Knihovna · Mongolská říše a cesty na Východ · Žalozpěv o zkáze Uher
Kapitola XXVII
Jak byl varadínský biskup oklamán Tatary.
Benedikt, biskup varadínský, shromáždil z královského rozkazu sám veliké vojsko, a chtěje přijít králi na pomoc, dověděl se, že Tataři zničili město Jager1 — lidi z města i jiné, kteří se sešli k jeho obraně, zčásti upálili, zčásti pobili mečem — a že odtamtud odnášejí kořist, poklad biskupův i chrámový. Nabral z toho odvahy, protože před několika dny svedl srážku s hrstkou z nich a přemohl je, a zanechav vojsko počal za nimi spěchat, aby si sebral drobty, ať nezhynou2. Tataři to předvídali, předstírali, že táhnou dál, a zastavili se. A protože měli přemnoho koní a sami byli nepočetní, nastrojili takovýto klam. Nadělali přemnoho strašáků a obludných podob, rozestavili je na prázdné koně, jako by to byli rytíři, a ty koně nechali pod jakýmsi pahorkem; zanechali u nich několik služebníků a přikázali jim, aby — až oni svedou s Uhry boj — vyjeli v seřazeném šiku a zvolna proti nim postupovali. A sami očekávali Uhry na rovině. Když Uhři dorazili a spatřili je, popustili koním uzdu Boch, župan, a někteří jiní, kteří byli pokládáni za lepší rytíře uherské a přišli s biskupem, a svedli s nimi nejtvrdší srážku. A protože bylo Tatarů méně, předstírali, že se obracejí zády, a počali ustupovat k pahorku. A když ti se strašáky vyjeli pod horou v seřazeném šiku, jak bylo smluveno, Uhři to spatřili, domnívali se, že jim byla nastrojena léčka, obrátili se zády a dali se rychle na útěk. Tataři se hned obrátili proti nim, stíhali je, sráželi a vraždili, jak jen mohli své ukrutnosti nejhanebněji provozovat. Biskup se s několika málo lidmi vrátil do Varadína, zdržel se tam nakrátko, sebral několik rytířů, přešel Dunaj a unikl.