Knihovna · Mongolská říše a cesty na Východ · Otrokem u Turků a Tatarů

41. Klášter svaté Kateřiny na Sinaji

Rudé moře je dvě stě čtyřicet vlašských mil široké; jmenuje se rudé moře, ale není rudé; rudá je ovšem na některých místech kolem něho země; má podobu jako jiné moře a to moře se dotýká Arábie; jezdí se také přes to moře k hoře svaté Kateřiny Sinaj.

Na hoře svaté Kateřiny jsem nebyl, ale slyšel jsem o ní dost od cizích lidí, kteří tam byli, ti mi o ní mnoho vypravovali, křesťané i pohané, neboť pohané tam také chodí. Pohané nazývají Sinaj Nur Tagi1, což znamená tolik jako zářící hora, protože se Bůh často zjevil na té hoře v záři jako plamen Mojžíšovi, který s Bohem často mluvil na té hoře. Na té hoře je klášter2 a ti mniši jsou z Řeků a je to veliký konvent a chodí jako poustevníci a nepijí žádné víno a nejedí žádné maso a žijí docela zbožně a stále se postí; a je tam mnoho hořících lamp, neboť mají olivového oleje dost k jídlu i k pálení pro Boží zázrak, který se tam děje; když olivy dozrávají, slétnou se všichni ptáci, kteří v té zemi jsou, a každý pták přináší ve svém zobáku

71 větev s olivami a kladou je u svaté Kateřiny; a toho přinášejí tolik, že ho mají dost k jídlu i k pálení. A to je veliký zázrak od Boha, že to ti ptáci činí.

Za oltářem v tomtéž kostele je místo, kde se Bůh zjevil Mojžíšovi v keři v podobě ohně; a když tam mniši jdou, jdou bosi, neboť je to velmi svaté místo, protože Mojžíšovi přikázal náš Pán, aby zul svou obuv, že je na svatém místě; a totéž místo nazývají Boží místo. O tři stupně výš je veliký oltář, kde leží ostatky svaté Kateřiny3; a opat ukazuje poutníkům ty svatosti a má jednu věc ze stříbra, tou na ty kosti maličko zatlačí, i vyteče z nich trochu oleje na způsob potu, a ten se nepodobá ani oleji ani balzámu, a ten dává poutníkům; potom ukazuje hlavu svaté Kateřiny a mnoho jiných svatých ostatků.

Veliký zázrak a znamení je tam v tom klášteře: kolik je mnichů v tom klášteře, tolik mají lamp, a ty hoří stále; a když nějaká lampa ubývá, pozná to dobře ten mnich, čí ta lampa je, a když zhasne, umírá ten mnich, čí ta lampa byla; a když umře opat, pak ten, kdo zpívá nebo čte mši, když mši dozpívá, najde na oltáři list, a na něm je napsáno jméno toho, kdo se má stát opatem, a jeho lampa se sama od sebe zažehne.

V témže opatství je studna, kterou učinil Mojžíš, když udeřil prutem na skálu, a vytekla z ní voda. A nedaleko od toho opatství je kostel, který je založen ke cti naší Paní na tom místě, kde se mnichům zjevila. Výš je kaple Mojžíšova na jednom kameni, kam Mojžíš utekl, když pohleděl našemu Pánu do očí. A na té hoře je kaple Eliáše proroka. A na témž místě se ta hora jmenuje Choréb4; a blízko u Mojžíšovy kaple je to místo, kde Bůh dal Mojžíšovi desky s

72 desaterem přikázání; a v témž kameni je jeskyně, v níž ležel Mojžíš, když se postil čtyřicet dní.

Z toho údolí se jde do velikého údolí a přijde se k hoře, kam byla svatá Kateřina anděly přenesena; a v tomtéž údolí je kostel posvěcený ke cti čtyřiceti mučedníků5 a mniši tam často zpívají mši; a to údolí je studené; odtud se pak jde na horu svaté Kateřiny, a tam byla svatá Kateřina vynesena, a není tam ani kostel ani nic nežli hromada kamení, která leží na tom místě; bývala tam dříve kaple, ale je zbořená.

Jsou také dvě hory, které se jmenují Sinaj6; jsou blízko u sebe, a proto se obě jmenují Sinaj; je mezi nimi jen jedno údolí.

Vysvětlivky

  1. Turecké Nur dağı, „hora světla"; tak se Sinaji běžně říkalo v muslimských zemích. Arabsky se jmenuje Džabal Músá, Mojžíšova hora.↩︎

  2. Klášter svaté Kateřiny pod Mojžíšovou horou, založený v šestém století císařem Justiniánem. Patří pravoslavné církvi a je nejstarším nepřetržitě obývaným klášterem na světě; vedle kostela stojí v jeho hradbách i mešita, a proto na Sinaj chodili na pouť i muslimové.↩︎

  3. Kateřina Alexandrijská, podle legendy učená dívka, která na počátku čtvrtého století hájila křesťanství před císařem a byla odsouzena na lámací kolo; když se kolo rozpadlo, byla sťata. Její tělo podle téže legendy odnesli andělé na nejvyšší horu Sinajského pohoří, kde je potom mniši nalezli.↩︎

  4. Choréb je v Bibli druhé jméno hory, na níž Mojžíš přijal zákon. V místní tradici se tak jmenuje jeden z vrcholů sinajské skupiny nad klášterem.↩︎

  5. Čtyřicet mučedníků ze Sebasty, římští vojáci, kteří roku 320 zahynuli vystaveni mrazu na zamrzlém rybníku, protože se nezřekli křesťanství. Jejich svátek patří k nejstarším ve východní církvi.↩︎

  6. Jsou to Mojžíšova hora, u níž leží klášter, a vedle ní Kateřinina hora, nejvyšší na celém Sinajském poloostrově; dělí je jedno údolí a vrcholy jsou od sebe jen několik kilometrů.↩︎