Knihovna · Dějiny Kublaj-kaana

Počátek dějin Kublaj-kaana, syna Toluj-chána, syna Čingischánova

Dějiny Kublaj-kaana

Arik-böke chtěl ze své vlastní vůle stát se kaanem, a proto se postavil proti svému staršímu bratru Kublaj-kaanovi. Synové Möngke-kaana, Asutaj a Ürüng-taš,1 i se svými syny a příbuznými mu v tom pomáhali. Nakonec ta věc nikam nevedla a všichni se Kublaj-kaanovi podrobili. Z toho důvodu budou jejich dějiny a příběhy vyprávěny v rámci těchto dějin. Tyto dějiny se dělí na tři části.

Část první pojednává o jeho rodokmenu, podává výklad a podrobný popis jeho manželek a větví jeho potomstva, jak se až do dnešní doby rozvětvily, a obsahuje jeho podobiznu a rodokmennou tabulku větví jeho potomků.

Část druhá obsahuje úvod k jeho nastoupení na trůn, jeho podobiznu, zprávu o manželkách, princích a emírech v době, kdy usedl na chánský stolec, příběhy z doby jeho vlády, dějiny a příběhy Arik-bökeho a princů, kteří byli s ním zajedno, bitvy, které kaan svedl, a vítězství, jichž dosáhl, a konečně zmínku o jeho emírech.

Část třetí pojednává o jeho počínání a chvályhodných mravech, o moudrých výrocích (bilig), podobenstvích a dobrých rozhodnutích, která učinil, pronesl a nařídil, a o příbězích a událostech, které se za jeho vlády přihodily a které nebyly zahrnuty do dvou předchozích částí; ty byly roztroušeně a bez ladu zjištěny z nejrůznějších knih a od nejrůznějších lidí a byly ověřeny.

Vysvětlivky

  1. Ürüng-taš (perš. اورنکتاش) a Asutaj byli synové Möngke-kaana; v nástupnické válce po Möngkeho smrti (1259) stáli na straně Arik-bökeho. ↩