Knihovna · Mongolská říše a cesty na Východ · Žalozpěv o zkáze Uher

Kapitola VI

Čtvrtá příčina nenávisti mezi králem Bélou a Uhry.

Rovněž si častokrát stěžovali, že král proti obyčeji království a k jejich ponížení nařídil, jak se mu zlíbilo, že urození, ať jsou jakkoli vysokého postavení, nemohou u jeho dvora žádnou věc zahájit ani s ním mluvit ústně, nýbrž musejí podávat žádosti kancléřům a od nich potom čekat vyřízení. Proto bývali mnozí kvůli nepatrné věci u dvora zdržováni tak dlouho, že byli nuceni utratit na výlohy koně i jiné věci, a mnohdy odcházeli, aniž byla jejich věc vyřízena. Neboť kancléři — jak říkali — jedny sráželi a jiné pozvedali, jak se jim zachtělo, protože ke králi nemohl nikdo promluvit, leč skrze ně, byli-li o to požádáni. Proto obecně a veřejně prohlašovali, že jejich králi jsou tito, a říkali, že jiného krále nemají.