Knihovna · Paměti generála Monra

Služba šestá: o dobytí Brandenburgu a o úniku majora Johna Sinclaira z Treptowa

Služba šestá: o dobytí Brandenburgu a o úniku majora Johna Sinclaira z Treptowa

Generálmajor Knyphausen1 se svým regimentem a šesti kompaniemi2 regimentu lorda Reaye3, jimž tehdy velel podplukovník Lindesey, byli určeni, aby leželi v Neubrandenburgu4; když nepřítel oblehl Brandenburg, byl jsem s mým oddílem odvolán z Malchinu5, abych se spojil s polním maršálem Hornem6 ve Friedlandu7, s rozkazem zanechat za sebou kapitána se stem mušketýrů z velených mužů8 k osazení Malchinu; v té době byli také major Sinclaire se svou vlastní kompanií a kompanií kapitána Sempla veleni k osazení Treptowa9, který ležel jen dvě míle10 od Brandenburgu; Jeho Veličenstvo11 se zbytkem vojska bylo v Pasewalku12; Tilly13 se svou armádou, čítající tehdy dvaadvacet tisíc pěších a jezdců a mající dvacet šest děl se vším příslušenstvím, se pustil do obléhání Brandenburgu, mysle si, že Jeho Veličenstvo, jsouc tak blízko, by se mohlo dát pohnout k tomu, aby s nevýhodou nasadilo své vojsko k jeho vyproštění. Ale Jeho Veličenstvo, jsouc moudřejší a majíc v hlavě větší záměr, nechalo Tillyho zkusit štěstí proti místu, které nemělo takový význam, aby kvůli jeho vyproštění nasadilo krále a korunu, zemi a armádu; a Jeho Veličenstvo hodně spoléhalo na moudrost, rozvahu a udatnost generálmajora Knyphausena, že sám ze sebe je dostatečně schopen sjednat čestný akord14, když se lepšího nedá dosáhnout. A aby mezitím odvrátilo nepřítele od něho, učinilo Jeho Veličenstvo s polovinou svého vojska obchvat15 ke Schwedtu na řece Odře16, kde vybudovalo přes řeku lodní most a dalo jej opevnit šancemi17, aby podle své volby mohlo přecházet na obě strany řeky, dokud se s ním polní maršál Horn nespojí.

Generál Tilly, uslyšev, že král odtáhl, a obávaje se nějakého velkého záměru, tiskl Brandenburg tím tvrději nepřetržitou střelbou z děl, dokud nebyl proražen průlom; a tehdy, když už bylo pozdě, poslal Knyphausen svého podplukovníka s bubeníkem k průlomu, aby žádal o vyjednávání, ale nepřítel to nedbal, jako příliš pozdě. Když bylo vyjednávání odmítnuto, byl podplukovník zabit, neboť nepřítel již vydal rozkazy ke všeobecné zteči; ta se rozběhla a podplukovník Lindesey i kapitán Moncreiffe byli oba zabiti a poručík Keith a praporčík Haddon byli v tom běsnění také skoleni, s mnoha statečnými vojáky kromě nich, kteří, když jim bylo odepřeno slitování18, bojovali udatně do posledního muže.

Ostatní skotští důstojníci regimentu, kteří byli ve městě, jako kapitán Ennis, kapitán Gunne, kapitán Beaton a kapitán Lermond, se svými důstojníky a vojáky byli většinou zajati, s poručíkem Lyellem a některými dalšími nižšími důstojníky; kapitán Ennis byl na jiném stanovišti vně brány, které nebylo vůbec ztečeno, neboť nepřítel vnikl na druhé straně města, kde v běsnění pobil většinu mečem, a když přicházel městskou branou na Ennisovo stanoviště zezadu, on a poručík Lumsdell skočili do příkopu, zachránili se močálem před zuřivostí nepřátel a přišli k nám do Friedlandu. Když byl Brandenburg takto dobyt, byl vyslán oddíl k Treptowu, kde velel Sinclaire, s rozkazem dobýt i ten. Ale Sinclaire si vedl udatně, učinil výpad na nepřítele, který se opět stáhl bez velké újmy, a držel město dvě noci, dokud nedostal od polního maršála rozkaz v noci je opustit. A poté se s námi spojil ve Friedlandu.

Polní maršál, věda, že když je Brandenburg dobyt, nepřátelské síly potáhnou na něho, a maje písemné rozkazy a instrukce od Jeho Veličenstva, stáhl se se svým vojskem přes přechod k Anklamu19; nepřítel postoupil k Friedlandu, a shledav, že jsme pryč, spěšně se stáhl zpět k Brandenburgu a odtud táhl zpět k Ruppinu20, maje podezření, že Jeho Veličenstvo táhlo před ním k Magdeburku21. Když Tillyho armáda odtáhla, vrátili jsme se do Friedlandu, odkud byl praporčík Greame s několika dragouny22 poslán do Brandenburgu, aby se postaral o raněné a nemocné, které tam generál Tilly zanechal; ti byli praporčíkem a jeho vojáky oloupeni a někteří další pobiti; a oni sami by byli podstoupili totéž nebezpečí od nepřátelských Chorvatů23, kdyby se nebyli včas stáhli; po jejich návratu, když mí mušketýři přišli z Malchinu, byli jsme připraveni k pochodu.

Úvaha šestá

Krutost a nelidskost, které tu užila Tillyho armáda tím, že dala tak špatné slitování našemu národu, měšťanům i těm, kdo sloužili u oltáře, nezůstala dlouho nepotrestána, a to na místech, kde to nejméně očekávali.

A generálmajor Knyphausen nebyl bez viny, že odmítl vyjednávání v pravý čas, když neměl žádnou jistotu vyproštění, a byv ponechán, aby s nepřítelem kapituloval podle vlastního uvážení (podle instrukcí, které měl od Jeho Veličenstva), měl uchopit příležitost času (který, jednou minulý, nelze získat zpět) a kapitulovat s nepřítelem za čestných podmínek, spíše než přivést sebe a jiné na jatka; neboť kdo otálí uchopit čas, když je nabízen, nesmí se tlačit, aby jej získal zpět, a často se ve válce ztrácejí dobré příležitosti, když velitelé neznají počínání svých nepřátel. Proto máme být, dokud je čas, pilní a pečliví; neboť je lépe být v bezpečí předcházením než zbaběle trpět pod svými nepřáteli, když příležitost minula, jež ve válkách často pomáhá více než ctnost sama; neboť kdyby Knyphausen přijal Tillyho nabídku, když mohl, naši hodní kamarádi by nebyli trpěli, jak trpěli; kteréžto utrpení pak přimělo kavalíry24, když byli propuštěni z vězení, hledat podmínky pro své povýšení jinde, jako kapitána Ennise, který byl nejprve učiněn majorem u plukovníka Monra z Obsdale25 a poté podplukovníkem u mladého pána z Forbes26 po smrti onoho hodného kavalíra sira Arthura Forbesse. Rovněž kapitán William Gunne27, když vyšel z vězení, byl poté povýšen sirem Patrickem Ruthvenem28, generálmajorem a guvernérem Ulmu, na svého podplukovníka nad Němci ve Švábsku.

Kapitán Beaton byl učiněn majorem a poté podplukovníkem u mladého plukovníka Skytteho29.

Kapitán Lermond byl také povýšen na kapitána dragounů a James Lyel, když dlouho sloužil v regimentu sira Johna Ruthvena30 a regiment byl zredukován31 a kapitán znovu verboval pro francouzskou službu, byl žalostně zavražděn lotry ve Vestfálsku.

Henry Lindesey, povýšený na kapitána tělesného regimentu32 Jeho Veličenstva pod hrabětem Nilsem33, byl poté za odměnu své ctnosti a udatnosti povýšen na podplukovníka u plukovníka Alexandra Leslieho mladšího34; kapitán Brumfield byl učiněn majorem u plukovníka Gunna, a když byl tento regiment zredukován, byl pod sirem Johnem Ruthvenem žalostně zraněn v boji a poté zemřel odhodlaně na své rány v Buxtehude35, velmi oplakáván všemi, kdo ho znali, jako důstojník tak udatný a zkušený jako kterýkoli jiný jeho hodnosti v naší armádě. Vidíme tedy zde, že ač regiment utrpěl u Brandenburgu velkou ztrátu, přesto byli udatní důstojníci povýšeni podle svého dřívějšího dobrého chování.

Rovněž nemohu zde mlčky pominout udatné počínání majora Johna Sinclaira v Treptowě, kde dělal dobrou tvář ke špatné hře, když nepřítel přišel před Treptow s oddílem tisíce mušketýrů a on neměl ve městě celkem ani sto mušketýrů; přesto učinil s padesáti výpad mezi tisíc, statečně a spořádaně se s nepřítelem potýkal a opět se se ctí stáhl, vzbudiv v nepříteli domněnku, že je za hradbami mnohem silnější. Přiznávám, že jak to bylo dobře odváženo, tak byl kavalír zavázán štěstěně, že se vrátil tak bezpečně. Ale neradil bych svému příteli, aby něco podobného užil; neboť kdyby nepřítel náhodou dostal některého z jeho lidí do zajetí, který by mu mohl ukázat jeho skutečnou sílu, mohlo to způsobit ztrátu všeho. Ale kavalír se odvážil k získání cti; neboť jak byl udatný ve velení a mezi jinými, tak i když byl vyzván sám o sobě, nebál se žádného muže, jak uvidíte v následujících úvahách, dříve než skončíme svůj pochod.

Zde jsem také pozoroval rozdíl mezi králem, naším pánem, a starým Tillym; viděl jsem tu Jeho Veličenstvo, ač mladší, předstihnout staršího ve zkušenosti; ten dobytím vesnice (která byla později srovnána se zemí) se ztrátou dvou tisíc mužů, nad námahu, kterou jeho vojsko podstoupilo, a ztrátu několika děl, ztratil Frankfurt nad Odrou36, kde byly tři tisíce pobity mečem v odplatu za jeho krutost užitou u Brandenburgu.

Poznámky

Vysvětlivky

  1. 1. Dodo von Innhausen und Knyphausen (1583–1636), východofríský šlechtic, generálmajor ve švédských službách; při pádu Neubrandenburgu v březnu 1631 upadl do zajetí, později švédský polní maršál; padl u Haselünne roku 1636. Monro jej píše Kniphowsen. ↩

  2. 2. Kompanie (setnina) – základní jednotka pěchoty, nominálně kolem 100–200 mužů, pod velením kapitána. ↩

  3. 3. Donald Mackay (1591–1649), 1. lord Reay, plukovník a majitel Monrova regimentu, tehdy nepřítomný ve Skotsku, kde verboval posily. ↩

  4. 4. Neubrandenburg – město v Meklenbursku, dobyté Švédy v lednu/únoru 1631; Monro jej dále zkráceně nazývá Brandenburg. Tilly je dobyl zpět ztečí 19. března 1631 (greg.) a posádka byla z větší části pobita. ↩

  5. 5. Malchin – městečko v Meklenbursku, kde Monro velel posádce. ↩

  6. 6. Gustav Horn (1592–1657), švédský polní maršál, jeden z hlavních velitelů Gustava Adolfa; roku 1634 zajat u Nördlingenu. ↩

  7. 7. Friedland – městečko v Meklenbursku východně od Neubrandenburgu. ↩

  8. 8. Velení muži (commanded men) – vojáci vyčlenění z různých jednotek do zvláštního oddílu pro určitý úkol. ↩

  9. 9. Treptow (dnes Altentreptow) – městečko na řece Tollense severně od Neubrandenburgu. ↩

  10. 10. Německá míle ≈ 7,4 km. ↩

  11. 11. Gustav II. Adolf (1594–1632), švédský král; padl u Lützenu roku 1632. ↩

  12. 12. Pasewalk – město v Předních Pomořanech na řece Uecker. ↩

  13. 13. Johann Tserclaes hrabě Tilly (1559–1632), vrchní velitel vojsk katolické Ligy a po Valdštejnově odvolání (1630) i císařské armády; zemřel na zranění po bitvě u Rainu na Lechu roku 1632. ↩

  14. 14. Akord (accord) – kapitulace na základě smlouvy stanovující podmínky odchodu posádky. ↩

  15. 15. „Caracole“ – zde obratný odklon pochodu, manévr stranou; původně jezdecký obrat. ↩

  16. 16. Schwedt – město na Odře v Uckermarce (Braniborsko). ↩

  17. 17. Šance (sconce) – polní pevnůstka z hlíny a dřeva, zde předmostí. ↩

  18. 18. Quarters – zde v původním významu slitování, darování života poraženému; „denied quarters“ = nebylo jim dáno milosti. ↩

  19. 19. Anklam – město na řece Peene v Předních Pomořanech. ↩

  20. 20. Neuruppin – město v Braniborsku severozápadně od Berlína. ↩

  21. 21. Magdeburk na Labi, protestantské město, které Tilly obléhal od března 1631; 20. května 1631 bylo dobyto a vyvražděno (tzv. magdeburská svatba). ↩

  22. 22. Dragouni – pěchota na koních, užívaná k rychlým přesunům; bojovala zpravidla sesedlá. ↩

  23. 23. Chorvati (Crabbats, Kroaten) – lehká císařská jízda z chorvatských a uherských zemí, pověstná krutostí a pleněním. ↩

  24. 24. Kavalír – šlechtic-důstojník, urozený muž vojenského řemesla. ↩

  25. 25. John Monro z Obsdale (zemř. 1633), starší bratr autora, plukovník skotského regimentu ve švédských službách. ↩

  26. 26. Master of Forbes – titul dědice lorda Forbese; zde pravděpodobně Alexander Forbes, pozdější lord Forbes, plukovník skotského regimentu ve švédských službách. ↩

  27. 27. William Gunn, skotský důstojník ve švédských službách, později plukovník; pravděpodobně později přešel do císařských služeb. ↩

  28. 28. Sir Patrick Ruthven (asi 1573–1651), skotský důstojník ve švédských službách od roku 1606, generálmajor a od roku 1632 guvernér Ulmu; později velitel royalistů v anglické občanské válce, hrabě z Forthu a Brentfordu. ↩

  29. 29. Patrně syn švédského říšského rady Johana Skytteho, plukovník ve švédských službách; bližší údaje nejsou jisté. ↩

  30. 30. Sir John Ruthven, skotský plukovník ve švédských službách, příbuzný Patricka Ruthvena; bližší údaje nejsou známy. ↩

  31. 31. Redukce regimentu – jeho rozpuštění nebo sloučení s jiným pro nízký početní stav; důstojníci tím přicházeli o místo. ↩

  32. 32. „Leeffe regiment“ – Livregementet, královský tělesný (gardový) regiment, zvaný též Žlutý regiment. ↩

  33. 33. Pravděpodobně hrabě Nils Brahe (1604–1632), plukovník švédského Žlutého regimentu, smrtelně raněn u Lützenu. ↩

  34. 34. Alexander Leslie mladší – skotský plukovník ve švédských službách, nikoli slavný generál Alexander Leslie (později hrabě z Levenu); bližší údaje nejsou známy. ↩

  35. 35. Buxtehude – městečko v Dolním Sasku jihozápadně od Hamburku. ↩

  36. 36. Frankfurt nad Odrou dobyl Gustav Adolf ztečí 13. dubna 1631 (greg.); císařská posádka byla z větší části pobita, výslovně jako odveta za Neubrandenburg. ↩