Staré texty

Knihovna · Mongolská říše a cesty na Východ · Otrokem u Turků a Tatarů

60. Jazyky řecké náboženské oblasti. Rozdílnost obřadu u Syřanů a Řeků

Dále první jazyk je jazyk řecký, podle něhož píší své knihy; a Turci jej jmenují Urrum1.

Dále jazyk Rusů; a pohané jej jmenují Orrus. Dále jazyk Bulharů; a pohané jej jmenují Wullgar. Dále jazyk Albánců; a Turci jej jmenují Arrnaut. Dále jazyk Valachů; pohané jej jmenují Yfflach.

Dále jazyk Osetinců2; a pohané jej jmenují Asß. Dále jazyk Kürinců; a pohané jej jmenují That. Dále jazyk Zichů; a pohané jej jmenují Scerckas. Dále jazyk Abchazů; a pohané jej jmenují Apkas. Dále jazyk Gruzínů; a pohané jej jmenují Kurtzy. Dále jazyk Mingrelců; a pohané jej jmenují také tak.

Dále mezi vírou Syřanů a vírou Řeků je jen jeden rozdíl, a proto říkají, že jazyk Syřanů je také jejich víry. Přesto jsou Syřané jakobité3 a drží víru svatého Jakuba a mají ten rozdíl, že každý kněz musí oplatku, kterou proměňuje v tělo Boží, udělat vlastní rukou; a když dělá to těsto, vezme vlas ze svého vousu a vloží jej do té oplatky a tím pak proměňuje tělo Boží; a to je ten rozdíl mezi vírou Řeků a vírou Syřanů. Také co kněží Syřanů v kostelích čtou nebo zpívají, to je jazyk Syřanů a ne jazyk řecký.

Vysvětlivky

  1. U každého jazyka stojí vedle jména národa i turecké pojmenování, jak je autor slyšel. Několik z nich prozrazuje svůj původ: Urrum je Rúm, „Říman", jak Turci říkali Byzantincům a Řekům vůbec; Yfflach je Vlach; Kurtzy vychází z gruzínského Gurdži; Scerckas jsou Čerkesové.↩︎

  2. Odtud dál vypočítává autor národy Kavkazu. Osetinci jsou potomci starých Alanů ve středním Kavkaze, kterým se také říkalo Jasové — odtud turecké Asß; Kürinci a Tatové žijí v jihovýchodním Dagestánu a v okolí Baku; Zichové je starší jméno Čerkesů; Abchazové, Gruzíni a Mingrelci sídlí při východním pobřeží Černého moře.↩︎

  3. Jakobité jsou syrská církev pojmenovaná po mnichu Jakubu Baradaiovi, biskupu v Edesse (zemřel roku 588), ne po apoštolu Jakubovi. Od řecké církve ji dělilo učení, že Kristus má jedinou přirozenost, v níž je božství a lidství spojeno; rozdíl v obřadu byl proti tomu podružný.↩︎