Knihovna · Mongolská říše a cesty na Východ · Otrokem u Turků a Tatarů
Úvod
1 Já, Hans Schiltberger1, jsem vyšel ze své domoviny, z města zvaného Mnichov, které leží v Bavorsku, když se od Kristova narození psal rok 1394; a stalo se to tehdy, když král Zikmund2 uherský táhl do pohanské země; a tu jsem z řečeného města vytáhl s ním jako jízdní posel; a vrátil jsem se do vlasti, když se od Kristova narození psal rok 1427, z pohanské země.
A co jsem za ten čas v pohanské zemi poznal, to stojí psáno dále; nemohu však sepsat všechno, co jsem poznal, protože si všechno nepamatuji; neboť za ten čas, co jsem byl v pohanské zemi, nemohl jsem všechno důkladně poznat v zemích a ve městech, kde jsem byl, protože jsem byl zajatý člověk a nepatřil jsem sám sobě. A tak jsem krátce zaznamenal země a hlavní města a vody, které jsem za ten čas poznal, jak je dále psáno, a země a města jsem pojmenoval podle řeči těch zemí.
Vysvětlivky
Hans Schiltberger (asi 1380 – po roce 1427), bavorský zeman, patrně z rodu Schiltbergů od Aichachu, jemuž dědičně patřil maršálský úřad wittelsbašských vévodů. Roku 1394 vyšel z Mnichova s uherským tažením, roku 1396 byl u Nikopole zajat a jedenatřicet let zůstal v nesvobodě u Osmanů, u Tamerlána a v Tatarii. Po návratu roku 1427 byl podle pozdější zprávy komorníkem na dvoře pozdějšího vévody Albrechta III.↩︎
Zikmund Lucemburský (1368–1437), uherský král od roku 1387, římský král od roku 1411, český král od roku 1420 a římský císař od roku 1433. Roku 1396 vedl křižáckou výpravu, která byla u Nikopole poražena; z bitvy uprchl po Dunaji na galeji. Zemřel 9. prosince 1437 ve Znojmě na nemoc.↩︎