Knihovna · Paměti vévody de Saint-Simon · Paměti vévody de Saint-Simon III: Smrt dědiců trůnu
K tomuto vydání
Louis de Rouvroy, vévoda de Saint-Simon (1675–1755), přišel ke dvoru Ludvíka XIV. jako šestnáctiletý mladík a strávil v jeho blízkosti více než třicet let. Své Paměti psal po celý život a v jejich konečné podobě je dokončil až ve stáří. Vznikl z nich jeden z nejrozsáhlejších a nejživějších svědeckých záznamů evropských dějin: den po dni, portrét po portrétu zachycují versailleský dvůr, válečná tažení, intriky, sňatky i úmrtí na přelomu 17. a 18. století až do doby Regentství.
Tento svazek je třetím dílem úplného českého překladu. Obsahuje francouzské Tomy 8–11 vydání, které podle Saint-Simonova rukopisu uspořádal historik Adolphe Chéruel (Paříž, Hachette, 1856), a pokrývá léta 1710–1715. Jsou to roky, kdy se během jediného roku zhroutila celá posloupnost na francouzský trůn: v dubnu 1711 zemřel na neštovice Monseigneur, velký dauphin, v únoru 1712 během několika dní vévodkyně a vévoda z Bourgogne a po nich jejich starší syn; roku 1714 je následoval vévoda z Berry. Saint-Simon, jenž v mladém dauphinovi viděl naději na obnovu království, líčí tyto události zblízka a s hlubokým zármutkem, stejně jako pomluvy, které z jejich smrti obviňovaly vévodu z Orléans. Vedle nich zachycuje konec války o španělské dědictví – vítězství u Denainu a mír v Utrechtu a Rastattu –, sňatek vévody z Berry, spor o konstituci Unigenitus, povýšení králových levobočků na prince krve se způsobilostí nastoupit na trůn a poslední měsíce Ludvíkovy vlády až do ledna 1715. Rozdělení do kapitol odpovídá francouzské předloze; v čele každé kapitoly je přeložen přehled jejího obsahu, jak jej podle autorova rukopisu sestavil francouzský vydavatel. Ke každému tomu jsou připojeny přílohy, které do svazků zařadil francouzský vydavatel.
Díl lze číst samostatně. Osoby, které v něm vystupují, jsou při prvním výskytu v tomto dílu znovu představeny ve vysvětlivce, i když se o nich čtenář dočetl už v předchozích dílech. U hlavních postav uvádí vysvětlivka navíc i jejich další osudy: způsob a příčinu smrti, a padl-li dotyčný v boji nebo byl-li popraven, vězněn či svedl-li souboj, i bližší okolnosti; u žen manžela a děti.
Poznámky pod čarou jsou trojího druhu:
- Poznámka vydavatelů (edice 1856) — poznámky francouzského vydání, přeložené;
- Ediční poznámka — upozornění českého vydání (omyly v předloze, nejasná místa, opravy dat);
- Vysvětlivka — výklad osob, institucí a reálií pro dnešního českého čtenáře.
Francouzská šlechtická jména převádíme ustáleným způsobem („vévoda z Beauvilliers“, „paní z Maintenon“); dvorské tituly, které česky nemají přesný ekvivalent, ponecháváme v původní podobě (Monsieur, Madame, Monseigneur, pan Princ, pan Vévoda).
Překlad pořídila umělá inteligence (Claude, Anthropic) a každá kapitola prošla úplnou kontrolou proti francouzskému originálu. Přes veškerou péči mohou v textu zůstat nepřesnosti; upozornění na ně jsou vítána.