Knihovna · Třicetiletá válka · Obležení, dobytí a zkáza Magdeburku

Předmluva vydavatele (1860)

Rukopis naší městské knihovny, zde poprvé odevzdávaný veřejnosti — čistopis pořízený rukou autorova písaře, avšak jím samým pečlivě opravený —, tvoří vlastně třetí díl Dějin města Magdeburku, jež Otto von Guericke zanechal. Z autorova autografu existuje ještě prvních šest archů, jež obsahují leccos, co v opisu vypadlo; pokud je to pro čtenáře zajímavé, je to v tomto otisku podáno pod textem a na rozlišení od poznámek, které jsem připojil já, označeno písmenem G.

První díl Guerickova dějepisného díla nebyl vlastní prací tohoto slavného muže, nýbrž tvořil jej jeden výtisk magdeburské kroniky někdejšího zdejšího kazatele Joh. Pomaria (Baumgartena),¹ jejž Guericke obohatil poznámkami a dodatky. Zesnulý superintendent Rathmann v Pechau jej měl ještě v rukou a použil ho pro své Dějiny města Magdeburku; od té doby však beze stopy zmizel. Druhý díl — zahrnující období od roku 1585 do roku 1630 a bezpochyby vyšlý zcela z Guerickova pera — se již tehdy v městské knihovně nenacházel a musil se tedy ztratit dříve, kdy nad literárními poklady, jež jí náležejí, ještě nebděly tak pečlivé oči jako nyní.

Stran zdejšího otisku rukopisu musím podotknout jen tolik, že v něm, poněvadž je určen širšímu okruhu čtenářů, jemuž by diplomaticky přesné zachování starého pravopisu málo posloužilo, byl zvolen pravopis nyní obvyklý, a také že tu a tam bylo u slova zcela vyšlého z užívání a dnes naprosto nesrozumitelného postaveno vedle něho v závorce slovo nové, označující týž pojem. Co se týče slohu, nedovolil jsem si žádnou změnu, žádné přetavení zčásti nadmíru dlouhých a vlekoucích se period; dílo by při líbivějším odění látky zůstalo Ottovi von Guericke patřícím už jen podle obsahu. Jako naprosto zbytečné však, poněvadž v nich stejně nelze listovat, byly vypuštěny všechny odkazy na první dva díly díla. Vše, co je v textu uzavřeno mezi dvě pomlčky, náleží autorovi.

Říci čtenáři na konci této předmluvy ještě slovo na doporučení knížky, kterou mu tímto vkládám do rukou, pokládám za zcela zbytečné. Guericke byl očitým svědkem událostí, jež líčí; pro svůj úřad radního a stavitele města byl o nich velmi přesně zpraven a byl nadto mužem tak uznávané počestnosti, že o nějakém úmyslném zkreslení pravdy v jeho vyprávění nemůže být ani v nejmenším řeči.