Úvod k vydání projektu Ex-Classics

Třicetiletá válka¹ byla jednou z velkých katastrof sedmnáctého století v Evropě. Začala jako pokus císaře Svaté říše římské² potlačit protestanty v Čechách (dnešní Česká republika) a rozbujela se ve válku, do níž se zapojila většina zemí kontinentální Evropy; ty pak po celá desetiletí bojovaly, vraždily, plenily a drancovaly křížem krážem po Německu. Vedle rozličných německých a rakouských států tu byli Španělé a Italové, Švédové a Dánové, Poláci, Finové a Chorvati. V pozdní fázi se zapojili Francouzi, kupodivu na straně protestantů. K tomu přistupovaly najaté oddíly žoldnéřů z Britských ostrovů. Robert Monro³ byl důstojníkem v jednom takovém skotském regimentu, který sloužil nejprve dánskému králi⁴ a potom velkému švédskému králi Gustavu Adolfovi⁵.

Čtenáři Scottovy Legendy o Montrosovi⁶ narazili na zmínky o Monrovi ve Scottově úvodu k tomuto románu; postava bujarého kavalíra Dugalda Dalgettyho je po Monrovi vykreslena. Švédský historik Magnus Bengtsson⁷ napsal o Monrovi dlouhé pojednání ve své sbírce Procházka k mraveništi a jiné eseje (Norstedt a synové, Stockholm 1950).

Monrova služba trvala od roku 1626 do roku 1634, kdy byl poslán zpět do Skotska, aby naverboval další vojáky. Zatímco tam pobýval, utrpěli Švédové a jejich spojenci zdrcující porážku v bitvě u Nördlingenu⁸. Připraven o své zaměstnání, chopil se pera a sepsal toto vylíčení svých dobrodružství, které vyšlo roku 1637. Je to jedno z prvních, ne-li vůbec první, líčení této války v angličtině z pera účastníka, nepřikrášlené a ukazující stejnou měrou odvahu, krutost i hrůzy války.

Poznámky

Vysvětlivky

1. Třicetiletá válka (1618–1648) – evropský konflikt vyvolaný náboženským a mocenským napětím v Říši, zahájený českým stavovským povstáním (1618) a ukončený vestfálským mírem (1648). Zpustošil zejména německé země; odhady ztrát obyvatelstva Říše se pohybují kolem třetiny. ↩
2. Ferdinand II. Habsburský (1578–1637), císař od roku 1619, důsledný stoupenec protireformace; jeho volba za českého krále a následné odmítnutí českými stavy stály u zrodu války. ↩
3. Robert Monro (asi 1590–1680), skotský důstojník z rodu Munroů z Foulis; sloužil 1626–1634 v dánském a švédském vojsku, později (1642) velel skotské armádě v Ulsteru. Jeho paměti vyšly v Londýně roku 1637. ↩
4. Kristián IV. (1577–1648), král dánský a norský od roku 1588; do války vstoupil roku 1625 jako vůdce protestantů dolnosaského kraje, po porážce u Lutteru (1626) a obsazení Jutska uzavřel roku 1629 lübecký mír. ↩
5. Gustav II. Adolf (1594–1632), švédský král od roku 1611, reformátor vojenství; roku 1630 se vylodil v Pomořanech, zvítězil u Breitenfeldu (1631) a padl v bitvě u Lützenu (16. listopadu 1632). ↩
6. A Legend of Montrose (1819), historický román sira Waltera Scotta z doby skotské občanské války; v předmluvě Scott výslovně uvádí Monrovy paměti jako pramen a postava kapitána Dugalda Dalgettyho, žoldnéře s bohatými zkušenostmi z Německa, je jimi inspirována. ↩
7. Takto v předloze; míněn je zřejmě švédský spisovatel Frans G. Bengtsson (1894–1954), autor románu Zrzavý Orm a esejistických sbírek – bližší údaje nejsou známy. ↩
8. Bitva u Nördlingenu (5.–6. září 1634) – vítězství císařsko-španělského vojska pod Ferdinandem Uherským a kardinálem-infantem Ferdinandem nad Švédy a jejich německými spojenci (Gustav Horn, Bernard Sasko-Výmarský); švédská pozice v jižním Německu se zhroutila. ↩