Knihovna · Paměti markýze de Ferrières (1789–1793). Český výbor

Poznámka k tomuto vydání

Co je tato kniha

Charles-Élie, markýz de Ferrières (1741–1804), venkovský šlechtic z Poitou, byl na jaře 1789 zvolen poslancem šlechty za sénéchaussée Saumur do generálních stavů a zasedal až do září 1791 v Ústavodárném shromáždění, na lavicích pravice. Nikdy nevystoupil na tribunu, zato se díval a zapisoval. Své Paměti k dějinám Ústavodárného shromáždění a revoluce roku 1789 sepsal v druhé polovině devadesátých let, s odstupem sedmi až deseti let, z vlastních zápisků, z novin a z tištěných dokumentů; první díl vyšel roku 1799 (an VII). Jsou jedním z mála soustavných svědectví o revoluci z pera umírněného royalisty, který nebyl ani dvořanem, ani emigrantem, a proto je dodnes hojně citují historikové obou táborů.

Předlohou tohoto překladu jsou všechny tři svazky nového, komentovaného vydání: Mémoires du marquis de Ferrières, avec une notice sur sa vie, des notes et des éclaircissemens historiques par MM. Berville et Barrière, Paříž, Baudouin frères, 1821, resp. druhé, textově shodné vydání 1822 („Collection des Mémoires relatifs à la Révolution française“). První svazek obsahuje životopisnou notici Saint-Albina Bervilla, autorovu předmluvu, knihy první až pátou (od volebního shromáždění šlechty v Saumuru po debatu o dom Gerleově návrhu 13. dubna 1790) a přílohy A–F; druhý svazek knihy šestou až desátou (od assignátů v dubnu 1790 po závěrečné zasedání Ústavodárného shromáždění 30. září 1791); třetí svazek knihy jedenáctou a dvanáctou se Závěrem (Zákonodárné shromáždění, 20. červen a 10. srpen 1792, republika), jimiž končí text vydaný roku 1799, dále knihy třináctou a čtrnáctou, které vydavatelé roku 1821 otiskli poprvé z Ferrièrova rukopisu (zářijové masakry, Konvent, Ludvík XVI. v Templu, proces a poprava 21. ledna 1793), a přílohy A–O. Od října 1791 Ferrières už není poslancem a sleduje události jako soukromý pozorovatel v Paříži. Text prvního svazku byl převzat z digitalizovaného exempláře (Google Books) a při kontrole srovnán s exemplářem HathiTrust (2. vydání 1822, Harvardova univerzita); druhý a třetí svazek byly přeloženy přímo z exemplářů HathiTrust. Kde nebylo možné čtení s jistotou obnovit, je to v poznámce řečeno. Český výbor vznikl v září 2026.

Co je a co není přeloženo

Toto české vydání je výbor, nikoli úplný překlad. Pasáže, které tvoří jádro Ferrièrova svědectví – vše, co viděl na vlastní oči nebo co líčí s vypravěčskou silou (procesí 4. května, noc 20. a 23. června, 14. červenec, noc 4. srpna, 5. a 6. říjen, proces s Favrasem, federace 14. července 1790, přísaha duchovenstva, smrt Mirabeaua, útěk do Varennes a návrat, Marsovo pole, 20. červen a 10. srpen 1792, zářijové masakry, Temple, proces a poprava Ludvíka XVI., portréty Mirabeaua, Lallyho, Clermont-Tonnerra, Robespierra, La Fayetta, Dantona, Dumourieze a královského páru) – jsou přeloženy v úplnosti nebo téměř v úplnosti. Dlouhé parafráze parlamentních řečí, opakované úvahy o „revolucionářích“ a jejich spiknutích, výčty dekretů a finanční rozklady jsou zkráceny nebo nahrazeny shrnutím, které je vždy vysazeno kurzívou v hranatých závorkách. Čtenář tak vždy ví, kde mluví Ferrières a kde překladatelka.

Ferrières psal z paměti a z novin, jeho datace bývají o den dva posunuté a citace řečí jsou volné; vydavatelé z roku 1821 na to opakovaně upozorňují a v poznámkách jej opravují podle Baillyho, Mouniera, Bertranda de Molleville a sbírky Orateurs français. Vysvětlivky tohoto vydání čerpají zčásti právě z těchto dobových poznámek (označeny „pozn. vyd. 1821“ nebo „vydavatelé“), zčásti doplňují, co dnešní čtenář potřebuje: kdo je kdo, správná data, pozdější osudy osob a stručné upozornění tam, kde Ferrièrův výklad (například jeho utkvělá představa o „orleánském spiknutí“ jako hybné síle všeho dění) neobstojí před pozdějším bádáním. Číslování poznámek začíná v každé kapitole znovu. V knihách šesté až čtrnácté je podíl doslovně přeloženého textu vyšší než v knihách prvních pěti.

Pravopis jmen: francouzská jména jsou ponechána v původní podobě (Necker, Mounier, Lally-Tolendal, d'Esprémenil), u panovníků a obecně známých postav se užívá vžitá česká podoba (Ludvík XVI., Marie Antoinetta, vévoda Orleánský, hrabě d'Artois). Instituce jsou překládány: états-généraux = generální stavy, Assemblée nationale = Národní shromáždění, tiers-état = třetí stav, communes = obce (v dobovém smyslu „poslanci třetího stavu“), gardes-du-corps = tělesná garda, gardes-françaises = francouzská garda, milice bourgeoise / garde nationale = měšťanská milice, národní garda. Kde Ferrières mluví o „revolucionářích“ (les révolutionnaires), „spiklencích“ (les conjurés) nebo „orleánistech“, je slovo ponecháno, protože je součástí jeho způsobu vidění.

Poznámka o vzniku překladu a o umělé inteligenci

Pracovní překlad vznikl s pomocí jazykového modelu (Claude, Anthropic) a byl zčásti srovnán s originálem. Nejde o vědeckou edici. Model četl celý francouzský text vydání z roku 1821, pořídil výběr, překlad, shrnutí vynechaných pasáží i vysvětlivky. V druhém kroku byl český text knih první až páté s přílohami znovu srovnán po větách s jiným, lépe rozpoznaným digitalizovaným exemplářem téhož vydání (HathiTrust, 2. vyd. 1822), a to opět jazykovým modelem: byly opraveny zkomolené podoby jmen, chybná čísla a data, doplněny vynechané věty a zpřesněna shrnutí a vysvětlivky. Knihy šestá až čtrnáctá s přílohami tímto druhým srovnáním neprošly. Nezávislý překladatel text s originálem nesrovnával. Zadavatel výboru četl výsledný český text, určil rozsah a pojetí (výbor namísto úplného překladu) a rozhodl o způsobu prezentace; jednotlivé překladové věty s originálem po větách nesrovnával.

Co bylo při práci ověřováno a co nikoli: přeložené pasáže vycházejí přímo z francouzského textu, nikoli z jiného překladu; vysvětlivky označené jako poznámky vydavatelů z roku 1821 jsou převzaty z téhož svazku. Údaje o osobách, datech a pozdějších osudech, které vydavatelé neuvádějí, pocházejí z obecně dostupné historické literatury a nebyly pro tuto edici znovu prověřovány v pramenech; je-li nějaký údaj nejistý nebo je-li Ferrièrův výklad sporný, je to řečeno slovy „podle“, „snad“ nebo výslovným upozorněním. Čtenář, který potřebuje citovat, ať sáhne po francouzském originálu (dostupném volně v digitálních knihovnách) nebo po vědecké literatuře; tento výbor má sloužit ke čtení, ne k odkazování.

Licence

Původní francouzský text (Ferrières 1799/1821, Berville a Barrière 1821) je volným dílem. Tento český překlad, shrnutí a vysvětlivky jsou zveřejněny pod licencí Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní (CC BY 4.0): lze je volně šířit, kopírovat, upravovat a používat i komerčně za podmínky uvedení původu – doporučená citace: „Paměti markýze de Ferrières. Český výbor s vysvětlivkami podle vydání Berville & Barrière (Paříž 1821), pracovní překlad pořízený s pomocí jazykového modelu, 2026, CC BY 4.0.“ Plné znění licence: creativecommons.org/licenses/by/4.0/. Kdo v textu najde chybu, ať ji opraví a opravenou verzi šíří dál; právě to licence umožňuje.

O autorovi vypovídá notice v následující kapitole. Zde jen tolik: markýz de Ferrières je svědek z lavic pravice, venkovský šlechtic bez politických zkušeností, nábožensky založený, k dvoru i k revoluci stejně nedůvěřivý. Právě proto je jeho svědectví cenné – nikdy nemluvil z tribuny, zato se díval; a jak píše jeho vydavatel, „bude se mýlit, ale nebude klamat“.