Knihovna · Mongolská říše a cesty na Východ · Otrokem u Turků a Tatarů

28. Občanské války a střídání vládců v Kypčaku

41 Když Edigü a Čekre dobyli zemi Wissibur, táhli potom do jiné země jménem Waler a tu dobyli také; a potom táhli zase do své země.

A v té době byl ve veliké Tatarii král, který se jmenoval Šádibek1; a chan2 je v tatarštině tolik řečeno jako král. A když ten výše jmenovaný král uslyšel, že Edigü přitáhl do země, dal se na útěk; a tu poslal Edigü za tím králem, aby ho přivedli do vězení; a tu byl ten král v boji zabit.

A potom dosadil Edigü krále, který se jmenoval Púlád3, a ten vládl půl druhého roku; tu přišel jeden, který se jmenoval Džalál ad-Dín4, a ten krále Púláda vyhnal.

A potom se stal králem Púládův bratr, jménem Timur, a ten vládl čtyři měsíce.

A tu přišel Džalál ad-Dín zase zpátky, ten, který Púláda vyhnal, a připravil Timura o život a stal se králem a vládl čtrnáct měsíců. A tu přišel jeho bratr, který se jmenoval Kebek5, a ten s ním bojoval o království; a ten

42 Kebek svého bratra krále zastřelil, ale králem se nestal.

Měl ještě jiného bratra, který se jmenoval Karímberdi6, ten se stal králem a vládl pět měsíců.

Tu přišel jeho bratr Kebek zpátky a vyhnal svého bratra Karímberdiho a stal se králem. A potom přišel Edigü a Čekre, u kterého jsem byl, a vyhnali toho krále.

A Edigü udělal mého pána Čekreho králem, jak mu to byl slíbil, a ten byl osm měsíců králem.

Tu přišel jeden, který se jmenoval Ulug Muhammad7, a bojoval s Čekrem a s Edigü; a Čekre se dal na útěk do jedné země, která se jmenuje Kypčak; a Edigü byl zajat; a Ulug Muhammad se stal králem.

A potom přišel jeden, který se jmenoval Barak8, a ten vyhnal Ulug Muhammada a stal se králem.

A potom se Ulug Muhammad sebral a vyhnal Baraka a stal se zase králem.

Potom přišel jeden, který se jmenoval Devletberdi9, ten vyhnal Ulug Muhammada a stal se králem a byl králem jen tři dny.

Tu přišel ten výše jmenovaný Barak a vyhnal Devletberdiho a stal se zase králem.

Tu přišel ten výše jmenovaný Ulug Muhammad a zabil Baraka a stal se zase králem.

A potom přišel Čekre, můj pán, a bojoval s Ulug Muhammadem a byl zabit.

Vysvětlivky

  1. Šádibek, chán Zlaté hordy v letech 1399–1407, na trůn posazený Edigüem. Roku 1407 se s ním rozešel, o vládu přišel a uchýlil se do Šírvánu.↩︎

  2. Chán je v tatarštině totéž co král.↩︎

  3. Púlád, syn Timura Kutlugha, chán Zlaté hordy v letech 1407–1410, na trůn posazený Edigüem; razil mince v Saraji, Bolgaru a Astrachani. O vládu jej připravil Džalál ad-Dín.↩︎

  4. Džalál ad-Dín, syn chána Toktamiše, chán Zlaté hordy v letech 1411–1412; v ruských letopisech vystupuje jako „Zelený sultán". Vyhnal Púláda a zabil jeho bratra Timura. Roku 1412 jej zavraždil jeho vlastní bratr.↩︎

  5. Kebek, syn chána Toktamiše, chán Zlaté hordy roku 1414; mince razil v Bolgaru a Astrachani. Zastřelil svého bratra Džalál ad-Dína a vyhnal bratra Karímberdiho. Byl zabit.↩︎

  6. Karímberdi, syn chána Toktamiše, chán Zlaté hordy roku 1409 a znovu v letech 1412–1414. O vládu jej připravil jeho bratr a asi roku 1417 byl jiným ze svých bratrů zabit.↩︎

  7. Ulug Muhammad, čingisovský knížecí potomek, chán Zlaté hordy v letech 1426–1428 a 1428–1436, s nímž o moc válčili Barak a Devletberdi. Po vypuzení ze stepi založil chanát kazaňský. Zemřel roku 1445, podle zpráv jej zabil jeho vlastní syn Mahmúd.↩︎

  8. Barak, vnuk chána Uruse, chán Zlaté hordy v letech 1423–1425; dvakrát vyhnal Ulug Muhammada a sám byl jím znovu vyhnán. Roku 1428 byl zabit, podle zpráv Küčük Muhammadem.↩︎

  9. Devletberdi, čingisovský knížecí potomek, chán Zlaté hordy; podle zdejšího podání vládl pouze tři dny. Zemřel nebo byl zabit roku 1428.↩︎