Knihovna · Mongolská říše a cesty na Východ · Otrokem u Turků a Tatarů
52. Svátek Beiram
90 Je také třeba vědět o velikonočním dnu pohanů1. Když pohané vykonají svůj půst, který trvá měsíc, mají pak potom tři dny velikonoce; a ráno o velikonočním dnu jdou do chrámu a vykonají svou modlitbu podle svého zvyku; a když svou modlitbu vykonají, jde obecný lid a obleče brnění a přijdou před dům nejvyššího kněze, a všichni páni i služebníci; pak vezmou stánek, který stojí v domě nejvyššího kněze, a ozdobí ten stánek zlatými a sametovými rouškami; pak vezmou nejvyšší a nejpřednější, kteří jsou ve městě, ten stánek a nesou jej před chrám, a před stánkem nesou svou korouhev, a všelijací hudci, kolik jich lze sehnat, ti jdou napřed; a když ten stánek přinesou před chrám, postaví jej před chrámem na zem; pak vejde nejvyšší kněz do toho stánku a káže pohanům; a když to kázání vykoná, vezme meč a vytáhne jej a vezme jej do ruky a mluví k lidu: „Vzývejte Boha, aby nám dal sílu a moc, abychom mečem přemohli všechny ty, kdo jsou proti Mohamedově víře." Tu všichni pohané zvednou ruce a prosí našeho Pána, aby se to stalo, a potom jdou mocní páni do chrámu a modlí se; a obecný lid musí zatím ten stánek hlídat, a když páni svou modlitbu vykonají, vezmou ten stánek i kněze v něm a nesou ho domů do jeho domu v tom stánku, a tu korouhev, a hudci jdou napřed před stánkem; a když to vykonají, jdou potom domů do svých domů a mají ten den velikou radost.
Dále za měsíc nato mají pohané zase velikonoce ke cti svatého Abrahama2; a zabíjejí pak jehňata a voly a dávají to chudým lidem pro Boha; a to činí ke cti svatého Abrahama proto, že byl Bohu poddán a chtěl Bohu obětovat svého syna Izáka3. Také v tom čase jdou pohané k Mohamedovu hrobu4 a k tomu chrámu5, který
91 Abraham postavil, který stojí před městem, kde má Mohamed svůj hrob, a to město se jmenuje Mekka6; a král soldan přikrývá Abrahamův chrám černým sametem7 a u toho sukna je kněz a dává každému pohanovi, kteří tam přicházejí na pouť, kousek toho sametového sukna na znamení, že tam byli.
Vysvětlivky
Jde o svátek přerušení postu (arabsky íd al-fitr, turecky bajram). Začíná prvním dnem měsíce následujícího po ramadánu a slaví se obvykle tři dny: ráno se koná společná modlitba, rozdává se almužna a navštěvují se příbuzní.↩︎
Druhým svátkem je svátek obětní (arabsky íd al-adhá, turecky kurbán bajram), který připadá na desátý den posledního měsíce muslimského roku, asi sedmdesát dní po svátku přerušení postu, a slaví se čtyři dny. Zabíjejí se při něm ovce, kozy nebo skot a díl masa patří nemajetným.↩︎
Korán jméno syna, kterého měl Abraham obětovat, neuvádí; muslimské podání v něm zpravidla vidí Izmaela, syna Abrahamova a Hagařina. Izák je synem obětování v knize Genesis (Gn 22).↩︎
Mohamed je pohřben v Medíně, asi čtyři sta kilometrů severně od Mekky, v mešitě vystavěné na místě jeho domu. Pouť k Mekce a návštěva jeho hrobu jsou tedy dvě různé cesty.↩︎
Míněna je Kaaba, nevelká kamenná svatyně, jejíž vystavění muslimské podání přisuzuje Abrahamovi a jeho synu Izmaelovi. Je cílem poutě a stojí uprostřed hlavní mekkánské mešity, ne před městem.↩︎
Mekka je rodné město Mohamedovo v západní Arábii a nejsvětější místo islámu. Pouť k ní je jednou z pěti základních povinností muslima a nemuslimům je město zapovězeno.↩︎
Kaaba se zahaluje černou pokrývkou (kiswa), která se každoročně obnovuje; starou tkaninu rozstříhanou na kusy dostávali poutníci jako nejcennější památku. Dodával ji panovník, jemuž svatá města podléhala — ve Schiltbergerově době egyptský sultán.↩︎