Knihovna · Mongolská říše a cesty na Východ · Žalozpěv o zkáze Uher

Kapitola XXIII

Jak vévoda rakouský podnikl útok na Tatary.

Nelze nikterak pominout, že vévoda rakouský přijel na královu žádost, ale s několika málo lidmi, jako by o věci nevěděl, a beze zbraní. A když někteří z Tatarů přitáhli obvyklým způsobem ke vsi Pešti, opatřil si zbraně a koně a vyšel jim vstříc. A když mělo dojít ke srážce, obrátili se zády, jak byli zvyklí, a odcházeli. Ale vévoda popustil koni uzdu, přidal ostruhy, dostihl jednoho a udeřil ho kopím tak, že se ratiště zlomilo a on ho srazil s koně k zemi. A druhému z nich, canesiovi, to jest předákovi¹, který chtěl sraženému přispět, vytrhl ihned podle rytířského způsobu meč u sedla a jediným úderem mu uťal rámě. Ten se hned zřítil ze sedla a skonal. Ostatní se obrátili na útěk, sraženého zajali a svázaného přivedli s koňmi k vojsku. Uhři se té příležitosti chopili a počali svorně krále haněti a vévodu vynášet.