Knihovna · Soumrak starého světa · Bolševický mýtus

O autorovi

Alexander Berkman, rodným jménem Ovsej Osipovič Berkman, se narodil 21. listopadu 1870 ve Vilně, dnešním litevském Vilniusu, tehdy součásti Ruského impéria, do zámožné židovské rodiny. Jeho otec byl úspěšný obchodník s kůžemi, matka pocházela z rodu Natansonů; matčin bratr Mark Natanson patřil k předním ruským revolucionářům a byl za svou činnost pronásledován. Roku 1877 se rodina přestěhovala do Petrohradu, kam Židé směli jen výjimečně. Po otcově smrti, když bylo chlapci asi dvanáct let, ztratila rodina právo tam pobývat a odešla do Kovna. Na gymnáziu byl Berkman potrestán za školní práci nazvanou „Bůh není“ a koncem roku 1887 byl ze školy vyloučen. Téhož roku mu zemřela matka.

Počátkem roku 1888 odjel přes Německo do New Yorku. Tam se připojil k Průkopníkům svobody, první židovské anarchistické skupině ve Spojených státech, a dostal se pod vliv Johanna Mosta, nejznámějšího amerického anarchisty a hlasatele „propagandy činem“; pracoval jako sazeč v jeho německém listu Freiheit. Později se s Mostem rozešel a přiklonil se ke skupině takzvaných autonomistů. Roku 1889 se v New Yorku seznámil s Emmou Goldmanovou, s níž ho pak pojilo celoživotní přátelství a spolupráce.

V létě 1892 vrcholila stávka v ocelárně v Homesteadu u Pittsburghu, kterou vedení podniku potlačovalo s pomocí ozbrojených najatých strážných. Dne 23. července 1892 vnikl Berkman do kanceláře Henryho Claye Fricka, předsedy společnosti, postřelil ho a pobodal. Frick útok přežil. Berkman byl v září 1892 odsouzen k jednadvaceti letům káznice a k dalšímu roku v pracovně, celkem tedy ke dvaadvaceti letům. Trest vykonával v západní věznici státu Pensylvánie, kde se spoluvězni vydával ručně psaný vězeňský list, a roku 1905 byl převeden do pracovny okresu Allegheny. Propuštěn byl 18. května 1906, po čtrnácti letech. Své zážitky z vězení vylíčil v knize Prison Memoirs of an Anarchist, česky „Vězeňské paměti anarchisty“, vydané roku 1912.

Po propuštění se vrátil do New Yorku a v letech 1907 až 1915 redigoval Goldmanové měsíčník Mother Earth. Podílel se na založení Ferrerova centra v New Yorku, nazvaného podle popraveného španělského pedagoga Francisca Ferrera, a na tamní Moderní škole také vyučoval. Roku 1916 odešel do San Franciska a založil tam list The Blast, který vycházel asi osmnáct měsíců.

Po vstupu Spojených států do první světové války založil s Goldmanovou Ligu proti odvodům. V červnu 1917 byli oba zatčeni, za spolčení k maření branné povinnosti odsouzeni ke dvěma letům vězení a k pokutě deseti tisíc dolarů. Berkman si trest odpykal ve federální věznici v Atlantě, kde strávil několik měsíců v samovazbě, a propuštěn byl 1. října 1919. Úřady mezitím připravily jeho vyhoštění. Dne 21. prosince 1919 byl s Goldmanovou a s dalšími více než dvěma sty čtyřiceti deportovanými vypraven z New Yorku na lodi Buford do sovětského Ruska.

V Rusku žil Berkman od ledna 1920 do prosince 1921. Pobýval v Petrohradě a v Moskvě, setkal se s Leninem i s dalšími předními bolševiky a s ruskými anarchisty a jako člen sběratelské výpravy Muzea revoluce procestoval s Goldmanovou velkou část země, zejména Ukrajinu a jih Ruska. Revoluci zprvu nadšeně vítal, postupně však ztrácel iluze. Rozhodujícím zlomem se pro něj stalo potlačení povstání kronštadtských námořníků v březnu 1921. Na počátku prosince 1921 opustil s Goldmanovou Rusko a přes Rigu a Stockholm se dostal do Berlína.

V Berlíně vydal roku 1922 brožury The Russian Tragedy, česky „Ruská tragédie“, The Russian Revolution and the Communist Party, česky „Ruská revoluce a komunistická strana“, a The Kronstadt Rebellion, česky „Kronštadtské povstání“. Zároveň připravoval knihu ze svého ruského deníku. The Bolshevik Myth, česky „Bolševický mýtus“, vydalo newyorské nakladatelství Boni & Liveright v lednu 1925. Nakladatel odmítl otisknout závěrečnou kapitolu, kterou považoval za zbytečný dovětek po skončení vyprávění. Berkman ji proto téhož roku vydal v Berlíně jako samostatnou brožuru The „Anti-Climax“. České vydání ji zařazuje zpět na konec knihy jako čtyřicátou kapitolu.

Roku 1925 se Berkman přestěhoval do Francie, nejprve do Saint-Cloud u Paříže, později do Nice. Živil se překlady, redakčními pracemi a příležitostnými honoráři a podporovali ho přátelé. Velkou část sil věnoval pomoci anarchistům a dalším revolucionářům vězněným a vyhnaným v Sovětském svazu: sbíral pro ně peníze, vydával zprávy o jejich osudu a podílel se na vydání sborníku Letters from Russian Prisons, česky „Dopisy z ruských vězení“. Roku 1929 vyšla v New Yorku jeho kniha Now and After: The ABC of Communist Anarchism, česky „Nyní a potom. Abeceda komunistického anarchismu“, srozumitelný výklad anarchistických zásad určený širokému čtenářstvu. Francouzské úřady mu opakovaně odpíraly trvalý pobyt a hrozily mu vyhoštěním (?), takže žil na krátkodobá povolení.

Posledních čtrnáct let žil Berkman s Emmy Ecksteinovou, o mnoho mladší ženou, která o něho v posledních letech pečovala. V Nice se kvůli nedostatku peněz často stěhoval do levnějších bytů. Na počátku roku 1936 podstoupil dvě neúspěšné operace prostaty a trpěl pak silnými bolestmi; nechtěl být nikomu na obtíž. V časných ranních hodinách 28. června 1936 se ve svém bytě v Nice střelil do hrudi, když Ecksteinová odešla shánět lékaře. Byl převezen do nemocnice, odpoledne upadl do bezvědomí a zemřel téhož dne kolem desáté hodiny večer. Goldmanová, která za ním přijela ze Saint-Tropez, zařídila pohřeb. Berkman si přál zpopelnění a uložení v Chicagu poblíž hrobů haymarketských anarchistů; na to však nebyly peníze, a tak byl pohřben v Nice.

Bolševický mýtus je Berkmanovým svědectvím o týchž letech, která Goldmanová popsala v knize Mé zklamání z Ruska. Má podobu deníku z let 1920 až 1922, od příjezdu deportovaných do sovětského Ruska po odchod z něho. Autor deníkové záznamy pro knižní vydání rozsáhle přepracoval a doplnil; kniha tak spojuje bezprostřední dojmy a rozhovory s pozdější úvahou. Sleduje jeho cesty po zemi, setkání s bolševickými předáky, s anarchisty, s dělníky a rolníky a vrcholí kronštadtskými událostmi. Závěrečná kapitola „Antiklimax“ pak shrnuje jeho rozbor bolševického státu z anarchistického hlediska.