Staré texty

Knihovna · Francouzská revoluce · Co je třetí stav?

Plán spisu

[Co je třetí stav? je nejslavnější pamflet předvečera Francouzské revoluce. Abbé Emmanuel-Joseph Sieyès jej napsal v listopadu a prosinci 1788, kdy se Francie přela o podobu generálních stavů svolaných na rok 1789, a vydal jej bez udání jména v prvních dnech ledna 1789. Překládáme třetí vydání z téhož roku, které autor rozšířil asi o pětinu; poznámku, jež následuje, připojil k samému názvu spisu, a šesti otázkám úvodního plánu odpovídá šest kapitol.]

* Sieyèsova poznámka. Tento spis, sepsaný za shromáždění notáblů roku 1788,1 vyšel v prvních dnech ledna 1789. Může sloužit jako pokračování Eseje o privilegiích.2

„Dokud filozof nepřekračuje meze pravdy, neobviňujte ho, že zachází příliš daleko. Jeho úkolem je vytyčit cíl, musí k němu tedy sám dojít. Kdyby zůstal stát na cestě a odvážil se tam vztyčit svůj prapor, mohl by ten prapor klamat. Povinností správce je naopak rozvrhnout a odstupňovat svůj postup podle povahy obtíží… Není-li filozof u cíle, neví, kde je. Nevidí-li správce cíl, neví, kam jde.“3

Plán tohoto spisu je docela prostý. Musíme si položit tři otázky.

1. Co je třetí stav?4 – Všechno.

2. Čím byl až dosud v politickém řádu? – Ničím.

3. Co žádá? – Být něčím.5

Uvidíme, zda jsou odpovědi správné. Do té doby by bylo nespravedlivé vinit z přehánění pravdy, jejichž důkazy jsme ještě neviděli. Potom prozkoumáme prostředky, které byly vyzkoušeny, i ty, jichž je třeba se chopit, aby se třetí stav skutečně něčím stal. Řekneme tedy:

4. Oč se pokusili ministři a co v jeho prospěch navrhují sami privilegovaní.6

5. Co se mělo udělat.

6. A konečně, co třetímu stavu zbývá udělat, aby zaujal místo, které mu náleží.

Vysvětlivky

  1. Notáblové – přední osoby království (princové, preláti, vysoká šlechta, soudci, zástupci měst), které král podle svého výběru svolával k poradě. Jejich druhé shromáždění (listopad–prosinec 1788) se mělo vyslovit, jak mají být složeny generální stavy; většinou odmítlo, aby třetí stav dostal dvojnásobný počet poslanců. ↩

  2. Sieyèsův Esej o privilegiích (Essai sur les privilèges) vyšel anonymně v listopadu 1788; v této knize je zařazen za spis o třetím stavu. ↩

  3. Motto stojí v předloze bez udání autora; patrně jde o Sieyèsova vlastní slova. První vydání mělo jen „odstupňovat svůj postup“; slova „rozvrhnout a“ přibyla později. „Správcem“ (administrateur) se míní muž, který řídí veřejné záležitosti, tedy ministr nebo státník. ↩

  4. Třetí stav (tiers état) – ve stavovském zřízení staré Francie všichni, kdo nepatřili k duchovenstvu (prvnímu stavu) ani ke šlechtě (druhému stavu): měšťané, řemeslníci i rolníci, tedy naprostá většina obyvatel království. ↩

  5. První vydání (leden 1789) zde mělo „Stát se v něm něčím“ (À y devenir quelque chose, totiž v politickém řádu), druhé „Stát se něčím“ (À devenir quelque chose), teprve třetí „Být něčím“ (À être quelque chose). Nadpis třetí kapitoly však i ve třetím vydání zní „Stát se něčím“. ↩

  6. Privilegovaní (privilégiés) – příslušníci obou prvních stavů, především šlechta: požívali zvláštních práv a osvobození, zejména daňových, která ostatním obyvatelům zákon nepřiznával. ↩