Knihovna · Třicetiletá válka · Lékařská a politická rozprava
Titulní list rukopisu
Lékařská a politická rozprava.
Co je třeba uvážit u osobního lékaře v lékařském umění: aby byl v čase míru, války i moru natolik způsobilý, že se na něj lze spolehnout; přitom je také třeba hledět, jaké zlořády se do lékařského umění vloudily, jak je napravit a zase vymýtit a jak by prostřednictvím znamenitého, řádně zřízeného špitálu mohli být vychováváni mladí lékaři, a to nejen v lékařství fyzickém, chirurgii, anatomii, botanice, chymii a lékárnictví; neméně dobře by jim přitom vždy slušelo a bylo by svrchovaně zapotřebí, aby byli zběhlí v řezání kamene, v očním lékařství a v léčení kýl1 atd.
Roku 1656.
Vysvětlivky
Řezání močových kamenů, oční lékařství (hlavně operace šedého zákalu) a operování kýl tehdy zpravidla neprováděli studovaní lékaři, nýbrž potulní operatéři; autor žádá, aby je ovládal i lékař. Výrazy, které se ve spise opakují (zde osobní lékař, lékařství fyzické, chymie, řezání kamene, oční lékařství a léčení kýl), vysvětluje Slovníček na konci knihy.↩