Knihovna · Mongolská říše a cesty na Východ · Otrokem u Turků a Tatarů

2. Bajezid dá část zajatců pobít a ostatní odvést do Gallipoli

A když král Bajezid bitvu vyhrál, položil se u města, kde král Zikmund ležel se svým vojskem, a potom na místě, kde se bitva stala, a prohlédl si svůj lid, který mu byl pobit; a když viděl, že mu bylo pobito tak veliké množství lidu, počal velikým žalem slzet; tu přísahal, že tu krev nenechá nepomstěnou; tu přikázal svému lidu pod hrdlem a statkem, aby všechen zajatý lid druhého

6 dne přivedli před něj. Nato druhého dne přivedl každý, kolik jich byl zajal, před krále, spoutané na provazech; tu jsem byl i já přiveden jako třetí na jednom provaze tím, kdo nás zajal. Když zajatce přivedli před krále, vzal k sobě vévodu z Burgundska, aby viděl tu pomstu, kterou chtěl vykonat za svůj lid, jenž mu byl pobit. Když vévoda z Burgundska viděl jeho hněv, prosil ho, aby daroval život těm, které by si vyžádal; toho se mu od krále dostalo; i vzal k sobě dvanáct pánů ze své země a vzal k sobě pana Stephana Schmichera¹ a pana Hanse von Bodman². Tu král nařídil, aby každý zabil svého zajatce, a kdo nechtěl svého zajatce zabít, místo toho postavil král jiné, kteří to měli učinit; a tu vzali mé druhy a stínali jim hlavy; a když došlo na mne, spatřil mne králův syn a nařídil, aby mne nechali žít, a tak mne odvedli k ostatním chlapcům, neboť se nezabíjel nikdo pod dvacet let; a mně tehdy sotva bylo šestnáct let; a tu jsem viděl pana Hanse Greifa³, který byl ze země bavorské, jak ho vedou jako čtvrtého na jednom provaze; a když viděl tu velikou pomstu, která se dála, zvolal jasným hlasem a těšil rytíře a pacholky, kteří tam stáli k smrti, a řekl: „Buďte dobré mysli, všichni rytíři a pacholci, neboť naše krev se dnes prolévá pro křesťanskou víru, neboť jsme, dá-li Bůh, dítkami nebes před Bohem." A jakmile to dořekl, poklekl a dal se stít a jeho druhové s ním; a to krveprolití trvalo od rána až do nešporního času. A když to viděli rádcové,

7 že se stalo tak veliké krveprolití a že přece ještě nebylo konce, povstali a poklekli před králem a prosili ho, aby pro Boha zapomněl na svůj hněv, aby snad Bůh nedopustil pomstu i na něho, neboť krveprolití bylo dost. Toho se jim od něho dostalo, a tu nařídil, aby se přestalo; a to se stalo a potom kázal ostatní lid svést dohromady a vzal si z něho svůj díl a ostatní nechal svému lidu, který je byl zajal; a já jsem připadl králi na jeho díl; a lidu, který byl toho jednoho dne tureckým králem usmrcen, toho se odhadovalo na deset tisíc mužů. Potom poslal své zajatce do Řecka do jednoho hlavního města, které slove Adrianopol; tam jsme leželi v zajetí patnáct dní; poté nás odvedli k moři do města, které slove Gallipoli, a to je město, kde Turkové plují přes moře; a tam jsme leželi dva měsíce ve věži, leželo nás tam tři sta a vévoda z Burgundska ležel také v zajetí nahoře ve věži s těmi, které byl vykoupil. A zatímco jsme tam leželi, vezli krále Zikmunda kolem města, v němž jsme leželi v zajetí, a chtěli ho dopravit do windické země; a když to Turci uslyšeli, vzali nás z věže a odvedli nás k moři a stavěli nás jednoho po druhém na vzdory králi Zikmundovi a volali na něho, aby vystoupil z galeje a vykoupil svůj lid, a to činili jemu na posměch; a dlouho spolu na moři šarvátkovali, nemohli mu však nic získat ani uškodit; a tak odplul.