Knihovna · Paměti generála Monra
Seznam skotských důstojníků ve švédských službách (1632) a přehled cest první části
Seznam skotských důstojníků ve švédských službách (1632) a přehled cest první části
Markýz Hamilton1, generál britské armády.
Sir James Spence2, generál nad Skoty.
Sir Patrick Ruthven3, velitel Ulmu a posléze generál.
Sir Alexander Leslie4, velitel měst podél baltského pobřeží a posléze polní maršál nad armádou ve Vestfálsku.
Generálmajor James King5, posléze generálporučík.
Sir David Drummond6, generálmajor a velitel Štětína v Pomořanech.
Sir James Ramsey7, generálmajor, měl regiment Skotů a posléze byl velitelem Hanau.
Plukovníci, kteří tehdy sloužili ze Skotů
Můj pán lord Reay Mackay8, plukovník brigády Skotů.
Sir John Hepburne9, plukovník, jenž převzal velení skotské brigády a posléze byl zabit ve Francii.
Sir John Ruthven, plukovník brigády Němců, posléze generálmajor.
Sir James Lumsdell10, plukovník regimentu Skotů.
Alexander Ramsey, plukovník a velitel Kreuznachu11.
Robert Lesly, plukovník regimentu Skotů.
Robert Monro, baron z Foulisu12, plukovník jízdy i pěchoty nad Němci, posléze zemřel na svá zranění v Ulmu.
John Monro z Obsdale13, plukovník regimentu Skotů, posléze zabit na Rýně ve Wetterau.
Lodovick Lesly, plukovník regimentu Skotů, který byl dříve Sira Johna Hamiltona.
Robert Monro14, plukovník regimentu Skotů, který byl mého pána lorda Reaye.
James Carre, plukovník regimentu Skotů, posléze generálmajor.
Sir Fredrick Hamilton15, plukovník regimentu Skotů a Irů.
Pán z Forbes16, plukovník regimentu Skotů.
Alexander Hamilton17, plukovník regimentu Skotů.
Hrabě z Crawfordu Lindesey18, plukovník pěšího regimentu Němců, posléze zabit.
William Baily, plukovník pěšího regimentu Němců.
Sir James Hamilton, plukovník pěšího regimentu Skotů.
John Forbesse, plukovník pěšího regimentu Němců, zabit ve Francii.
Hugh Hamilton19, plukovník pěšího regimentu Němců.
Sir William Ballentine, plukovník pěšího regimentu Angličanů.
Sir James Ramsey20, plukovník pěšího regimentu Angličanů, posléze zemřel v Londýně.
Alexander Forbesse, zvaný Finský Forbesse21, plukovník regimentu Finů.
Walter Leckey, plukovník pěchoty.
Angličtí plukovníci, kteří tehdy sloužili
Plukovník Austin, plukovník anglického regimentu, sloužil v Německu.
Sir John Cassells, plukovník pěšího regimentu Angličanů, který naverboval Sir Thomas Conway; ten ztroskotal u dánského pobřeží se svým podplukovníkem Georgem Stewartem.
Sir George Fleetwood22, plukovník pěšího regimentu Angličanů, který v tomto čase sloužil v Prusku.
Skotští plukovníci, kteří v tomto čase sloužili ve Švédsku, Livonsku a Prusku
James Seaton, plukovník pěchoty Švédů.
Plukovník Kinninmond, plukovník pěchoty Švédů, mezitím zemřel.
Plukovník Thomson, plukovník pěchoty Švédů, mezitím zemřel.
Plukovník Scot, plukovník pěchoty Finů, mezitím zemřel.
William Cunningham, plukovník pěchoty Skotů, v Prusku.
Francis Ruthven, plukovník pěchoty Němců, v Prusku.
Sir John Meldrum23, plukovník pěchoty v Prusku.
Podplukovníci, kteří tehdy sloužili a z nichž někteří byli posléze povýšeni
Thomas Hume z Carolside, podplukovník jízdy; posléze plukovník ve Francii.
Podplukovník Dowglas, posléze plukovník jízdy v Německu pod Švédem.
Henry Muschamp, podplukovník, posléze plukovník, zabit u Nördlingenu24.
Alexander Lesly, podplukovník, posléze plukovník pěchoty.
Alexander Cunninghame, podplukovník, posléze plukovník pěchoty.
Podplukovník Vavazer, posléze plukovník pěchoty.
William Gunne, podplukovník, posléze plukovník pěchoty Němců.
John Lesly, podplukovník, posléze plukovník pěchoty Skotů.
Podplukovník Finský Forbesse, posléze plukovník.
Alexander Forbesse, zvaný Plešatý, podplukovník, posléze plukovník.
Robert Stewart, podplukovník, posléze plukovník.
Hector Monro25, podplukovník, posléze plukovník, a jsa učiněn rytířem baronetem, zemřel v Hamburku a byl pohřben v Buxtehude v Altes Landu na Labi.
Sir George Dowglas26, podplukovník, posléze vyslanec Jeho Veličenstva krále Velké Británie v Prusku, zemřel v Německu a byl převezen a pohřben ve Skotsku.
George Lesly, podplukovník, posléze plukovník.
John Lindesey z Bainshow, podplukovník, posléze zabit u Neubrandenburgu27.
Podplukovník Monypenny, podplukovník jízdy.
Alexander Lindesey, podplukovník, posléze zabit v Bavorsku.
John Sinclaire, podplukovník, byl zabit u Neumarktu28.
William Stewart, podplukovník, nastoupil po Sinclairovi.
Henry Lindesey, podplukovník u Leslyho mladšího.
William Lindesey, podplukovník jízdy.
James Henderson, podplukovník pěchoty.
Sir Arthur Forbesse, podplukovník pěchoty, byl zabit v souboji u Hamburku.
Robert Weere, podplukovník, posléze zabit v Sasku.
John Lyell, podplukovník pěchoty.
James Dickson, podplukovník, posléze zabit ve Falci.
Sandelens, podplukovník, posléze zabit ve Falci.
William Borthwick, podplukovník pěchoty.
Macdowgall, podplukovník, posléze zabit ve Švábsku.
James Hepburne, podplukovník, posléze zabit ve Francii.
Robert Hannan, podplukovník pěchoty, zemřel v Alsasku.
John Monro, podplukovník pěchoty.
Robert Lumsdell, podplukovník pěchoty.
William Herring, podplukovník pěchoty.
Sir James Cunninghame, podplukovník pěchoty.
William Spence, podplukovník pěchoty.
John Ennis, podplukovník pěchoty.
Poytaghee Forbesse, podplukovník pěchoty.
John Forbesse z Tullough, podplukovník, byl zabit u Nördlingenu.
George Forbesse, podplukovník pěchoty.
Alexander Hay, podplukovník dragounů29.
David Lesly30, podplukovník jízdy.
James Drummond, podplukovník jízdy.
Kinninmond starší, podplukovník pěchoty.
Kinninmond mladší, podplukovník pěchoty.
Francis Sinclaire, podplukovník pěchoty.
Gordon, podplukovník, posléze plukovník pěchoty Němců pod švédskou korunou.
John Henderson31, podplukovník, posléze plukovník pod císařem.
William Troop, podplukovník, zabit ve Falci.
Potley, podplukovník pěchoty pod Sirem Georgem Fleetwoodem.
Arthur Mon-gorge, podplukovník pěchoty.
James Montgomery, podplukovník, zabit v souboji.
Skotští majoři
Major Ruthven, zabit u Nördlingenu.
Major Mill.
Major Cunninghame.
Major John Forbesse.
Major David King, zabit u Nördlingenu.
Major Bodwell, zabit u Würzburgu32.
Major Mackenyee, posléze generální adjutant pod polním maršálem Leslym.
Major Sidserfe, zabit u Nördlingenu.
Major David Monro.
Major William Falconer.
Major Francis Sinclaire.
Major William Keith.
Major Sanderson.
Major William Bruntfield, zemřel na svá zranění v Buxtehude v Altes Landu.
Různí kapitáni a nižší důstojníci našeho národa následovali armádu ve velitelských funkcích; ty z tohoto seznamu vypouštím.
Přehled stráveného času a ušlých vzdáleností
Část první
V úterý dne desátého října 1626 z Cromarty ve Skotsku do Glückstadtu na Labi po moři: dnů 5; německých mil33 300.
Přezimovali jsme v Holštýnsku v dobrých kvartýrech: měsíců 6.
Z Glückstadtu na Labi jsme táhli k řece Veseře nad Brémami: dnů 4; německých mil 12.
Na řece Veseře jsme zůstali: týdnů 10.
Desátého července 1627 jsme táhli od Vesery do Buxtehude: dnů 3; německých mil 12.
Z Altes Landu jsme překročili Labe u Blankenese a pokračovali ve výpravě do Boizenburgu na Labi v Meklenbursku: dnů 3; německých mil 10.
V Boizenburgu jsme odpočívali: dnů 5.
Z Boizenburgu do Ruppinu v Braniborské marce jsme táhli: dnů 6; německých mil 18.
V Ruppinu jsme odpočívali: dnů 8.
Z Ruppinu jsme ustoupili na ostrov Poel na baltském pobřeží, ušedše: dnů 6; německých mil 28.
V ležení na Poelu jsme odpočívali: týdnů 5.
Z Poelu po vodě do Heiligenhafenu: dnů 2; německých mil 40.
Z Heiligenhafenu jsme táhli do Oldenburgu: den 1; německé míle 3.
V Oldenburgu jsme byli: dnů 3.
Z Oldenburgu jsme za noc ustoupili: den 1; německé míle 3.
Z Heiligenhafenu na holštýnském pobřeží do Flensburgu po vodě: dnů 2; německých mil 40.
Z Flensburgu do Assensu v Dánsku po vodě: dnů 5; německých mil 50.
Po příjezdu na Fyn v Dánsku jsme byli ubytováni v Dánsku, dokud jsme neodešli ke Stralsundu, což bylo: měsíců 8.
Z Assensu na Fynu jsme táhli na Lolland a dvakrát přepluli Langelandský Belt34, jsouce na pochodu: dnů 5; německých mil 14.
Po příchodu do Maribo na Lollandu jsme ubytovali své kompanie v Maribo, Rødby a Nykøbingu, kde jsme leželi v dobrých kvartýrech: měsíců 4.
Z Maribo jsme táhli do Rødby: den 1; německé míle 4.
Tři dny a noci jsme v krutém mrazu leželi v otevřených člunech před Rødby, čekajíce na příznivý vítr, a nakonec jsme byli nuceni přistát a táhnout zpět: den 1; německé míle 4.
Šestého dubna jsme za jeden den táhli znovu do Rødby: den 1; německé míle 4.
Z Rødby jsme pluli na Fehmarn a za den přistáli: den 1; německých mil 16.
Z Fehmarnu do Eckernförde po vodě podél holštýnského pobřeží za jeden den: den 1; německých mil 16.
Z Eckernförde, znovu naloděni, jsme za jeden den pluli podél pobřeží před Kiel: den 1; německých mil 18.
Z Kielu jsme se po vodě vrátili do Großenbrode v Holštýnsku: dnů 2; německých mil 34.
V Großenbrode v Holštýnsku jsme leželi tři týdny, kde jsme vybudovali a dokončili královské ležení a v něm pevnůstku: týdny 3.
Z Fehmarnu do Rødby jsme po vodě pluli zpět na Lolland: den 1; německých mil 16.
Z Rødby do našich kvartýrů v Maribo a Nykøbingu, kde jsme leželi v dobrých kvartýrech: týdnů 6; německé míle 4.
Z Lollandu do Helsingøru35 v Dánsku jsme táhli přes Falster a Sjælland: dnů 4; německých mil 18.
Z Helsingøru jsme pluli do Stralsundu v Pomořanech: dnů 2; německých mil 60.
U Stralsundu, jsouce obleženi, jsme leželi sedm týdnů, kde jsme zakusili velké útrapy a utrpěli velké ztráty36: týdnů 7.
Ze Stralsundu jsme táhli do Wolgastu: dnů 2; německých mil 6.
Ve Wolgastu jsme zůstali: dnů 10.
Z Wolgastu jsme pluli do Kodaně: dnů 2; německých mil 60.
V Kodani v Dánsku byl regiment znovu doplněn a byli jsme ubytováni v dobrých kvartýrech po osm měsíců bez jakéhokoli nepřátelského nasazení, neboť se vyjednávalo o mír: měsíců 8.
Dvaadvacátého dubna jsme se nalodili v Malmö ve Skåne v Dánsku37 a pluli do Holštýnska směrem k ostrovu Angeln38: dnů 3; německých mil 60.
Leželi jsme v Angeln v Holštýnsku, dokud nebyl koncem května 1629 uzavřen mír39, načež nám Jeho Veličenstvo král dánský poděkovalo a propustilo nás, a byli jsme znovu nalodění z Holštýnska do Helsingøru, po vodě: dnů 3; německých mil 60.
Úhrnem: mil po vodě i po souši ušlých pod Jeho Veličenstvem králem dánským za: roky 3; německých mil 898.
Poznámky
Vysvětlivky
-
1. James Hamilton (1606–1649), 3. markýz Hamilton, od roku 1643 vévoda; roku 1631 přivedl Gustavu Adolfovi asi šest tisíc mužů naverbovaných v Anglii a Skotsku („britská armáda“), jeho sbor však bez větších bojů pomřel na nemoci a hlad. Za občanské války roajalista, po porážce u Prestonu popraven roku 1649 v Londýně. ↩
-
2. Sir James Spens z Wormistonu (asi 1571–1632), skotský šlechtic, od roku 1606 ve švédských službách jako verbíř a diplomat, střídavě vyslanec Jakuba I. a Karla I. u švédského dvora a švédský vyslanec v Londýně; Gustav Adolf jej učinil generálem nad skotskými sbory. Zemřel v listopadu 1632, krátce po smrti krále. ↩
-
3. Sir Patrick Ruthven (asi 1573–1651), ve švédských službách od roku 1606; proslul jako pijan, jehož Gustav Adolf rád posílal vyjednávat („Pater Rotwein“). Roku 1632 velitel Ulmu, později generál; ve službách Karla I. povýšen na hraběte z Forthu a Brentfordu a za občanské války vrchní velitel roajalistické armády. ↩
-
4. Alexander Leslie (asi 1580–1661), pozdější 1. hrabě z Levenu; ve švédských službách od roku 1605, proslavil se obranou Stralsundu roku 1628, roku 1636 švédský polní maršál ve Vestfálsku. Roku 1639 se vrátil do Skotska a stal se vrchním velitelem covenanterské armády. ↩
-
5. James King (1589–1652), pozdější lord Eythin; ve švédských službách od roku 1615, generálporučík; roku 1642 se vrátil do Británie a sloužil Karlu I. jako velitel na severu Anglie, po porážce u Marston Moor (1644) odešel zpět do Švédska. ↩
-
6. Sir David Drummond (zemř. 1638), skotský důstojník ve švédských službách, generálmajor a velitel Štětína, hlavního města Pomořan a klíčové švédské základny na Odře. ↩
-
7. Sir James Ramsay, zvaný „Černý“ (1589–1639), skotský důstojník ve švédských službách, generálmajor; od roku 1634 velitel Hanau, jež hájil proti císařským v dlouhém obléhání (1635–1636). Roku 1638 byl zajat lankrabětem hesensko-darmstadtským a zemřel ve vězení v Dillenburgu. ↩
-
8. Sir Donald Mackay (1591–1649), od roku 1628 1. lord Reay, náčelník klanu Mackayů; roku 1626 naverboval regiment, v němž autor sloužil, nejprve pro dánského a od roku 1629 pro švédského krále. ↩
-
9. Sir John Hepburn (asi 1598–1636), skotský katolík, velitel proslulé „Zelené“ (skotské) brigády u Breitenfeldu 1631; roku 1632 po sporu s Gustavem Adolfem odešel do francouzských služeb, kde se stal maréchal de camp; padl roku 1636 při obléhání Saverne v Alsasku. Z jeho pluku ve francouzských službách vzešel pozdější Royal Scots. ↩
-
10. Sir James Lumsden (asi 1598–1660), skotský důstojník ve švédských službách; po návratu do Skotska covenanterský generálmajor, velel u Marston Moor (1644) a byl guvernérem Newcastlu. ↩
-
11. Kreuznach – město na řece Nahe ve Falci, dobyté Gustavem Adolfem v únoru 1632; Skotové se vyznamenali při zteči hradu Kauzenburg. ↩
-
12. Robert Monro z Foulisu (zemř. 1633), 18. baron z Foulisu, náčelník klanu Munroů, zvaný „Černý baron“; autorův příbuzný a náčelník. Ve švédských službách plukovník jízdy i pěchoty z Němců, zemřel roku 1633 v Ulmu na následky zranění. ↩
-
13. John Monro z Obsdale (zemř. 1633), autorův starší bratr, plukovník skotského regimentu ve švédských službách; zahynul roku 1633 ve Wetterau (kraj severně od Frankfurtu nad Mohanem). ↩
-
14. Sám autor: velení nad Mackayovým regimentem (regimentem lorda Reaye) převzal jako plukovník po odchodu lorda Reaye do Británie. ↩
-
15. Sir Frederick Hamilton (asi 1590–1647), nejmladší syn 1. hraběte z Abercornu; roku 1631 naverboval pro švédského krále regiment v Irsku a Skotsku, později irský plantážník v Manorhamiltonu a parlamentní velitel za irského povstání. ↩
-
16. „Master of Forbes“ – titul dědice lorda Forbese; pravděpodobně Alexander Forbes (zemř. 1672), pozdější 10. lord Forbes, který ve švédských službách velel skotskému regimentu a později bojoval za covenantery. ↩
-
17. Sir Alexander Hamilton (zemř. 1649), zvaný „Dear Sandy“; dělostřelecký odborník a konstruktér lehkých děl, který pro Gustava Adolfa provozoval dělovnu ve Švédsku; později generál dělostřelectva covenanterské armády. ↩
-
18. Pravděpodobně George Lindsay, 14. hrabě z Crawfordu (zemř. 1633), který ve švédských službách velel německému pěšímu regimentu a zahynul v Německu. ↩
-
19. Hugh Hamilton (asi 1607–1679), pozdější švédský svobodný pán a irský baron Hamilton z Glenawly; ve švédských službách dosáhl hodnosti generálmajora. ↩
-
20. Jiný James Ramsay než výše uvedený generálmajor; v dobových pramenech bývá pro rozlišení zván „Světlý“ (the Fair) na rozdíl od „Černého“. ↩
-
21. Přezdívka „Finness Forbesse“ podle finského regimentu, jemuž velel; sloužila k rozlišení od mnoha jiných Forbesů ve švédské armádě. ↩
-
22. Sir George Fleetwood (1605–1667), anglický důstojník, který roku 1629 přivedl regiment do Švédska; ve švédských službách dosáhl hodnosti generála, byl povýšen na švédského svobodného pána a usadil se ve Švédsku. ↩
-
23. Sir John Meldrum (zemř. 1645), skotský důstojník; za anglické občanské války parlamentní velitel, zemřel na zranění utržená při obléhání Scarborough. ↩
-
24. Bitva u Nördlingenu (6. září 1634) – drtivá porážka švédsko-protestantské armády Gustava Horna a Bernarda Sasko-Výmarského císařsko-španělským vojskem; skotské regimenty v ní byly téměř vyhlazeny. ↩
-
25. Sir Hector Munro z Foulisu (zemř. 1635), mladší bratr „Černého barona“ a po něm 19. baron z Foulisu; roku 1634 povýšen na baroneta Nového Skotska. Zemřel v Hamburku a byl pohřben v Buxtehude v Altes Landu, marším kraji na levém břehu dolního Labe. ↩
-
26. Sir George Douglas (zemř. 1636), skotský důstojník; roku 1635 jako vyslanec Karla I. zprostředkoval příměří mezi Švédskem a Polskem ve Stuhmsdorfu v Prusku. ↩
-
27. Neubrandenburg v Meklenbursku dobyl Tilly ztečí 19. března 1631; švédská posádka včetně skotských oddílů byla z velké části pobita. ↩
-
28. Neumarkt v Horní Falci; John Sinclair, podplukovník Mackayova regimentu, tam padl roku 1633. ↩
-
29. Dragouni – pěchota přepravovaná na koních, bojující zpravidla sesedlá; v této době lehčí a levnější než rejtaři. ↩
-
30. David Leslie (zemř. 1682), pozdější lord Newark; ve švédských službách dosáhl hodnosti plukovníka, po návratu do Skotska covenanterský generál, vítěz nad Montrosem u Philiphaugh (1645), poražen Cromwellem u Dunbaru (1650). ↩
-
31. Pravděpodobně Sir John Henderson z Fordellu, který přešel do císařských služeb a později sloužil Karlu I. jako velitel Newarku. ↩
-
32. Würzburg dobyli Švédové v říjnu 1631; při zteči pevnosti Marienberg utrpěly skotské oddíly těžké ztráty. ↩
-
33. Německá míle – dobová délková míra, přibližně 7,4 km; Monro jí měří i cesty po moři. ↩
-
34. V předloze „Angelandsbaelt“ – patrně Langelandsbælt, průliv mezi ostrovy Langeland a Lolland. ↩
-
35. Elsinore – Helsingør na Sjællandu, u nejužšího místa Øresundu, kde dánský král vybíral clo z lodí proplouvajících úžinou. ↩
-
36. Obléhání Stralsundu Valdštejnovým vojskem (květen–srpen 1628); dánsko-švédsko-skotská posádka město uhájila, byl to první Valdštejnův neúspěch. ↩
-
37. Skåne (Scania) – jižní část dnešního Švédska, do roku 1658 dánská provincie. ↩
-
38. Angeln – poloostrov mezi Flensburským zálivem a fjordem Schlei ve Šlesvicku; Monro jej mylně nazývá ostrovem. ↩
-
39. Lübecký mír (uzavřen 22. května, podepsán 7. června 1629) mezi Kristiánem IV. a císařem; Dánsko získalo zpět ztracená území, ale muselo se vzdát dalšího vměšování do říšských záležitostí. ↩