Knihovna · Mongolská říše a cesty na Východ · Otrokem u Turků a Tatarů
51. Mohamedánský příkaz postu
Je také třeba vědět, že se pohané jeden měsíc v roce postí1; a ten půst se každý rok mění v jiný měsíc2, totiž v nejbližší měsíc potom; a postí se celý den až do noci, takže ani nejedí ani nepijí, dokud nespatří hvězdy na nebi; potom vyjde kněz na věž3 a volá lid k modlitbě; i jdou pak do svého chrámu a vykonají svou modlitbu, a když tu modlitbu vykonají, jdou pak domů do svých domů a jedí pak celou noc až do dne maso a co právě mají. Také muži po celý půst nespí se svými ženami4. Těhotné ženy5 a ty, které leží v šestinedělí, ty mohou v době svého půstu dobře jíst a nejsou povinny se postit, a také ti, kdo jsou nemocní, ti mohou dobře jíst. Také v době svého půstu neberou žádný úrok6, ani z domů, ani z jiných věcí, které úrok nesou.
Vysvětlivky
Jde o post v měsíci ramadánu, jednu z pěti základních povinností muslima. Od rozednění do západu slunce se nejí a nepije; po setmění je jídlo a pití dovoleno až do rozednění.↩︎
Muslimský rok se počítá podle měsíce: má dvanáct lunárních měsíců, tedy asi 354 dní. Proti slunečnímu roku se proto ramadán každoročně posouvá asi o jedenáct dní dopředu a za třiatřicet let projde všemi ročními dobami.↩︎
Výzvu k modlitbě (azán) nevolá kněz, nýbrž muezzin, zvlášť k tomu ustanovený svolavatel, a to z ochozu minaretu. V postním měsíci jeho večerní volání zároveň oznamuje, že denní post skončil.↩︎
Zdrženlivost platí po dobu denního postu, tedy od rozednění do západu slunce; po setmění je soužití manželů dovoleno stejně jako jídlo.↩︎
Od postu jsou osvobozeni nemocní, cestující, děti, starci a ženy těhotné, kojící a v šestinedělí. Kdo post vynechá a může se postit později, nahrazuje vynechané dny po skončení měsíce.↩︎
Úrok (arabsky riba) pokládá islámské právo za zapovězený a za hřích se má i jeho přijetí. Zde jde o plat z domů a z jiného majetku, od něhož se po dobu postního měsíce upouštělo.↩︎