Knihovna · Paměti generála Monra
Stručný výcvikový řád pro mladšího vojáka
Stručný výcvikový řád pro mladšího vojáka
K sestavení úplné kompanie1 pochodujících mužů ve zbrani je třeba sto dvaceti šesti mužů ve zbrani, počítaných na jedenadvacet rot2, přičemž každá rota čítá šest mužů, z nichž dva se pokládají za vůdce: kaprál3 nebo rotmistr4 čili vůdce, a podrotmistr5, jenž je v poli posledním mužem z šesti a jenž je také někdy vůdcem, když je při nějaké příležitosti jeho vůdce učiněn podrotmistrem; v kompanii máte tedy jedenadvacet vůdců, z nichž šest je kaprálů a patnáct rotmistrů, a k uzavření zástupů6 je jim přiděleno jedenadvacet mužů zvaných podrotmistři. Kompanie, sestávající takto z jedenadvaceti rot, se dělí na šest kaprálství7, z nichž tři jsou pikenýrská, a tři roty, tj. osmnáct mužů, tvoří jedno kaprálství pík. K doplnění této kompanie musí být dále tři kaprálství mušketýrů, přičemž každé kaprálství se počítá na dvacet čtyři mužů, tj. čtyři roty; takže k sestavení úplné kompanie musí být devět rot pikenýrů, jež mají pravé křídlo, a dvanáct rot mušketýrů na levém křídle, a jsou-li seřazeny do jedné fronty, tvoří úplný sbor kompanie bez důstojníků.
Tato kompanie má za důstojníky přiděleny kapitána, poručíka, praporčíka, dva seržanty a čtyři nižší beifelly8, totiž kapitána zbraní9, fürera praporu10, furýra11 a mustrovního písaře12; k obsluze kompanie jsou dále povoleni tři bubeníci, a kapitánovi je povoleno čtrnáct pass-volantů13 a čtyři mustrovní mladíci14 jakožto volní muži nemustrovaní15, aby se doplnil úplný počet sto padesáti mužů kromě důstojníků.
Když je kompanie úplně seřazena, píky na pravé a mušketýři na levé straně, jde praporčík nebo jeho fürer s bubeníkem a třemi rotami pík vynést prapor16, jenž se postaví před čelo kompanie, dříve než vyrazí na pochod; a týmž způsobem se má prapor znovu doprovodit při každém ubytování i při každém odchodu z kvartýrů17.
Když kompanie s úplným počtem důstojníků pochoduje na přehlídku nebo na stráž, vede kapitán v čele šest rot mušketýrů, jeho bubeník bubnuje mezi druhým a třetím řadem; za tímto oddílem následuje nejstarší seržant vedoucí prvních pět rot pikenýrů, praporčík vede druhý oddíl pík, jeho fürer nese prapor za ním a druhý bubeník bubnuje mezi oběma oddíly; potom vede poručík poslední oddíl mušketýrů, rovněž šest rot, a když se srovnají do jedné fronty s ostatními, dá kapitán bubnu znamení, aby udeřil, a oni postaví zbraně k noze18; kapitán stojí v čele na pravé straně, praporčík po jeho levici a poručík vlevo od obou, na každém křídle seržant, a nižší beifellové s půlpíkami19 stojí v týlu kompanie.
Dvanáct takto úplných kompanií by vytvořilo tři eskadrony20, přičemž každá eskadrona pík a mušket se seřadí zvlášť podle výše uvedeného příkladu menšího sboru, píky a prapory na pravé a mušketýři na levé straně; tyto tři takto seřazené a úplné eskadrony by tvořily úplnou brigádu21 pěchoty, jež se má rozdělit takto: osm kaprálství mušketýrů, tj. třicet dvě roty rozdělené do čtyř plutonků22, každý plutonk osm mužů v čele, vede v čele kapitán a každý oddíl za ním vede způsobilý důstojník, dokud se při zastavení všichni neseřadí do rovné fronty; za tímto oddílem má následovat třicet šest rot pík, tj. dvanáct kaprálství s jejich prapory, přičemž kapitán vede v čele prvních pět rot, dříve než se hnou čtyři prapory, a mezi druhým a třetím řadem prvního oddílu pík má bubnovat bubeník; potom mají praporčíci vést druhý oddíl, jejich fürerové s prapory za nimi, dokud se neseřadí do rovné fronty s prvním oddílem pík, jenž má být v jedné frontě s třiceti dvěma rotami mušketýrů, které tvoří pravé křídlo brigády, držíce zbraně řádně na rameni, dokud jim nebude poručeno jinak; a jejich seržanti mají dohlížet na křídla až do té doby, kdy celá eskadrona pík, tj. třicet šest rot, bude seřazena do rovné fronty s mušketýry. Týmž způsobem má druhá eskadrona pík, rovněž třicet šest rot, která má tvořit střed23 brigády, pochodovat po oddílech, vedena ve všem a v témž pořádku po způsobu předchozí eskadrony pík, dokud nebude v rovné frontě s ostatními; potom má být druhých třicet dvě roty mušketýrů, náležejících k té eskadroně, jež je určena za střed brigády, vedeno ve všem tak jako první oddíl mušketýrů, a mají se seřadit v přiměřené vzdálenosti za svou vlastní eskadronou pík, určenou za střed brigády, kde jejich seržanti na křídlech mají dbát na jejich pořádek a nedovolit jim hnout zbraněmi, dokud jim nebude poručeno. A za nimi má napochodovat poslední eskadrona pík, zachovávající při pochodu ve všem pořádek předchozích eskadron, dokud nebude vedena do rovné fronty s ostatními píkami; a potom napochoduje posledních třicet dvě roty mušketýrů ve čtyřech oddílech, zachovávajíce pořádek předchozích oddílů, dokud nebudou v rovné frontě se všemi píkami, a tak tvoří levé křídlo brigády. Plukovník brigády pak nařídí, aby střed pík, tj. prostřední eskadrona pík, postoupil v jednom sboru před ostatní, dokud se neuvolní od mušketýrů a pík, které tvoří křídla brigády; a když pak střed pík stojí pevně, napochoduje třicet dvě roty mušketýrů, které byly seřazeny za nimi, dokud nevyplní mezeru mezi eskadronami pík, stojíce přímo za svými vlastními píkami, jež tvoří střed brigády; a potom dá plukovník bubeníkům znamení, oni všichni stejně udeří, až celá brigáda v jednom okamžiku postaví zbraně k noze, přičemž všichni důstojníci brigády stojí na svých stanovištích, jak jim bylo určeno; potom se přebytek tří eskadron mušketýrů, tj. čtyřicet osm rot, seřadí za brigádou, majíce rovněž důstojníky, kteří jim velí, a čekají na rozkazy, jichž mají uposlechnout, jsouce vysíláni, jak se zlíbí jejich důstojníkům, buď ke střežení děl nebo trenu24, nebo jako doprovod k dovozu munice či proviantu ostatním.
Návod k výcviku jednotlivých vojáků zvlášť
Když jsem takto sestavil kompanii a ukázal způsob, jak seřadit úplnou brigádu, k lepšímu porozumění mladšího důstojníka, jenž je v této disciplíně nováčkem, vypíši stručně nejlepší způsob, jak rychle přivést mladou kompanii k výcviku, což by podle mého mínění bylo takto. Předně, poněvadž každá z jedenadvaceti rot, z nichž kompanie sestává, má přiděleného kaprála nebo rotmistra jako vůdce ostatních pěti, kterýžto vůdce má být zběhlejší v zacházení s píkou nebo mušketou než ostatních pět, kteří rotu doplňují, a podrotmistr má být zběhlejší v zacházení se zbraní než ostatní čtyři, takže je ustanoven jako druhý po vůdci a někdy je vůdcem sám – chtěl bych tedy, aby po sestavení kompanie v prvním týdnu každý ze šesti kaprálů a patnáct rotmistrů jakožto vůdci s pomocí svých podrotmistrů během jednoho týdne učinili ostatní čtyři tak zběhlými v zacházení s píkou a mušketou, jako jsou sami, nebo aby byli v případě nedbalosti potrestáni železy25; na to mají dohlédnout seržanti, kteří za to odpovídají poručíkovi, poručík kapitánovi, kapitán majorovi, major podplukovníkovi a všichni plukovníkovi. To mají cvičit v poli zvlášť, dokud se rota neseznámí, každý se svým vůdcem, od prvního do posledního; a když se podrotmistr stane vůdcem, pak všichni, kdo dříve následovali, jsou také vůdci. A potom, když je rota oddělena, má být prostřední muž roty učen zdvojit do čela26, až by jejich hloubka byla tři, kde dříve bylo šest; a při opětovném odstupování se má prostřední muž otočit na opačnou stranu či ruku, než na kterou postoupil, přičemž nesou zbraně úhledně, aniž překážejí druhým, a bez hluku se vracejí na své dřívější stanoviště a do pořádku.
Rovněž bych chtěl, aby kaprál, rotmistr nebo vůdce, je-li mušketýr, jakmile je jeho rota zběhlá v dobrém zacházení s mušketou jednotlivě, je pak cvičil ve střelbě z mušket při získávání půdy, postupujíce proti nepříteli: vůdce po výstřelu ze své muškety zůstane stát, aby profoukl pánvičku27 a znovu ji naplnil, když odsypal volný prach, pak otočí mušketu na levý bok, stahuje s mušketou zpět levou nohu a ruku, až ústí muškety přijde přímo k jeho ruce, aby nabil znovu na témž místě, a stojí pevně, dokud jeho následovník nepřejde kolem něho po jeho pravici a nepostaví se před něj v téže vzdálenosti, v jaké stál za ním, a pak vystřelí, profoukne pánvičku, naplní ji, odsype a stáhne mušketu levou rukou a nohou a znovu nabije, jak řečeno, a tak dále, jeden po druhém, střílejíce ve stejné vzdálenosti, až nakonec bude rotmistr podrotmistrem a podrotmistr vůdcem; a potom jeho následovník postupuje kolem něho, zatímco on nabíjí, vystřelí na nepřítele a po výstřelu zůstane rovněž stát a nabíjí, až nakonec rotmistr bude opět vůdcem, a tak dále, stále postupujíce per vices28, dokud se nepřítel neobrátí nebo nedojde na srážku pík a pažeb mušket. Když se takto roty cvičí zvlášť týden nebo dva, nepochybně se stanou zběhlými vojáky v užívání zbraní, až budou spojeny v silný sbor, menší či větší. Pikenýři by se rovněž cvičili po rotách zvlášť v jednotlivých posturách29 píky, dokud by se také neseznámili se svými vůdci a nebyli učiněni zběhlými ve správném užívání pík, aby potom mohl být celý sbor pík cvičen zvlášť s velkou úlevou pro jejich důstojníky. Když jsou mušketýři seřazeni v sbor o šestnácti nebo dvaatřiceti mužích v čele, hlubokém jen šest řadů, první řad vystřelí najednou, otočí muškety a všichni stejně nabíjejí, druhý řad projde, každý následovník kráčeje po pravici svého vůdce, a postaví se před něho v té vzdálenosti, v jaké byli za ním, a stojíce pak pevně, vystřelí všichni stejně na nepřátele, profouknou, naplní, otočí a nabíjejí všichni stejně tam, kde stojí, dokud per vices nevystřílejí všechny řady, a tak dále ut antea30, postupně postupujíce a střílejíce, dokud se nepřítel neobrátí nebo nedojde na srážku pík. A jsou-li takto dobře vycvičeni v postupu proti nepříteli a získávání půdy, pak jsou-li z nutnosti přinuceni před nepřítelem ustupovat a ztrácet půdu, musí rovněž zachovat tváře obrácené k nepřátelům, přičemž zadní voj stále střílí, a když poslední řad vystřelil, projdou řady, až ti, kdo byli poslední, odcházejí první, a tak per vices, dokud neuskuteční bezpečný ústup, přičemž zadní voj, jenž je při odchodu od nepřítele vždy čelem, střílí.
Způsob, jak cvičit sbor mušketýrů
K cvičení eskadrony mušketýrů, ať je jakkoli silná, přičemž počet řadů není hlubší než šest, může být zástupů, jsou-li sudé, tolik, kam až dosáhne váš hlas, a vždy dbejte, aby váš povel byl dáván v čele, jinak může vzniknout nepořádek. A dříve než začnete velet, měli byste nejprve začít předmluvou, jak obyčejně činí dobří řečníci, aby si získali pozornost posluchačů: tak i vy máte napomenutím k pozornosti požádat, ale formou rozkazu, své vojáky, aby v době cvičení nezevlovali, nýbrž s pevností soustředili mysl na cvičení, aby tím lépe vnímali slova povelů a poslouchali je; a především jim máte poručit, aby zachovávali ticho, nebreptali jeden na druhého a ani při pohybech nenechali zbraně chřestit jednu o druhou, aby vždy dbali na své vůdce, kteří jdou před nimi, a řádně je bez rušení následovali, zachovávajíce a dodržujíce náležitou vzdálenost jak řadů, tak zástupů; což lze snadno učinit, pokud jen náležitě následují své vůdce a mají oko na svých druzích po pravici a po levici, aby udrželi řady rovné v jedné frontě. Rovněž mají dbát, když je jim poručeno kamkoli se obrátit, ať po řadech či po zástupech, aby jejich tváře byly obráceny na tu stranu, kam jim bylo poručeno, dříve než se hnou k pochodu, a pak aby pochodovali stejně; a kdykoli zdvojují řady nebo zástupy nebo dělají kontramarš, musí vždy dbát, aby odstupovali na opačnou stranu, než na kterou jim bylo poručeno zdvojit: zdvojili-li vpravo, při odstupování se vracejí obratem vlevo, et contra31, aby se předešlo nepořádku či překážení, jež by způsobily jejich zbraně, kdyby odstupovali na touž stranu, na kterou jim bylo poručeno zdvojit nebo pochodovat. Při kontramarších je také v době cvičení třeba, aby se ani důstojník, ani voják neopovažoval velet, řídit nebo vytýkat chybu, nýbrž jen ten, kdo velí jako hlavní, ať je toho času vyšším či nižším důstojníkem, neboť se říká: když mnozí mluví, málokdo slyší; proto musí velet sám, nestrpě soupeře, aby se předešlo nepořádku. Pořádek vzdálenosti, jenž je hlavním bodem, na nějž se při cvičení dbá, je tedy trojí, totiž: otevřený pořádek32 řadů či zástupů je vzdálenost šesti stop, stejná mezi řady i mezi zástupy, kterou je třeba zachovávat jen při mustrunku nebo když stojí v dostřelu děl, nejsouce v bitvě; kdežto v bitevním pořádku má být vzdálenost mezi řady či zástupy tři stopy, kde se druhové po boku mohou dotýkat loktem o loket, zatímco ve výše řečeném otevřeném pořádku se mohou dotknout jen rukou o ruku. Ale v sevřeném pořádku, užívaném nejvíce při obratu neboli otáčení33, je rameno k rameni a noha k noze, pevně se drží pohromadě ze strachu, aby nebyli silou nepřátel roztrženi a pak uvedeni ve zmatek, čehož je třeba vždy dbát, zvláště před nepřítelem. Když jste takto skončili řeč obsahující vaše obecné pokyny, začnete znovu velet ticho a pozor na to, co bude poručeno, řka: Vyrovnejte se, mušketýři, srovnejte řady a zástupy do otevřeného pořádku šesti stop a dávejte pozor.
Vpravo v bok. – Jak jste byli.
Vlevo v bok. – Jak jste byli.
Vpravo čelem vzad. – Jak jste byli.
Vlevo čelem vzad. – Jak jste byli.
Vpravo zdvojte řady. – Jak jste byli.
Vlevo zdvojte řady. – Jak jste byli.
Sudé řady či zástupy zdvojují vždy k lichým a čtvrtý řad je prostředním řadem ze šesti.
Vpravo zdvojte zástupy. – Jak jste byli.
Vlevo zdvojte zástupy. – Jak jste byli.
Prostřední muži neboli čtvrtý řad, vpravo zdvojte čelo. – Vlevo odstupte, jak jste byli.
Prostřední muži, vlevo zdvojte čelo. – Vpravo, jak jste byli.
Nota34: Šestý řad se nazývá uzavírající (bringers up) neboli zadní řad neboli podrotmistři.
Uzavírající, vpravo zdvojte čelo. – Vlevo, jak jste byli.
Uzavírající, vlevo zdvojte čelo. – Vpravo, jak jste byli.
Všichni, kdo zdvojili, se nejprve obrátí a pak odstupují a zařazují se za ty, kdo byli předtím jejich vůdci, na totéž místo a do téže vzdálenosti. Toto zdvojení uzavírajících nebo prostředních mužů je velmi potřebné při dávání všeobecné salvy35 z mušket; a jako se v řadech dbá na to, aby nejlepší muži byli umístěni v čele, vzadu a uprostřed, tak i v zástupech, kde každé kaprálství tvoří čtyři zástupy mušketýrů, se nejschopnější dávají vždy do pravého a levého zástupu ze čtyř, majíce také nejlepší zkušenost.
Když je zdvojení řadů provedeno a vše vráceno do dobrého pořádku a do původní vzdálenosti otevřeného pořádku, máte velet a cvičit vojáky ve třech různých způsobech kontramarše36, jež je v některých ohledech potřebná, ale podle mého mínění má být užívána jen zřídka, leda z nutnosti na takových místech, kde terén jinak nedovolí; proto, aby se předešlo nepořádku, nemají být vojáci neznalí žádného ze tří druhů kontramarše.
Předně, když jste poručili vojákům srovnat řady a zástupy a nést muškety úhledně a zachovávat ticho, řekněte: Vpravo kontramarš, bez hluku a bez ztráty půdy. – Vlevo odstupte znovu na dřívější místo.
Potom poručte znovu srovnat řady a zástupy a upravit zbraně, zachovávajíce ticho a dávajíce pozor na to, co bude poručeno, a řekněte: Vpravo v bok. – Když je pak dřívější křídlo nyní čelem, velte: Vpravo kontramarš a neztrácejte půdu. – Vlevo, jak jste byli.
Toho se obyčejně užívá k výměně jednoho křídla šiku za druhé; potom, aby čelo bylo, jak bylo původně, než udělali kontramarš: Vlevo v bok, srovnejte řady a zástupy a buďte zticha.
Jiný druh kontramarše je kontramarš slavonský37, při němž ztrácíte půdu a čelo se rovněž mění: tu poručíte prvnímu řadu, aby se obrátil vpravo čelem vzad, potom řeknete ostatním: Kontramarš, a projděte do své dřívější vzdálenosti za svými vůdci. Pak řekněte: Vůdci, jak jste byli; a ostatním: Vlevo kontramarš, jak jste byli, na své původní místo.
Třetí druh kontramarše, jejž pokládám za nejhodnější cvičení, je spíše otáčení, které je velmi třeba, aby dobře znali všichni vojáci ve všech vojskách, a má se užívat hlavně před nepřítelem; neboť jako je nejrychlejší, tak podle mého mínění působí nejméně nepořádku a rušení, a vojáci, jakmile jsou na ně zvyklí, je sami ochotně provedou při každé příležitosti. Když je sbor předtím v otevřeném nebo bitevním pořádku, řekněte: Semkněte řady a zástupy do sevřeného pořádku, aniž si jeden druhému překážíte, každý muž následuje přímo svého vůdce a drží se těsně svého souseda po boku. Pak řekněte: Vpravo otočit o čtvrt, o půl nebo o celý obrat, jak příležitost a terén dovolí. A pak řekněte: Upravte zbraně, následujte své vůdce a rozestupte se opět do bitevního pořádku.
Konečně, když je sbor vašich mušketýrů dokonale vycvičen tímto způsobem, pro lepší uvedení do cviku a dechu – aby v případě, že by mezi nimi nastal nějaký nepořádek, se potom tím lépe navzájem znali – řekněte: Do otevřeného pořádku šesti stop; rozestupte řady i zástupy a složte úhledně zbraně tam, kde stojíte. Pak poručte svému seržantovi, aby odešel sto kroků od sboru vašich mušketýrů a zabodl svou halapartnu38 do země; potom napomeňte své vojáky, aby na úder vašeho bubnu běželi od svých zbraní kolem halapartny a zůstali tam, dokud je buben znovu nesvolá ke zbraním. Když se to provede, umožní to vojákům, aby i v běhu znali místo jeden druhého, aby se tím lépe vzpamatovali, kdyby byli někdy uvedeni v nepořádek. Tolik o výcviku vojáků ve změně místa, jak je chcete mít, bez střelby.
Když jste své vojáky takto učinili zkušenými v pohybech, máte je seznámit se střelbou při dávání palby, abyste je učinili pevnými proti nepřátelům, což je snadné, když už zvlášť a jednotlivě užívali muškety podle pořadí jednotlivých postur k tomu náležejících, jak bylo poručeno jejich nižším důstojníkům a vůdcům, aby je tomu naučili, než byli cvičeni. Proto dříve než přejdete k jednotlivým způsobům palby, dáte nejprve několik obecných pokynů, jež mají zachovávat všichni, aby neublížili sobě ani svým druhům, a také jak mohou nejlépe škodit nepřátelům; a za tím účelem s láskou napomenete všechny statečné mušketýry, předně aby měli muškety čisté a úhledné a především pevné v zámku39, a zvláště aby každý voják dobře znal svou vlastní mušketu a kohoutek40, aby správně natahoval; dále aby drželi ústí čili hlaveň muškety vždy vysoko, ať ji mají na rameni, ať při plnění nebo krytí pánvičky, avšak při palbě nikdy výše ani níže než ve výši nepřátelova pasu. Když jsou pak vaši mušketýři pohotoví a muškety nabity, může jim být poručeno pálit v harcování41, rozvolněni, jak je jejich důstojníci řídí, postupovat nebo ustupovat, jak se naskytne příležitost; také pálit po řadech, po zástupech, po oddílech nebo v salvách, jak je důstojníkovi libo velet, aby byli pevní omni modo42; ačkoli podle mého mínění je jeden způsob nejlepší, přece je několik způsobů palby při postupu proti nepříteli, jakož i při ústupu před nepřítelem nebo při pevném stání před nepřítelem, buď po řadech, nebo po zástupech obrácených v řady.
Postupujíce proti nepříteli nikoli rozvolněni, nýbrž v jednom sboru, pálí po řadech, řad za řadem: když se všichni stejně připravili, postoupí deset kroků před sbor, vedeni důstojníkem, jenž stojí v rovné frontě s nimi, přičemž hlavně čili ústí mušket obou řadů přesahují jeho tělo. Druhý řad, jsa těsně za zády předního, oba vystřelí stejně, naplní pánvičky, otočí muškety a znovu nabijí tam, kde stojí, dokud další dva řady nepostoupí před ně a nevystřelí týmž způsobem, až celý oddíl vystřílel, a pak začít znovu jako předtím, po způsobu průchozího kontramarše; stále postupujíce proti nepříteli, nikdy se neobracejíce zpět bez smrti nebo vítězství. A to je způsob, jejž pokládám za nejlepší; co se týče ostatních, ty se nemají mnoho užívat; ale tohoto pořádku lze užít při získávání půdy, při postupu, i při ztrácení půdy na ústupu. Když byste chtěli poručit sboru svých mušketýrů dát palbu v salvě, jak je v bitvě obvyklé, než se nepřítel srazí, nebo proti jízdě, tu poručíte uzavírajícím čili zadnímu řadu zdvojit čelo vpravo a připravit se, s nasazeným doutnákem43 v kohoutku a dobře krytými pánvičkami, semknuvše tři řady, ale nikoli zástupy; důstojník stojí v rovné frontě s předním řadem mezi dvěma oddíly a velí pálit, jednu salvu, dvě nebo tři, a když znovu nabili a dali zbraně na rameno, odstoupí opět vlevo, každý muž se zařadí za svého vlastního vůdce.
Při ústupu před nepřítelem, když se celý sbor připravil a v pořádku odchází, je způsobilý důstojník vzadu a způsobilí důstojníci v čele, aby řadili ty, kdo přicházejí; poslední dva řady vzadu se obrátí čelem vzad a s nimi celý sbor, a když oba řady vystřelily, projdou sborem do čela a seřadí se, jak byli předtím, a tak postupně celý sbor pálí vždy po dvou řadech a odstupuje až do té doby, kdy si zajistili ústup. Tolik o palbě po řadech, po dvou nebo třech, jak je libo, najednou a ne více.
Nyní něco málo o cvičení eskadrony pík vůbec. Pro obecný pohyb je třeba zachovávat jisté pokyny týkající se pík: aby vojáci udržovali píky čisté a hladké a nikdy jim nebylo trpěno zkracovat délku pík, jak často vídáme na pochodech, neboť je velmi nehezké vidět eskadronu pík, jež nejsou jedné délky44; rovněž ve všech pohybech s píkou mají jít ruka a noha stejně a voják by měl být zběhlý ve správném výpadu45 píkou dozadu i dopředu. Jako má vaše eskadrona pík pochodovat s bubnem, tak má poslouchat buben, když bubnuje trup46, útok, svolání a ústup; jakož i vléci píky a vzdávat poctu píkou na rameni. A poněvadž vaše eskadrona pík je jen šest řadů hluboká, může být zástupů tolik, kolik jich dobře slyší váš hlas při velení, pokud není lichý zástup. Když jsou takto dobře seřazeni v otevřeném pořádku šesti stop, poručte jim vztyčit píky47; pak si zavolejte bubeníka k sobě a dejte mu bubnovat pochod, načež mají dát píky na rameno, nesené naplocho nebo šikmo, a pak kousek pochodovat; dejte bubnu znovu bubnovat trup, tu vztyčí píky a trupem odcházejí rychle nebo pomalu, jak je váš krok vede, zastavujíce nebo postupujíce, jak činíte vy; pak dejte bubnovat útok, tu skloní píky a postupují rychle nebo pomalu, jak je vedete, a ustupují také pozpátku se skloněnými píkami, jak je chcete mít; pak opět trup, a oni vztyčí píky, pochodují a dají na rameno; a při zastavení dejte buben opět bubnovat, a oni postaví píky na zem jako zprvu, jsouce ve své vzdálenosti, a při dalším trupu vztyčí píky, takže jim můžete velet do bitevního nebo sevřeného pořádku, k otáčení nebo kontramarši podle své libosti.
Když jdou ke svému praporu nebo přicházejí ze stráže, mají vždy kráčet se vztyčenými píkami, a téže postury mohou užívat na stráži; a s píkami vztyčenými a v otevřeném pořádku můžete užít všech zdvojení, jichž užívali vaši mušketýři, jakož i skloněné píky vpřed, vzad, vpravo či vlevo; zvláštnosti obratů vpravo či vlevo v čele nebo v týlu s píkou na rameni je můžete rovněž učit, jak chcete, ač se to při cvičení nemá mnoho užívat. A takto dobře vycvičené píky, které vídaly častá nebezpečí, mohou konat dobrou službu proti jízdě i proti pěchotě muž proti muži, ať v bitvě, při vstupu do města či do průlomu, nebo při ústupu, nebo při postupu k zadržení nepřítele; na hradbách uvnitř měst nebo pevností jsou velmi vhodné ke službě, pokud jsou odhodláni dobře bojovat a držet se svých důstojníků; a podle mého mínění, jsou-li dobře vedeny, mohou při vhodné příležitosti vytlačit mušketýry z pole, a jsou-li dobře proloženy střelci48, jsou ochranou proti jízdě i při sebemenší výhodě terénu. Tolik stručně o užití píky, nejčestnější ze všech zbraní a mé volbě v den bitvy; a při zteči šancí nebo vstupu do průlomu s lehkým náprsníkem49 a dobrou přilbou, podporován dobrými druhy, zvolil bych k vstupu dobrou půlpíku.
Poznámky
Vysvětlivky
-
1. Kompanie (setnina) – základní jednotka pěchoty pod velením kapitána; zde 126 mužů ve zbrani bez důstojníků, s ostatními osobami 150. ↩
-
2. Rota (rot, ze švédského rote) – nejmenší jednotka pěchoty, šestičlenný zástup; nezaměňovat s dnešní rotou ve smyslu setniny. Šest mužů v zástupu odpovídá švédské hloubce šiku o šesti řadech. ↩
-
3. Kaprál (corporal) – nejnižší poddůstojník, velitel kaprálství; ve své rotě stojí na místě rotmistra. ↩
-
4. Rotmistr (rot-master, švédsky rotmästare) – vůdce roty, první muž zástupu; nikoli důstojnická hodnost, jak ji známe z pozdějších armád. ↩
-
5. Under rot-master – zástupce rotmistra, poslední (šestý) muž zástupu, jenž zástup uzavírá; v anglické terminologii též „bringer-up“. ↩
-
6. Zástup (file) – řada mužů stojících za sebou; řad (rank) – řada mužů stojících vedle sebe. Předloha zde píše „fields“ ve smyslu files. ↩
-
7. Kaprálství (corporalship) – oddíl pod velením kaprála; u pikenýrů tři roty (18 mužů), u mušketýrů čtyři roty (24 mužů). ↩
-
8. Beifell (pravděpodobně z něm. Befehl, švédsky befäl – velení, velitelský sbor) – nižší poddůstojník-funkcionář kompanie; „under-beifells“ jsou zde čtyři níže vyjmenované funkce pod seržanty. ↩
-
9. Kapitán zbraní (captain of arms, něm. Kapitän des Armes) – poddůstojník mající na starosti zbraně a výzbroj kompanie. ↩
-
10. Fürer (něm. Führer, švédsky förare) – poddůstojník, který nese prapor za praporčíka, zejména na pochodu; v boji jej přebírá praporčík. ↩
-
11. Furýr (furrier, Fourier) – poddůstojník, který jde napřed a rozděluje kvartýry a proviant. ↩
-
12. Muster-schriver (něm. Musterschreiber) – písař kompanie, který vede mustrovní a výplatní listiny. ↩
-
13. Pass-volants (fr. passe-volants) – fiktivní vojáci na výplatních listinách; zde ovšem oficiálně přiznaný počet „prázdných míst“, jejichž žold připadal kapitánovi jako část jeho příjmu. ↩
-
14. Muster-youngs (něm. Musterjungen) – chlapci-sluhové počítaní do stavu kompanie, avšak nemustrovaní jako vojáci. ↩
-
15. Mustrunk (muster) – přehlídka jednotky komisařem s ověřením početního stavu, na jejímž základě se vyplácel žold. ↩
-
16. Prapor (korouhev) – odznak každé kompanie, nesený praporčíkem; jeho vynášení a odnášení se dělo s čestným doprovodem. ↩
-
17. Kvartýr – ubytování vojska, zpravidla nucené, v domech měšťanů a sedláků. ↩
-
18. „Order your arms“ – povel, jímž mušketýr staví mušketu a pikenýr píku patkou na zem k noze; klidová poloha zbraně. ↩
-
19. Půlpíka (half-pike) – kratší píka poddůstojníků a důstojníků, asi 2–2,5 m dlouhá. ↩
-
20. Eskadrona (squadron) – u pěchoty té doby oddíl o síle zhruba čtyř kompanií (švédská „skvadron“); tři eskadrony tvořily brigádu. ↩
-
21. Brigáda – taktická sestava zavedená Gustavem Adolfem: tři (původně čtyři) eskadrony pěchoty s pikenýrským středem vysunutým vpřed a mušketýrskými křídly, doplněná oddílem mušketýrů v záloze; „švédská brigáda“ se osvědčila u Breitenfeldu (1631) a Lützenu (1632). ↩
-
22. Plutonk (platoon, z fr. peloton) – zde oddíl osmi zástupů po šesti mužích (48 mužů), tj. dvě kaprálství mušketýrů. ↩
-
23. „Battle“ – v dobovém názvosloví hlavní (střední) šik sestavy, vedle předvoje (van) a zadního voje (rear); zde střed brigády mezi křídly. ↩
-
25. Trest železy – spoutání v okovech, běžný kázeňský trest ve vojsku té doby. ↩
-
26. Zdvojení (doubling) – základní evoluce: muži zadních řadů (nebo sudých zástupů) postoupí vpřed či stranou mezi přední, čímž se šik zkrátí do hloubky a zdvojí v šířce, nebo naopak. ↩
-
27. Pánvička (pan) – miska na zámku doutnákové muškety, do níž se sypal jemný prach k zápalu; po výstřelu se profoukla od zbytků a znovu naplnila („prime“). Postup nabíjení – od profouknutí pánvičky přes odsypání volného prachu až po zasunutí náboje a nabijáku – byl v dobových cvičebních řádech rozložen do několika desítek úkonů. ↩
-
29. Postury (postures) – předepsané jednotlivé úkony a polohy při zacházení s mušketou či píkou, jak je v dobových cvičebních řádech (nejznámější je vyobrazený řád Jacoba de Gheyna z roku 1607) zachycovaly číslované obrázky. ↩
-
32. Otevřený pořádek (open order) – rozestupy šesti stop (asi 1,8 m) mezi řady i zástupy; bitevní pořádek (battle order, order) – tři stopy; sevřený pořádek (close order) – rameno k rameni. Tři stupně rozestupů převzaté z nizozemské (oranžské) vojenské školy. ↩
-
33. Otáčení (wheeling, conversion) – obrat celého šiku kolem jednoho z jeho rohů jako kolem čepu, prováděný v sevřených rozestupech. ↩
-
35. Salva (salvo) – současný výstřel celého šiku nebo několika řadů najednou; švédská taktika salvy tří řadů (klečící, shýbnutý a stojící) měla zblízka drtivý účinek. ↩
-
36. Kontramarš (countermarch) – evoluce, jíž se šik obrací čelem vzad tak, že muži procházejí mezi zástupy: přední (nebo zadní) řad se otočí a ostatní jej následují. Dobové řády rozlišovaly kontramarš makedonský či chórový (šik ztrácí půdu), lakedaimonský (získává půdu) a nizozemský (na místě); Monro uvádí vlastní trojí dělení. ↩
-
37. „Slavonian countermarch“ – patrně kontramarš, při němž šik ztrácí půdu (přední řad se obrátí a ostatní projdou dozadu za něj), v jiných dobových řádech zvaný makedonský nebo chórový. Přívlastek „slavonský“ (od Slavonie, popřípadě „slovanský“) se u jiných autorů neobjevuje a jeho původ není jasný. ↩
-
38. Halapartna (halberd) – odznak a zbraň seržanta pěchoty: dřevcová zbraň se sekerou, hrotem a hákem. ↩
-
39. „Fix in the work“ – míněn pevný, spolehlivý zámek muškety („work“ = mechanismus zámku). ↩
-
40. Kohoutek (cock) – u doutnákové muškety páka svírající doutnák, která se po stisknutí spouště sklopí do pánvičky. ↩
-
41. Harcování (skirmish) – boj v rozptýleném šiku („disbandoned“ = rozvolněni), jednotlivě nebo v malých hloučcích. ↩
-
43. Doutnák (match) – pomalu hořící šňůra napuštěná ledkem, jíž se u doutnákové muškety zapaloval prach na pánvičce; před výstřelem se hořící konec upnul do kohoutku („match cocked“). ↩
-
44. Píka měřila zpravidla 15–18 stop (4,5–5,5 m); vojáci si ji na pochodu rádi zkracovali, čímž ztrácela účinnost proti jízdě. ↩
-
46. Bubnové signály: „troop“ (trup) – signál k shromáždění a k rychlému pochodu se vztyčenou píkou; „charge“ – k útoku; „call“ – svolání; „retreat“ – k ústupu; „march“ – k řádnému pochodu. ↩
-
47. Polohy píky: vztyčená (mount – kolmo v ruce u boku), na rameni (shoulder – vodorovně či šikmo), postavená k noze (order – patkou na zemi), skloněná k útoku (charge – vodorovně vpřed), vlečená (trail – hrotem za sebou po zemi). ↩
-
48. „Lined with shot“ – proložení pikenýrského šiku mušketýry, kteří z ochrany pík střílejí na útočící jízdu. ↩
-
49. Náprsník (breast-plate) – přední plát kyrysu, který pikenýři nosili spolu s přilbou („head-piece“, morion) jako obvyklou ochranu. ↩