Knihovna · Dějiny Džuči-chána a jeho potomků
Hlavní postavy a pojmy
Následující jména a termíny se vyskytují opakovaně, proto nemají v textu vysvětlivku.
Čingischán (Temüdžin, asi 1162–1227) byl zakladatel mongolské říše.
Džuči (asi 1182 – asi 1225) byl nejstarší syn Čingischánův a jeho hlavní manželky Börte. Od otce dostal západní část říše od Irtyše „tak daleko, kam dojdou kopyta mongolských koní“. Zemřel ještě před otcem.
Batu (asi 1207–1255) byl druhý syn Džučiho, v jehož prospěch se starší Orda vzdal vedení. Byl vrchním velitelem západního tažení (1236–1242) a vládcem západní části ulusu se sídlem na dolní Volze. Rozhodující měrou přispěl k tomu, že se roku 1251 stal velkým chánem Möngke.
Orda byl nejstarší syn Džučiho. Vládl levému, východnímu křídlu ulusu mezi Irtyšem a Syrdarjou. Jeho potomci si tam udrželi samostatnou vládu.
Berke (vládl 1257–1266) byl Džučiho syn a první muslimský chán ulusu. Od roku 1262 válčil s Hülegüem, spojil se s egyptskými mamlúky a zemřel na tažení za Derbendem.
Ögedej, Čagataj, Toluj byli další synové Čingischánovi. Güjük (velký chán 1246–1248) a Möngke (velký chán 1251–1259) byli velcí cháni. Kublaj (velký chán od 1260) byl Tolujův syn.
Hülegü (zemř. 1265) byl Tolujův syn a zakladatel íránské říše ilchanů. Po něm vládli ilchani Abaka (1265–1282), Arghun (1284–1291) a Gázán (1295–1304), Rašídův pán, kterého Rašíd nazývá „pádišáhem islámu“.
Karakorum bylo sídelní město velkých chánů v Mongolsku.
Dašt-i Kipčak (Kipčacká step) je stepní pás od Irtyše po Dunaj, pojmenovaný podle turkických Kipčaků (Kumánů, Polovců). Byl jádrem Džučiho ulusu.
Saraj bylo hlavní město Džučiho ulusu na dolní Volze (Itilu), založené Batuem.
Chitaj je severní Čína.
Kaan je titul velkého chána (Rašíd jím označuje Ögedeje a jeho nástupce).
Kurultaj je sněm princů a velmožů, který volil chána a rozhodoval o taženích.
Jasa je soubor Čingischánových zákonů. Jam je síť poštovních stanic. Bališ je slitek stříbra nebo zlata, účetní jednotka.
Ulus jsou lid a území přidělené princi i s jeho vojskem. Jurt je území a pastviny určitého rodu či prince.
Chatun je titul manželky chána nebo prince. Jeho hlavní manželky měly vlastní ordy, majetek a služebnictvo.