Knihovna · Mongolská říše a cesty na Východ · Otrokem u Turků a Tatarů

14. Bajezid podlehne Tamerlánovi u Ankary, 1402. Schiltberger upadne do mongolského zajetí

Když Tamerlán táhl domů do své země, sebral se Bajezid a táhl s třemi sty tisíci muži do malé Arménie a odňal ji Tamerlánovi a osadil hlavní město, které slove Erzincan, i s jeho dřívějším pánem, který slove Taharten¹, a potom táhl zase do své země. A když Tamerlán uslyšel, že mu Bajezid tu výše jmenovanou zemi odňal, táhl na Bajezida s šestnáctkrát sto tisíci muži; a když to Bajezid uslyšel, táhl mu vstříc se čtrnáctkrát sto tisíci muži. Tu přišli k

24 sobě u jednoho města, které slove Ankara; a tu svedli spolu smělý boj; a Bajezid měl u sebe třicet tisíc mužů z bílých Tatarů a ty poslal napřed a ti přešli k Tamerlánovi; a tak svedli dvě bitvy, v nichž jeden druhému nemohl nic získat. A Tamerlán měl dvaatřicet slonů, kteří byli přichystáni k boji, a po poledni nařídil, aby je přivedli do boje; a když ty slony přivedli na pole, bojovali spolu; tu se turecký král Bajezid dal na útěk a držel se na jednom vrchu asi s tisícem mužů; a tu Tamerlán ten vrch obklíčil, takže nemohl uniknout, a tak Bajezida zajal; a potom byl osm měsíců v té zemi a dobyl celou tu zemi a osadil ji. A Tamerlán táhl do hlavního města Bajezidova a vedl ho s sebou a vzal z Bajezidova pokladu stříbra a zlata, co mohlo unést tisíc velbloudů. A Tamerlán chtěl Bajezida odvést s sebou do své země; i zemřel cestou.

A já jsem byl Tamerlánem zajat a byl jsem s ním odveden do jeho země; a potom jsem zůstal u Tamerlána a jezdil jsem s ním. A tak se to všechno sběhlo, co je výše psáno, v tom čase, kdy jsem byl u Bajezida.