Staré texty

Knihovna · Třicetiletá válka · Deník z třicetileté války

Dodatky

Vyprávění končí uprostřed věty. Vydavatel z roku 1792 k němu připojil poznámku: „Ostatek rukopisu chybí; na zvláštním listě však ještě stojí:“

Nápis na oltáři (1652)

Dne 14. května roku 1652.

Ke chvále a cti Nejsvětější nerozdílné Trojice, Boha Otce, Boha Syna a Boha Ducha svatého, dal jsem já, Augustin von Fritsch na Moosu, Kümmersbrucku a Tammelsdorfu, Jeho kurfiřtské Jasnosti v Bavořích atd. ustanovený plukovník, též hejtman a vrchní úředník kláštera Waldsassen, postavit sem tento oltář.

Sloužil jsem totiž Jeho kurfiřtské Jasnosti v Bavořích atd., blahé paměti, od roku 1618: zprvu jako mušketýr, potom jako svobodník, též jako desátník, poté při dobytí Itzehoe v Holštýnsku jako majorův poručík, u Stade v brémském arcibiskupství jako poručík, před Maastrichtem jako praporečník svobodného pána von Reinach, polního zbrojmistra, před Řeznem a při jeho obléhání jako kapitán, po bitvě u Nördlingenu jako major, před obléháním pevnosti Amöneburg v Hesensku1 jako podplukovník a naposledy v Ambergu jako velitel a plukovník, až do roku 1650, kdy jsem po dosažení drahého německého míru vzal odpuštění ze služby. Bylo to 31 let věrně vykonaných válečných služeb. Byl jsem při nich osobně u dobytí 75 měst, z nichž mnohá byla vzata ztečí, a také ve 12 otevřených polních bitvách, nepočítaje jiné šarvátky a dobývání zámků, a Nejsvětější Trojice mě tak milostivě ochránila a zachovala při životě. Kéž mě chrání i nadále a po tomto pomíjivém a strastiplném životě mi spolu se všemi křesťansky věřícími dušemi udělí radostné vzkříšení atd.

Poznámky vydavatele z roku 1792

Chórový oltář, o němž pan von Fritsch v předchozím nápisu mluví, byl roku 1652 postaven v kapli Nejsvětější Trojice, vzdálené hodinu cesty od Waldsassenu.2 Hejtmanem ve Waldsassenu byl von Fritsch ustanoven (po generálmajorovi Andreasi Kolbovi von Raindorf) v měsíci červenci 1646 s ročním platem 150 zlatých. Oženil se s Marií Salome von Siggenhausen a měl s ní před příchodem do Waldsassenu dceru Marii Franciscu. Ve waldsassenské křestní matrice se vyskytují tyto děti:

„Fol. 68. Dne 1. dubna 1651 byla pokřtěna Margaretha Catharina. Otec urozený a statečný pán Augustin von Fritsch na Moosu, Kümmersbrucku a Tammelsdorfu, Jeho kurfiřtské Jasnosti v Bavořích ustanovený plukovník, dále hejtman a vrchní úředník kláštera Waldsassen. Matka paní Maria Salome von Fritsch, rozená von Siggenhausen. Kmotry paní Margaretha, choť urozeného pána, pana Johanna svobodného pána von der Cron, pána na panství Sahorschan, Jeho královského císařského Veličenstva ustanoveného generálmajora a plukovníka, dvorního válečného rady, velitele pluku pěchoty a velitele města Prahy,3 a dále Catharina, rozená von Reuth, manželka urozeného pana plukovníka Johanna Hartla von Wentern.

Fol. 74. Dne 5. dubna 1652 byla pokřtěna Maria Margaretha. Otec urozený a statečný pán Augustin von Fritsch na Moosu, Kümmersbrucku a Tammelsdorfu, Jeho kurfiřtské Jasnosti v Bavořích ustanovený plukovník pěchoty, dále hejtman a vrchní úředník kláštera Waldsassen. Matka paní Maria Salome von Fritsch, rozená von Siggenhausen. Kmotra Margaretha, choť urozeného pána, pana Johanna svobodného pána von der Cron, pána na panství Sahorschan, Jeho římského císařského Veličenstva ustanoveného generálmajora a plukovníka, dvorního válečného rady, velitele pluku pěchoty a velitele města Prahy.

Fol. 73. Ve čtvrtek 2. října 1653 byl pokřtěn Johann Michel. Otec urozený a statečný pán Augustin von Fritsch na Moosu a Kümmersbrucku, Jeho kurfiřtské Jasnosti v Bavořích plukovník a vrchní hejtman kláštera Waldsassen. Matka Maria Salome. Kmotr urozený a statečný pán Georg Karl Scheneich, ustanovený major ve slavném Cranově pluku4 a velitel v Chebu.

Fol. 77. V neděli 27. prosince 1654, na den svatého Jana, byl pokřtěn Johann Carolus Emanuel. Otec urozený a statečný pán Augustin von Fritsch na Moosu a Kümmersbrucku, Jeho kurfiřtské Jasnosti v Bavořích ustanovený plukovník pěchoty a vrchní hejtman kláštera Waldsassen. Matka urozená paní Maria Salome. Kmotři urozený a statečný pan major Georg Carel von Senaich, velitel v Chebu, a urozený a statečný pan plukovník Johann Bartl von Wendern.

Fol. 81. V úterý 19. září roku 1656 byl pokřtěn Georg Friderich. Otec urozený a statečný pán Augustin von Fritsch na Moosu a Kümmersbrucku, Jeho kurfiřtské Jasnosti v Bavořích ustanovený plukovník pěchoty, též vrchní hejtman kláštera Waldsassen. Matka urozená a statečná paní Maria Salome, rozená von Siggenhausen. Kmotři urozený a statečný pán Friderich Engelhard Notthafft, Jeho kurfiřtské Jasnosti v Bavořích ustanovený rentmistr v Horní Falci, dále urozený a statečný pan major Johann Carel von Sehenaich, velitel v Chebu, a urozená a statečná paní Maria Catarina, rozená Jegeri, manželka urozeného a statečného pana plukovníka Johanna Bardla.

Fol. 107. Dne 7. února roku 1657 byl zdejší zemřelý synáček urozeného a statečného pána Augustina von Fritsch atd., plukovníka a hejtmana, Georg Friderich, narozený 19. září minulého 56. roku, pohřben ve zdejším kostele a poté byla zpívána andělská mše.“

Více se ve zmíněné knize oddavek, křtů a pohřbů nenachází.

Podle votivní tabule v řečené kapli Nejsvětější Trojice měl von Fritsch ještě jednoho syna, zplozeného patrně rovněž před příchodem do Waldsassenu, Johanna Augustina. Ten spadl ze starého zámeckého mostu ve Waldsassenu do příkopu, vyvázl bez úhony, a proto je na votivní tabuli jmenován.

Augustin von Fritsch zemřel roku 1662 ve městě Weidenu a byl tam pohřben ve farním kostele svatého Michala hned u oltáře svatého Kříže, kde lze na kameni číst tento nápis:

Zde leží pohřben urozený a statečný pán Augustin von Fritsch na Moosu, Kümmersbrucku a Tammelsdorfu, Jeho kurfiřtské Jasnosti v Bavořích bývalý plukovník pěchoty, hejtman a vrchní úředník kláštera Waldsassen, pak velitel pevnosti Parkstein a města Weidenu. Sloužil v armádě Jeho kurfiřtské Jasnosti na 34 let a byl v té době při 12 otevřených polních bitvách a při dobytí 75 měst. Dne 23. dubna roku 1662 v noci mezi 10. a 11. hodinou blaženě zesnul v Bohu, ve věku 62 let, 9 měsíců a 5 dnů. Bůh mu buď milostiv a v onen den mu uděl radostné vzkříšení. Amen.

Vysvětlivky

  1. Ediční poznámka: V originále „Amblburg in Heßen“; jde o Amöneburg, o jehož dobytí Fritsch vypráví v kapitole IX (v tisku tam stojí „Hammelburg“). Hodnosti Fritsch uvádí slovy Gefreiter, Corporal, Wachtmeisterleutnant, Leutnant, Fähnrich, Hauptmann, Obristwachtmeister, Obristleutnant a Obrist. ↩

  2. Ediční poznámka: Jde zřejmě o poutní místo Kappl u Waldsassenu (?). V tisku je Waldsassen psán střídavě „Waldsassen“ a „Waldsachsen“. ↩

  3. Ediční poznámka: V originále „Johann freyherr von der Cron, herr der Herrschaft Sahorschan“; patrně Jan svobodný pán de la Cron (z Kronu), císařský generál a velitel Prahy, pán na Zahořanech u Litoměřic (?). ↩

  4. Ediční poznámka: V originále „under den hochlobl. Cranischen Regement“; pluk se nepodařilo ztotožnit (?). Jméno kmotra je v zápisech psáno „Scheneich“, „Senaich“ a „Sehenaich“, jméno plukovníka „Hartl von Wentern“, „Bartl von Wendern“ a „Bardl“; ponecháváme podoby originálu. ↩