Knihovna · Paměti generála Monra
O způsobu našeho vstupu do služeb Jeho Veličenstva krále švédského léta Páně 1629 a o cestě plukovníka a mé do Švédska v únoru 1630
O způsobu našeho vstupu do služeb Jeho Veličenstva krále švédského léta Páně 1629 a o cestě plukovníka a mé do Švédska v únoru 1630
Když byl náš regiment v květnu 1629 Jeho Veličenstvem králem dánským s poděkováním propuštěn a můj plukovník byl v Anglii, slyšel jsem, že Jeho Veličenstvo král švédský (těžce zaměstnaný proti Polákovi v Prusku1) velmi potřebuje posily pěchoty, a usoudil jsem, že je pro mne, když jsem bez služby, vhodný čas nabídnout své služby Jeho Veličenstvu králi švédskému; načež jsem vyslal auditora Davida Martinse se svými dopisy a plnou mocí k Jeho Veličenstvu, aby s Jeho Veličenstvem vyjednal patent a peníze na přivedení regimentu pěchoty Jeho Veličenstvu, jemuž by velel můj starý plukovník. Jeho Veličenstvo vyhovělo mé žádosti a poslalo mého zmocněnce zpět s patentem a penězi pro mne na plukovníkovo jméno; v jeho nepřítomnosti jsem jako začátek regimentu vyslal do Pruska Foulise, kapitána Monra a svého vlastního kapitána, tedy tři kompanie regimentu, ještě než plukovník přijel z Anglie, a poté byly do Pruska poslány další tři kompanie (totiž majora Synnota, kapitána Bulliona a kapitána Lermonda), kterýchžto šest kompanií zůstalo onen rok v posádce v Braunsbergu2 v Prusku; dalších šest kompanií starého regimentu poslal plukovník v listopadu 1629 z Holandska do Švédska, kde zůstaly v posádce do května 1630, kdy byly poslány do Německa pod velením plukovníka, jehož kompanii vedl kapitán-poručík Gunne3; kompanii podplukovníka Lindeseye vedl poručík Pringle; kapitán Sinclaire, kapitán Moncreife, kapitán Ennis a kapitán Beaton tvořili zbývajících šest kompanií regimentu; kapitán George Stewart a kapitán Francis Trafford se vzdali svých kompanií pro lepší povýšení; když byl kapitán Monro z Foulisu povýšen na plukovníka pěchoty, nastoupil po něm jako kapitán bratrovy kompanie jeho bratr Hector Monro, kterážto kompanie byla pode mnou v Prusku. Tolik tedy postačí o způsobu našeho vstupu do služeb.
Můj plukovník a já, přezimovavše oba v Dánsku, jsme v únoru 1630 přepluli Sund4 a vydali se na cestu do Švédska přes Skåne. Cestou jsme byli vznešeně a zdvořile pohoštěni velitelem hradu Varberg5 a odtud vypraveni na velitelových nejlepších koních v doprovodu jeho sluhů, až jsme vjeli do Göteborgu, kde jsme dva dny odpočívali, dokud nám velitel neopatřil průvodní listy, průvodce a koně k Jeho Veličenstvu, jež bylo tehdy ve Stockholmu ve Švédsku; cestou jsme navštívili onoho hodného kavalíra6, plukovníka Alexandra Hamiltona, v jeho dílnách v Urbowe7, kde se tehdy zabýval výrobou děl a ohňostrojných prostředků pro Jeho Veličenstvo krále švédského; odtud nás plukovník doprovodil do svého kvartýru8, kde jsme byli jím i jeho důstojníky laskavě pohoštěni a uvítáni. Odtud jsme pokračovali v cestě a navštívili kapitána Sinclaira v jeho kvartýru, kde jsme byli také dobře pohoštěni, pobyvše u něho o velikonoční neděli, a odtud jsme cestovali do Stockholmu, kde jsme poprvé měli tu čest být přítomni Jeho Veličenstvu a rozmlouvat s ním; po políbení ruky Jeho Veličenstva jsme se ubytovali a zůstali několik dní, neboť Jeho Veličenstvo chystalo přepravu své armády do Německa9.
První neděli po našem příjezdu pozvalo Jeho Veličenstvo přední kavalíry našeho národa, kteří byli ve městě, aby doprovázeli Jeho Veličenstvo na hostině pořádané na počest Podvazkového řádu10, kde třináct kavalírů našeho národa sedělo u stolu Jeho Veličenstva a bylo královsky pohoštěno. Po skončení hostiny seřadilo Jeho Veličenstvo své pěší vojsko v poli podle svého nového řádu brigádního šiku11, tehdy poprvé zavedeného; při té příležitosti Jeho Veličenstvo ukázalo mému plukovníkovi a jeho důstojníkům řád své válečné kázně a do tohoto řádu přikázalo Jeho Veličenstvo postavit regiment mého plukovníka, což bylo ihned vykonáno, a to tak, že Jeho Veličenstvo bylo způsobilostí vojáků mého plukovníka, kteří šli ke svým úkolům tak řádně a pohotově, natolik potěšeno, že si Jeho Veličenstvo před celou armádou přálo, aby všechna jeho pěchota byla tak dobře vycvičena jako regiment mého plukovníka, za což by Jeho Veličenstvo rádo dlužilo náramně velkou sumu peněz; a když nechalo regiment odpochodovat ke kvartýrům, Jeho Veličenstvo regiment mocně a velice chválilo za jeho dobrý pořádek, řkouc, že doufá, že se jednoho dne za své peníze dočká od těchto mužů dobré služby. Krátce nato Jeho Veličenstvo nalodilo svou armádu do Německa a s ní odjel i můj plukovník se svým regimentem; já, získav patent Jeho Veličenstva na samostatný oddíl12 z kompanií, které byly v Prusku, jsem byl poslán k tamnímu říšskému kancléři13 s rozkazy Jeho Veličenstva pro Jeho Excelenci, aby mne a můj oddíl se vší pilností vypravil za Jeho Veličenstvem do Německa; podle toho, když jsem dorazil do Pruska a odevzdal svůj patent Jeho Excelenci, byl jsem ihned poslán do své posádky, abych připravil kompanie k mustrunku14, a když byly zmustrovány a vyplaceny za dva měsíce, bylo pro mne a mé kompanie v srpnu 1630 připraveno lodní přepravení v Pillau15 k přepravě do Německa podle vůle Jeho Veličenstva a rozkazů, jež mi byly dány, abych následoval Jeho Veličenstvo; a když byly naše lodě zásobeny proviantem, čekali jsme na vítr.
Poznámky
Vysvětlivky
-
1. Švédsko-polská válka o Prusko (1626–1629), v níž Gustav Adolf bojoval proti Zikmundovi III. Vasovi o pobřeží a ústí Visly; skončila příměřím v Altmarku v září 1629. ↩
-
2. Braunsberg (dnes Braniewo) ve východním Prusku, od roku 1626 obsazený Švédy; ve švédských rukou zůstal i po altmarském příměří. ↩
-
3. Kapitán-poručík (captain lieutenant) – poručík, který fakticky velel plukovníkově vlastní kompanii, jelikož plukovník sám velel celému regimentu. ↩
-
4. Øresund – úžina mezi Sjællandem a Skåne, tehdy obě dánské; přechod přes ni byl cestou z Dánska do Švédska. ↩
-
5. V předloze „Warden castle“ – patrně hrad Varberg v Hallandu, tehdy dánském, na cestě ze Skåne do Göteborgu. ↩
-
6. Kavalír – šlechtic-důstojník, urozený muž vojenského řemesla. ↩
-
7. Patrně Örebro; Alexander Hamilton tam pro švédského krále provozoval dělovnu a slévárnu. ↩
-
9. Gustav Adolf se s armádou vylodil na pomořanském ostrově Usedom u Peenemünde 26. června (6. července) 1630; tím Švédsko vstoupilo do třicetileté války. ↩
-
10. Gustav Adolf byl roku 1627 přijat za rytíře anglického Podvazkového řádu (Order of the Garter); jeho svátek připadá na den sv. Jiří 23. dubna. ↩
-
11. Gustav Adolf nahradil hluboké španělské tercie mělčími, pohyblivějšími brigádami po zhruba 1500–2000 mužích, kombinujícími píky a muškety; tato „švédská“ taktika se stala vzorem pro celou Evropu. ↩
-
12. „Free squadron“ – samostatný oddíl několika kompanií pod vlastním velitelem, nepodřízený bezprostředně plukovníkovi regimentu. ↩
-
13. Axel Oxenstierna (1583–1654), švédský říšský kancléř od roku 1612, nejbližší spolupracovník Gustava Adolfa; v letech 1626–1631 spravoval jako generální guvernér švédské državy v Prusku, po králově smrti řídil švédskou válečnou politiku v Německu. ↩
-
14. Mustrunk (muster) – přehlídka jednotky komisařem s ověřením početního stavu, na jejímž základě se vyplácel žold. ↩
-
15. Pillau (dnes Baltijsk) – přístav a pevnost při vjezdu do Viselského zálivu u Königsbergu, od roku 1626 v rukou Švédů. ↩