Knihovna · Mongolská říše a cesty na Východ · Žalozpěv o zkáze Uher

Kapitola XXXV

Jak Tataři oklamali ty, kdo se skryli v lesích.

Zajali některé, kdo se skrývali po lesích, a poslali je s tímto vzkazem: kdokoli by se chtěl vzdát na jejich slovo, bude mu dán bezpečný návrat, aby se v určené lhůtě vrátil ke svému. Jejich slovům uvěřili zcela, protože lidé již umírali pro nedostatek potravy; a tak se všichni, kdo zůstali, vrátili do vlastních domů. A protože byly lesy veliké, skrývalo se tam ještě nesčíslné množství lidu, takže země se na tři dny cesty stala zalidněnou; a každá ves si zvolila z Tatarů krále, kterého si přála. Když se to stalo a nastal čas žní, svorně sklidili obilí a shromažďovali je i slámu, seno a jiné do stodol. Tataři a Kumáni spolu pobývali mezi námi, přemnozí z nich to viděli a radovali se a těšili, že otcové vykupují život svými dcerami, manželé manželkami a bratři krásnými sestrami, ponechávajíce je k libosti oněch; a bylo jim jakousi kratochvílí, když byla žena nebo dcera zprzněna před očima otce či manžela. Ustanovili canesie, to jest správce, kteří by konali spravedlnost a opatřovali jim koně, dobytek, zbraně, dary a potřebné šatstvo.

A tak byl správce, pod nějž jsem patřil, jedním z těch pánů a řídil téměř tisíc vsí; a canesiů bylo na sto. Měli jsme pokoj i trhy a každému se zachovávala spravedlivá spravedlnost. Posílaly se jim nejkrásnější z dívek, ale ti, kdo je přiváděli, si za takový dar odváděli ovce, voly nebo koně. Canesiové se scházeli téměř každý týden. Já jsem k nim často chodíval se svým canesiem, abych viděl jejich život, poznal některé z předních a zvěděl, naskytne-li se nějaká cesta k vysvobození. Jednou dali všichni canesiové rozkaz, aby z určitých vsí přišli muži, ženy i děti s dary před jejich tvář. Nemálo jsme se té zprávy báli, neznajíce vůbec příčinu věci. Zvolil jsem tedy raději jít s canesii k vojsku než zůstat v takové nejistotě ve vsi. Proto jsme zůstali nazí a bosí na hlídání vozů v jakýchsi stanech Uhrů, kteří se již svými skutky stali Tatary. Canesiové šli přijímat dary; a když dary přijali, zavedli všechny, kdo je přinášeli, do jakéhosi údolí, nestoudně je oloupili, obnažili a tam je pobili.