Knihovna · Osmanská říše · Zrcadlo zemí
X. Jak je to s Badachšánem a Chatlánem
Počátkem měsíce radžabu (v polovině května 1556) jsme přišli do města Anderábu a odtud jsme putovali Badachšánem do Tálikánu, kde jsem měl rozmluvu se Sulejmanem Šáhem1 a jeho synem Ibráhímem Mírzou. V den našeho příjezdu nám vyjel mírzá vstříc a přijal mě ve své zahradě rozkoše; nabídl jsem mu několik darů a gazel. Mírzá, který básnictví rozuměl, vstoupil se mnou do básnického klání a nazítří mě představil svému otci, jemuž jsem rovněž nabídl dary a gazel. I vládce mi věnoval mnoho pozornosti a zahrnul mě projevy přízně.
Mezi Pírem Muhammadem chánem, vládcem balchským, a Barakem chánem, vládcem transoxanským, panovalo nepřátelství a cesty byly nejisté; tím spíše, že mladší bratr Píra Muhammada pozdvihl vzpouru v Kundúzu, Kavádijánu a Termedu, kteréžto kraje byly teď ve velikém zmatku. Poradili mi tedy, abych cestoval přes Badachšán a Chatlán2; Sulejman i jeho syn mi darovali koně a čestná roucha a nadto mi dali doporučující list pro Džihángíra Alího, vládce chatlánského, který si vzal jeho mladší sestru. A tak jsem putoval do Kišmu, hlavního města Badachšánu3.
Viděl jsem vládcovu zahradu rozkoše i Humájúnovu zahradu Dóáb a pokračoval jsem z Kalaj Zafaru4 do Rustáku a odtud do Bender Semti5. K Dallí v Chatlánu jsem se přiblížil od kašgarské, totiž východní strany, vykonal jsem pouť k hrobu sajjida Alího Hamadáního a odtud jsem šel do Kuláby6, kde jsem se setkal s Džihángírem Alím chánem; když jsem předložil svůj doporučující list, dal mi doprovod padesáti mužů, aby mě dovedli do Čársúje, kde jsem překročil Pul-i Sengín7, totiž Kamenný most, a muže, kteří nás doprovázeli, jsem propustil.
Vysvětlivky
Sulejman Šáh byl synem chána Mírzy Moudrého, Báburova bratrance. Roku 1508 uchvátil trůn badachšánský a později jej Humájún ustanovil vládcem nad celým územím horního Amudarji. ↩
Z politických poměrů, o nichž byla řeč, je zřejmé, proč autor zvolil tuto velmi obtížnou okliku přes Badachšán — touž cestou táhl Šejbání chán, Báburův protivník, za svého tažení proti Chosrouovi Šáhovi. Část starého Chatlánu, zvaného také Chotl, náleží dnes ke kulábskému kraji. ↩
Hlavním městem Badachšánu je dnes Fajzábád; Kišm učinil svým sídlem Sulejman Šáh. ↩
Kalaj Zafar, Hrad vítězství, leží na Kokče, přítoku Amudarji. ↩
Dnes Semti, na levé straně Pandže. ↩
Dnes Kuláb, na přítoku Amudarji. ↩
Čársúj ani Pul-i Sengín nejsou na žádné novější mapě k nalezení; protože však autor ztotožňuje Hisár s Čaganijánem, totiž klade první do državy druhého kraje, lze mít za to, že hranicí Transoxanie byla tehdy řeka Kafirnihán. ↩