Knihovna · Třicetiletá válka · Lékařská a politická rozprava

2. Jak jsem dal studovat své syny

‹4r› K tomu účelu jsem si při výchově obou svých ‹4v› synů předsevzal mít na zřeteli, co píše Sirachovec v 38. kapitole:¹ „Cti lékaře, protože ho potřebuješ, neboť ho stvořil Nejvyšší. Od Boha je totiž všechno uzdravení a od krále dostane lékař dar. Umění lékaře povýší jeho hlavu a před velmoži dojde chvály. Nejvyšší stvořil ze země léky a rozumný muž se jich nebude štítit. Dej místo lékaři, neboť ho stvořil Pán, a ať od tebe neodchází, protože jeho díla je zapotřebí. Kdo hřeší před tváří toho, který ho stvořil, upadne do rukou lékaře“ atd. A protože jsem vypozoroval, že k pravému lékaři nestačí mnoho slov, žvanění a disputování a že není dokonalým lékařem nikdo, kdo není dokonalým chirurgem, k čemuž ovšem patří i to, že pravý lékař má být anatom, botanik, chymik a zvláště má být dobře zběhlý v lékárnictví, nelitoval jsem u obou svých synů žádných nákladů. ‹5r› Nejprve jsem je, když v Ingolstadtu dokončili filozofii, poslal do Lovaně, kde měli vedle jiných vysoce učených profesorů za profesora znamenitého a po celé Evropě známého vysoce učeného muže Thomase Fiena,² který byl před 60 lety také bavorským osobním lékařem a kterého jsem odedávna znal. U něho vedle jiných lékařských přednášek slyšeli také o trepanaci neboli otevření lebky, o sklápění šedého zákalu, o snímání blanky z oka, o laryngotomii neboli řezu průdušnice, o nabodnutí hrudníku, o nabodnutí břicha, o arteriotomii neboli řezu tepny, o hysterotomii neboli vyříznutí plodu z dělohy živé matky, o řezání kamene, o řezání kýl, o amputaci vnějších údů,³ o obnovení uťatého nosu z masa paže⁴ a podobně. Některé z těchto výkonů – ještě než přišli k filozofii – ‹5v› už dříve sami prováděli, kdežto u nás v Horním Německu na leckterých akademiích na takové věci ani ve snu nepomyslí.

Do Paříže jsem je poslal, aby viděli, jak se provozuje anatomie, a to u neméně po celé Evropě známých vysoce učených profesorů Riolanů, otce a syna,⁵ kde lze za jedinou zimu mít přes 30 těl,⁶ kdežto v Německu si na některých akademiích musejí za celou zimu vystačit s jedním. Do Montpellieru jsem je poslal kvůli botanice, neboť je tam k vidění po celé Evropě známá královská lékařská zahrada;⁷ bydleli tam u slavného stálého lékárníka tamní akademie, kde se sestavuje a připravuje nejen confectio Alkermes,⁸ ale i mnoho dalších složených léků, ‹6r› které se po celé Evropě užívají ve všech dobře zařízených lékárnách a rozprodávají se do nich. O svého mladšího syna Esaiase jsem sice bohužel přišel kvůli této proklaté válce – nikdy mi nezpůsobil zármutek, a kdyby ještě žil, byl by dnes nade vši pochybnost a bez vychloubání řečeno mužem nevyrovnatelným, protože byl nanejvýš pilný, nanejvýš učený a měl výborný a zralý úsudek –, ale i ten, který je ještě naživu, vykonal podle svého nadání to své a dokázal to tím, že vedle své praxe sepsal pojednání o léčení kýl, jak je léčit rozličnými způsoby, a to jak zlatým stehem, tak leptavými prostředky – což by žádný Norciňan nesvedl, protože to jsou všichni jen empirici –, další o bavorských perlách a jejich vlastnostech, nakolik je poznal ze zkušenosti a z pozorování, a ještě jiné o hypochondrické melancholii.⁹ Nic takového ve zdejším městě dosud ‹6v› nevykonal žádný jiný z lékařů, kteří jsou ještě naživu, ať už jeho vrstevník, nebo starší.