Knihovna · Třetí říše a druhá světová válka · Paměti vojáka

PŘÍLOHY

Šedé číslice v textu označují strany německého vydání (Neckargemünd 1960), podle nichž se citují odkazy a rejstříky.

Příloha 1

Vrchní velitel branné moci — Berlín, 31. 8. 1939.

OKW/WFA č. 170/39 g. K. Chefs. LI

Tajné – velitelská věc1.

SMĚRNICE č. 1 pro vedení války

1. Poté co byly vyčerpány všechny politické možnosti, jak mírovou cestou odstranit stav na východní hranici, který je pro Německo nesnesitelný, rozhodl jsem se pro násilné řešení.

2. Útok proti Polsku se povede podle příprav učiněných pro Fall Weiß se změnami, které u pozemního vojska vyplývají z mezitím téměř dokončeného nástupu.

Rozdělení úkolů a operační cíl zůstávají nezměněny.

Den útoku . . . . . . . . . . . . . . . 1. září 1939

Čas útoku . . . . . . . . . . . . . . . 4.45 hod.

Tento čas platí i pro podniky proti Gdyni a Gdaňskému zálivu a proti mostu u Tczewa.

3. Na západě jde o to přenechat odpovědnost za zahájení nepřátelství jednoznačně Anglii a Francii. Proti nepatrným narušením hranic se zprvu zakročí čistě místně.

Neutralitu, kterou jsme přislíbili Holandsku, Belgii, Lucembursku a Švýcarsku, je třeba úzkostlivě dodržovat.

Německou západní hranici nelze na zemi nikde překročit bez mého výslovného svolení.

Na moři platí totéž pro všechny válečné činy nebo činy, které lze za válečné vykládat.

Obranná opatření letectva se zprvu omezí na bezpodmínečnou obranu proti nepřátelským leteckým útokům na říšské hranici, přičemž se při obraně proti jednotlivým letounům a menším jednotkám má co nejdéle šetřit hranice neutrálních států. Teprve není-li při nasazení silnějších francouzských a anglických útočných svazů přes neutrální státy proti německému území protivzdušná obrana na západě už zajištěna, obrana se povolí i nad tímto neutrálním územím.

Zvlášť důležité je co nejrychlejší zpravení OKW o každém porušení neutrality třetích států západními protivníky.

4. Zahájí-li Anglie a Francie nepřátelství proti Německu, je úkolem částí branné moci operujících na západě zachovat při co největším šetření sil předpoklady pro vítězné zakončení operací proti Polsku. V rámci tohoto úkolu je třeba podle sil poškozovat nepřátelské branné síly

428

a jejich branně hospodářské zdroje. Rozkaz k zahájení útočných akcí si v každém případě vyhrazuji.

Pozemní vojsko drží Západní val a činí přípravy, aby zabránilo jeho obchvatu na severu — při narušení belgického nebo holandského území západními mocnostmi. Vstoupí-li francouzské síly do Lucemburska, zůstává zničení hraničních mostů povoleno.

Válečné loďstvo vede obchodní válku s těžištěm proti Anglii. K zesílení účinku lze počítat s vyhlášením nebezpečných zón. OKM ohlásí, v kterých mořských oblastech a v jakém rozsahu se nebezpečné zóny pokládají za účelné. Znění veřejného prohlášení se připraví v dohodě s ministerstvem zahraničí a předloží se mi ke schválení prostřednictvím OKW.

Baltské moře je třeba zajistit proti nepřátelskému vniknutí. Rozhodnutí, zda se za tím účelem smějí vstupy do Baltského moře uzavřít minami, učiní vrchní velitel válečného loďstva.

Letectvo má v prvé řadě zabránit nasazení francouzského a anglického letectva proti německému pozemnímu vojsku a německému životnímu prostoru.

Při vedení boje proti Anglii se připraví nasazení letectva k narušení anglického námořního přísunu, zbrojního průmyslu a přepravy vojsk do Francie. Příznivých příležitostí k účinnému útoku proti soustředěným anglickým loďstvovým jednotkám, zvláště proti bitevním lodím a letadlovým lodím, je třeba využít. Útoky proti Londýnu zůstávají vyhrazeny mému rozhodnutí.

Útoky proti vlastní Anglii se připraví z hlediska, že nedostatečnému úspěchu dílčími silami je třeba se za všech okolností vyhnout.

podepsán A. Hitler.

Rozdělovník:

OKH . . . . . . . . . . . . . . . 1. vyhotovení

OKM . . . . . . . . . . . . . . . 2. vyhotovení

R. d. L. u. Ob. d. L. . . . . . . 3. vyhotovení

OKW:

náčelník WFA . . . . . . . . . . 4. vyhotovení

L . . . . . . . . . . . . . . . . 5. až 8. vyhotovení

429

Příloha 2

Tajné – velitelská věc.

Generální inspektor tankových vojsk — H. Qu. OKH, 7. 11. 1944

č. 3940/44 g. Kdos.

Adjutantovi pozemního vojska u Vůdce.

1. Západního tažení se zúčastnily: 1.–10. tanková divize.

2. Tankové granátnické divize v dnešní podobě ještě neexistovaly. Tři lehké divize, které ještě existovaly v polském tažení, byly před západním tažením přetvořeny v tankové divize.

3. Členění tankových divizí:

  1. 1.–5. a 10. tanková divize = 2 tankové pluky po 2 oddílech, německý materiál

    1. tanková divize = 1 tankový pluk o 2 oddílech, německý materiál
  2. 6., 7. a 8. tanková divize (bývalé lehké divize) = 1 tankový pluk o 3 oddílech, český materiál2

Celkem: 35 oddílů.

4. V rámci jmenovaných divizí vyrazilo 10. 5. 40 proti nepříteli:

523 tanků I

955 Panzerů II

349 Panzerů III

278 Panzerů IV

106 tanků 35 (t)

228 tanků 38 (t)

96 malých velitelských tanků na podvozku I

39 velkých velitelských tanků na podvozku III

2574 tanků celkem3

Těchto 2574 tanků neslo tyto zbraně:

4407 kulometů 13; 34 (t)

955 kanónů 2 cm

349 kanónů 3,7 cm

334 kanónů 3,7 cm

273 kanónů 7,5 cm

Tanky III s 5 cm kanónem, které v květnu ještě nebyly k dispozici, byly v průběhu západního tažení roku 1940 dosunuty. Protože první útočná děla ze série rozběhnuté v únoru 40 byla dodána až do dubna včetně, nebyla útočná děla ve významnějším počtu v západním tažení ještě nasazena.

5. Ostatní zbraně a personální stavy tankové divize viz příloha (bohužel není k dispozici).

430

Příloha 3

Velitelství XIX. armádního sboru — Velitelské stanoviště sboru Neufchâteau, 11. 5. 40.

Oddělení Ia

Sborový rozkaz pro 12. 5. 1940

1. Sbor dnešního dne úspěšným útokem zatlačil statečně a obratně bojujícího nepřítele směrem k Semois.

2. Úkolem divizí pro 12. 5. 40 je překonat Semois a vyčistit severní břeh Mázy od nepřítele.

10. tanková divize dá pěší pluk „G. D.“ do St. Médard k dispozici sboru.

2. a 10. tanková divize se uvolněním svých postupových silnic postarají o to, aby se divize zadních sledů mohly vedle nich postavit k ochraně křídel.

2. tanková divize za tím účelem odbočí přes Membre a Alle na Sugny a na křižovatku 1 km jihozápadně od Poupehanu. Silnice přes Membre se potom uvolní. Divize je pak odkázána pouze na silnici přes Alle, která bude později přes Rochehaut přivedena k silničnímu uzlu 7 km severovýchodně od Bouillonu (zásobovací silnice sboru).

10. tanková divize odbočí, jak bylo rozkázáno 10. 5. 40 večer, s hlavní silou na přechod přes Semois u Cugnonu a tankové silnice 3 a 4 pak již neobsazuje. Další pochod od Cugnonu přes Les Quatre Chemins na Sedan. Napojení na zásobovací silnici sboru přes Léglise.

3. Dělicí čáry:

Mezi 2. a 1. tankovou divizí: Grandvoir–Chaumont–Nolleveaux (1)–Cornimont– Rochehaut (1) — křižovatka 4,5 km jižně od Alle (2) — Bosseval et Briancourt (2) — západní strana mázské smyčky — Frénois — silnice Frénois–Chémery — Ardenský kanál až k mostu 3 km východně od Le Chesne (obce, silnice a kanál k 1).

Mezi 1. a 10. tankovou divizí: Grapefontaine–Orgeon (10)–Noirefontaine– Bouillon–Bellevaux — rozcestí 3 km jižně od Bouillonu (10) — Illy — prostřední most přes Mázu v Sedanu (1) — jižní silniční most v Sedanu — Noyers Pont Maugis (10)–Bulson (1)–Villers Maisoncelle (1)–Stonne–Oche (1).

4. Velitelské stanoviště sboru Neufchâteau, později podél silnice Bertrix–Bouillon.

5. Divize učiní prozíravě své přípravy k přechodu přes Mázu 13. 5. 40 ve smyslu pokynů, které už sbor vydal.

6. Letectvo bude sbor podporovat i 12. 5. 40, a to do 9 hodin na této straně, potom na druhé straně Mázy.

podepsán Guderian

Rozdělovník:

Podřízené divize

Gen.

Ia

Ic

Arko

431

Příloha 44

Velitelství XIX. armádního sboru — Velitelské stanoviště sboru, 12. 5. 40, 17.50 hod.

Oddělení Ia

Předběžný rozkaz k útoku přes Mázu

1. Anglicko-francouzská motorizovaná armáda, asi 20 divizí, v postupu — levé křídlo za Antverpy — v celém rozsahu zachycena a rozbita německým letectvem. Albertův kanál na celé frontě překonán. Lutych padl5.

2. Skupina von Kleist pokračuje v útoku zítra, 13. 5. 40, přes Mázu v úseku Charleville–Sedan s mimořádně silnou podporou letectva, které se uvolnilo v Belgii, a vynutí si za všech okolností přechod přes Mázu.

3. Úkol sboru odpovídá dosavadním pokynům. Rozkaz o podrobnostech útoku bude následovat během večera.

4. Jako předpoklad zdaru tohoto rozhodujícího útoku je nezbytné, aby divize dnes ještě dosáhly Mázy. Dělostřelectvo a ženisté se předsunou natolik, aby bylo provedení útoku, pokud je v silách sboru, zajištěno.

5. Spoléhám na průbojnost pánů velitelů divizí.

podepsán Guderian

Rozdělovník:

1. tanková divize

2. tanková divize

10. tanková divize

velitelství sboru Ia

Ic (válečný deník)

zásoba

V 18.35 hod. sbor rozkázal:

Pro útok 13. 5. 40 se těžké oddíly 2. a 10. tankové divize podřizují veliteli dělostřelectva 101. Mají být nasazeny u 1. tankové divize. atd.

Ke sborovému rozkazu k útoku přes Mázu je třeba poznamenat, že pečlivá příprava divizí před začátkem západního tažení udílení rozkazů velmi zjednodušila. Divize v noci z 12. na 13. 5. 40 předem rozkázaly svým podřízeným velitelům: „Útok jako při válečné hře dne …“ Jen díky těmto důkladným předběžným studiím bylo při omezeném čase před útokem možné přípravy provést. Proti přípravným válečným hrám byly nutné jen nepatrné změny.

432

1. tanková divize / Ia — Velitelské stanoviště divize, 12. 5. 40, 18.45 hod.

Divizní rozkaz č. 4

1. Pro útok přes Mázu 13. 5. 40 platí rozkaz připravený v příloze. S úplným přivedením uvedeného dělostřelectva a ženistů nelze počítat.

2. Přivedení divize do východiště je třeba provést vší energií velitelů. Východiště se proti přiloženému rozkazu předsune až k Máze. Obce vynechat. Všechna vozidla, která nejsou k boji bezpodmínečně nutná, se ponechají severně od Semois, popřípadě tam, kde jsou svazky už jižně od Semois, se tato vozidla ponechají v Ardenách při udržení volnosti silnic.

3. Pěší pluk Großdeutschland se přesune do východiště přes cestní uzel 1,5 km severozápadně od Bellevaux přes Bouillon.

4. Sběrné místo zajatců severně od Mázy Illy, jižně od Mázy Bulson. Střežení vždy jedním družstvem střeleckého pluku 1.

5. Sběrné místo raněných: Bouillon. Hlavní obvaziště: Bertrix. Polní lazaret: Neufchâteau.

6. Velitel tankového ženijního praporu 37 přebírá úkoly velitele ženijního pluku 102.

7. Velitelské stanoviště divize zatím v lese severně od Fleigneux.

10. tanková divize / Ia op. — Velitelské stanoviště divize, 12. 5. 40, 19.30 hod.

Předběžný rozkaz k útoku přes Mázu

1. Anglicko-francouzská motorizovaná armáda (asi 20 divizí) rozbita německým letectvem. Albertův kanál na celé frontě překonán. Lutych padl.

2. 10. tanková divize zítra útočí přes Mázu.

3. Jako předpoklad zdaru tohoto rozhodujícího útoku je nezbytné, aby střelecká brigáda ještě dnes v útočném pásmu divize zatlačila do Mázy nepřítele, který stojí před ní. Pro tento útok se jí podřizuje I. oddíl dělostřeleckého pluku 90. Dosažená čára se hlásí divizi.

podepsán Schaal

Oba tyto předběžné rozkazy se opíraly o rozkazy vypracované při válečné hře v Koblenzi, které až do vydání konečných rozkazů k útoku přes Mázu sloužily jako podklad.

433

Příloha 5

Velitelství XIX. armádního sboru — Velitelské stanoviště sboru Bellevaux, 13. 5. 40, 8.15 hod.

Oddělení Ia

Sborový rozkaz č. 3 k útoku přes Mázu

1. XIX. armádní sbor 12. 5. rázným zásahem zatlačil nepřítele téměř všude k Máze. Na Máze je třeba počítat se silnou obranou.

2. Těžiště bitvy na západě leží 13. 5. u skupiny von Kleist.

Jejím cílem je vynutit přechod přes Mázu mezi Monthermé a Sedanem. K tomu budou nasazeny téměř všechny německé bojové svazy letectva. V nepřetržitém osmihodinovém nasazení rozbijí francouzskou obranu na Máze. Poté skupina von Kleist v 16.00 hod. provede přechod a vytvoří předmostí.

XXXXI. armádní sbor, nasazený napravo vedle sboru, si 13. 5. v 16.00 hod. vynutí přechod přes Mázu u Monthermé a Nouzonville a vytvoří předmostí na čáře jižní okraj Daville — Sorel — severní okraj Charleville.

XIV. armádní sbor se drží v týlu XIX. armádního sboru připraven být podle situace předsunut přes Neufchâteau nebo Florenville.

3. XIX. armádní sbor se během dopoledne ve svém dosavadním útočném pásmu připraví tak, aby si v 16.00 hod. mohl vynutit přechod přes Mázu mezi ústím Baru a Bazeilles. Po přechodu se vytvoří předmostí na čáře Boutancourt–Sapogne–Chéhéry–Noyers Pont Maugis.

Dělicí čára k XXXXI. armádnímu sboru: Martelange–Nanoussart–Longliers– Grandvoir–Assenois — severozápadně od Bertrix — Carlsbourg–Gros Fays– Mouzaive–Sugny–Lumes — Hannogne 15 km jihozápadně od Montcornetu. Obce k XXXXI. armádnímu sboru.

4. Útočí:

  1. pravá útočná skupina: mezi Ardenským kanálem a mázskou smyčkou (vyjma). Vojska: 2. tanková divize.

  2. střední útočná skupina: mezi mázskou smyčkou (včetně) a Torcy (včetně). Vojska: 1. tanková divize s pěším plukem „G. D.“ a útočným ženijním praporem 43,

  3. levá útočná skupina: mezi Sedanem a Bazeilles, Vojska: 10. tanková divize (bez pěšího pluku „G. D.“).

Dělicí čáry:

mezi pravou a střední útočnou skupinou: Mogimont–Rochehaut — křižovatka 4,5 km jižně od Alle — Bosseval et Briancourt (obce k pravé) — západní strana mázské smyčky — Frénois — silnice Frénois, Chémery–Singly–Poix Terron (obce ke střední);

434

mezi střední a levou útočnou skupinou: Bellevaux–Noirefontaine–Bouillon (obce ke střední) — rozcestí 3 km jižně od Bouillonu (k levé) — Illy — prostřední most přes Mázu v Sedanu (ke střední) — jižní most přes Mázu v Sedanu — Noyers Pont Maugis (k levé)–Bulson (ke střední)–Stonne (ke střední).

5. Úkoly:

  1. 2. tanková divize vyrazí v 16.00 hod. z výchozího postavení po obou stranách Donchery k útoku přes Mázu a dobude výšinný terén jižně od Donchery. Poté divize neprodleně zabočí přes Ardenský kanál až včetně barské smyčky na západ a rozvrátí obranu na Máze z boku, pravé křídlo až k Boutancourtu, levé křídlo až k Sapogne et Feuchères.

  2. 1. tanková divize s podřízeným pěším plukem „G. D.“ zaujme východiště tak, aby mohla v 16.00 hod. vyrazit k útoku přes Mázu mezi Glaire a Torcy. Pak za vyčištění mázského oblouku pronikne nejprve k silnici Bellevue–Torcy. Poté divize pokračuje v útoku na výšiny Bois de la Marfée a následně prorazí až na čáru Chéhéry–Chaumont.

  3. 10. tanková divize do 16.00 hod. ve shodě s 1. tankovou divizí dobude opěrné body na východním okraji Sedanu a do téže doby získá výchozí postavení na čáře Sedan–Bazeilles.

Pak v 16.00 hod. vyrazí k útoku přes Mázu a dobude výšiny na čáře Noyers Pont Maugis–Pont Maugis.

6. Součinnost s letectvem: Prostorová a časová součinnost s bojovými svazy letectva ve velkém vyplývá z přiloženého časového rozvrhu, mapa 1 : 300 000 se zakreslením prostorů shozu bomb.

XIX. armádní sbor zůstává jako dosud odkázán na bezprostřední spolupráci s Nahkampfführerem II6.

7. Protiletadlový pluk 102 chrání nejprve východiště sboru pro přechod, poté přechod přes řeku, k čemuž je třeba nasadit síly daleko vpředu, a nakonec předmostí.

8. Průzkum:

  1. letecký průzkum tankovými letkami v prostoru Charleville–Tournes–St. Rémy–Le Chesne–Sommauthe–Pouilly–Tétaigne–Francheval.

  2. pozemní průzkum: podle nařízení divizí v jejich pásmech.

9. Spojení: Spojovací oddíl 80 udržuje telefonní a rádiové spojení s 1., 2. a 10. tankovou divizí, rádiové spojení se skupinou von Kleist a XXXXI. armádním sborem. Spojuje velitelské stanoviště sboru s velitelskými stanovišti divizí Vrigne aux Bois (2.), Fleigneux (1.) a Givonne (10.).

10. Velitelské stanoviště sboru: Bellevaux, později od 12.00 La Chapelle.

podepsán Guderian

435

1. tanková divize / Ia — Velitelské stanoviště divize, 13. 5. 40, 12.00 hod.

Divizní rozkaz č. 5 k útoku přes Mázu 13. 5. 40

1. XIX. armádní sbor 12. 5. rázným zásahem zatlačil nepřítele téměř všude k Máze. Na Máze je třeba počítat se silnou obranou.

2. Těžiště bitvy na západě leží 13. 5. u skupiny von Kleist. Jejím cílem je vynutit přechod přes Mázu mezi Monthermé a Sedanem. K tomu budou nasazeny téměř všechny německé bojové svazy letectva. V nepřetržitém osmihodinovém nasazení rozbijí francouzskou obranu na Máze. Poté XIX. armádní sbor v 16.00 hod. vyrazí k přechodu přes Mázu.

3. XIX. armádní sbor se během dopoledne a poledne ve svém dosavadním útočném pásmu připraví tak, aby si v 16.00 hod. mohl vynutit přechod přes Mázu mezi ústím Baru a Bazeilles.

4. Útočí:

  1. Pravá útočná skupina: 2. tanková divize mezi Ardenským kanálem a mázskou smyčkou (vyjma).

  2. Střední útočná skupina: zesílená 1. tanková divize mezi mázskou smyčkou (včetně) a Torcy (včetně).

  3. Levá útočná skupina: 10. tanková divize mezi Sedanem a Bazeilles.

5. Dělicí čáry: jako dosud s touto změnou:

k pravé 2. tankové divizi od Chéhéry na Singly (12 km západně od Chéhéry) — Poix-Terron (obce k 1.).

k levé 10. tankové divizi jako dosud.

6. Úkoly:

2. tanková divize vyrazí v 16.00 hod. z výchozího postavení přes Mázu a dobude výšinný terén jižně od Donchery. Poté divize zabočí přes Ardenský kanál až včetně barské smyčky na západ a rozvrátí obranu na Máze z boku, pravé křídlo až k Boutancourtu, levé křídlo až k Sapogne-et-Feuchères.

1. tanková divize s podřízeným pěším plukem Großdeutschland zaujme východiště tak, aby mohla v 16.00 hod. vyrazit. Pak za vyčištění mázského oblouku pronikne nejprve k silnici Bellevue–Torcy. Poté divize pokračuje v útoku na výšiny Bois de la Marfée a následně prorazí až na čáru Chéhéry–Chaumont.

Jednotlivé úkoly zůstávají, jak byly dosud rozkázány. Časy x a y odpadají. Přepad K. 1 začíná rovněž v 16.00 hod.

10. tanková divize do 16.00 hod. ve shodě s 1. tankovou divizí dobude opěrné body na východním okraji Sedanu a do téže doby získá výchozí postavení na čáře Sedan–Bazeilles. Pak v 16.00 hod. vyrazí k útoku přes Mázu a dobude výšiny na čáře Noyers Pont Maugis–Pont Maugis.

7. Velitel dělostřelectva 101 (členění podřízených oddílů viz příloha) připravuje přechod přes Mázu a podporuje útok divize podle palebného plánu.

8. Součinnost s letectvem: Prostorová a časová součinnost se svazy letectva ve velkém vyplývá z přiloženého časového rozvrhu a z přiloženého náčrtu se zakreslením prostorů shozu bomb.

Protiletadlový pluk 102 chrání nejprve východiště sboru pro přechod, poté přechod přes řeku.

9. V pořadí přechodu přes Mázu zůstává, co bylo stanoveno v divizním rozkaze (příloha).

436

10. Průzkum a spojení jako dosud.

Doplnění krycích jmen série C7:

pěší pluk Großdeutschland . . . . . . Scheusal

velitel dělostřelectva 101 . . . . . . Neubau

dělostřelecký pluk 49 . . . . . . . . Taschenspieler

pozorovací oddíl 1 . . . . . . . . . . Ziegelstein

I. pěšího pluku Großdeutschland . . . Eschenholz

II. pěšího pluku Großdeutschland . . . Andenken

III. pěšího pluku Großdeutschland . . Miesmuschel

IV. pěšího pluku Großdeutschland . . . Ofenrohr

útočný ženijní prapor 43 . . . . . . . Monokel

11. Zásobování:

  1. Překladiště munice: 1,5 km východně od Fays-les-Veneurs zůstává připraveno k výdeji.

  2. Výdejna pohonných hmot v severní části lesa severně od Noirefontaine, připravena k výdeji 13. 5. asi od 17.00 hod. Výdej asi půl spotřební dávky.

  3. Hlavní obvaziště Corbion.

  4. Oprava vozidel: Jedna dílenská rota připravena k práci od odpoledne 13. 5. v Bertrix. Jedna kolona náhradních dílů pro tanky skupiny von Kleist je předsunuta do Redingen (Lucembursko).

  5. Sběrné místo zajatců: zůstává Illy, jižně od Mázy Frénois; střežení střeleckou brigádou.

12. Velitelské stanoviště divize: Do začátku útoku bod 360, 3,2 km severně od St. Menges; s postupujícím útokem linie pohybu, jak už bylo rozkázáno.

Příloha k diviznímu rozkazu č. 5 pro 13. 5.

Zvláštní nařízení pro přechod přes Mázu 13. 5. 40 pro dělostřelectvo

1. Řízení přípravy dělostřeleckých opatření pro přechod přes Mázu: velitel dělostřelectva 101.

2. Členění dělostřelectva pro dělostřeleckou přípravu a provedení útoku:

  1. u 2. tankové divize: dělostřelecký pluk 74 bez III. (těžkého) oddílu.

  2. u 1. tankové divize: velitel dělostřelectva 101.

Skupina pro potírání pěchoty8: dělostřelecký pluk 73 s I. až III. oddílem.

Skupina pro potírání dělostřelectva a pro těžiště: dělostřelecký pluk 49 s II./45, II./69, III./74, III./90 (I./105), těžký dělostřelecký oddíl 616.

K dispozici veliteli dělostřelectva: pozorovací oddíl 1, oddíl vrhačů dýmu.

  1. u 10. tankové divize: dělostřelecký pluk 90 bez III. (těžkého) oddílu.

3. Dělostřelecký průzkum:

  1. Pozorovatelny dělostřelectva 2. a 10. tankové divize se nasadí tak, aby aspoň jeden oddíl u každé mohl nahlížet do bojového pásma 1. tankové divize.

  2. Průzkum pozorovacím oddílem 1: Pozorovací oddíl 1 se nasadí tak, aby mohl provádět dělostřelecký průzkum v cílových prostorech G, H, L, M a O.

  3. Průzkum letectvem: Dělostřelecké letouny divize nasadí divize sama a výsledky průzkumu hlásí i veliteli dělostřelectva 101 (u 1. tankové divize).

Dva dělostřelecké letouny 4. letky průzkumné skupiny 31 se od 10.00 hod. podřizují dělostřeleckému pluku 49.

437

4. Úkoly pro dělostřelectvo: Podpora útoku dělostřelectvem viz palebný plán9. Potírání dělostřelectva v celém prostoru sboru provádí velitel dělostřelectva 101, dokud divize nepřekročí čáru výšiny jižně od Donchery — Bois de la Marfée — výšiny u Noyers Pont Maugis.

5. Body zaměření: jsou vydané cílové prostory (viz mapa cílových prostorů).

Příloha k diviznímu rozkazu č. 5

Palebný plán pro útok 13. 5.

1. tanková divize

Bojový úsek Čas připravenosti Pěchota Zbraně pro střelbu do střílen Dělostřelectvo Letectvo
Příprava přechodu přes Mázu 8.00 až 15.00 Potírání cílů v cílovém prostoru K Potírání bunkrů a opěrných bodů na Máze, v Glaire a Torcy a) Sledování postupu potíráním cílů v cílovém prostoru K a L b) Prostřelování průchodů na Máze c) Potírání bunkrů d) Potírání dělostřelectva a protiletadlových baterií v cílových prostorech G, H, L, M, O. viz časový rozvrh! Skupina přímé podpory II a) Rušivé bombardování obcí10 v cílových prostorech G, H, L, M, O. b) Potírání dělostřelectva
Příprava přechodu přes Mázu 15.00 až 15.50 jako předtím Potírání bunkrů na Máze a) Zastřílení na přepravní místa b) Potírání cílů v cílovém prostoru K, L c) Potírání dělostřelectva a protiletadlových baterií
Krátce před přepravou 15.50 až 16.00 Soustředěná palba na přepravní místa jako předtím Soustředěná palba na přepravní místa Viz časový rozvrh. Skupina přímé podpory v rušivém bombardování, zničení obcí Glaire a Torcy. Útoky na cílový prostor L 1–7
Se začátkem přepravy a vlomem od 16.00 Podpora střelců Potírání bunkrů před přepravou a po ní Podpora střelců v bojovém pásmu divize Viz časový rozvrh

Poznámka: Oddíl vrhačů dýmu11 zadýmuje od 16.00 do 16.30 hod. silnici Glaire–Torcy, od 17.30 do 18.30 hod. silnici Bellevue–Torcy.

438

Příloha k diviznímu rozkazu č. 5

Časový rozvrh útoku přes Mázu 13. 5. 40

Čas Letectvo Pozemní vojsko
8.00 Příprava přechodu přes Mázu, pokud je to možné. Činnost dělostřelectva podle palebného plánu
8.00–12.00 Rušivé bombardování sektorů B I a C I Příprava přechodu pod ochranou rušivého bombardování. Činnost dělostřelectva podle palebného plánu.
12.00–16.00 Soustředěné ničivé bombardování sektorů A I, B I a C I Pokračování a dokončení všech příprav. Činnost dělostřelectva podle palebného plánu.
16.00–17.30 Přenesení rušivého bombardování na sektory A II, B II, C II a na objekty u Mouzonu. Nasazení střemhlavých bombardérů na B I a C I Překvapivý přechod
17.30 do setmění Potírání cílů, které se naskytnou, směrem k nepříteli od sektorů A II, B II, C II Vybojování předmostí
V noci Rušení silnic přivádějících přes Hirson, Laon, Rethel, Vouziers, Stenay, těsně východně a severně od těchto měst, potírání pohybů na nich. Stavba mostu. Přechod tanků a dělostřelectva.

10. tanková divize / oddělení Ia op. č. 5 — Velitelské stanoviště divize Pré St. Rémy, 13. 5. 1940

Divizní rozkaz k útoku přes Mázu 13. 5. 1940

1. XIX. armádní sbor 12. 5. rázným zásahem zatlačil nepřítele téměř všude k Máze. Na Máze je třeba počítat se silnou obranou.

2. Těžiště bitvy na západě leží 13. 5. u skupiny von Kleist. Jejím cílem je vynutit přechod přes Mázu mezi Monthermé a Sedanem. K tomu budou nasazeny téměř všechny německé bojové svazy letectva. V nepřetržitém osmihodinovém nasazení rozbijí francouzskou obranu na Máze.

3. XIX. armádní sbor se během dopoledne a poledne ve svém dosavadním útočném pásmu připraví tak, aby si v 16.00 hod. mohl vynutit přechod přes Mázu mezi ústím Baru a Bazeilles. Po přechodu je třeba vytvořit předmostí na čáře Boutancourt–Sapogne–Chéhéry–Noyers Pont Maugis.

439

10. tanková divize vyrazí 13. 5. v 16.00 hod. k útoku přes Mázu v úseku Sedan-jih–Bazeilles (včetně) a získá výšiny u Noyers Pont Maugis.

Dělicí čára k 1. tankové divizi: rozcestí 3 km jižně od Bouillonu (1.) — Illy (1.) — prostřední mázský most v Sedanu (1.) — jižní mázský most v Sedanu (10.) — Noyers Pont Maugis (10.)–Bulson (1.)–Stonne (1.).

4. Útočí:

Vpravo: útočná skupina 10. střelecké brigády.

Velitel: velitel 10. střelecké brigády.

Jednotky: střelecký pluk 86 · 1. rota ženijního praporu 41 s 90 malými a 45 velkými nafukovacími vaky · 2. rota ženijního praporu 49 (bez 1. čety) jako ženijní úderné oddíly · učební oddíl stíhačů tanků 90 (bez 1. roty) · 1 baterie těžkých protiletadlových kanónů 36 (bez 1 děla) · půl roty těžkých pěchotních děl.

Vlevo: útočná skupina střeleckého pluku 69.

Velitel: velitel střeleckého pluku 69.

Jednotky: střelecký pluk 69 · 1. rota ženijního praporu 49 s 65 malými a 30 velkými nafukovacími vaky · 1 četa 2. roty ženijního praporu 49 jako ženijní úderné oddíly · 1 rota učebního oddílu stíhačů tanků 90 · 1 dělo těžkých protiletadlových kanónů 36.

Dělicí čára mezi pravou a levou útočnou skupinou: Givonne východ — Balan východ — Pont Maugis západ — Noyers Pont Maugis východ — Beau Ménil Ferme východ.

5. Úkoly:

Pravá a levá útočná skupina se 13. 5. odpoledne připraví k útoku v útočném úseku, uvedou krycí jednotky do postavení, potírají bunkry a opěrné body na Máze i cíle v útočném úseku. Útočné skupiny se svými útočnými hroty propracují k Máze tak, aby bylo možno v 16.00 hod. zahájit útok přes Mázu. K tomuto propracování má každý jednotlivý muž zvlášť využít doby, kdy útočí letectvo.

Pravá útočná skupina dobude jako první útočný cíl opěrné body západně od Wadelincourtu, zabočí na jih, vyčistí opěrné body jižně od Wadelincourtu a získá Noyers Pont Maugis a výšinu bezprostředně západně od něho.

Levá útočná skupina dobude Pont Maugis a opěrné body východně od něho a s těžištěm na pravém křídle v návaznosti na pravou útočnou skupinu získá jako útočný cíl silnici Noyers Pont Maugis–Pont Maugis.

6. Velitelé útočných skupin určí čáry odrazu a důstojníky řídící odraz pro přepravu a u pravé útočné skupiny pro pozdější přechod po vojenském mostě.

7. Dělostřelecký pluk 90 (bez I./105) podporuje útok podle palebného plánu. Vždy jeden oddíl je třeba určit ke spolupráci s jednou útočnou skupinou.

8. Části ženijních praporů 41 a 49, které nejsou útočným skupinám podřízeny, se od 16.00 hod. drží v prostoru severně od La Chapelle podle nařízení velitele ženijního praporu 41 připraveny k předsunutí k Máze, ke stavbě přívozů a k pozdější stavbě mostu.

Předpokládané místo mostu Sedan-jih.

440

9. 1. protiletadlový oddíl 71 kryje východiště, přechod přes Mázu a útok s těžištěm v úseku pravé útočné skupiny. 3. rota protiletadlového oddílu 55 kryje přisunutí tankové brigády.

10. Průzkum:

  1. Vzduchem: 3. letkou průzkumné skupiny pozemního vojska 14 v prostoru silnice Donchery–Chémery–Tannay–Brieulles–Vaux et D.–Pouilly–Tétaigne– Francheval. Podrobnosti podle zvláštních nařízení.

  2. Po zemi: Tankový průzkumný oddíl 90 drží dvě průzkumné hlídky k dispozici divizi v La Chapelle-sever.

11. Spojení:

Tankový spojovací oddíl 90 udržuje rádiové spojení jako dosud, mimoto rádiové a telefonní spojení k útočným skupinám a k řídícímu stavby mostu a zřídí tři odbočné linky od důstojníků řídících odraz ke třem přepravním místům. Linky k útočným skupinám je třeba přehodit přes Mázu s nejpřednějšími částmi pěchoty.

12. Řízení dopravy na silnici Mortehan–La Chapelle (vyjma) velitel silnice III a tanková brigáda, na silnici La Chapelle–Sedan (později Wadelincourt) velitel silnice IV a tankový průzkumný oddíl 90.

13. Záloha divize: 4. tanková brigáda se od 17.00 hod. drží připravena v lese Belle Virée, později severovýchodně od La Chapelle. Velitel k velitelskému stanovišti divize.

14. Hlavní obvaziště: La Virée Ferme (1 km jižně od La Chapelle).

15. Velitelské stanoviště divize Prés St. Rémy,

předsunuté velitelské stanoviště výšina jihozápadně od Givonne.

podepsán Schaal.

Příloha 6

Velitelství XIX. armádního sboru / oddělení Ia — Velitelské stanoviště sboru les u La Chapelle, 13. 5. 1940, 22.30 hod.

1. K obraně Mázy je nasazena jen jedna francouzská pevnostní brigáda s dělostřelectvem. Je silně otřesena.

2. Ze sboru překročily Mázu a dosáhly:

2. tanková divize prostoru jihozápadně od Donchery,

1. tanková divize severního okraje Bois de la Marfée,

10. tanková divize Wadelincourtu.

3. Divize pokračují v útoku vší energií a za přepravenými částmi přisunují všechny dostupné síly. Křídelní divize kladou těžiště na vnitřní křídlo a zajišťují tím těsnou spolupráci.

4. Divize dosáhnou cílů podle plánovací studie, 10. tanková divize však jen po prostor východně od Bulsonu, a potom zabočí na západ:

2. tanková divize přes Boutancourt na Poix Terron,

1. tanková divize přes Vendresse–Le Chesne levým křídlem podél Aisne na Rethel.

10. tanková divize kryje levý bok sboru zatím na rozkázané čáře.

5. Velitelství sboru zůstává prozatím v La Chapelle.

podepsán Guderian.

441

Příloha 7

Velitelství XIX. armádního sboru / oddělení Ia — Velitelské stanoviště sboru les u La Chapelle, 14. 5. 40, 21.00 hod.

Sborový rozkaz č. 5 na 15. května 194012

1. Sbor dnes porazil a rozprášil dvě francouzské divize s tanky a jinými silnými armádními jednotkami. Byly přivedeny tisíce zajatců.

2. V útoku se bude 15. 5. 40 hlavními silami pokračovat z dosažených prostorů západním směrem a jako nejbližšího cíle se dosáhne čáry Wasigny–Rethel.

3. Úkoly:

    1. tanková divize postupuje silným levým křídlem přes Boulzicourt a Poix Terron a postupem jižně od Petit Forêt de Signy získá čáru Wasigny–Séry.
    1. tanková divize postupuje přes čáru Singly–Omont a dobude čáru Séry–Rethel.

Dělicí čára: Chéhéry–Singly–La Horgne–Mazerny (obce k 1.)–Faissault (k 2.)–Drovizy (k 1.)–Séry (k 2.).

Obě tyto tankové divize vyrazí teprve na můj rozkaz.

    1. tanková divize s ihned opět podřízeným pěším plukem „G. D.“ chrání jižní bok sboru na čáře Ardenský kanál — výšiny u Stonne — mázská smyčka jižně od Villemontry. Čáru je třeba dobýt a zaujmout na ní obranu.

4. Velitel dělostřelectva 101 s II./45, těžkým dělostřeleckým oddílem 616, II./69 a II./1 zůstává podřízen 1. tankové divizi. Rovněž tak oddíl vrhačů dýmu, který je však třeba ponechat v jeho dosavadním ubytovacím prostoru.

5. Průzkum:

Prostor průzkumu pro XIX. armádní sbor: Charleville–Rozoi–Montcornet — silnice Montcornet, Neufchâtel — železniční trať Neufchâtel, Pont Faverger, Grandpré, Dun, Mouzon.

Dělicí čára: mezi tankovými letkami a 4./(H) 31: Le Chesne–Attigny– Blanzy–Neufchâtel.

mezi 4./(H) 31 a 3./(H) 14: Le Chesne–Grandpré.

Úkol pro 4./(H) 31: Je třeba zjistit, zda nepřítel přivádí po silnicích v prostoru průzkumu síly proti čelu a boku 1. tankové divize; shoz hlášení u velitelského stanoviště sboru a u 1. tankové divize.

Divize provádějí průzkum ve svých pásmech postupu:

  1. před čelem až k čáře Montcornet–Neufchâtel,

  2. v pravém boku až k čáře Charleville–Hirson,

  3. v levém boku až k čáře Vouziers–Reims.

10. tanková divize až k čáře Clairmont–Verdun.

S ohledem na malé průzkumné síly, které jsou k dispozici, je třeba prozkoumávat jen hlavní postupové silnice.

podepsán Guderian.

442

Příloha 8

Velitelství XIX. armádního sboru / oddělení Ia — Velitelské stanoviště sboru Soize, 16. 5. 1940

Sborový rozkaz č. 7 na 17. 5. 1940

1. Nepřítel, znovu rozhodně poražen 1. a 2. tankovou divizí, ustoupil před celou frontou západním směrem.

XIX. armádní sbor dosáhl hlavními silami prostoru západně od Montcornetu. Předsunuté oddíly postupují k Oise mezi Origny a Hamégicourtem.

XIV. armádní sbor, který následuje vlevo vzad za XIX. armádním sborem, kryje levý bok podél Aisne.

2. XIX. armádní sbor pokračuje 17. 5. v postupu severozápadním směrem s vynecháním St. Quentin na Péronne. Zahájení přesunu v 9 hod.

3. Postupují (postupové silnice viz příloha 1):

  1. vpravo: 2. tanková divize přes čáru Origny–Ribémont po postupových silnicích 1 a 2.

  2. vlevo: 1. tanková divize přes čáru Mézières sur Oise–Hamégicourt po silnicích 3 a 4.

4. 10. tanková divize, znovu podřízená, následuje vlevo vzad po dosavadních postupových silnicích 2 a 3 (od 16. 3.) až k Noircourtu, poté levou kolonou přes Dizy-le-Gros, Clermont Pierrepont, Hamégicourt, poté silnicí 4 podle přílohy 1.

Silnice pro pravou kolonu uvolněna.

5. 2. (mot.) pěší divize byla podřízena XIV. armádnímu sboru.

6. Průzkum viz příloha 2.

7. Velitelské stanoviště sboru nejprve Soize (5 km východně od Montcornetu), později podél postupové silnice 2 a 3.

podepsán Guderian.

Příloha 9

Velitelství XIX. armádního sboru / oddělení Ia — Velitelské stanoviště sboru Soize, 18. 5. 40, 0.45 hod.

Sborový rozkaz č. 8 na 18. 5. 40

1. Nepřítel i dnes ustoupil na jihozápad. Přechody přes Sommu jsou patrně obsazeny nepřítelem. Útoky ojedinělých tankových sil ze směru od Laonu na Montcornet přes Clairmont a La Ville aux Bois.

2. XXXXI. armádní sbor postupuje 18. 5. na Cambrai.

Dělicí čára k XXXXI. armádnímu sboru: St. Gobert–Neuvillette–Nauroy– Gouzeaucourt (k XXXXI. armádnímu sboru)–Bapaume (k XIX. armádnímu sboru).

443

3. XIX. armádní sbor vyrazí 18. 5. v 5.30 hod. z předmostí na Oise k útoku směrem na Bapaume a získá k tomu jako první cíl předmostí na čáře výšiny severozápadně od Bellicourtu — východně od Villeret — Le Verguier– Vendelle–Fléchin–Poeuilly–Tertry–Monchy–Falvy.

4. Úkoly pro divize:

    1. tanková divize vyrazí z předmostí u Origny a Ribémontu, vynutí si přechod přes Sommu po obou stranách Morcourtu a neprodleně získá výšinný terén mezi Villeret a Le Verguier. Most u St. Quentin je třeba dobýt překvapivě, náhlým přepadem, město jinak otevřít slabými silami zezadu. Je třeba učinit opatření, aby bylo vyloučeno zapletení se do boje ve městě.
    1. tanková divize vyrazí z předmostí Mézières a Hamégicourt, vynutí si přechod přes Sommu po obou stranách Castres a poté neprodleně prorazí až k výšinnému terénu po obou stranách Poeuilly.

K a) a b): Divize vedou útok ve stejném členění jako při útoku přes Mázu. Od počátku nasadit silné dělostřelectvo, aby byl každý odpor zlomen hned při svém vzniku. Je třeba využít každé možnosti dobýt přechody náhlým přepadem. Zesílené průzkumné síly je třeba k tomu se začátkem útoku vrhnout přes Oise.

    1. tanková divize následuje útok sboru stupňovitě vlevo vzad po silnicích podle níže uvedeného rozpisu. Kryje levý bok sboru proti Laonu, poté na Serre a dále na Crozatském kanálu a na Sommě. Vyčistí terén na pravém břehu kanálu a Sommy, zmocní se mostů a připraví je ke zničení.

Dělicí čára mezi 2. a 1. tankovou divizí: Marey (2.)–Châtillon (1.)– Faucouzy (2.)–Parpeville–Ribémont–St. Quentin–Fayet–Maissemy (2.)–Vendelle– Marquaix–Templeux–Moislains–Rancourt–Combles–Flers–Warlencourt (1.).

5. Průzkum viz příloha.

Aby se předešlo naražení na obranné postavení, které se snad na Sommě nachází, je třeba poskytnout pozemnímu průzkumu nejméně půlhodinový náskok. Těžiště průzkumu pro 1. a 10. tankovou divizi na levém boku.

6. Protiletadlový pluk 102 chrání se začátkem útoku východiště a přechod přes Oise od 5.30 hod., později na Sommě.

7. Velitelství sboru se začátkem útoku v 5.30 hod. ve Villers-le-Sec.

podepsán Guderian

Silnice pro 10. tankovou divizi:

  1. Erlon, La Ferté, Chevresis, Hamégicourt, Seraucourt, Tertry, Péronne, Cléry, Longueval.

  2. Dersy, Crécy, Achéry, Vendeuil, Artemps, Sancourt, Péronne, odtud dále jako a).

Dodatek ke sborovému rozkazu č. 8 na 18. 5. 40

Bezpečnostní čára pro shoz bomb:

Arras–Bapaume–Péronne — tok Sommy až k Ham — železniční trať La Fère–Laon– Rethel (všechny obce vyjma).

444

Příloha 10

Velitelství XIX. armádního sboru / oddělení Ia — Velitelské stanoviště sboru Villers-le-Sec, 18. 5. 40, 2.00 hod.

Sborový rozkaz č. 9 na 19. 5. 1940

1. Nepřítel ustupuje od severu na jihozápad, na pravém křídle a v pravém boku XXXXI. armádního sboru ještě vážné boje. Na Sommě u St. Christ Angličané, rovněž severně od Péronne na výšinách u Bouchavesnes. U Ham, Jussy, Remigny a Quessy přešel nepřítel večer 18. 5. 40 přes Sommu.

2. Skupina von Kleist pokračuje v postupu směrem na Bapaume a dosáhne čely obecné čáry Cambrai–Péronne.

XXXXI. armádní sbor dosáhne čely čáry Cambrai–Metz-en-Couture.

Dělicí čára k XXXXI. armádnímu sboru: St. Gobert–Neuvillette–Levergies– Gouzeaucourt (XXXXI.)–Bapaume–Berles-au-Bois–Sombrien (XXXXI.)–Magnicourt (XXXXI.).

Další postup skupiny von Kleist si výslovně vyhradil vrchní velitel pozemního vojska.

3. XIX. armádní sbor vyrazí 19. 5. 40 a dosáhne nejprve s 1. a 2. tankovou divizí obecné čáry Fins–Péronne, aby odtud zahájil útok k získání předmostí přes Canal du Nord na čáře Le Mesnil–Cléry.

Kanál samotný je třeba překročit ve 14.00 hod.

Sbor si mimoto ještě v noci z 18. na 19. 5. vytvoří na jižním břehu Sommy předmostí u Péronne a u Ham, aby nejvyššímu velení dal v den útoku ještě možnost zabočit na jihozápad.

4. Úkoly pro divize:

    1. tanková divize překročí kanál mezi Équancourtem a Manancourtem; získá výšinný terén kolem Le Mesnil a poté ostře západně od silnice na Péronne zabočí na jih, aby 1. tankové divizi usnadnila postup vpřed.
    1. tanková divize si vynutí přechod přes kanál po obou stranách Moislains, těžiště na severním křídle, poté prorazí k výšinnému terénu jižně od Rancourtu a odtud zabočí obchvatně proti boku a zádům nepřítele na výšinách severně od Péronne.

K a) a b): Palebnou přípravu v přizpůsobení plánu shozu bomb řídí pro obě divize velitel dělostřelectva 101. Po zničení nepřítele je třeba zaujmout obranu v předmostí na čáře Équancourt–Le Mesnil–Sailly Saillisel–Rancourt– Cléry.

Dělicí čára mezi 2. a 1. tankovou divizí: západní okraj St. Quentin — Fayet– Maissémy–Montigny–Roisel–Aizécourt–Bois de Vaux — jižní okraj Bois St. Pierre Vast (obce k 2.) — Combles–Flers–Warlencourt (obce k 1.).

1. tanková divize mimoto ještě večer 18. 5. 40 obsadí předmostí západně od Péronne na přibližné čáře Biaches–La Maisonette–Bellevue Fme. a udrží je (telefonicky předem).

    1. tanková divize ponechá zajištění levého boku nasazeným uzavíracím svazem na Sommě a Serre pravděpodobně do večera 19. 5. 40. Nepřítele, který přešel u Ham i u Jussy, Remigny a Quessy, je třeba časně ráno 19. 5. 40 zatlačit zpět na jižní břeh Canal de Quentin. Mosty je třeba podle úkolu uzavřít, popřípadě zničit. (Telefonicky předem!)

445

U Ham je třeba vytvořit a udržet předmostí na přibližné čáře most západně od Eppeville — Maille Villette Galant.

Hlavní síly divize je mimoto třeba 19. 5. 40 dopoledne předsunout přes Oise do prostoru kolem Essigny-le-Grand (zde sídlo štábu) tak, aby byla možná změna břehu přes Sommu na severozápad po dvou silnicích.

5. Letectvo podpoří útok 1. tankové divize shozem bomb na postavení a lesíky u Bouchavesnes a na Moislains a Rancourt od 13.45 hod. do 14.00 hod. Bezprostředně nato je třeba překročit kanál.

Jako bezpečnostní čára pro shoz bomb se stanoví:

  1. čára Arras–Albert–Roye–Noyon–Berry au Bac,

  2. tok Canal du Nord.

6. Průzkum:

  1. Letecký průzkum v prostoru Le Cateau–Cambrai–Arras–Doullens–Amiens– Montdidier.

Rozdělení prostorů průzkumu mezi 4. (H) 31 a tankové letky podle přímého pokynu.

  1. Pozemní průzkum 2. a 1. tankovou divizí až k bezpečnostní čáře pro shoz bomb v úseku Haucourt — křižovatka 6 km severovýchodně od Nesle — Roye–Noyon– Chauny.

7. Ochrana proti letectvu: Protiletadlový pluk 102 chrání hlavními silami postup obou divizí do východiště, překročení kanálu i vytvoření předmostí, částmi předsunutí a nový ubytovací prostor 10. tankové divize.

8. Hlášení: Je třeba hlásit provedené zaujetí východiště a provedený nástup k útoku.

9. Spojovací oddíl 80 udržuje rádiové spojení s divizemi a spojuje velitelské stanoviště sboru s velitelskými stanovišti divizí drátem.

10. Velitelské stanoviště sboru od 19. 5. 40 13.00 hod. Holnonský les.

podepsán Guderian.

Příloha 11

Velitelství XIX. armádního sboru / oddělení Ia — Velitelské stanoviště sboru Villers-le-Sec, 18. 5. 40, 13.00 hod.

1. K zajištění boku sboru na Serre a na sommském kanálu mezi Falvy a Mortiers, které bylo 10. tankové divizi uloženo sborovým rozkazem č. 8, se jí od 18. 5. 16.00 hod. podřizují: štáb ženijního pluku 511 s ženijním praporem 666 · ženijním praporem 49 · ženijním praporem 37 · ženijním praporem 41 (vystřídá později ženijní prapor 37) · učebním oddílem stíhačů tanků 10. tankové divize.

Velitelé těchto praporů (oddílů) se hlásí na velitelském stanovišti 10. tankové divize (Renansart).

2. 10. tanková divize v dohodě s velitelem ženijního pluku 511 stanoví, které mosty budou zničeny a které jen připraveny ke zničení.

Přitom má platit zásada, že nepodstatné mosty, které jen pohlcují síly na střežení, se zničí, kdežto mosty nutné pro operační pohyby (postup) zůstanou zachovány.

446

Velitel ženijního pluku 511 hlásí prostřednictvím 10. tankové divize velitelství sboru plán zátarasů a ničení s náčrtem.

3. 10. tanková divize drží hlavní síly divize na této straně kanálu západně od Oise, na protější břeh přesouvá jen slabé části a na jižním břehu provádí průzkum až k čáře Noyon–Coucy-le-Château–Laon.

4. Prostor jižně od železniční trati Nesle–Ham–La Fère–Laon–Neufchâtel je prostorem shozu bomb. Vojsko nasazené v tomto prostoru musí proto letcům ukazovat hojně rozpoznávací a dorozumívací prostředky.

podepsán Guderian.

Příloha 12

Velitelství XIX. armádního sboru / oddělení Ia — Velitelské stanoviště sboru Marteville, 19. 5. 40, 24.00 hod.

Sborový rozkaz č. 10 na 20. 5. 40

1. Nepřítel před čelem sboru poražen. Snaží se silou prorazit z Belgie na jihozápad.

2. XIX. armádní sbor nezadržitelně postupuje na severozápad a získá pobřeží Lamanšského průlivu a dolní tok Sommy.

Vpravo postupuje XXXXI. armádní sbor.

Bojové pásmo: mezi 2. tankovou divizí a 1. tankovou divizí Combles (1.)– Longueval–Pozières–Varennes–Puchevillers–Canaples–Flixecourt–Somma (obce k 1.)–Dreuil–Oisemont (obce k 2.) — ústí Bresle.

Levá hranice 1. tankové divize: tok Sommy.

3. Divize vyrazí v 6.00 hod. z čar dosažených 19. 5. 40 a dosáhnou Sommy:

2. tanková divize čáry ústí Sommy až Flixecourt (vyjma), těžiště Abbeville.

1. tanková divize čáry Flixecourt (včetně) — ústí Avre (východně od Amiensu), těžiště Amiens.

4. 10. tanková divize se se všemi postradatelnými částmi dotáhne k Péronne a vystřídá tam 1. tankovou divizi. Ze svých zajišťovacích úkolů v levém boku bude vystřídána 29. (mot.) pěší divizí a připraví se na to, že po vystřídání touto divizí bude zajišťovat sommský úsek od ústí Avre až k Péronne, dokud nebude i zde vystřídána následující 29. (mot.) pěší divizí.

5. Přidělení:

  1. Pěší pluk Großdeutschland je sboru opět přidělen a podřizuje se 10. tankové divizi. Pluk dorazí odpoledne do prostoru St. Quentin a divize jej má přitáhnout.

  2. Tankový průzkumný oddíl se vrací k XIX. armádnímu sboru. Jeho nasazení je předpokládáno v levém boku sboru.

    1. rota těžkého oddílu stíhačů tanků 8 vyrazí v 6.00 hod. z Attilly a dosáhne nejprve Combles.

6. Divize provedou toto ničení železniční sítě:

železniční tratě vedoucí přes pravou hranici sboru 2. tanková divize,

železniční tratě vedoucí přes levou hranici sboru 1. tanková divize.

7. Průzkum divizemi v jejich bojových pásmech nasazený daleko vpřed, jižně od Sommy až k Amiensu, poté jižně od silnice Amiens–Molliens–Hornoy–Aumale 10. tankovou divizí.

Přední hranice průzkumu Le Tréport–Aumale–Poix–Conty–Moreuil–Nesle.

447

8. Velitelství sboru následuje za 1. tankovou divizí přes Vermand– Roisel–Tincourt–Templeux–Moislains nejprve až ke Combles, později až k Albertu.

podepsán Guderian.

Velitelství XIX. armádního sboru / oddělení Ia —

Příloha ke sborovému rozkazu č. 10 na 20. 5. 40

1. Zvláštní nařízení pro letecký průzkum.

Letecký průzkum v prostoru: Cambrai–Arras–Avesnes–Hesdin–Étaples — pobřeží Lamanšského průlivu — Dieppe–Neufchâtel–Grandvilliers–Ailly–Nesle.

Každá letka vyšle 20. 5. v 6.00 hod. jednoho důstojníka k poučení o úkolu na velitelské stanoviště sboru (předem rádiem letkám).

Všechny bojeschopné Hs 126 4./(H) 31 se od 20. 5. 6.00 hod. podřizují 2./(H) 23.

Dva Fi 156 se hlásí v 6.00 hod. k dispozici velitelství sboru na velitelském stanovišti sboru.

2. Zvláštní nařízení pro ochranu protiletadlovým dělostřelectvem.

Protiletadlový pluk 102 chrání

  1. proti útokům z velké i z malé výšky přechody přes Ancre, vždy jedním smíšeným oddílem v pásmech divizí,

  2. proti tankům přechody přes Sommu mezi Péronne a Amiensem jedním smíšeným oddílem zesíleným lehkým oddílem 91,

  3. proti útokům z malé výšky a proti tankům nejprve Combles a Albert lehkým oddílem 91.

Příloha 13

Velitelství XIX. armádního sboru / oddělení Ia — Velitelské stanoviště sboru Albert, 20. 5. 40, 16.30 hod.

1. S dosažením Sommy divize zaujmou obranu v těchto úsecích:

2. tanková divize mezi Abbeville a ústím Nièvre.

1. tanková divize mezi ústím Nièvre a ústím Ancre.

10. tanková divize mezi ústím Ancre a Péronne (včetně).

2. Divize vytvoří ve svých úsecích tato předmostí: Abbeville, Condé Folie, Amiens, Corbie, Bray a Péronne. Mosty je třeba připravit ke zničení.

3. Všechna ostatní přechodová místa je třeba rovněž připravit ke zničení, přívozy stáhnout na severní břeh.

Železniční tratě u Abbeville jižně od L’Étoile, u Flixecourtu a u Amiensu je třeba přerušit.

Mosty, u nichž se podle bodu 2 nevytváří předmostí, je třeba uzavřít.

Ke zničení mostů dojde teprve při nepřátelském útoku.

4. Provedení úkolů podle bodu 3 řídí v prostoru sboru jednotně velitel ženijního pluku 511 plukovník Müller13, který je bezprostředně podřízen velitelství sboru, ve spolupráci s divizemi.

5. Materiál se přiváží k Péronne a rozděluje jej plukovník Müller.

6. Velitelské stanoviště sboru od 20. 5. 18.00 hod. Allonville, 6 km severovýchodně od Albertu, nebo Querrieu, ubytovatelské oddělení Pont Noyelles.

Za velitelství sboru

náčelník generálního štábu

podepsán Nehring.

448

Příloha 14

Velitelství XIX. armádního sboru / oddělení Ia — Velitelské stanoviště sboru Querrieu, 20. 5. 40, ? hod.

Sborový rozkaz č. 11 na 21. 5. 40

1. Dnešní boje přinesly plný úspěch. Nepřítel ustupuje na celé frontě zčásti překotně.

Sbor dosáhl do 18.00 hod. čáry St. Riquier–Mouflers–Amiens–Péronne.

Poloha 6. tankové divize není známa.

8. tanková divize v 16.45 hod. severně od Doullens.

2. Sbor drží dosaženou sommskou čáru (viz rozkaz z 20. 5. 40, 16.30 hod.).

Divize mimoto vyčistí své území mezi Sommou a řekou Authie a zajistí je na čáře řeky Authie a dále až k Bapaume.

Hlavní síly divizí je třeba rozmístit severně od Sommy tak, aby byly kdykoli s to porazit nepřítele prorážejícího od severu.

Divize provedou případná nutná přeskupení do 21. 5. v poledne a ohlásí své nové rozmístění.

Podrobnosti:

  1. Hlavní síly 10. tankové divize je přitom třeba umístit u Albertu a západně od něho.

  2. Pěší pluk Großdeutschland už má prostřednictvím 10. tankové divize pokyn dosáhnout ještě dnes v noci (z 20. na 21. 5.) prostoru jižně od čáry Thièvres–Hem a zajistit přechody přes řeku Authie na této čáře.

Sídlo štábu pluku Beauval.

Pluk se 21. 5. v 9.00 hod. podřizuje 1. tankové divizi.

3. Divizím a opět podřízenému tankovému průzkumnému oddílu se mezi Sommou, řekou Authie a Bapaume k zajištění a vyčištění přidělují tyto prostory:

  1. pro tankový průzkumný oddíl: severozápadně od silnice Abbeville–Hesdin (vyjma) až k pobřeží. Oddíl dorazí teprve 21. 5. Velitelské stanoviště Hautvillers.

  2. pro 2. tankovou divizi: navazující až k čáře ústí Nièvre — Doullens (vyjma).

  3. pro 1. tankovou divizi: navazující až k čáře Amiens (včetně)–Coigneux (včetně).

  4. pro 10. tankovou divizi: navazující až k čáře Péronne–Bapaume (včetně). Zajišťovací čáru je třeba obsadit jen slabými silami.

4. Letecký průzkum řídí velitelství sboru bezprostředně.

Pozemní průzkum z předmostí až k čáře Le Tréport–Aumale–Conty–Moreuil– Chaulnes.

5. Protiletadlový pluk 102 se stará o ochranu protiletadlovým dělostřelectvem.

6. Spojovací oddíl 80 připojuje divize drátem.

7. Velitelské stanoviště sboru: zámek Querrieu.

podepsán Guderian.

449

Příloha 15

Velitelství XIX. armádního sboru / oddělení Ia — Velitelské stanoviště sboru Querrieu, 21. 5. 40, 21.00 hod.

Předběžný sborový rozkaz č. 12 na 22. května 1940

(Rozkaz vstupuje v platnost teprve na heslo „Odchod sever“.)

1. Nepřítel obklíčen v Belgii a severní Francii klade zoufalý odpor a pokouší se prorazit na jih. Části jsou odváženy po moři.

2. XIX. armádní sbor bude 22. 5. 40 z prostoru Abbeville–Amiens–Péronne–Doullens — řeka Authie stočen na sever a postoupí přes čáru Hesdin–Étaples pravým křídlem na St. Omer, levým křídlem podél pobřeží na Boulogne.

3. K tomu překročí úsek řeky Authie v 8.00 hod. nejpřednějšími částmi:

vpravo: 10. tanková divize,

uprostřed: 1. tanková divize s podřízeným velitelem dělostřelectva 101 a pěším plukem „G. D.“,

vlevo: 2. tanková divize.

4. Přidělení silnic viz příloha 1.

5. Zajištění mostů sboru na sommském úseku mezi St. Valery a Corbie (vyjma) přejímá 2. (mot.) pěší divize. Vystřídání částí tankových divizí začíná 21. 5. 40 ve 22.00 hod. 2. (mot.) pěší divize sjednává vystřídání s tankovými divizemi bezprostředně. Provedení musí být skončeno 22. 5. 40 v 5.00 hod.

    1. (mot.) pěší divizi se prozatím podřizují:

1. Tankový průzkumný oddíl pro úsek St. Valery–Abbeville (vyjma). Oddíl je třeba později nahradit částmi 2. (mot.) pěší divize a dosunout jej za sborem.

2. Štáb ženijního pluku 511 (plukovník Müller) s ženijními prapory 41 a 666; prapor 666 je třeba 22. 5. 40 vystřídat a dosunout za sborem.

Ženijní prapor 37 (t. č. nasazen mezi Condé-Folie a Amiensem) bude vystřídán ženijním praporem 32. 3. rota tankového ženijního praporu 37 je od tohoto okamžiku podřízena 1. tankové divizi.

    1. (mot.) pěší divize uvolní od 22. 5. 40 5.00 hod. všechny silnice pro pohyby tankových divizí.
  1. Sommské mosty jsou připraveny ke zničení a smějí být zničeny teprve tehdy, je-li třeba obávat se jejich ztráty při nepřátelském útoku. Mosty v předmostích Abbeville, Condé-Folie, Picquigny a Amiens smějí být zničeny jen v krajní nouzi.

  2. Pozemní průzkum provede 2. (mot.) pěší divize až k čáře úsek La Bresle–Aumale–Conty.

  3. 10. tanková divize bude v úseku Péronne–Corbie (od 21. 5. 40, 17.00 hod.) po sledech, počínaje u Péronne, vystřídána 13. (mot.) pěší divizí. Shromáždí se v prostoru severozápadně a západně od Albertu.

Uvolní do 22. 5. 40 13.00 hod. silnici Albert–Amiens od všech částí a ohlásí to rádiem XIV. armádnímu sboru.

6. Průzkum viz příloha 2.

7. Ochrana protiletadlovým dělostřelectvem viz příloha 2.

8. Velitelství sboru postupuje po silnici Querrieu–Amiens-sever–St. Ouen–Dompierre-sur-Authie — pak severozápadně údolím Authie nejprve až k Argoules — zde první odpočinek —, pak dále přes Boisjean–Montreuil — les kolem La Valle Glorian. Další cesta vyhrazena.

podepsán Guderian.

450

Skupina von Kleist / oddělení Ia/op — Havrincourt, 21. 5. 40, 22.30 hod.

Skupinový rozkaz č. 12 na 22. 5. 40

1. 30 až 40 nepřátelských divizí obklíčeno v severní Francii a Belgii. Je třeba počítat se silnými pokusy o průlom na jih.

2. Skupina von Kleist odrazí na čáře Tinques–St. Pol–Hesdin–Étaples každý útok nepřítele.

Na zvláštní rozkaz vyrazí k útoku ke konečnému zničení nepřítele.

3. Hranice: Mezi sborem Hoth a skupinou von Kleist: jak již rozkázáno až k Avesnes-le-Comte–Tinques–Diéval–Mametz–St. Omer (všechny obce ke skupině von Kleist).

Dělicí čára mezi XXXXI. armádním sborem a XIX. armádním sborem: Hesdin–Desvres–Marquise (obce a silnice k XIX. armádnímu sboru).

4. Úkoly: XXXXI. armádní sbor útočí ve svém pásmu. Hluboké odstupňování vpravo. Podřizuje se mu SS-Verfügungs-Division. Je jí třeba užít ke krytí boku proti východu.

XIX. armádní sbor útočí ve svém pásmu.

10. tanková divize nejprve k dispozici skupiny západně od Doullens (důstojník pro převzetí rozkazu k velitelskému stanovišti skupiny).

U obou sborů bude záležet na tom, aby co nejdříve vzaly přístavy Calais a Boulogne pod dělostřeleckou palbu.

XIV. armádní sbor přejímá veškeré krytí týlu na Sommě od Péronne až k ústí. Sommskou čáru je třeba držet, dosažená předmostí vybudovat. Sommské mosty je třeba připravit ke zničení, zničit je však jen tehdy, nelze-li je udržet proti silnému nepřátelskému tlaku.

V. armádní sbor provádí v sommském úseku Péronne–St. Simon vystřídání 29. (mot.) pěší divize 62. a 87. pěší divizí. Sommu je třeba držet. Nepřítele, který se ještě nachází na severním břehu, je třeba po příchodu pěších divizí zatlačit zpět.

5. Hranice shozu bomb: Uvnitř útočného pásma je dovoleno shazovat bomby jen na bezprostřední, časově omezený požadavek sborů nebo na bezpečně rozpoznané prchající nepřátelské kolony. Jižně od Sommy 10 km jižně od řeky.

6. Spojovací pluk atd.

7. Přidělení: 9. tanková divize se podřizuje skupině von Kleist a ta ji přitáhne do prostoru Doullens.

8. Velitelské stanoviště skupiny od 10.00 hod. dopoledne Lucheux, 6 km severovýchodně od Doullens.

podepsán (podpis).

Příloha 16

Skupina von Kleist / oddělení Ia/op — Lucheux, 22. 5. 40, 22.50 hod.

Skupinový rozkaz č. 13 na 23. 5. 40

1. Dne 22. 5. velké úspěchy před XIX. armádním sborem a XXXXI. armádním sborem. Nepřítel kladl před skupinou Hoth silný odpor a několikrát tam zaútočil.

Je třeba počítat s dalšími pokusy nepřítele obklíčeného v severní Francii a Belgii o průlom.

2. Skupina von Kleist obsadí 23. 5. Boulogne a Calais, vytvoří předmostí na úseku Aire–St. Omer–Gravelines a vytvoří si tak možnost zabočit na východ k úplnému zničení nepřítele.

451

3. Úkoly: XXXXI. armádní sbor zastaví pohyb vpřed na sever, vytvoří si co nejdříve předmostí u Aire a St. Omer a přeskupí se tak, aby mohl od 23. 5. v poledne postupovat přes předmostí na východ.

XIX. armádní sbor obsadí Boulogne a Calais, vytvoří si předmostí mezi St. Momelin (4 km severně od St. Omer) a Gravelines a přeskupí se tak, aby mohl 23. 5. odpoledne postupovat na východ.

Pro XIV. armádní sbor zůstává v platnosti úkol daný ve skupinovém rozkaze č. 12.

4. Hranice. Hranice mezi XXXXI. armádním sborem a skupinou Hoth není v přesném průběhu ještě známa. Bude sdělena rádiem.

Hranice mezi XXXXI. a XIX. armádním sborem od Hesdinu až k silnici Boulogne–St. Omer táž jako dosud, od silnice Boulogne–St. Omer: Colembert– St. Momelin (4 km severně od St. Omer) (obce k XIX. armádnímu sboru).

5. Přidělení a vyčlenění:

  1. SS-Verfügungs-Division přechází 23. 5. ke skupině Hoth.

    1. tanková divize14 se stává armádní zálohou velitelství 4. armády.

6. Hranice shozu bomb do 23. 5. poledne: Východně od čáry Béthune–Cassel–Bergues (včetně obcí) shoz povolen.

7. Spojovací pluk posouvá spojovací osu přes XXXXI. armádní sbor vpřed na St. Omer.

8. Velitelské stanoviště skupiny prozatím ještě Lucheux.

podepsán von Kleist

Příloha 17

Velitelství XIX. armádního sboru / oddělení Ia — Velitelské stanoviště sboru zámek Colembert, 25. 5. 40, 11.00 hod.

Sborový rozkaz č. 13 na 25. 5. 40

1. Boulogne dobyta, v Calais ještě boj. Na kanálové frontě St. Omer– Gravelines slabší nepřítel, který se však houževnatě brání.

Skupina von Kleist drží kanálovou čáru Aire–Gravelines, XXXXI. armádní sbor předmostí St. Omer.

2. XIX. armádní sbor drží čáru dosaženou 25. 5. Sbor brání kanálové postavení St. Momelin–Gravelines včetně již vytvořených předmostí, střeží pobřeží Lamanšského průlivu a zabraňuje vylodění nepřítele.

Calais je třeba dobýt 25. 5.

Divize a sborové jednotky odpočívají se všemi nenasazenými částmi a využívají zastavení pohybu vpřed k tomu, aby provedly doplnění a opravy všeho druhu tak, aby byly v nejkratší době opět připraveny k použití.

3. Úkoly:

  1. Kanálová fronta: Obranu přejímá mezi St. Momelin — ústím kanálu a na pobřeží mezi ústím kanálu a severně od Pte. Walde 1. tanková divize.

Podřizují se jí k tomu: pěší pluk Großdeutschland, Leibstandarte Adolf Hitler, které jsou již nasazeny mezi St. Momelin a Holque.

  1. Pobřežní fronta: mezi Pte. Walde a ústím řeky Authie. Pobřeží je třeba střežit, vylodění nepřítele je třeba zabránit.

Stávající pobřežní obranná zařízení je třeba připravit k obraně proti útokům z moře.

Nasazují se k tomu:

vpravo: 10. tanková divize mezi Pte. Walde a Audresselles (obce včetně).

Divize dobude ještě dnes Calais.

vlevo: 2. tanková divize mezi Audresselles a ústím řeky Authie (obce vyjma).

452

Podřizuje se jí k tomu tankový průzkumný oddíl. Je jej třeba nasadit mezi ústím Canche a Authie a dosáhne do rána 26. 5. Merlimontu, 5 km jižně od Étaples.

4. Dělicí čáry:

  1. k XXXXI. armádnímu sboru: Coulomby–Journy–Tilques–St. Momelin– Vimecelle (obce k XIX. armádnímu sboru),

  2. mezi 1. a 10. tankovou divizí: Desvres–Nabringhen (1.)–Guînes (10.)– Pte. Walde (1.)

  3. mezi 10. a 2. tankovou divizí: Samer (10.)–Baincthun (10.)– Audresselles (10.)–

  4. k XIV. armádnímu sboru: tok řeky Authie.

5. 11. střelecká brigáda, od 24. 5. 18.00 hod. podřízená sboru, dosáhne 25. 5. lesního území severně od Desvres a dá se tam sboru k dispozici.

Úkoly na 25. 5.:

Odzbrojení nepřítele u Paris-Plage.

Útok na Cap Gris-Nez a dobytí tohoto opěrného bodu.

6. Sborové dělostřelectvo:

Po dobytí Calais se velitel dělostřelectva 101 a sborové dělostřelectvo (II./AR 45, těžký oddíl 616) vracejí pod bezprostřední velení sboru. Ubytují se v ubikacích v prostoru Licques–Herbinghen–Bainghen–Hocquinghen.

7. Zajišťovací pluk 1 se 25. 5. v 16.00 hod. podřizuje 2. tankové divizi.

8. Průzkum až k belgické hranici.

9. Všechny přechody na kanálovém úseku mezi St. Momelin a Gravelines je třeba připravit ke zničení. Zničení na rozkaz velitelství sboru nebo v krajní nouzi.

10. Ochrana protiletadlovým dělostřelectvem podle zvláštního rozkazu.

11. Velitelské stanoviště sboru zámek Colembert.

Ubytovatelské oddělení Le Wast.

podepsán Guderian.

Příloha 18

Velitelství XIX. armádního sboru / oddělení Ia — Velitelské stanoviště sboru zámek Colembert, 26. 5. 40, 12.15 hod.

Rozkaz k vystřídání 1. tankové divize 20. (mot.) pěší divizí

1. 20. (mot.) pěší divize, sboru nově podřízená a přivedená od jihu, vystřídá — počínaje ještě dnes — 1. tankovou divizi (včetně pěšího pluku Großdeutschland) v jejím úseku Holque–Gravelines — pobřežní pruh až severně od Pte. Walde.

Leibstandarte Adolf Hitler zůstává ve svých postaveních a podřizuje se 20. (mot.) pěší divizi.

Skupina von Kleist klade důraz na to, aby převzetí velení bylo provedeno ještě v průběhu noci.

2. 1. tanková divize se po vystřídání ubytuje v prostoru po obou stranách silnice Samer–Montreuil (tato včetně) tak, aby ji bylo možno rychle přitáhnout k nasazení na jih i na sever.

Ubytovatelské skupiny napřed! Velitelské stanoviště divize ohlásit!

Záleží na tom, aby 1. tanková divize brzy dosáhla svého ubytovacího prostoru, aby se vojsku dostalo dostatečného odpočinku a aby se mimoto daly do pořádku technika a vozidla.

3. Velitelské stanoviště sboru: Le Fresnoy, 1 km jihovýchodně od Alincthunu.

Ubytovatelské oddělení: Le Wast.

Za velitelství sboru

náčelník generálního štábu

podepsán Nehring.

453

Příloha 1915

Velitelství XIX. armádního sboru / oddělení Ia — Velitelské stanoviště sboru Le Fresnoy, zámek, 26. 5. 40, 20.00 hod.

Sborový rozkaz č. 14 na 27. 5. 40

1. Nepřítel drží úsek kanálu Aa.

2. Skupina von Kleist útočí 27. 5. dopoledne, levým křídlem XXXXI. armádního sboru (6. nebo 3. tanková divize) z prostoru St. Omer přes Cassel na Poperinghe.

3. XIX. armádní sbor útočí s 20. (mot.) pěší divizí přes úsek Leibstandarte „Adolf Hitler“, středem přes Watten na Wormhoudt.

4. Úkol:

20. (mot.) pěší divize, jíž se podřizují

velitel dělostřelectva 101 · Leibstandarte „Adolf Hitler“ · pěší pluk „Großdeutschland“ s podřízeným II./AR 56 · těžký dělostřelecký oddíl 616 · III. oddíl těžkého dělostřeleckého pluku 74 · III./AR 677 (11. střelecká brigáda) · lehký protiletadlový oddíl 91, jen pro útok,

— přivedení předběžným rozkazem; velitelé 26. 5. ve 20.00 hod. napřed k velitelskému stanovišti Leibstandarte „A. H.“ Éperlecques —

získá nejprve z předmostí od Watten po St. Pierre-Brouck ovládající výšinný terén východně od Wattenu a poté udeří silným pravým křídlem přes Arnèke–Ledringhem na Herzeele.

Zesílený pěší pluk „G. D.“ kryje levý bok útoku postupem na Drincham a dobytím výšinného terénu u Crochte–Pitgam. Zaujímá zde frontu na sever.

II./AR 56 od 1. tankové divize má pokyn spolupracovat s plukem a dostane k tomu bližší pokyny od velitele dělostřelectva 101.

Nástup pěšího pluku „G. D.“ z výchozího postavení je dále třeba podpořit dělostřeleckým plukem 73.

III./AR 677 se má zúčastnit jen přípravné palby a poté zůstat k dispozici 11. střelecké brigádě na východním břehu.

Zamýšlí se přivedení těžkého dělostřelectva s dlouhou hlavní k ostřelování Dunkerque.

Velitelské stanoviště divize: nejprve Éperlecques.

Nástup k útoku: v x hod.

5. Letecký průzkum: soustředěnými 4./(H) 31 a 2./(H) 23 v prostoru St. Omer–Poperinghe–Veurne — pobřeží až Gravelines. Východně od belgicko- francouzské hranice průzkum 3./(F) 31.

6. Protiletadlový pluk 102 chrání nejprve východiště k útoku západně od Wattenu, poté provedení útoku.

7. Spojovací oddíl 80 posouvá páteřní vedení vpřed až k Éperlecques.

8. Záloha sboru: 11. střelecká brigáda se od x plus 1 hodina drží v ubikacích připravena k odchodu. Silnice směrem ke kanálu je třeba prozkoumat. Velitel k velitelství sboru.

9. 20. (mot.) pěší divize po obdržení rozkazu vyčlení dva styčné důstojníky s vozidly k velitelství sboru.

10. Velitelství sboru: Le Fresnoy, zámek. Velící generál se začátkem útoku Éperlecques.

podepsán Guderian

454

Doplněk ke sborovému rozkazu č. 14

Od 27. 5. 16.00 hod. vstupuje v platnost toto velitelské členění:

Útočí:

vpravo: 20. (mot.) pěší divize, podřízena: Leibstandarte „A. H.“.

vlevo: 2. tanková divize, podřízeny: pěší pluk „G. D.“, 11. střelecká brigáda, 4. tanková brigáda.

Dělicí čára mezi 20. (mot.) pěší divizí a 2. tankovou divizí (11. střelecká brigáda): Merckeghem–Zegerscappel–Rexpoëde (obce k 11. střelecké brigádě).

Za velitelství sboru

náčelník generálního štábu

podepsán Nehring.

Příloha 20

Velitelství XIX. armádního sboru / oddělení Ia — Velitelské stanoviště sboru zámek Louches, 28. 5. 40, 23.15 hod.

Sborový rozkaz č. 15

1. XIX. armádní sbor bude 29. 5. 40 vystřídán XIV. armádním sborem. Převzetí velení v 10.00 hod.

2. 2. a 1. tanková divize budou během dne vystřídány 9. tankovou divizí. Vystřídání proběhne podle pokynu velitelství XIV. armádního sboru.

V postavení zůstávají a podřizují se velitelství XIV. armádního sboru:

11. střelecká brigáda,

pěší pluk „Großdeutschland“,

Leibstandarte „Adolf Hitler“,

těžký dělostřelecký oddíl 740,

těžká baterie 607,

přechodně průzkumné letky (H) XIX. armádního sboru.

3. Po provedeném vystřídání je třeba všemi prostředky obnovit plnou bojeschopnost divizí.

4. Divize budou umístěny v těchto prostorech:

1. tanková divize: Audruicq (včetně)–Ardres (vyjma)–Licques–Alquines– Coulomby–Vaudringhem–Lumbres (obce včetně).

10. tanková divize: Ardres (vyjma)–Guînes–Rinxent — severní okraj lesa východně od Baincthunu (obce včetně) — Le Wast–Colembert–Licques (obce vyjma).

2. tanková divize: Licques–Colembert (obec vyjma) — les východně od Alquines (obce vyjma) — silnice přes Journy na Licques (vyjma).

Divize se rozmístí v ubikacích tak, aby byly s to být nasazeny k protiúderu na východ nebo k odchodu na jih.

5. Divize připraví kromě ubikací pro své lehké protiletadlové oddíly i ubikace vždy po jednom těžkém protiletadlovém oddílu, podle požadavku velitele protiletadlového pluku 102.

Obce Colembert, Le Wast a Le Fresnoy (zámek) je třeba zatím ponechat neobsazené.

6. Tankové brigády mohou být již ráno 29. 5. 40 přemístěny do nových ubikací, pokládají-li divize taktickou situaci na frontě za dostatečně upevněnou.

7. Sídla divizních štábů je třeba hlásit velitelství sboru telefonem do 29. 5. 40 12.00 hod., aby spojovací oddíl 80 mohl natáhnout potřebná vedení.

Proti setrvání 10. tankové divize v dosavadním sídle štábu není námitek.

8. Velitelství sboru nejprve Louches, zámek, ubytovatelské oddělení Landrethun.

Za velitelství sboru

náčelník generálního štábu

podepsán Nehring.

455

Příloha 21

Vůdce a nejvyšší velitel branné moci

OKW/WFSt/odd. L (I) č. 33 408/40 g. Kdos. věc náčelníka

Tajné – velitelská věc

18. prosince 1940

Směrnice č. 21

„FALL BARBAROSSA“16

Německá branná moc musí být připravena porazit Sovětské Rusko v rychlém tažení i před ukončením války proti Anglii („Fall Barbarossa“).

Pozemní vojsko k tomu bude muset nasadit všechny dostupné svazy s tím omezením, že obsazená území musí být zajištěna proti překvapením.

Pro letectvo bude záležet na tom, aby pro východní tažení uvolnilo na podporu pozemního vojska tak silné síly, aby bylo možno počítat s rychlým průběhem pozemních operací a aby poškození východoněmeckého prostoru nepřátelskými leteckými útoky zůstalo co nejmenší. Toto vytvoření těžiště na východě nachází svou mez v požadavku, aby celý námi ovládaný bojový a zbrojní prostor zůstal dostatečně chráněn proti nepřátelským leteckým útokům a aby útočné akce proti Anglii, zejména proti jejímu zásobování, neustaly.

Těžiště nasazení válečného loďstva zůstává i během východního tažení jednoznačně obráceno proti Anglii.

Nástup proti Sovětskému Rusku nařídím případně osm týdnů před zamýšleným začátkem operace.

Přípravy, které vyžadují delší dobu rozběhu, je třeba — pokud se tak dosud nestalo — započít už nyní a skončit do 15. května 1941.

Rozhodující váhu je však třeba klást na to, aby úmysl útoku nebyl rozpoznatelný.

Přípravy vrchních velitelství je třeba činit na tomto podkladě:

I. Obecný záměr:

Hlavní síly ruské armády stojící v západním Rusku mají být smělými operacemi za dalekého vysunutí tankových klínů zničeny a odsunu bojeschopných částí do hlubin ruského prostoru zabráněno.

V rychlém pronásledování je pak třeba dosáhnout čáry, z níž ruské letectvo už nemůže napadat říšskoněmecké území. Konečným cílem operace je clona proti asijskému Rusku na obecné čáře Volha–Archangelsk. Tak může být v případě potřeby poslední průmyslová oblast zbývající Rusku na Uralu vyřazena letectvem.

V průběhu této operace rychle ztratí ruská Baltská flota své opěrné body a nebude tím již bojeschopná.

Účinnému zásahu ruského letectva je třeba zabránit už na počátku operace mohutnými údery.

II. Pravděpodobní spojenci a jejich úkoly:

1. Na křídlech naší operace je třeba počítat s činnou účastí Rumunska a Finska ve válce proti Sovětskému Rusku.

V jaké formě budou ozbrojené síly obou zemí při svém zásahu podřízeny německému velení, sjedná a stanoví včas vrchní velitelství branné moci.

456

2. Úkolem Rumunska bude spolu s tam nastupující skupinou sil vázat nepřítele stojícího proti ní a jinak konat pomocné služby v týlovém území.

3. Finsko bude muset krýt nástup oddělené německé severní skupiny přicházející z Norska (části skupiny XXI) a spolu s ní operovat. Vedle toho připadne Finsku vyřazení Hanka.

4. Lze počítat s možností, že švédské dráhy a silnice budou pro nástup německé severní skupiny k dispozici nejpozději od začátku operace.

III. Vedení operací:

A. Pozemní vojsko (se schválením záměrů, které mi byly předneseny):

V operačním prostoru rozděleném Pripjaťskými bažinami na jižní a severní polovinu je třeba vytvořit těžiště severně od této oblasti. Zde je třeba počítat se dvěma skupinami armád.

Jižní z těchto dvou skupin armád — střed celkové fronty — připadne úkol vyrazit z prostoru kolem Varšavy a severně od ní se zvlášť silnými tankovými a motorizovanými svazy a rozprášit nepřátelské síly v Bělorusku. Tím musí být vytvořen předpoklad pro zabočení silných částí rychlých jednotek na sever, aby v součinnosti se severní skupinou armád, operující z Východního Pruska v obecném směru na Leningrad, zničily nepřátelské síly stojící v Pobaltí. Teprve po zajištění tohoto naléhavého úkolu, po němž musí následovat obsazení Leningradu a Kronštadtu, je třeba pokračovat v útočných operacích k ovládnutí důležitého dopravního a zbrojního střediska Moskvy.

Jen překvapivě rychlé zhroucení ruské schopnosti odporu by mohlo ospravedlnit, aby bylo o oba cíle usilováno současně.

Nejdůležitějším úkolem skupiny XXI zůstává i během východních operací ochrana Norska. Síly, které jsou nad to k dispozici, je třeba nasadit na severu (horský sbor) nejprve k zajištění oblasti Petsamo a jejích rudných dolů i silnice k Severnímu ledovému oceánu, aby pak společně s finskými silami udeřily proti Murmanské dráze a znemožnily zásobování murmanské oblasti po zemi.

Zda lze takovou operaci vést silnějšími německými silami (dvě až tři divize) z prostoru Rovaniemi a jižně od něho, závisí na ochotě Švédska dát pro takový nástup k dispozici své železnice.

Hlavním silám finské armády připadne úkol v souladu s postupem německého severního křídla vázat útokem západně nebo po obou stranách Ladožského jezera co nejsilnější ruské síly a zmocnit se Hanka.

U skupiny armád nasazené jižně od Pripjaťských bažin je třeba vytvořit těžiště v prostoru Lublina v obecném směru na Kyjev, aby silné tankové síly rychle postoupily do hlubokého boku a do zad ruských sil a ty pak podél Dněpru rozvrátily z boku.

Německo-rumunské skupině sil připadne na pravém křídle úkol

  1. chránit rumunský prostor a tím i jižní křídlo celkové operace,

  2. v průběhu útoku na severním křídle skupiny armád Jih vázat nepřátelské síly stojící proti ní a při postupujícím vývoji situace ve spojení s letectvem zabránit jejich spořádanému ústupu přes Dněstr úderem v patách.

457

Jsou-li bitvy jižně, popřípadě severně od Pripjaťských bažin svedeny, je třeba v rámci pronásledování usilovat:

na jihu o včasné ovládnutí vojensko-hospodářsky důležité Doněcké pánve,

na severu o rychlé dosažení Moskvy.

Dobytí tohoto města znamená politicky i hospodářsky rozhodující úspěch, nadto výpadek nejdůležitějšího železničního uzlu.

B. Letectvo:

Jeho úkolem bude co nejvíce ochromit a vyřadit působení ruského letectva a podporovat operace pozemního vojska v jejich těžištích, jmenovitě u střední skupiny armád a na křídle jižní skupiny armád, kde leží těžiště. Ruské dráhy bude třeba podle jejich významu pro operace přerušovat, popřípadě se smělým nasazením parašutistických a vzdušně přepravovaných jednotek zmocnit jejich nejdůležitějších blízko ležících objektů (říčních přechodů!). Aby bylo možno soustředit všechny síly proti nepřátelskému letectvu a k bezprostřední podpoře pozemního vojska, nemá být zbrojní průmysl během hlavních operací napadán. Teprve po skončení pohyblivých operací přicházejí takové útoky v úvahu, v první řadě proti oblasti Uralu.

C. Válečné loďstvo:

Válečnému loďstvu připadne proti Sovětskému Rusku úkol za zajištění vlastního pobřeží zabránit nepřátelským námořním silám v proniknutí z Baltského moře. Protože po dosažení Leningradu ztratí ruská Baltská flota poslední opěrný bod a ocitne se v beznadějné situaci, je třeba se předtím vyhnout větším námořním operacím. Po vyřazení ruské floty bude záležet na tom, aby byla zajištěna plná námořní doprava v Baltském moři, při tom také zásobování severního křídla pozemního vojska po moři (odminování!).

IV.

Všechna opatření, která mají pánové vrchní velitelé na základě této směrnice učinit, musí být jednoznačně sladěna17 tak, aby šlo o opatření z opatrnosti pro případ, že by Rusko změnilo svůj dosavadní postoj vůči nám. Počet důstojníků, kteří budou k předběžným pracím včas přibráni, je třeba udržet co nejmenší a zasvětit je jen v rozsahu nutném pro činnost každého jednotlivce. Jinak hrozí nebezpečí, že vyzrazením našich příprav, jejichž provedení není časově vůbec stanoveno, vzniknou nejtěžší politické a vojenské škody.

V.

Očekávám přednesy pánů vrchních velitelů o jejich dalších záměrech na základě této směrnice.

Zamýšlené přípravy všech složek branné moci, včetně jejich časového průběhu, je mi třeba hlásit prostřednictvím vrchního velitelství branné moci.

(podepsán) Adolf Hitler.

Rozdělovník: . . . . . .

458

Příloha 2218

Vrcholné členění branné moci 1944

Vůdce a nejvyšší velitel branné moci, zároveň vrchní velitel pozemního vojska.

Pod ním stojí dvě vrchní velitelství:

O. K. H. — Vrchní velitelství pozemního vojska

Náčelník generálního štábu pozemního vojska (zpracovatelské místo pro východní válčiště)

operační oddělení

organizační oddělení

pevnostní oddělení

Cizí armády Západ

Cizí armády Východ

výcvikové oddělení

mapové a zeměměřické oddělení

náčelník dopravnictví

náčelník spojovacího vojska

generální ubytovatel

generálové zbraní (pěchoty, dělostřelectva atd.)

O. K. W. — Vrchní velitelství branné moci

Náčelník vrchního velitelství branné moci (Keitel)

Náčelník velitelského štábu branné moci (Jodl)

Zpracovatelské místo pro válčiště OKW:

Norsko

Finsko

Afrika

Itálie

Francie / Belgie / Holandsko

Balkán

Podřízené složky

Generální inspektor tankových vojsk

Skupiny armád — armády — sbory — divize

Vrchní velitel letectva: generální štáb, letecké flotily, obrana říše

Vrchní velitel válečného loďstva: velení námořní války, skupinová velitelství loďstva, floty, velitel ponorek

Vrchní velitel náhradního vojska (od 21. 7. 44) Himmler

Uvedena jsou jen nejdůležitější místa. Waffen-SS a ministerstvo zbrojní a válečné výroby podléhaly Hitlerovi bezprostředně.

459

Příloha 2319

Válečné členění tankové divize podle stavu z 15. 10. 1935

) vyčleněno od spojovacího oddílu 37.

460

Příloha 24

Válečné členění 1. TANKOVÉ DIVIZE podle stavu z 9. 5. 1940

Vysvětlení: ) vyčleněno od spojovacího oddílu 37 · tečkovaně = zčásti obrněno · plnou čarou = plně obrněno.

Vysvětlivky

  1. Příloha 1 je Směrnice č. 1 pro vedení války, kterou Hitler jako vrchní velitel branné moci podepsal 31. srpna 1939 pod spisovou značkou OKW/WFA č. 170/39 g. K. Chefs. LI se stupněm „Tajné – velitelská věc“; stanoví den a hodinu útoku na Polsko na 1. září 1939, 4.45. Rozhodnutí bylo starší: přepracovaná směrnice OKW ze 3. dubna 1939 už žádala, aby přípravy plánu „Fall Weiß“ umožnily provedení kdykoli od 1. září 1939, Hitler 23. května 1939 před vrchními veliteli prohlásil, že k válce dojde, a 22. srpna 1939 jim oznámil rozhodnutí válčit hned. Téhož večera, kolem dvacáté hodiny, provedlo komando SD pod Alfredem Naujocksem přepad vysílačky v Gliwicích a v téže noci byly sehrány další incidenty u Pitschen a Hochlinden, jimiž se útok navenek zdůvodnil. Bod 3 směrnice nařizuje „úzkostlivě dodržovat“ neutralitu Holandska, Belgie, Lucemburska a Švýcarska — tutéž neutralitu Německo 10. května 1940 samo porušilo. Guderian dokument otiskuje jako doklad toho, že vojáci dostali politické rozhodnutí jako hotovou věc.↩︎

  2. „Český materiál“ 6., 7. a 8. tankové divize jsou československé lehké tanky: LT vz. 35, který vyráběly Škodovy závody a ČKD (německé označení Panzer 35(t)), a LT vz. 38 od ČKD (Panzer 38(t)). Vozy LT vz. 35 Němci po obsazení v březnu 1939 zabavili z výzbroje československé armády; LT vz. 38 do československé služby vstoupit nestihl — Německo převzalo rozběhnutou výrobu. Podle Guderianova hlášení vyrazilo 10. května 1940 proti nepříteli 106 tanků 35 (t) a 228 tanků 38 (t), tedy 334 z 2574: každý osmý německý tank v tažení proti Francii byl vyroben v Československu. Dnešní přehledy udávají, že jen 6. tanková divize měla ve Francii 132 vozů 35 (t), takže skutečný podíl mohl být ještě o něco vyšší.↩︎

  3. Kniha uvádí tři různá čísla a každé znamená něco jiného. V kapitole V Guderian píše, že anglicko-francouzské síly měly v květnu 1940 asi 4800 tanků a německé „tabulkovým stavem asi 2800 včetně obrněných průzkumných vozů“, zatímco skutečně po ruce bylo na německé straně kolem 2200 tanků. Příloha 2 je jeho vlastní hlášení generálního inspektora tankových vojsk ze 7. listopadu 1944 a uvádí 2574 tanků, které 10. května 1940 vyrazily proti nepříteli, s rozpisem po typech a výzbroji. Rozdíl mezi 2800 a 2574 je tedy rozdílem mezi tabulkovým stavem včetně obrněných automobilů a počtem skutečně nasazených tanků; nejnižší z těch tří čísel, 2200, Guderian nikde nerozepisuje.↩︎

  4. Příloha 4 je pramenem k tomu, co kniha tvrdí v kapitole V. Guderian tam na s. 91 píše, že při tak krátké době si mohli pomoci jen tím, že „rozkazy vypracované při válečné hře v Koblenci vytrhli ze spisů, změnili datum a hodiny a pak je vydali“, s jedinou věcnou odchylkou: plán počítal s útokem v deset hodin dopoledne, zatímco skutečně mohl začít teprve v 16.00. Příloha to dokládá dvěma místy — divize v noci z 12. na 13. května rozkázaly podřízeným velitelům „Útok jako při válečné hře dne …“ a v připojené poznámce stojí, že proti přípravným válečným hrám byly nutné jen nepatrné změny. Koblenecká válečná hra se podle knihy konala 7. února 1940, další 14. února v Mayenu u velitelství 12. armády; Guderian při koblencké hře navrhl přechod Mázy u Sedanu pátého dne tažení a náčelník generálního štábu pozemního vojska Halder označil tu myšlenku za „nesmyslnou“.↩︎

  5. První, orientační bod otištěných rozkazů podává nepřátelskou situaci tak, jak ji velitelství večer znalo nebo doufalo, nikoli jak byla; po celou přílohovou část jej čtenář má brát jako dobové úřední tvrzení, ne jako zjištěný stav. Zde to platí dvakrát. Anglicko-francouzské síly postupující do Belgie rozbity nebyly: britské jednotky dosáhly v noci na 11. května řeky Dyle u Leuvenu a spojenecké armády zaujaly postavení ještě před hlavním německým útokem 12. května. A „Lutych padl“ je předběhnuté: pevnost Eben-Emael kapitulovala 11. května 1940 ve 12.30, forty lutyšského opevnění se však držely dál — Fort de Battice kapituloval až 22. května 1940.↩︎

  6. Nahkampfführer, doslova velitel pro boj zblízka, byl velitel letectva přiděleného k přímé podpoře pozemních vojsk, tedy bitevního letectva. Název ponecháváme německy, protože jde o dobové služební označení bez zavedeného českého protějšku; v hlavním textu knihy se týž druh letectva nazývá bitevní letci.↩︎

  7. Krycí jména (Decknamen) sloužila k zastření skutečných označení jednotek v radiovém a telefonním provozu. Volila se záměrně tak, aby nenesla žádnou souvislost s označovanou jednotkou, a proto se v překladu ponechávají v německé podobě; jejich doslovný význam je: Scheusal obluda, Neubau novostavba, Taschenspieler kejklíř, Ziegelstein cihla, Eschenholz jasanové dřevo, Andenken upomínka, Miesmuschel slávka (mořský mlž), Ofenrohr roura od kamen, Monokel monokl.↩︎

  8. Dělostřelectvo bylo pro útok přes Mázu rozděleno podle úkolu, nikoli podle palebné síly: „skupina pro potírání pěchoty“ (dělostřelecký pluk 73) měla držet pod palbou obránce v jejich postaveních, „skupina pro potírání dělostřelectva a pro těžiště“ (dělostřelecký pluk 49 s pěti přidělenými oddíly a těžkým dělostřeleckým oddílem 616) měla umlčet francouzské baterie a protiletadlová postavení. Těžiště přípravy tedy nebylo na ničení bunkrů, nýbrž na vyřazení nepřátelské palby a na udržení obránců v úkrytech; bunkry a jejich střílny měly na starost pěchotní zbraně pro přímou střelbu. Rozdělení palebných úkolů je dobový odborný pojem; obdobný rozdíl u letectva vykládá poznámka k s. 437.↩︎

  9. Palebný plán a časový rozvrh jsou nejpodrobnějším dokumentem celých příloh: ukazují sedanský průlom hodinu po hodině. Místo krátké soustředěné dělostřelecké přípravy, jakou žádala dosavadní praxe, nastupuje osm hodin leteckého tlaku — rušivé bombardování od 8.00 do 12.00, soustředěné ničivé od 12.00 do 16.00. Dělostřelectvo se na přepravní místa zastřílelo teprve v 15.00 a soustředěnou palbu na ně vedlo jen posledních deset minut, od 15.50 do 16.00. V 16.00 začala přeprava přes řeku, letectvo přeneslo rušivé bombardování do hloubky a nasadilo na přední sektory střemhlavé bombardéry; předmostí se vybojovávalo do setmění a stavba mostu i přechod tanků a dělostřelectva padly až na noc — tanky tedy Mázu přešly po pěchotě.↩︎

  10. „Rušivé bombardování“ (Störungswurf) a „ničivé bombardování“ (Vernichtungswurf) jsou dva různé úkoly, nikoli dva stupně téhož. Ničivé mělo cíl zničit; rušivé ničit nemělo — mělo nepřetržitou skutečnou nebo hrozící činností ze vzduchu držet obránce v úkrytech a znemožnit obsluhu zbraní, především dělostřeleckých baterií v otevřených palebných postaveních. Právě takto rozložené nasazení letectva, a nikoli jediný soustředěný úder, dohodl Guderian podle knihy s generálem Loerzerem a hájí je proti námitkám dělostřelců.↩︎

  11. Nebelwerfer-Abteilung — oddíl vrhačů dýmu. „Mlhové“ vojsko (Nebeltruppe) bylo od roku 1935 samostatnou složkou německého pozemního vojska, zřízenou pro chemickou válku: zadýmování terénu, zamoření bojovými látkami, odmořování a obranu proti chemickému útoku. Název „mlha“ měl skutečnou chemickou roli zakrýt. V roce 1940 byly tyto oddíly vyzbrojeny těžkým minometem, který byl později úředně označen 10 cm Nebelwerfer 35, pro dýmové a chemické střely; raketové vrhače, s nimiž se jméno Nebelwerfer dnes spojuje především, se začaly dodávat až po skončení tažení ve Francii.↩︎

  12. Otištěné dokumenty jsou z převážné části vlastní denní rozkazy Guderianova XIX. armádního sboru, vydávané na velitelském stanovišti večer nebo v noci na následující den; prokládají je rozkazy nadřízené skupiny von Kleist a dva divizní rozkazy. Číslování příloh se nekryje s číslováním rozkazů: Příloha 7 obsahuje sborový rozkaz č. 5, Příloha 8 rozkaz č. 7 a Příloha 9 rozkaz č. 8, a rozkaz č. 6 v knize otištěn není. Rozkazy podepisuje Guderian, některé za vyšší velitelství náčelník štábu Nehring. Každý z nich začíná orientačním bodem o nepříteli — ten se čte podle pravidla uvedeného v poznámce k s. 431.↩︎

  13. Velitel ženijního pluku 511, blíže neurčen. Není totožný s dr. Erichem Müllerem z Kruppa (s. 255).↩︎

  14. Větu „Divize a sborové jednotky odpočívají … a využívají zastavení pohybu vpřed“ nese sborový rozkaz č. 13 z 25. května 1940, 11.00 hod. Zastavení nařídil Hitler odpoledne 24. května 1940 ve shodě s von Rundstedtem, který tanky zastavil už předtím; po dvaapadesáti hodinách, 26. května, byl rozkaz odvolán a Guderianovy svazky potřebovaly dalších šestnáct hodin, než byly znovu pochodové. Přílohy to zachycují třikrát: zastavení 25. května, úmysl „přivést těžké dělostřelectvo s dlouhou hlavní k ostřelování Dunkerque“ ve sborovém rozkaze č. 14 z 26. května (Příloha 19) a vystřídání XIX. armádního sboru XIV. armádním sborem 29. května v 10.00 (Příloha 20). Guderianův sbor tedy z bojiště odešel dřív, než operace u Dunkerque skončila. Co podle Guderiana zastavení stálo a jak jeho rozkaz přijal, popisuje hlavní text na s. 104–105.↩︎

  15. Přílohami 19 a 20 končí výběr dokumentů z francouzského tažení. Přílohy 3 až 20 jsou datovány mezi 11. a 28. květnem 1940 a posledním rozkazem se sbor 29. května vystřídává — pokrývají tedy devatenáct dní jednoho tažení. Zbytek války zastupují v přílohách jen dva dokumenty: Guderianovo hlášení ze 7. listopadu 1944 (Příloha 2) a Hitlerova Směrnice č. 21 z 18. prosince 1940 (Příloha 21). Z let 1941 až 1945, kdy Guderian velel tankové skupině na východě a byl potom generálním inspektorem tankových vojsk a náčelníkem generálního štábu pozemního vojska, do příloh nevstoupil žádný jeho vlastní rozkaz.↩︎

  16. Příloha 21 je Směrnice č. 21 „Fall Barbarossa“ z 18. prosince 1940, spisová značka OKW/WFSt/odd. L (I) č. 33 408/40 g. Kdos. věc náčelníka, stupeň „Tajné – velitelská věc“; rozhodla o útoku na Sovětský svaz a uložila přípravy skončit do 15. května 1941. V norimberském procesu s hlavními válečnými zločinci byla předložena jako dokument 446-PS (americký důkaz č. 31, 26. listopadu 1945) a hlavička, spisová značka i datum se s norimberským exemplářem shodují; Guderianův otisk však neuvádí rozdělovník — ponechává na jeho místě jen tečky — ani parafy Jodla, Keitela a Warlimonta, které norimberský exemplář nese pod Hitlerovým podpisem. „Clona na obecné čáře Volha—Archangelsk“ znamená vzdálenost: od Brestu, odkud vojsko 22. června 1941 vyrazilo, je vzdušnou čarou asi 1700 km k Archangelsku a asi 1500 km k Volze u Stalingradu, celá čára Archangelsk—Astrachaň měří přes 2000 km. Hanko, jehož „vyřazení“ směrnice ukládá Finsku, je poloostrov na jihozápadě Finska, který si Sovětský svaz moskevskou mírovou smlouvou z 12. března 1940 pronajal na třicet let jako námořní základnu; území bylo předáno 22. března 1940.↩︎

  17. Oddíl IV Směrnice č. 21 ukládá vrchním velitelům, aby všechna opatření, která na jejím základě učiní, byla „jednoznačně sladěna“ tak, aby šlo o „opatření z opatrnosti pro případ, že by Rusko změnilo svůj dosavadní postoj“, a aby byl počet zasvěcených důstojníků udržen co nejmenší. Týmž dokumentem a týmž datem byl přitom útok nařízen: hned v úvodu stojí, že branná moc musí být připravena porazit Sovětské Rusko v rychlém tažení, a přípravy měly být skončeny do 15. května 1941. Směrnice sama jako důvod uvádí, že vyzrazením příprav by vznikly nejtěžší politické a vojenské škody. Předepsaná formulace tedy nebyla popisem obsahu rozkazu, nýbrž tím, co o něm měl říkat ten, komu byl rozeslán.↩︎

  18. Příloha 22 není otiskem úřední tabulky, nýbrž schéma, které pro knihu sestavil autor. Proto v něm stojí generální inspektor tankového vojska — tedy on sám, od 1. března 1943 — samostatně v nejnižší řadě, vedle skupin armád a vrchních velitelů letectva a válečného loďstva. Schéma je zároveň argument: ukazuje vedle sebe dvě vrchní velitelství, z nichž OKH vedlo jen východní válčiště a OKW všechna ostatní, a právě toto rozdělení velení označuje kniha za hlavní organizační chybu války. K témuž argumentu patří i poznámka pod schématem, že Waffen-SS a ministerstvo zbrojní a válečné výroby podléhaly Hitlerovi bezprostředně — dvě z nejdůležitějších složek tedy stály mimo velitelskou soustavu. Jediné jméno, které Guderian do dolní řady vepsal mimo Keitela a Jodla, je Himmler jako vrchní velitel náhradního vojska: tento úřad po generálplukovníku Frommovi převzal 21. července 1944, den po pokusu o převrat a týž den, kdy se Guderian stal náčelníkem generálního štábu pozemního vojska.↩︎

  19. Příloha 23 podává válečné členění tankové divize podle stavu z 15. října 1935, tedy sestavu, s níž byly v témže měsíci zřízeny první tři tankové divize; Příloha 24 skutečné válečné členění 1. tankové divize k 9. květnu 1940 — téže divize, jejíž divizní rozkaz č. 5 je otištěn v Příloze 5, takže čtenář si k rozkazu může dosadit jednotky. Smyslem obou schémat je srovnání, a to je Guderianův nevyslovený argument k celé knize. Zeslabení tankových divizí, které kniha odmítá, ovšem mezi těmito dvěma stavy neleží: přišlo až po francouzském tažení, kdy byl počet tankových divizí zdvojnásoben při zpolovičnění počtu tankových jednotek na divizi — Guderian to popisuje na s. 124–125. Obě schémata tedy zachycují tankovou divizi před tímto krokem.↩︎