Knihovna · Dějiny Mongolů, které nazýváme Tartary

Hlavní postavy a pojmy

Následující jména a pojmy se vyskytují opakovaně; jejich stručný přehled usnadní orientaci v textu.

Tartaři a Mongalové. Carpini užívá obou jmen a ví, že vlastní jméno národa je Mongalové. „Tartaři“ je evropské označení (podle Tatarů a s narážkou na Tartaros, podsvětí).

Čingis-chán (Temüdžin, asi 1162–1227) byl zakladatel mongolské říše.

Tossuc (Džuči), Chiaaday (Čagataj), Occoday (Ögedej, velký chán 1229–1241) a Toluj (Carpini jeho jméno neuvádí) byli Čingischánovi synové.

Cuyuc (Carpini píše i Cuyne; Güjük, 1206–1248) byl Ögedejův syn, zvolený velkým chánem v srpnu 1246 za Carpiniho přítomnosti.

Bathy (Batu, asi 1207–1255) byl Džučiho syn, vrchní velitel západního tažení (1236–1242) a pán Kipčacké stepi na Volze. Byl nejmocnějším knížetem říše vedle chána. Orda byl jeho starší bratr.

Sira Orda („Žlutá orda“) byl velký stanový tábor, v němž se konalo Güjükovo nastolení, nedaleko Karakorumu.

Karakorum (u Carpiniho Caracoron, ve Vincencově verzi Cracurim) bylo sídelní město velkých chánů v údolí Orchonu.

Papež Inocenc IV. (papežem 1243–1254) sídlil v letech 1244–1251 v Lyonu, odkud Carpiniho vyslal.

Bratr Benedikt Polák byl františkán z Vratislavi, Carpiniho průvodce a tlumočník na cestě ke Güjükovi.