijanovi. Kmen Kijatů, který je nyní u Toqty, o němž se říká, že čítá jeden tümen, a mnoho dalších Kijatů jsou z jejich rodu.

[Následuje ještě položka „Tisícovka …“, jejíž jméno v rukopise chybí.]

Levé křídlo

Levé křídlo, to jest vojsko levé ruky, které mongolsky nazývají džegünqar. Jejich velitelem byl Mukali-govan a jeho zástupcem Naja'a-nojan z kmene Ba'arinů. Šedesát dva tisíce mužů.

Tisícovka Mukali-govana. Byl z Džalajirů. Protože byl ctihodný beg a prokázal chvályhodné služby, svěřil mu Čingischán celé vojsko džalajirských kmenů. Když uspořádal jejich tisícovky, podal zprávu: bylo jich celkem tři tisíce. Čingischán ho jednou poslal do místa Qara'un-Džidun, které tvoří hranici Kitaje; Kitajci mu dali přezvisko govan, to jest „starší a ctihodný“. Potom mu Čingischán ten titul potvrdil a také jeho potomky nazývají govany. Hantun-nojan, kterého Qajdu uvěznil v době, kdy se Nomoqan vracel do svého údělu, patří k jeho potomkům. Džarqu a Umuq jsou z jeho rodu.¹⁹

Tisícovka Jesü-Buqa-tajšiho. Byl z kmene Urjangqatů, syn Dželme-ochy, který patřil k ctihodným begům Čingischánovým. V té době byli jeho přední begové samí ctihodní lidé: Bo'orču-nojan, Boroqul-nojan, Sodon-nojan. Tisícník Qara'una-Čoban je ze synovců Jesü-Buqa-tajšiho. Tajši znamená v kitajském jazyce „přední učenec“: Ögedej-qa'an ho tak z vtipu nazýval. Protože ho stále bolely nohy, vozili ho v ordu na voze.²⁰

Tisícovka Kehetej-nojana a Bužir-nojana. Oba byli bratři z kmene Uru'utů, z větví kmenů Nirun. Protože byli předními begy a sloužili upřímně, svěřil jim Čingischán celé vojsko jejich kmene; tisícníky byli lidé, které ustanovili oni. Jména jejich tisícovek jednotlivě nejsou známa; všech byly čtyři tisíce. Jedné noci měl Čingischán sen a daroval Kehetej-nojanovi Ibaqa-beki, dceru Džacha-gambua z kmene Kerejtů, která byla jeho manželkou, jak je řečeno v dějinách.²¹

Tisícovka Jeke-Qutuqu-nojana. Byl z kmene Tatarů, přední a ctihodný beg, strýc Džurma-kürgena. Měl dvě sestry z téže matky i otce: jedna se jmenovala Bisulun a druhá Bisuket. Čingischán si vzal obě; patřily ke čtyřem jeho hlavním manželkám. Vyprávění o tatarských kmenech a jejich popis jsou obšírně podány ve větvi tatarské.

Tisícovka Alči-nojana, Qady, Butura, Tegüdera a Džongqora. Těchto pět zmíněných begů bylo z kmene Kungirátů. Alči a Qoqotu byli bratři a jejich otcem byl Daj-nojan, vládce Kungirátů. Čingischánova hlavní manželka Börte-fudžin byla jejich sestra; ostatní čtyři begové jsou jejich bratranci, synové Daritaj-nojana, bratra Daj-nojanova. Ögedej-qa'an, Möngke-qa'an i Kublaj-qa'an měli z jejich rodu zetě a mají je dosud. Sedají výše než synové. Saldžutaj-kürgen, manžel Kalmiš-aqy, pochází z nich, a také Ebügen-kürgen, který sem přišel s poselstvím. Spravovali celé kungirátské vojsko: pět tisíc.²²

Tisícovka Qujildar-sečena. Byl z kmene Mangqutů, z větve Nirun. Tisícovky mu dali rovněž z toho kmene. Čingischán si ho velice vážil; prokázal velké služby a postupně sedal hned pod Mukali-govanem; nikdy se nevzdaloval služby. V této říši jsou z jeho rodu tisícníci Chalífa a Jekertej; begové, kteří jsou ve službě, jako Burchan-nojan, jsou z toho rodu.

Tisícovka Naja'a-nojana. Byl z kmene Ba'arinů a celé jeho vojsko bylo také z toho kmene. Protože byl předním begem, podrobil se upřímně a prokázal chvályhodné služby, svěřil mu Čingischán vojska Ba'arinů: tisícníky navrhoval podle svého uvážení a (Čingischán) je potvrzoval. Všech jich byly tři tisíce. Čingischán poručil, aby byl zástupcem Mukali-govana, který byl begem vojsk levého křídla.

Tisícovka Sütü-nojana. Byl z kmene Qongqotanů, syn Mönglik-ečigeho; jejich poměry jsou podrobně vyloženy.

Tisícovka Džalajirtaj-Jisa'ura. Byl z kmene Džalajirů. Onen Jisa'ur, který přišel do této říše, Kurut, kterého poslali s poselstvím do služeb qa'ana, a beg ordu Jesün-Temüra, syna Argun-chánova, byli z rodu tohoto Džalajirtaj-Jisa'ura.

Tisícovka Önggür-nojana. Byl z kmene Baja'utů, z větve Durlukinů. Představeným bökö'ülů a stolníků Čingischánových byl Küčügür-nojan z kmene Besütů. Jejich přezvisko qisat znamená v najmanském jazyce bökö'ül, to jest ten, kdo „pozorně zkoumá“. Když zestárl, ustanovil (Čingischán) na jeho místo Boroqul-nojana. Když (Boroqul) dosáhl hodnosti předního bega, stal se bökö'ülem tento Önggür.

Tisícovka Uqaj-qalči a Qaradžua. Byli z kmene Džalajirů a oba bratři; odedávna zvláštní služebníci Čingischánových otců, a to proto, že Džalajirové zabili Monolun-chatun. Čingischán z nich chtěl učinit přední begy, ale nesvolili a řekli: „Jesügej-bahadur nám dal radu, abychom byli pastýři.“ Proto spravovali jednu tisícovku. Saba, otec Sartaqův, byl z jejich rodu.²³

Tisícovka Sübedej-bahadura. Byl z kmene Urjangqatů; když ho nestalo, držel jeho tisícovku jeho syn Kökčü. Příběhy Sübedej-nojana jsou uvedeny v dějinách na mnoha místech.

Tisícovka Dogolqu-čerbiho. Byl z kmene Arulatů, bratr Bo'orču-nojanův. Dogolqu znamená, že „slovo bylo mnohokrát opakováno“, a čerbi znamená „čistý a upřímný nitrem“. Z jeho rodu pochází jeden z qa'anových begů jménem Tou-žen Turqaqun; to jméno znamená čínsky „náčelník“.²⁴

Tisícovka Udačiho. Byl z kmene Ojin-Urjangqatů. Ten kmen a potomci tohoto Udačiho spolu se svou tisícovkou střeží podle jasy a jusunu velké zakázané místo, které se nachází v krajině Burchan Chaldun, a do vojska nechodějí.²⁵

Tisícovka Belgütej-nojana. Byl to Čingischánův bratr. Jeho poměry a příběhy o něm jsou podrobně vyloženy v předchozích vyprávěních a v dějinách Čingischánových na mnoha místech.²⁶

Tisícovka Šigü-kürgena. Byl z kmene Kungirátů, syn Alči-nojana. Měl za ženu Čingischánovu dceru Tumalun-chatun. Tyto čtyři tisíce vojska z Kungirátů (Čingischán) oddělil, dal mu je a poslal je do země Tibet, kde jsou až dosud. Bajaudaj, který je zde představeným tělesných strážců, přišel odtamtud; protože toto vojsko mu odedávna patřilo, ustanovoval tisícníky sám.

[Následují dvě holé položky: tisícovka bratří Üker-qalči a Quduz-qalči z kmene Ba'arinů a tisícovka Ökli-čerbiho z kmene Sönitů.]

Tisícovka Temüder-nojana. Byl z kmene Sönitů a tělesný strážce. Měl vysokého syna jménem Mubarak, tělesného strážce, který byl pobočníkem Möngke-qa'ana, a to náleželo k vysoké hodnosti. Z jeho potomků jsou Ungčin-nojan a koniuší Bugdaj.

Tisícovka Tajsuna. Byl z kmene Džalajirů, bratr Mukali-govanův. S jiným příbuzným, jehož jméno není známo, veleli dvěma tisícovkám.

Tisícovka Qoša'ula a Džasuqa. Byli z kmene Džadžiratů, z větve Nirun, a byli navzájem bratři. V době, kdy dobyli zemi Kitaj a Džurdženy, nařídil Čingischán, aby z každých deseti Mongolů vybrali po dvou mužích. Protože shledal tyto dva obratnými, dal jim to vojsko, tři tisíce, a svěřil jim onu hranici. S takovým počtem ji střežili. Qoša'ul znamená, že jim dali z každých deseti po dvou.²⁷

Tisícovka Möngke-qalči. Byl z kmene Mangqutů, syn Qujildar-sečenův. Jejich poměry jsou vyloženy.

Tisícovka Ujar-vanšaje. Byl z kmene Kara-Kitajů; přijal poddanství a ve službě Čingischánově přišel ke cti. Patří k předním begům. Vanšaj znamená „beg tümenu“. Když přišel do služeb Čingischánových, velel celému kara-kitajskému vojsku – deseti tisícům. V nynější době jsou jeho potomci u qa'ana a jsou to ctihodní vojenští begové; přijímají hlášení o tisícovkách a sami je potvrzují.²⁸

Tisícovka Tugan-vanšaje z kmene Džurdženů. Tento beg vstoupil do poddanství, stal se předním a ctihodným a velel celému džurdženskému vojsku, deseti tisícům. Přijímal hlášení o tisícnících a sám je potvrzoval. V nynější době jsou jeho potomci ve službě qa'ana, jsou váženi a stále velí svému vojsku.

Z vojsk Čingischánových jsou tedy ta, která náležejí ke středu, pravému a levému křídlu a byla jeho vlastnictvím a po něm připadla Toluj-chánovi, jenž byl pánem kmenového jurtu a sídla, těmito zmíněnými tisícovkami a tümeny, které jsou zapsány podrobně a jednotlivě. Nyní začneme o těch, která dal zvlášť ostatním synům a bratřím, a ve druhém oddíle je vyložíme podrobně a jednotlivě.

Oddíl druhý: vojska synů, bratra, synovců a matky

Oddíl. To, co rozdělil svým synům kromě Jeke-nojana, synovcům, mladšímu bratrovi Otčiginovi a své matce Hö'elün-eke: dvacet osm tisíc mužů.²⁹

Oddíl. To, co dal zmíněným svým synům: šestnáct tisíc mužů.

Úděl Džočiho

Úděl nejstaršího syna Džoči-chána: čtyři tisíce mužů.³⁰

Tisícovka Gungura. Byl z kmene Sandžiutů. Za Batua velel levému křídlu. Nyní je z jeho potomků jeden jménem Čerkes mezi begy Toqtajovými; velí po otcovské cestě.

Tisícovka Qunan-nojana. Byl z kmene Genigesů. Jeho syn jménem Uran, který je u prince Qončiho, patří k předním begům toho ulusu.³¹

Tisícovka Ušidaj-Bajchua. Byl z kmene Hüšinů. Velel bara'unqaru, to jest pravému křídlu. S … byl. Řekl Batuovi: „Zestárl jsem,“ a učinil svým zástupcem jistého Eldekeho z kmene Džurjatů, jehož matku si vzal za ženu. Tam jsou begové z jeho rodu.³²

Tyto čtyři zmíněné begy se čtyřmi tisíci vojska dal Čingischán Džoči-chánovi. Nyní je větší část vojsk Toqtajových a Bajanových z rodu těchto čtyř tisíc. To, co přibylo v poslední době, sestává z vojsk ruských, čerkeských, kipčackých, maďarských a jiných, která se k nim připojila; a také za rozbrojů mezi příbuznými tam někteří odešli.³³

Úděl Čagatajův

Úděl druhého syna Čagataj-chána: čtyři tisíce mužů.

Tisícovka Barulataje-Qaračara. Byl z kmene Barulasů. Z jeho potomků byl přední beg ve službě Abaqa-chána, který si ho vážil. Také Tegüder … [mezera v rukopise].³⁴

Tisícovka Möge-nojana, který byl z kmene Džalajirů, otce Jisa'ur-nojana, jemuž … (Baraq?) dal dva tisíce vojska a poslal ho na hranici Chorásánu proti vojsku … [mezera v rukopise]. Nacházel se v končinách Balchu, u Bajgura. Jednoho z jeho synů jsme zajali: byl u Hádžího, bratra Naurúzova, kde také zemřel. Jsou tam ještě jiní synové.³⁵

Čingischán dal tyto dva zmíněné begy s jinými begy, jejichž jména se nestala známými, celkem čtyři tisíce vojska, Čagatajovi. Kmenovým vojskem Čagataje a jeho dětí, které nyní přišlo s Duvou, bylo těchto čtyř tisíc, která se rozmnožila zrozením a pokolením; je také možné, že se k nim připojily nějaké kmeny z rodů jiných Mongolů.

Úděl Ögedejův

Úděl třetího syna Ögedej-qa'ana: čtyři tisíce mužů.

Tisícovka Ilügeje. Byl z kmene Džalajirů. Je to tentýž, s nímž je spojena příhoda s masem a Argun-aqou, otcem Naurúzovým. Syn Ilügejův je ten, který řekl, když Möngke-qa'an usedal na trůn: „Vláda přísluší rodu Ögedej-qa'anovu.“ To vyprávění je zapsáno.³⁶

Tisícovka Ilig-to'y, staršího bratra Ildžigidejova. Byl z kosti Tamgalyq, která tvoří větev kmene Suldusů. V této říši je z jejich rodu Tumaj, který byl v Chorásánu tisícníkem a nyní velí tisícovce v tümenu bega Bulaje.

Tisícovka Dajira. Byl z kmene Qongqotanů, z rodu Mönglik-ečigeho.

Čingischán dal tyto zmíněné begy se všemi čtyřmi tisíci vojska Ögedej-qa'anovi. Ačkoli byli i jiní begové, tito měli přednost, a celé vojsko, které náleží k vlastnictví qa'anovu, pochází celé z rodu těchto čtyř tisíc. Avšak v době, kdy se stal císařem, přešla podle obyčeje vojska ostatních princů pod jeho velení; tak tomu bylo i za jeho syna Güjük-chána. Když však jeho děti neuposlechly jeho slova a změnily je podle vlastního nezralého rozumu, rozdal Möngke-qa'an, když usedl na trůn, všechno jejich vlastní vojsko kromě toho, které patřilo Kötenovi, a to proto, že Köten byl s Möngke-qa'anem stále v přátelství a nezradil ho. Až dosud jsou jeho potomci stále u qa'ana a vojsko je jim potvrzeno.³⁷

Protože vojska rodu Ögedej-qa'anova byla rozdána, vojsko, které shromáždil Qajdu, nebylo vojskem kmenovým. Qajdu byl totiž za vzpoury Arik-bökeho s ním zajedno; potom (Arik-böke) ze slabosti odešel ke svému bratrovi, Qajdu však utekl do jurtu … do kmenového jurtu otcova … [mezera v rukopise]. V té zemi se k němu ze všech koutů sešla rozptýlená vojska a postupně se sbírala z každého oddílu; přidali se k němu i ti ze starých vojsk té země, kdo zůstali věrolomní. Celé vojsko, které je nyní u jeho potomků, je tohoto druhu; z vojsk, která Čingischán dal jeho dědovi, nemají už nic.

Úděl Kölgenův

Úděl pátého syna Kölgena: čtyři tisíce mužů.³⁸

Tisícovka Qubilaj-nojana. Byl z kmene Barulasů.³⁹

[Následují dvě tisícovky, obě pod velitelem jménem Togril z kmene Nukuzů.]

V této říši z jejich rodu pocházejí Čaurči, jeho syn Qara a jeho vnuk Subataj, tisícník. Čingischán dal tyto zmíněné begy se čtyřmi tisíci vojska Kölgenovi. Kölgenův syn byl Urduj. Urdujova dílna, která je v Tabrízu a kterou spravují Čaurči a jeho děti, byla jeho.

Úděl Otčiginův a smrt Džamuchova

Úděl. To, co dal mladšímu bratrovi, synovcům a matce: dvanáct tisíc mužů.

Úděl jeho bratra Otčigin-nojana. Byl to čtvrtý bratr a nejmladší ze všech. Pět tisíc mužů.

Čingischán mu dal těchto pět tisíc vojska: tisícovku z kmene Kilungut-Urja'utů, tisícovku z kmene Besütů, ostatní z každého kmene, a některé z kmene Džadžiratů, kteří zajali Džamuchu-sečena, když kladl odpor. Protože ho Čingischán nazýval andou, nechtěl ho zabít sám, a proto ho vydal Otčigin-nojanovi. Když ho Otčigin zabil, bylo čtyři sta mužů z džadžiratského vojska, kteří byli s Džamuchou, připojeno k Otčiginovu vojsku: všech bylo pět tisíc.⁴⁰ Čingischán obdarovával Otčigina více než všechny bratry; avšak v poslední době, když vytáhl na tažení do země Tádžiků a nechal ho s nějakým vojskem jako hlavu domu a ordu, změnil se k němu při návratu, protože na něj padlo jakési podezření, jak je ta věc vyložena v dějinách.

Úděly synovců a matky

Úděl dětí Džoči-Qasara, synovců Čingischánových: Jegüho, Tuqua a Jesüngge. Jeden tisíc mužů.

Čingischán dal tuto tisícovku, sesbíranou ze všech stran, svým synovcům, dětem Džoči-Qasarovým. Postavení jejich hodnosti a cti je vylíčeno v dějinách.

Úděl syna Qači'unova, Eldžigidej-nojana, synovce Čingischánova: tři tisíce mužů.

Čingischán dal tyto tři tisíce vojska svému synovci Eldžigidej-nojanovi: někteří byli z kmenů Najmanů a někteří byli sesbíráni z jiných kmenů. Ctihodným begem toho vojska byl Etsaudaj Učegaš-govan a někteří další begové z kmene Urjangqatů, jejichž jména se nestala známými. Čingischán miloval Eldžigideje víc než všechny synovce, neboť byl rozumnější a mravnější. Protože jeho otec Qači'un zemřel v mládí, nijak zvlášť se neproslavil; ale Eldžigidej byl velmi ctěný a proslulý.

Úděl Čingischánovy matky Hö'elün-eke: tři tisíce mužů.

Čingischán jí dal tyto tři tisíce mužů z řad begů a bojovníků, kteří byli s jeho matkou, z kmene Qorlasů a Olqunu'utů. Jejich jména nejsou známa.

Čingischánovo naučení

Když Čingischán dal dětem a rodině ty zmíněné begy s vojskem, kteří jsou podrobně zapsáni, řekl:

„Dávám vám tyto begy; ale vy, děti, jste všichni mladí, kdežto jejich cesta je veliká. Kdyby se někdy provinili, nezabíjejte je podle své vůle, nýbrž se poraďte se mnou; a po mně, až se poradíte jeden s druhým, potrestejte, co bude hodno trestu.“

Toto naučení dal proto, že „dokud takoví přední begové žijí, kladou srdce do služby; provinili-li by se, vy, když se svorně poradíte, objasněte jejich vinu, aby pro tu věc nechovali zášť a aby byli pevně přesvědčeni a věděli, že výtky, které je stíhají, přicházejí kvůli vině, a ne z hněvu nebo nerozvážnosti“.

Tolujovo dědictví a spor o sönitské a suldusské vojsko

Co bylo nad tato vojska, která Čingischán rozdělil, to všechno vojsko s ordu a jurty dal do vlastnictví nejmladšímu synovi Toluj-chánovi, jehož přezvisko bylo Jeke-nojan. Ten vládl nad nimi všemi. Všichni ctihodní begové, kteří náleželi k levému křídlu, pravému a středu a jejichž jména jsou zapsána, i begové jiných vojsk, jejichž jména nejsou známa, byli při něm. Po jeho smrti byli podle obyčeje při jeho hlavní manželce Sorqaqtani-beki a jeho dětech: Möngke-qa'anovi, Kublaj-qa'anovi, Hülegü-chánovi a Arik-bökem.⁴¹

Když se Ögedej-qa'an stal chánem, dal po Toluj-chánově smrti ze své vlastní vůle, bez porady s princi a begy, svému synovi Kötenovi vojska, která patřila dětem Jeke-nojanovým: bega Duladaje, stolníka, bratra Ilgaj-nojanova, bega z kmene Sönitů, s jednou tisícovkou sönitského vojska, a dva tisíce z kmene Suldusů. Přední begové Čingischánovi, kteří připadli Sorqaqtani-beki s princi – totiž Šigi-Qutuqu z kmene Tatarů, jehož Čingischán nazýval svým pátým synem, Sodon-nojan z kmene Suldusů, Džedej-nojan z kmene Mangqutů, tělesný strážce Möngkeser z kmene Džalajirů, tělesný strážce Turičin z kmene Besütů, tělesný strážce Qubilaj z Baja'utů, tělesný strážce Jisa'ur z kmene Qongqotanů a další begové tümenů a tisícovek –, jednomyslně ve službě Sorqaqtani-beki, Möngke-qa'ana a jeho bratří přednesli:

„Toto suldusské a sönitské vojsko, které patří nám, dává nyní Ögedej-qa'an svému synovi Kötenovi. Když je Čingischán rozdělil ordu, jak bychom mohli jeho rozkaz překročit a jednat proti němu? Tu věc předneseme v přítomnosti Ögedej-qa'ana, ať poručí, co uzná.“

Sorqaqtani odpověděla:

„Vaše slovo je spravedlivé; ale čeho máme málo z rozličných nabytých statků, abychom dělali takové potíže? I my patříme qa'anovi a on je vládce: co uzná za spravedlivé, to poroučí.“

Když z rozvahy a zdrženlivosti pronesla taková slova, všichni begové zmlkli; a díky tomuto vysvětlení nastalo úplné přátelství mezi Kötenem a dětmi Toluj-chánovými. V době sváru rodu Ögedej-qa'anova s Möngke-qa'anem Köten nezradil, a proto mu také Möngke-qa'an, když rozděloval jejich vojsko, ponechal vojsko potvrzené jako dříve, jak bylo vyloženo. Potom je Kublaj-qa'an potvrdil i jeho synům. Ti byli stále upřímně při něm. Nyní je celý jeho rod ve službě Öldžejtü-qa'ana; podle stanoveného obyčeje spravují svá vojska a všemi způsoby plní podmínky jednoty s rodem Jeke-nojanovým.⁴²

Vojska Tolujova rodu v říši qa'anově

Všechna vojska, která patřila Jeke-nojanovi, byla po celou tu dobu ve službě Kublaj-qa'ana, který byl jeho synem a qa'anem své doby. Nyní jsou všechna ve službě qa'ana. Ačkoli někteří jednotliví vojáci zůstali v dobách nepokojů z nutnosti v končinách Turkestánu a Mávaránnahru, jádro jejich tisícovek je stále u qa'ana. Stejně tak jsou i vojska, která dal svému bratrovi, synovcům, pátému synovi Kölgenovi a své matce Hö'elün-eke, všechna ve službě qa'ana a rozplozením a rozmnožením se zdvojnásobila proti tomu, co byla v prvních dobách.

V těch letech, kdy Kublaj-qa'an dobýval kitajské oblasti, Nanchias, Qaradžang, Džurdže, Tangut a Tibet, které jsou nesmírně široké a zcela rozlehlé, posílal každou chvíli některé z princů, kteří byli při něm, s úplným vojskem na dobytí oblastí z řady těchto zmíněných zemí. A když se jich zmocnil, ustanovil je natrvalo k ochraně té oblasti, aby tam i žili. Nyní jsou podle obyčeje všichni v té zemi, jak bude na svém místě v dějinách vyloženo.

Některým jiným z těch vojsk dal bez míry místa letních a zimních pastvin na hranicích Kitaje a Džurdže a v končinách Mongolska, které k těm hranicím přiléhají. Je to nesmírně početné vojsko; zmocnili se všech stepí, hor, zimovišť a letovišť Kitaje, Džurdže a Mongolska a drží je.

Jak vzniklo vojsko Hülegü-chánovo

Všechna ta zmíněná vojska přešla dědictvím od Jeke-nojana na jeho děti, Möngke-qa'ana, Kublaj-qa'ana a Arik-bökeho. U nich je však takový obyčej, že kdokoli z jejich rodu obdrží jurt a velké místo, to jest trůn, budou v jeho moci.

Protože Möngke-qa'an vládl otcovým místem a jurtem, chtěl si potom, když se za ním upevnilo qa'anství, podrobit všechny íránské oblasti – jednak proto, že ačkoli za věku Čingischána a Ögedej-qa'ana tam byli mnohokrát vysláni begové s vojskem a naposledy vyslali s úplným vojskem také Čormaqana, (Írán) nebyl zcela podroben a dobyt, jednak proto, že bagdádský chalífa, jenž byl oporou všech vladařů, sultáni Rúmu, atabegové Šírázu, vládcové Egypta a Sýrie a asasíni byli nepřátelští.⁴³ Země, které byly v kterékoli době dobyty, se ocitly v otřeseném stavu, a v tom mínění, že v krátkém čase docela vyklouznou z rukou, poradili se jednomyslně o svém bratrovi Hülegü-chánovi, na jehož čele byla před ostatními bratry a princi z rodu Čingischánova zjevná znamení velikosti, moci, schopnosti vládnout a štěstí, a ustanovili, aby vojska, která byla poslána do íránské země k ochraně, a ta, která jsou se Sali-nojanem rovněž k ochraně v zemi kašmírské a badachšánské a v končinách balchských, se všechna stala vojsky Hülegüovými.⁴⁴ Ze všech ostatních vojsk, z těch, která náležela k rodu Jeke-nojanovu a kterým veleli jiní princové, vyčlenili, co bylo nad deset tisíc mužů – avšak tak, aby nebylo ani o trochu méně než kmenový počet –, aby je všechny dali do údělu Hülegü-chánova, aby šel do těch oblastí a usadil se tam. Až je podrobí, ať je ta země i s vojskem jeho vlastnictvím a vlastnictvím jeho potomků.

Z toho důvodu určil každý z každé desítky po dvou mužích ze svých bratří a dětí, kteří nebyli započteni do počtu, spolu s oglany a obratnými lidmi; přední begové určili své bratry a syny, kteří byli hodni hodnosti bega tümenu a tisícovky. Všechny je poslali s Hülegü-chánem do íránské země. Tyto děti begů se všechny staly begy tümenů, stovek a tisícovek, takže jestliže z jejich otců byli někteří předními begy za věku Čingischána a jejich rod byl ve službě Hülegü-chána a každý byl na své vlastní a určené cestě, pak až dosud je ten nejpřednější rod a jejich potomci stále ustanovováni na tutéž cestu otců. A každý urozený, který je zde, má příbuzné ve službě Temür-qa'ana a jiných princů tam jako ctihodné a vojenské begy, vyjma vzácných lidí, kteří v důsledku nezdarů obrátili srdce k planým myšlenkám, provinili se a spadli z hodnosti bega. Avšak i ti existují.

Vlastní úděl pádišáha islámu

Z těchto zmíněných důvodů náleží celé vojsko, které se nyní nachází od břehů řeky Amu až po končiny Egypta a Sýrie, k vlastnímu údělu Hülegü-chána a každého, kdo z jeho rodu bude jeho nástupcem na trůně. Nyní patří zcela samovládci pravé víry – kéž trvá jeho bytí! – spolu s vojskem, které připadlo zvláště na podíl jeho otce Argun-chána; neboť begové za Abaqa-chána dali každý podle svého přání a vůle do údělu Argunovi své děti a bratry spolu s nökery. K tomu to, co Abaqa-chán dal jako úděl, a to, co Abaqa-chán dal do údělu pádišáhovi islámu – kéž trvá jeho vláda! – v době jeho dětství; a co až do této doby každý z begů, když se k tomu naskytla příležitost, dal do údělu pádišáhovi islámu – kéž trvá jeho bytí! – ze svých bratří a dětí; a to, co v nynější době, aby byli přímo při jeho osobě, dávají ze služebníků a z Mongolů, které jejich předáci přivedli z různých stran a kteří se od nich odloučili, a co někteří begové, kteří se s ním spříznili sňatkem, dávají ze svých tisícovek, aby byli při něm, nad rámec toho, co nevešlo do celkového počtu: to vše tvoří zvláštní vlastní úděl pádišáha islámu – kéž trvá jeho vláda!⁴⁵

Poměry mongolského vojska až do této doby, nakolik jsou známy, jsou ty, které byly zapsány. Bude jistě mnoho i takových, o nichž pro dlouhé trvání času a vzdálený prostor nebyly získány zprávy; i to však bude připojeno, až se to stane známým.

[Zde končí Rašídovy Dějiny Čingischána v Berezinově překladu.]