Knihovna · Mongolská říše a cesty na Východ · Otrokem u Turků a Tatarů

43. Jeruzalém a Boží hrob a některá další místa Svaté země. Balzámová zahrada u Káhiry

Když jsem byl v Jeruzalémě, bylo to za války, a leželo nás tam třicet tisíc u Jordánu na krásné pláni; a to způsobilo, že jsem ta svatá místa nemohl všechna dobře spatřit a navštívit některá z těch, která jsou dále psána; a byl jsem tam dvakrát s jedním soldanem, který se jmenoval Jusuf.

Jeruzalém leží mezi dvěma horami a má veliký nedostatek vody. Pohané nazývají Jeruzalém Kurtzy Chalil¹, Řekové mu říkají Hierosolyma.

Kde je svatý hrob, tam je krásný kostel, vysoký a okrouhlý², a je celý pokryt olovem a býval před městem a nyní je na okraji ve městě. A uprostřed kostela po pravé ruce je svatý hrob; nikoho také k tomu hrobu dovnitř nepouštějí, leda by to byl veliký pán; ale jeden kámen ze svatého hrobu je zazděn ve zdi toho svatostánku, ten poutníci líbají a potírají se o něj. Je tam také lampa, která hoří sama od sebe po celý rok až do Velkého pátku, tu zhasne až do Bílé soboty, a tu se zase sama rozžehne; také na Bílou sobotu vychází ze svatého hrobu záře jako oheň³; tu tam přichází veliký zástup lidu z Arménie a ze země kněze Jana, aby tu záři viděli, a ze Sýrie. Od kostela po pravé ruce je

74 hora Kalvárie⁴, kde byl náš Pán ukřižován, a tam je bílý kámen; a na téže hoře je oltář, kde leží křesťané, kteří byli králi v Jeruzalémě⁵. Na hoře Kalvárie je oltář, kde leží sloup, u něhož byl Ježíš přivázán, když ho bičovali; u téhož oltáře dvaačtyřicet stupňů pod zemí byl nalezen svatý kříž⁶ a kříže obou lotrů. Před kostelními dveřmi se jde osmnáct stupňů vzhůru, tam řekl náš Pán své matce ta slova, která řekl na kříži: „Ženo, hle, to je tvůj syn." Také řekl svatému Jan: „Hle, to je tvá matka." A po týchž stupních šel vzhůru, když nesl kříž. A nahoře tamtéž je kaple, a v ní jsou kněží ze země kněze Jana.

Před městem je kostel svatého Štěpána, kde byl ukamenován, a směrem k údolí Jozafat je zlatá brána.

Nedaleko od kostela, kde je svatý hrob, je veliký špitál svatého Jana⁷, a tam chovají nemocné lidi, a ten špitál má sto třicet čtyři sloupů; je tam ještě jiný, ten stojí na padesáti čtyřech mramorových sloupech, a uvnitř toho špitálu je krásný kostel, který se jmenuje U veliké naší Paní;

75 a hned vedle je jiný kostel, ten se také jmenuje U naší Paní; tam byla Marie Magdalena a Marie Kleofášova, ty si rvaly vlasy, když viděly Boha na kříži.

Od kostela, kde je svatý hrob, dál tím směrem je chrám našeho Pána⁸, a to je velmi krásný chrám a je vysoký a okrouhlý a široký a je přikryt cínem; a kolem je krásné prostranství bez domů a to je vydlážděno bílým mramorem; a pohané tam nepouštějí ani křesťany ani Židy. Nejblíže u toho velikého chrámu je kostel, který je pokryt olovem, a ten nazývají Šalomounův stolec⁹, a po levé ruce je palác, který nazývají Šalomounův chrám.

Nedaleko od Šalomounova chrámu je krásný kostel postavený ke cti svaté Anny¹⁰, a tam byla počata naše Paní. V témž kostele je studna, a kdo se v ní koupe, jakoukoli nemoc má, bude zdráv; a tamtéž uzdravil náš Pán toho, který ležel na loži. A nedaleko odtamtud je Pilatův dům a blízko u něho je dům Herodesův, který dal zabít děti. Kousek dál je kostel, který

76 se jmenuje U svaté Anny, a tam je rámě svatého Jana Zlatoústého a větší díl hlavy svatého Štěpána.

Je tam ulice, kudy se chce jít na horu Sion¹¹, a tam je kostel svatého Jakoba. A nedaleko od té hory je kostel naší Paní a bylo to její obydlí a také tam zemřela.

Když se jde na horu Sion, je tam kaple a v téže kapli je ten kámen, který byl položen na svatý hrob; v téže kapli je také sloup, u něhož byl náš Pán přivázán, když ho Židé bili, neboť to byl dům Annasův, který byl biskupem Židů. A výš, asi dvaatřicet stupňů, je to místo, kde náš Pán svým učedníkům umyl nohy; a tamtéž blízko byl pohřben svatý Štěpán; a je tam oltář, kde naše Paní slyšela anděly zpívat mši. V téže kapli u velikého oltáře seděli ti dvanáct apoštolů o svatodušním dni, když k nim přišel Duch svatý; a na témž místě slavil náš Pán své velikonoce se svými učedníky. Hora Sion je uvnitř města Jeruzaléma a je vyšší nežli to město; pod tou horou je krásný hrad, ten dal postavit král soldan; na té hoře jsou pohřbeni král David a Šalomoun a mnoho jiných králů.

77 Na druhé straně hory Sion a Šalomounova chrámu je dům, kde náš Pán vzkřísil pannu z mrtvých. Tamtéž je také pohřben Izaiáš prorok. Před městem Jeruzalémem je hora, tam leží pohřben Samuel prorok.

Mezi Olivovou horou a Jeruzalémem je údolí Jozafat¹² a sahá až k městu a teče tam potok; výše v údolí Jozafat je hrob naší Paní a jde se tam čtyřicet stupňů pod zem k tomu hrobu; nedaleko odtamtud je kostel, tam jsou pohřbeni Jakub a Zachariáš proroci. Nad tím údolím je Olivová hora; nejblíže u té hory je hora Galilea¹³.

Od Jeruzaléma k mrtvému moři je dvě stě stadií a je sto padesát široké. Jordán teče do mrtvého moře, a nedaleko odtamtud je kostel svatého Jana; a kousek výše se křesťané obecně koupou v Jordánu; Jordán není veliký ani hluboký; má však dobré ryby; a přichází z jedné hory a pramení ze dvou studnic, jedna se jmenuje Jor a druhá Dan¹⁴; a od těch dvou studnic má své jméno; a teče skrze jezero a protéká pod jednou horou a vychází na krásnou pláň, na které mívají pohané často v roce trh. Na téže

78 pláni je hrob svatého Jakuba; a na témž poli jsme leželi v poli s jedním mladým králem, dobře se třiceti tisíci muži, neboť nás král Turků jemu půjčil. Je také mnoho křesťanů kolem Jordánu a mají tam také mnoho kostelů.

Je také třeba vědět, že když se počítalo od Kristova narození dvanáct set osmdesát let, tu dobyli pohané svatý hrob¹⁵.

Hebron leží od Jeruzaléma sedm leg a je to také hlavní město ve Filistei; v Hebronu jsou hroby patriarchů¹⁶ Adamův, Abrahamův, Izákův a Jakubův a také jejich žen Evy, Sáry, Rebeky a Ley; a je tam krásný kostel a ten pohané velmi dobře opatrují a mají ten kostel ve veliké úctě pro ty svaté otce, kteří tam leží; nepouštějí tam také žádného křesťana ani žádného Žida, leda by měl povolení od krále soldana, neboť říkají, že nejsme hodni, abychom chodili na tak svatá místa.

Před městem Misser — a křesťané mu říkají Káhira — je zahrada, v níž roste balzám¹⁷; a neroste nikde jinde než tam, a v Indii tam roste také. Král soldan má z toho balzámu veliký užitek. Pohané jej také velmi falšují rozličnými věcmi, které do něho dávají, a ti kupci

79 a lékárníci, protože na tom chtějí mnoho vydělat; ale pravý balzám je čistý a jasný a má žlutou barvu a má silnou chuť; je-li však hustý a červený, tedy není pravý; vezměte kapku balzámu do ruky a držte ji proti slunci, je-li ten balzám pravý, nesnesete ten žár od slunce, neboť se vám bude zdát, že ji máte v převelikém žáru; vezměte kapku balzámu na nůž a držte ten nůž proti ohni, hoří-li ten balzám, tedy je pravý; vezměte stříbrnou mísu nebo stříbrný pohár plný kozího mléka a silně je zamíchejte a dejte do něho kapku balzámu, je-li dobrý, mléko se hned srazí; a tím se balzám zkouší.