Knihovna · Mongolská říše a cesty na Východ · Otrokem u Turků a Tatarů

35. Země náležející k Persii

58 Hlavní město v celém království v Persii se jmenuje Tabríz; král v Persii má z města Tabrízu¹ větší důchod než nejmocnější král, který je v křesťanstvu, neboť tam přichází veliké kupectví.

Je také jedno království v Persii a hlavní město té země se jmenuje Sultáníja².

Je také město, které se jmenuje Rei³, a má velikou zemi. A ti nevěří v Mohameda⁴ jako ostatní pohané; věří v jednoho, který se jmenoval Alí⁵, a ten byl veliký pronásledovatel křesťanů; a ti, kdo drží touž víru⁶, se jmenují raphatzy⁷.

Také je město, které se jmenuje Nachzzvon⁸, a to leží u hory, na níž stojí archa, v níž byl Noe; a to město má dobrou zemi.

Je také město, jmenuje se Maragare⁹, a má také dobrou zemi.

Je také město, které se jmenuje Glat¹⁰, a má také dobrou zemi.

Je město, které se jmenuje Kirna¹¹, a má kolem sebe dobrou zemi.

Je také město, které leží na hoře a jmenuje se Magu¹²; a je tam biskupství a drží tam římskou víru a kněží jsou řádu kazatelského¹³ a zpívají a čtou jen arménskou řečí.

Je země, která se jmenuje Gílán¹⁴, a je to země úrodná, a neroste v té zemi nic než rýže a olivový olej; a lid v té zemi nosí jen pletenou obuv.

Je město, které se jmenuje Geßß¹⁵, to je veliké město a má dobrou zemi; a v tom městě tkají dobré hedvábné látky.

Rovněž je město, které se jmenuje Astarábád¹⁶, a má dobrou zemi.

59 Je také město, které se jmenuje Antiochie¹⁷, a ta zeď, která jde kolem města, je kolem dokola potřena křesťanskou krví, takže je červená.

Je také město, které se jmenuje Alintze¹⁸, a to se šestnáct let bránilo Tamerlánovi, než je dobyli.

Rovněž je také dobrá země a jmenuje se Mázandarán a je to země lesnatá a pro lesy se k ní nikdo nemůže dostat.

Rovněž jedno město se jmenuje Scheckchi¹⁹ a má dobrou zemi a leží u bílého moře²⁰ a v té zemi roste také hedvábí.

Rovněž jedna země se jmenuje Širván a hlavní město se jmenuje Scomachi²¹ a je to horká a nezdravá země a v té zemi roste nejlepší hedvábí.

Je také město, které se jmenuje Isfahán; a je to království a má dobrou zemi.

Rovněž jedno království je také v Persii a to se jmenuje Chorásán a hlavní město se jmenuje Herát²² a má tři sta tisíc domů.

Rovněž jedno město se jmenuje Šíráz a je to veliké město a má dobrou zemi a žádného křesťana s kupectvím do toho města nepouštějí.

Rovněž jedno město se jmenuje Kermán a má dobrou zemi.

Je také město, které se jmenuje Kesschon²³ a leží u moře, v němž rostou perly, a má také dobrou zemi.

Rovněž město, které se jmenuje Hormuz²⁴, a je to veliké město a leží u moře, odkud se jezdí přes moře do veliké Indie, a přichází²⁵ tam také veliké kupectví z Indie, a má dobrou zemi.

Rovněž jedno město se jmenuje Kaff²⁶ a má dobrou zemi a nachází se v té zemi také mnoho drahého kamení a je tam také mnoho koření, a odtamtud se také jezdí přes moře do veliké Indie.

Rovněž jedna země se jmenuje Wolachschon²⁷ a ta má vysoké hory; a v těch horách se také nachází mnoho drahého kamení, nikdo je však nemůže získat pro havěť a divoká zvířata; ale když prší, snášejí je dolů přívaly; tu přicházejí pak ti

60 mistři, kteří je znají, a vybírají je z bláta. Mají také jednorožci obydlí v těch horách.

Vysvětlivky

Tabríz, hlavní město Ázerbájdžánu, bylo největším překladištěm indického a čínského zboží na cestě do Evropy; obchodovali tam Janované i Venečané. Mýto, které se tam vybíralo, vynášelo ještě roku 1460 šedesát tisíc dukátů ročně.↩︎
Sultáníja v severozápadní Persii, založená roku 1305 ílchánem Öldžejtüem jako nové hlavní město jeho říše; ležela na hlavní cestě z Tabrízu do Samarkandu. Dnes je z ní vesnice, nad níž stojí Öldžejtüova kupolová hrobka.↩︎
Rej u paty Elborzu, jižně od dnešního Teheránu, bývalo jedno z největších měst Persie a říkalo se mu Nevěsta světa. Mongolové je roku 1220 zbořili a ve Schiltbergerově době stálo mezi troskami jen menší město.↩︎
Mohamed (asi 570–632), kupec z Mekky, zakladatel islámu. Roku 622 odešel z Mekky do Medíny a odtud si do konce života podrobil většinu Arábie. Zemřel roku 632 v Medíně na nemoc.↩︎
Alí ibn Abí Tálib (asi 600–661), Mohamedův bratranec, zeť a vychovanec, čtvrtý kalif od roku 656; šíité v něm vidí jediného právoplatného Mohamedova dědice a prvního ze svých imámů. Válčil s muslimskými soupeři, ne s křesťany. Roku 661 byl v Kúfě při modlitbě zabit otráveným mečem.↩︎
Muslimové se rozdělili v otázce, kdo měl po Mohamedovi vést obec: sunnité uznávají řadu kalifů, jak po sobě skutečně nastoupili, šíité pokládají za právoplatné dědice jen Alího a jeho potomky, jimž říkají imámové. Rei bylo město šíitské a chodilo se tam na poutní slavnost k smrti Alího syna Husajna.↩︎
Hanlivé jméno, které šíitům dávali sunnité: arabsky ar-ráfida, „ti, kdo odmítli".↩︎
Nachičevan na Araxu, jihozápadně od Araratu, dnes v Azerbájdžánu. Hora s archou je Ararat, na nějž podle první knihy Mojžíšovy přistála Noemova archa.↩︎
Marágha východně od Urmijského jezera v dnešním iránském Ázerbájdžánu. Ve třináctém století tam sídlil ílchán Hülegü a stála tam jeho hvězdárna; později bylo město střediskem dominikánské misie mezi Armény.↩︎
Achlat na severním břehu Vanského jezera v dnešním východním Turecku, sídlo středověkých vládců této části Arménie. Pro dobrou vodu, ovoce a rybolov se srovnávalo s Damaškem.↩︎
Garni východně od Jerevanu. Král Trdat tam ve čtvrtém století vystavěl letní sídlo s chrámem a hrobkou své sestry; zříceniny jsou tam dodnes a místní lidé jim říkají Trdatův trůn.↩︎
Makú v perské Arménii na jih od Araratu, dnes na severozápadě Iránu; hrad leží v úzké skalní úžlabině pod převislým útesem. Žili tam Arméni, kteří přestoupili k římské církvi.↩︎
Řád kazatelský (ordo praedicatorum) jsou dominikáni. V perské Arménii měli od čtrnáctého století misijní domy a část armenského kléru, který s nimi přešel k Římu, se k nim připojila jako zvláštní řeholní společenství; obřad si ponechali armenský.↩︎
Gílán na jihozápadním břehu Kaspického moře, vlhká nížina pod Elborzem. Odedávna se tam pěstuje rýže a chová bourec morušový; gílánské hedvábí vyváželi Janované a Venečané.↩︎
Město na jižním pobřeží Kaspického moře nedaleko Astarábádu. Hedvábné látky z kaspických provincií patřily k nejžádanějšímu zboží, které odtud šlo do Evropy.↩︎
Astarábád u jihovýchodního kouta Kaspického moře, překladiště zboží, které se vozilo přes Kaspik z Indie a z Bucháry. Od roku 1937 se město jmenuje Gorgán.↩︎
Antiochie na Orontu, dnešní Antakya na jihu Turecka, jedno z hlavních měst raného křesťanství. Leží v Sýrii, a do výčtu zemí náležejících k Persii se dostala omylem.↩︎
Hrad Alindža u Nachičevanu, v němž měl bagdádský sultán uložen svůj poklad. Tamerlánovo obléhání trvalo podle soudobých zpráv osm let.↩︎
Šeki na levém břehu Kury, severozápadně od Širvánu, dnes v Azerbájdžánu. Už v desátém století tam žil lid, který se živil obchodem a řemeslem, a chov bource se tam udržel do dnešních časů.↩︎
Bílé moře je Kaspické moře. Tak mu říkali Gruzínci na rozdíl od moře Černého.↩︎
Šamachi, hlavní město Širvánu, dnes v Azerbájdžánu. Bylo středem obchodu s hedvábím, které se tam chovalo a tkalo.↩︎
Herát, hlavní město Chorásánu, dnes na západě Afghánistánu. Po Tamerlánově smrti tam sídlil jeho syn Šáhruch a město patřilo k nejbohatším v Asii.↩︎
Ostrov Kešm při vjezdu do Perského zálivu, největší ostrov v zálivu; Peršané mu říkali Dlouhý ostrov. V okolních vodách se lovily perly.↩︎
Hormuz, ostrov při vjezdu do Perského zálivu. Staré město stálo na pevnině a roku 1315 se pro tatarské nájezdy přeneslo na ostrov; ten se pak stal největším překladištěm obchodu mezi Indií a Persií a říkalo se o něm, že je-li svět prsten, Hormuz je jeho diamant.↩︎
Velikou Indií se tu rozumí poloostrovní Indie, především Dekán.↩︎
Ostrov Kíš v Perském zálivu, ve středověku přístav na cestě mezi Persií a Indií a proslulé loviště perel.↩︎
Badachšán, hornatá země na horním Amudarju, dnes rozdělená mezi Afghánistán a Tádžikistán. Odtud pocházely rubíny zvané balasy a lazurit; jiné ložisko lazuritu se tehdy neznalo.↩︎