Knihovna · Mongolská říše a cesty na Východ · Otrokem u Turků a Tatarů

47. Obr Allankassar a jeho holenní kost

Byl jeden obr, jmenoval se v pohanské řeči Allankassar¹, a byl to velmi dlouhý a veliký muž a byl v Egyptě ve městě Missir², a křesťané je jmenují Káhira, a je to hlavní město krále soldana, a tam ten obr nosil ve městě dvanácti tisícům pekařských pecí jednou za hodinu za den otep dříví, takže těch dvanáct tisíc pecí mělo dost dříví na pálení; a každý pekař mu dal ze své pece za mzdu jeden chléb, a tak snědl za jeden den dvanáct tisíc chlebů. A téhož výše jmenovaného obra holenní kost je v Arábii v jedné hoře mezi dvěma horami, a tam je velmi hluboké údolí a to údolí je samá skála; a v tom údolí teče voda a ta voda teče v tom údolí tak hluboko, že ji

83 vidět nelze, jen ji slyšet šumět; a v témž údolí leží jedna holenní kost toho výše jmenovaného obra jako most; a kdo tam přijde, jízdmo nebo pěšky, ten musí projít tou holenní kostí ven; je to na cestě, kudy přicházejí kupci a tudy táhnou, neboť v té hoře je velmi těsno, takže jiné cesty mít nelze než tutéž cestu; a tu kost pohané odhadují na jeden ferrsengch³; jeden ferrsengh je tolik co dobrý výstřel z luku nebo více; a tamtéž se vybírá clo od kupců a za totéž clo se kupuje olivový olej a tím tu kost mažou, aby neshnila. Není tomu dlouho, co jeden soldan dal u té kosti postavit most; přece však je tomu více než dvě stě let, co ten most byl postaven, neboť letopočet stojí napsán na tom mostě; a ten most dal postavit proto, že tam občas přichází veliký zástup lidí, aby se jelo přes most a ne skrze tu kost; ale kdo chce pro ten div projít tou kostí, ten to může dobře učinit, a pro dobrodružství, aby o tom mohl vyprávět; a to je tu v zemi nevěřitelná věc, a přece je to jistě tak.