Ediční poznámka

Šestý svazek řady obsahuje nejdelší oddíl Rašídova díla, dějiny Kublaj-kaana (vládl 1260–1294), dobyvatele jižní Číny a zakladatele dynastie Jüan. Pro poznání toho, jak mongolská říše fungovala, je to nejcennější část celé knihy. Rašíd psal jen pár let po Kublajově smrti a měl k dispozici informátory přímo z pekingského dvora, především Bolada-čingsanga, který působil jako Kublajův vyslanec v Íránu.

Oddíl zachovává Rašídovo obvyklé členění:

Část první: Kublajovy manželky, dvanáct synů a jejich potomci.
Část druhá: jádro oddílu. Obsahuje:
- boj s bratrem Arik-bökem o trůn (1260–1264) a osudy Čagatajova ulusu za Alghua,
- desetiletí válek s Kaiduem a vzpouru princů, kteří roku 1276 zajali Kublajova syna Nomugana,
- dobytí říše Sung v jižní Číně,
- podrobný popis Číny: Chanbalyku a letního sídla v Kaiping-fu, organizace ústřední vlády, ústředního úřadu (šing) a jeho šesti ministerstev (dívánů), stupnice úřednických hodností, dvanácti provincií a hranic říše s rozmístěním vojsk,
- Kublajovy vezíry Ahmada Fanákatího, Sangu a Sajjida Adžalla (Bajana-fančana), jejich správu financí a pád,
- Najanovu vzpouru (1287) a Kublajovu smrt,
- přehled současných vládců od Číny po Egypt.
Část třetí: Rašíd pro ni připravil jen nadpis. Místo ní následuje doplněk o rodině a emírech Arik-bökeho.

Překlad je pořízen přímo z perského textu edice E. Blocheta, Djami el-Tévarikh, tome II (Gibb Memorial Series XVIII/2, 1911), tištěné strany 350–580. Tištěné strany 364–365, které ve skenu z Gallicy chybějí, byly doplněny podle skenu téhož vydání v Internet Archive. Naopak několik stran je ve skenu zdvojeno; do překladu byly zařazeny jen jednou.

Jde o pracovní překlad, který pořídila Claudie (AI) bez opory v tištěném překladu. Pravopis čínských jmen a titulů v perském písmu je často nejistý. Kde se je podařilo ztotožnit, uvádí vysvětlivky moderní podobu. Nejistá čtení jsou v textu označena otazníkem v závorce (?), mezery v rukopisech hranatými závorkami. Nadpisy jsou Rašídovy.