Knihovna · Třicetiletá válka · Deník z třicetileté války

Poznámka k tomuto vydání

Augustin von Fritsch (1599–1662) vstoupil roku 1618 jako prostý mušketýr do bavorského vojska a prošel v něm celou třicetiletou válku. Byl na Bílé hoře, u Wimpfenu, Stadtlohnu a Lutteru, s Pappenheimem u Maastrichtu a Lützenu, u Nördlingenu, Wittenweieru i Wolfenbüttelu. Postupně se stal desátníkem, poručíkem, praporečníkem, kapitánem, majorem a podplukovníkem, roku 1638 byl povýšen do šlechtického stavu a válku skončil jako plukovník a velitel Ambergu. Po míru byl hejtmanem kláštera Waldsassen a velitelem města Weidenu a pevnosti Parkstein. Ve Weidenu také roku 1660, v jedenašedesátém roce věku, sepsal pro své děti tento „krátký popis“ svého života.

Deník není dílo vojevůdce ani učence. Je to vyprávění vojáka, který si po desetiletích pamatuje, kudy táhl, kdo vedle něho padl, kde byl sám raněn a co ukořistil. Proto má cenu, kterou velké dějiny války nemají: ukazuje válku zdola, z přibližovacího příkopu a ze zteče.

Předloha

Deník vyšel tiskem roku 1792 pod názvem Tagbuch des Augustin von Fritsch (Obersten und Commendanten der Stadt Weyden) von seinen Thaten und Schicksalen im dreyßigjährigen Kriege ve čtvrtém svazku sborníku Lorenze Westenriedera Beyträge zur vaterländischen Historie, Geographie, Staatistik und Landwirthschaft (München, Joseph Lindauer, 1792), s. 105–191. Tisk má chybné stránkování: čísla stran 152–173 jsou v něm užita dvakrát, takže deník zabírá ve skutečnosti 147 stran. Podle Westenriedera byl původní rukopis tehdy uložen v opatství Prüfening (Prüfling) u Řezna.

Vyprávění je neúplné. Fritsch je v nadpisu ohlašuje jako seznam všech bitev a měst, u nichž byl od roku 1618 do roku 1644, text však začíná rokem 1620 a končí uprostřed věty při obléhání Göttingenu na podzim 1641. „Ostatek rukopisu chybí,“ poznamenal vydavatel roku 1792 a připojil to, co se dochovalo na zvláštním listě a co sám zjistil o Fritschově rodině a hrobě. Tyto doplňky přinášíme v oddíle Dodatky.

Překlad

Překlad je úplný a nezkrácený. Fritschův text tvoří v tisku jediný nepřerušený blok s názvy míst na okraji stránek; členění na kapitoly a odstavce i názvy kapitol jsou naše. Dlouhá souvětí jsme rozdělili do kratších vět, věcně jsme nic neměnili.

Jména osob a míst uvádíme v dnešní podobě tam, kde je lze bezpečně poznat. Fritsch psal jména po sluchu a tisk je podává nejednotně, proto jsou některá ztotožnění nejistá; ta jsou v poznámkách označena otazníkem. Fritsch psal zpaměti a s odstupem desítek let, takže se v letopočtech a datech místy mýlí. Jeho údaje ponecháváme a opravu uvádíme v poznámce.

Poznámky jsou trojí: Poznámka vydavatele (1792) je překlad poznámky Lorenze Westenriedera, Ediční poznámka upozorňuje na původní podobu jména, nejisté čtení nebo věcnou chybu a Vysvětlivka vysvětluje dobový pojem.

Překlad vznikl s pomocí umělé inteligence podle textu tisku z roku 1792 a prošel jedním kontrolním čtením; začátek a závěr byly srovnány přímo se skenem tisku. Není to vědecká edice.