Knihovna · Carské Rusko a revoluce · Carské Rusko za velké války

Rejstřík

Čísla odkazují na stránkování původního vydání. Klepnutím na číslo přejdete na odpovídající místo v textu.

Osoby

Abraham — Biblický patriarcha, praotec Izraele. 264

Adrianov, Alexandr Alexandrovič — Generál, carův pobočník a moskevský gradonačalnik 1908–1915. 351, 352, 353

Aksakov, Ivan Sergejevič (1823–1886) — Slavjanofilský publicista a panslavistický agitátor. 188

Albedinskij, Pjotr Pavlovič (1826–1883) — Generál. 333

Alexandr Něvský (1221–1263) — Novgorodský kníže, vítěz od Něvy 1240, svatořečen 1547. 125

Alexandra Fjodorovna, carevna (1872–1918) — Ruská carevna, od roku 1894 manželka Mikuláše II. 5, 45, 148, 150, 157, 206, 215, 240, 249, 250, 251, 343

Alexej Nikolajevič, carevič (1904–1918) — Následník ruského trůnu, jediný syn Mikuláše II. a Alexandry Fjodorovny. 84, 110, 145, 181, 215, 218, 313, 343, 344

Alice Hesenská (1843–1878) — Druhá dcera královny Viktorie. 165, 166, 249

Alžběta Petrovna (1709–1762) — Dcera Petra Velikého, ruská carevna 1741–1762. 4, 196, 252, 267

Anastasija Nikolajevna, velkokněžna (1868–1935) — Velkokněžna, dcera černohorského krále Nikoly I. a od roku 1907 druhá manželka velkoknížete Nikolaje Nikolajeviče. 14, 15, 16, 17, 21, 142, 213, 301

Antonius, Marcus (83–30 před Kristem) — Římský vojevůdce a triumvir 43–33 před Kristem. 11

Archangelskij, Alexandr Andrejevič (1846–1924) — Skladatel chrámové hudby a sbormistr. 340

Artamonov, Leonid Konstantinovič — Generál a velitel 1. armádního sboru v Samsonovově 2. armádě (1859–1932). 28. srpna 1914 byl velení zbaven. 105, 129

Azef, Jevno Fišelevič (1869–1918) — Od roku 1903 vedoucí eserské Bojové organizace a zároveň placený agent ochranky. 159, 254, 294

Bachmetěv, Nikolaj Ivanovič (1807–1891) — Ředitel dvorní zpěvácké kapely 1861–1883 a skladatel chrámové hudby. 340

Bazili, Nikolaj Alexandrovič (1883–1963) — Místoředitel kanceláře ministerstva zahraničních věcí 1912–1914. 35, 36

Bedřich František II. (1823–1883) — Velkovévoda meklenbursko-zvěřínský 1842–1883. 66

Beleckij, Stěpan Petrovič (1872–1918) — Ředitel policejního departementu 1912–1914, senátor od roku 1914 a náměstek ministra vnitra 1915–1916. 152, 254

Beljajev, Michail Alexejevič (1863–1918) — Generál a náčelník Hlavní správy generálního štábu 1914–1916, poslední carský ministr války leden až únor 1917. 107, 113, 167, 186, 207, 208, 231, 237, 318, 325

Beloselskij-Belozerskij, Konstantin Esperovič (1843–1920) — Kníže, generál-pobočník cara Mikuláše II. 52

Benckendorff, Alexandr Christoforovič (1782–1844) — Hrabě, generál-pobočník Alexandra I.; od zřízení Třetího oddělení roku 1826 až do své smrti jeho hlavní náčelník a šéf žandarmů. 253

Benckendorff, Alexandr Konstantinovič (1849–1917) — Hrabě, ruský velvyslanec v Londýně od roku 1903 do své smrti v lednu 1917. 79, 312

Benckendorff, Pavel Konstantinovič (1853–1921) — Hrabě, nejvyšší dvorský maršálek carského dvora. 73, 85, 312, 313, 334

Benedikt XV. (1854–1922) — Giacomo della Chiesa, papež 1914–1922. 111, 224

Benevská, Marija Arkaďjevna — Dcera generála Arkadije Semjonoviče Benevského, členka Bojové organizace strany socialistů-revolucionářů 1905–1906. 278

Berchtold, Leopold von (1863–1942) — Hrabě, rakousko-uherský ministr zahraničí 1912–1915. 25, 26, 29

Bicenková, Anastasija Alexejevna (1875–1938) — Rozená Kameristá, socialistická revolucionářka, která v listopadu 1905 v Saratově zastřelila bývalého ministra války Viktora Sacharova. 278

Birilev, Alexej Alexejevič (1844–1915) — Admirál, ruský ministr námořnictva 1905–1907 a od roku 1905 člen Státní rady. 124

Blücher, Gebhard Leberecht von (1742–1819) — Pruský maršál, vrchní velitel pruské armády v tažení roku 1815. 99

Bobrinskij, Georgij Alexandrovič (1863–1928) — Hrabě, generál-pobočník a generální guvernér Haliče a Bukoviny 1914–1915. 222

Bortňanskij, Dmitrij Stěpanovič (1751–1825) — Skladatel a ředitel dvorní zpěvácké kapely 1796–1825. 340

Boucher, François (1703–1770) — Nejslavnější malíř francouzského rokoka. 266

Breškovská, Jekatěrina Konstantinovna (1844–1934) — Ruská revolucionářka, spoluzakladatelka strany socialistů-revolucionářů 1901–1902, přezdívaná babička ruské revoluce. 278

Brilliant, Dora Vulfovna (1880–1907) — Dora Vulfovna Brilliantová, eserka a členka Bojové organizace. 278, 294

Buchanan, Andrew (1807–1882) — Britský velvyslanec v Sankt-Petěrburgu a ve Vídni, otec sira George Buchanana. 27

Buchanan, lady Georgina — Manželka britského velvyslance sira George Buchanana, za války organizátorka britské nemocnice v Petrohradě. 83, 354

Buchanan, sir George (1854–1924) — Britský velvyslanec v Sankt-Petěrburgu 1910–1918. 9, 23, 24, 26, 30, 32, 44, 52, 64, 65, 81, 83, 84, 85, 86, 87, 88, 127, 192, 194, 203, 233, 234, 245, 286, 311, 316, 354, 363

Bülow, Bernhard von (1849–1929) — Kníže, německý kancléř 1900–1909 a velvyslanec v Římě 1914–1915. 230

Burcev, Vladimir Lvovič (1862–1942) — Revoluční publicista a vydavatel historického časopisu Byloje. 158, 278, 292, 293, 294, 295, 296, 297, 298, 299

Čajkovskij, Petr Iljič (1840–1893) — Skladatel. Autor oper Evžen Oněgin a Piková dáma, baletů Labutí jezero a Louskáček a šesti symfonií. 169, 328, 340

Canaletto (1697–1768) — Giovanni Antonio Canal zvaný Canaletto, benátský malíř městských veduet. 265

Caravaggio (1571–1610) — Michelangelo Merisi da Caravaggio, tvůrce dramatického šerosvitu, 1571–1610. 265

Carlotti di Riparbella, Andrea — Markýz, italský velvyslanec v Petrohradě 1913–1917. 61, 361, 363

Čarykov, Nikolaj Valerjevič (1855–1930) — Ruský velvyslanec v Cařihradě 1909–1912. 326

Černohorky (Milica Nikolajevna a Anastasija Nikolajevna) (1866–1951) — Dobová petrohradská přezdívka sester Milicy Nikolajevny a Anastasije Nikolajevny (1868–1935). 14, 15, 21, 142, 143, 301

Černov, Viktor Michajlovič (1873–1952) — Hlavní ideolog a jeden ze zakladatelů strany socialistů-revolucionářů. 278, 294

Chambrun, Charles de (1875–1952) — Francouzský diplomat, první tajemník velvyslanectví v Sankt-Petěrburgu od roku 1914, vyslanec v Athénách 1924–1926 a velvyslanec v Ankaře 1928–1933 a v Římě 1933–1936. 36, 45

Chardin, Jean Siméon (1699–1779) — Mistr zátiší a výjevů z domácího života. 266

Combes, Émile (1835–1921) — Francouzský radikální politik, předseda vlády 1902–1905. 295, 296

Cresson, doktor — Vrchní chirurg francouzské nemocnice v Sankt-Petěrburgu v roce 1914. 100

Daniel — Starozákonní prorok, titulní postava knihy Danielovy, v níž se vykládá sled světových království. 188

Danilov, Jurij Nikiforovič (1866–1937) — Generál, generální ubytovatel Stavky 1914–1915. 102

Dante Alighieri (1265–1321) — Florentský básník, autor Božské komedie. 89, 265, 349

Delcassé, Théophile (1852–1923) — Francouzský ministr zahraničí od 26. srpna 1914; dříve architekt francouzsko-ruské aliance. 102, 128, 211, 247, 258, 296, 306, 315, 317, 323, 335, 348

Dobrovolskij, Nikolaj Alexandrovič (1854–1918) — Vrchní prokurátor prvního departementu Senátu 1900–1915. 152

Dolgorukov, Alexandr Sergejevič — Kníže, bratr Alexandry Sergejevny Dolgorukové. 334

Dolgorukov, Vasilij Alexandrovič (1868–1918) — Kníže, dvorský maršálek dvora Mikuláše II. 320

Dolgorukov, Vasilij Andrejevič (1804–1868) — Kníže, ruský ministr vojenství a potom šéf žandarmů a náčelník Třetího oddělení. 253

Dolgorukovová, Alexandra Sergejevna (1834–1913) — Kněžna, od roku 1853 dvorní dáma carevny Marie Alexandrovny. 333, 334

Dostojevskij, Fjodor Michajlovič (1821–1881) — Spisovatel. 75, 244, 261, 277, 328

Doulcet, Jean — Rada francouzského velvyslanectví v Petrohradě roku 1914 a Paléologuův zástupce. 45, 258

Džunkovskij, Vladimir Fjodorovič (1865–1938) — Generál, moskevský gubernátor 1908–1913, náměstek ministra vnitra pro policejní věci a velitel sboru četníků 1913–1915. 353

Égalité, Filip (1747–1793) — Vlastním jménem Ludvík Filip Josef Orleánský, vévoda orleánský. 364

Evžen Beauharnais (1781–1824) — Eugène de Beauharnais, syn Josefíny a adoptivní syn Napoleona I., italský vicekrál 1805–1814 a od roku 1817 vévoda z Leuchtenbergu. 89

Ezerská, Lidija — Ruská revolucionářka, členka strany socialistů-revolucionářů. 278

Fadějevová, Jekatěrina Andrejevna — Matka Sergeje Juljeviče Witteho, dcera Andreje Michajloviče Fadějeva a kněžny Jeleny Pavlovny Dolgoruké. 117

Feofan (Bystrov), biskup (1872–1940) — Vladyka Feofan, občanským jménem Vasilij Dmitrijevič Bystrov, rektor petrohradské duchovní akademie 1909–1910 a zpovědník carské rodiny. 141, 142, 147, 215

Ferdinand I. Bulharský (1861–1948) — Bulharský kníže 1887–1908 a car 1908–1918. 69, 70, 306, 307, 342, 347, 348

Filip V. (1683–1746) — Španělský král 1700–1746, vnuk Ludvíka XIV. a první Bourbon na španělském trůně. 241

Filippjev — Trestanec z orelské trestnice, povolaný jako kat pro svou sílu a obratnost. 162, 163

Fragonard, Jean-Honoré (1732–1806) — Malíř pozdního rokoka. 266

František Josef (1830–1916) — Rakouský císař 1848–1916, od roku 1867 i král uherský. 20, 77, 111, 200, 246, 287, 334

Frederiks, Vladimir Borisovič (1838–1927) — Baron a od roku 1913 hrabě, vlastním jménem Adolf Andreas Woldemar Freedericksz, z finsko-švédské pobaltské šlechty. 2, 12, 73, 204, 255

Gallaud, fregatní kapitán — Francouzský námořní atašé v Sankt-Petěrburgu v roce 1914. 77

Gallieni, Joseph — Francouzský generál, od 26. srpna 1914 vojenský guvernér Paříže a ministr války 1915–1916 (1849–1916). 106

Gapon, Georgij Apollonovič (1870–1906) — Pravoslavný kněz, zakladatel policejně tolerovaného Shromáždění ruských fabrických dělníků v Sankt-Petěrburgu 1904. 47, 254

Gauthiot, Robert (1876–1916) — Francouzský jazykovědec a iranista, před rokem 1914 profesor pařížské École des Hautes-Études. 132, 134

Germogen (Dolganjov), biskup (1858–1918) — Občanským jménem Georgij Jefremovič Dolganjov. 146, 147, 350, 368

Geršuni, Grigorij Andrejevič (1870–1908) — Zakladatel a první vedoucí eserské Bojové organizace. 158, 278, 294

Ginsburg, Sofja — Narodovolka. Roku 1887 organizovala pokus o atentát na Alexandra III. 278

Glinka, Michail Ivanovič (1804–1857) — Skladatel. Jeho opera Život za cara z roku 1836 se pokládá za počátek ruské národní hudby. 127, 128, 340

Goethe, Johann Wolfgang von (1749–1832) — Německý básník a spisovatel. 165

Gorčakov, Alexandr Michajlovič (1798–1883) — Kníže, ruský ministr zahraničí 1856–1882 a státní kancléř od roku 1867. 27

Goremykin, Ivan Logginovič (1839–1917) — Ministr vnitra 1895–1899 a předseda rady ministrů roku 1906 a znovu od ledna 1914 do ledna 1916. 12, 24, 49, 63, 64, 79, 119, 233, 234, 235, 287, 290, 346

Gorkij, Maxim (1868–1936) — Ruský spisovatel, vlastním jménem Alexej Maximovič Peškov. 234

Goujon, Jules — Francouzský průmyslník usazený v Moskvě. 173

Gratry, Auguste (1805–1872) — Otec Auguste Gratry, francouzský oratoriánský kněz a náboženský filozof, od roku 1867 člen Francouzské akademie. 82

Grečaninov, Alexandr Tichonovič (1864–1956) — Skladatel chrámové a sborové hudby, žák Rimského-Korsakova. 340

Greuze, Jean-Baptiste (1725–1805) — Malíř mravoličných žánrových scén. 266

Grey, sir Edward (1862–1933) — Britský ministr zahraničí 1905–1916, od roku 1916 vikomt Grey of Fallodon. 24, 41, 192, 312

Grigorovič, Ivan Konstantinovič (1853–1930) — Admirál, ruský ministr námořnictva 1911–1917 a tvůrce obnovy loďstva po porážce u Cušimy. 16, 49

Griněveckij, Ignatij Ioachimovič (1856–1881) — Polsky Ignacy Hryniewiecki, člen Narodné volje. 295

Grünewaldt, Artur Alexandrovič — Generál Grünewaldt, nejvyšší štolba carského dvora v roce 1914, z pobaltskoněmeckého šlechtického rodu. 73

Guardi, Francesco (1712–1793) — Benátský malíř veduty, zastoupený v benátské sbírce Ermitáže. 265

Gučkov, Alexandr Ivanovič (1862–1936) — Vůdce okťabristů, předseda třetí dumy 1910–1911 a od roku 1915 předseda Centrálního vojenskoprůmyslového komitétu. 147, 318

Guercino (1591–1666) — Giovanni Francesco Barbieri, zvaný Guercino, malíř boloňské školy, 1591–1666. 265

Guesde, Jules (1845–1922) — Francouzský marxistický socialista. 102, 297

Guise, Jean d'Orléans, vévoda de (1874–1940) — Orleánský princ, orleánský pretendent na francouzský trůn 1926–1940; edikt z roku 1886 mu zapovídal vstup do Francie. 306, 307

Gusevová, Chionija Kuzminična — Stoupenkyně mnicha Iliodora, podle předlohy petěrburská prostitutka a Rasputinova bývalá milenka (narozena asi 1881). 75, 137

Händel, Georg Friedrich (1685–1759) — Německo-anglický barokní skladatel. 127

Harting, Arkadij Michajlovič — Policejní agent a provokatér, vlastním jménem Aron Gekkelman, narozen roku 1861 v Pinsku. 254

Hompesch, Ferdinand von (1744–1805) — Ferdinand von Hompesch zu Bolheim, velmistr maltézského řádu 1797–1799 a poslední, který sídlil na Maltě. 338

Ignaťjev, Alexej Alexejevič (1877–1954) — Hrabě Alexej Alexejevič Ignaťjev, ruský vojenský agent v Paříži. 106

Iliodor (Trufanov) (1880–1952) — Iliodor, občanským jménem Sergej Michajlovič Trufanov, hieromonach a černosotněnský agitátor v Caricyně. 140, 145, 146, 147, 367

italští malíři — Souhrnné heslo: Tiepolo, Guercino, Caravaggio a Salvator Rosa. 265

Ivanovová, Jelena — Revolucionářka z autorova výčtu teroristek. 278

Izák Dalmatský — Svatý, konstantinopolský asketa, zemřel na konci čtvrtého století. 336

Izmajlovičová, Jekatěrina — Revolucionářka z autorova výčtu teroristek. 278

Izvolskij, Alexandr Petrovič (1856–1919) — Ruský ministr zahraničí 1906–1910, strůjce sblížení s Británií a Trojdohody, potom velvyslanec v Paříži 1910–1917. 2, 12, 17, 27, 79, 105

Jan Kronštadtský (1829–1908) — Pravoslavný kněz Ioann Iljič Sergijev. 140, 141, 367

Jana z Arku — Francouzská národní heroina, asi 1412–1431. 55, 56

Januškevič, Nikolaj Nikolajevič (1868–1918) — Generál, náčelník generálního štábu od března 1914 a od srpna 1914 náčelník štábu vrchního velitele. 39, 66, 102, 224, 320

Jaurès, Jean (1859–1914) — Francouzský socialistický vůdce, řečník a historik, poslanec a zakladatel listu L'Humanité z roku 1904. 296

Jelena Vladimirovna (1882–1957) — Ruská velkokněžna, dcera velkoknížete Vladimira Alexandroviče a Marie Pavlovny, od roku 1902 choť řeckého prince Nikolaose. 66

Jelizaveta Fjodorovna, velkokněžna (1864–1918) — Velkokněžna, rozená princezna Elisabeth Hesensko-Darmstadtská, starší sestra carevny Alexandry Fjodorovny. 84, 150, 153, 158, 163, 164

Jevreinov, Vasilij Vjačeslavovič — Důstojník z okruhu carské palácové ochrany. 196, 257

Jindřich, princ z Walesu — Shakespearův princ Hal z hry „Jindřich IV.“. 306

Jiří V. (1865–1936) — Britský král a indický císař 1910–1936. 44, 203, 312, 314

Joffre, Joseph (1852–1931) — Generál, náčelník francouzského generálního štábu do prosince 1916. 57, 101, 117, 186, 234, 267, 308, 361

Kaljajev, Ivan Platonovič (1877–1905) — Eser a člen Bojové organizace, vrah velkoknížete Sergeje Alexandroviče. 159, 160, 161, 162, 163, 278

Kantakuzen, kníže (1875–1955) — Kníže, pobočník velkoknížete Nikolaje Nikolajeviče. 100

Karel I. Rumunský (1839–1914) — Rumunský panovník z rodu Hohenzollern-Sigmaringen, knížetem 1866–1881 a králem 1881–1914. 171

Kateřina II. (1729–1796) — Ruská carevna 1762–1796, rodem princezna anhaltsko-zerbstská; roku 1791 zavedla pro Židy obvod usedlosti. 4, 234, 252, 269, 274, 302, 343

Katkov, Michail Nikiforovič (1818–1887) — Publicista, redaktor Ruského věstníku a od 1863 Moskevských vědomostí. 188

Kerenskij, Alexandr Fjodorovič (1881–1970) — Advokát a obhájce v politických procesech. 174, 325

Kirejevskij, Ivan Vasiljevič (1806–1856) — Filozof, jeden ze zakladatelů slavjanofilství. 188

Kirill Vladimirovič (1876–1938) — Ruský velkokníže, syn Vladimira Alexandroviče a Marie Pavlovny, námořní důstojník a kontradmirál od roku 1916. 66, 171

Klimovová, Natalja — Socialistka-maximalistka, účastnice výbuchu u Stolypinovy dači na Aptěkarském ostrově 12. srpna 1906; žila 1885–1918. 278

Kluck, Alexander von (1846–1934) — Německý generálplukovník, velitel německé první armády 1914–1915 na krajním pravém křídle obchvatu. 112

Kokovcov, Vladimir Nikolajevič (1853–1943) — Hrabě, předseda rady ministrů 1911–1914. 134, 147, 148, 191, 315

Koljaba, Miťa — Jurodivý zvaný Miťa Kozelský, vlastním jménem Dmitrij Popov, narozený roku 1865 v Kozelsku. 366, 367, 368

Konopljannikovová, Zinaida Vasiljevna — Učitelka a teroristka Bojové organizace strany socialistů-revolucionářů, zemřela roku 1906. 278

Konstantin VII. Porfyrogennetos — Byzantský císař 913–959, autor spisů O ceremoniích a O správě říše, z nichž je znám cařihradský dvorský obřad, 905–959. 87

Korff, Pavel Pavlovič — Baron Korff, nejvyšší ceremoniář carského dvora v roce 1914, z pobaltskoněmeckého rodu Korffů. 73

Kovalenskij, Sergej Grigorjevič — Ředitel policejního departementu březen–červen 1905. dává tajný rozkaz k popravě Kaljajeva. 161

Kovalevskij, Jevgraf Petrovič — Poslanec Státní dumy za Voroněžskou gubernii a odborník na národní školství. 291

Krivošein, Alexandr Vasiljevič (1857–1921) — Hlavní správce zemědělství a pozemkové správy 1908–1915. 49, 135, 287, 288, 290

Krüdenerová, Barbara Juliane von (1764–1824) — Rozená von Vietinghoff, mystička. 202

Krupenskij (1859–?) — Generál, pobočník velkoknížete Nikolaje Nikolajeviče, vrchního velitele ruských armád. 52

Kulomzin, Anatolij Nikolajevič (1838–1923) — Ruský státník, státní tajemník, člen Státní rady a její předseda 1915–1917. 280, 283

Kutuzov, Michail Illarionovič (1745–1813) — Kníže Smolenský, ruský polní maršál. 45, 221, 234

Laguiche, Pierre de (1859–1940) — Markýz, celým jménem Pierre Adolphe Henri Victurnien de Laguiche, ze staré burgundské šlechty. 2, 28, 37, 45, 77, 136, 176, 193, 194, 205, 229, 237, 312, 313, 315, 361

Lalande, Emmanuel (1868–1926) — Francouzský lékař a okultista publikující pod pseudonymem Marc Haven. 213, 220

Lamsdorf, Vladimir Nikolajevič (1845–1907) — Hrabě Vladimir Nikolajevič Lamsdorf, ruský ministr zahraničí 1900–1906. 124

Lancret, Nicolas (1690–1743) — Malíř společenských scén doby regentství. 266

Largillière, Nicolas de (1656–1746) — Portrétista pařížské měšťanské elity. 266

Le Nainové, bratři — Tři bratři, malíři venkovských výjevů 17. století. 266

Lemoyne, François (1688–1737) — První malíř Ludvíka XV. 266

Lenin, Vladimir Iljič (1870–1924) — Vlastním jménem Uljanov, vůdce bolševické frakce ruské sociální demokracie. 174

Leonťjevová, Taťána — Socialistická revolucionářka z rodiny vysokého ruského úředníka, asi 1883–1922. 278

Lievenová, Dorothea (Darja Christoforovna) (1785–1857) — Kněžna, rozená Benckendorffová. 253

Lobanov, Alexej Borisovič (1824–1896) — Kníže Alexej Borisovič Lobanov-Rostovskij. 110

Lorrain, Claude (1600–1682) — Krajinář francouzského baroka. 266

Loubet, Émile (1838–1929) — Prezident Francouzské republiky 1899–1906. 211

Löwenwolde — Pobaltskoněmecký rod, jehož bratři Reinhold Gustav a Karl Gustav patřili k německým oblíbencům carevny Anny Ivanovny v letech 1730–1740. 178

Ludvík Filip (1773–1850) — Francouzský král 1830–1848, „král občanů“, z orleánské větve Bourbonů. 307

Ludvík IV. Hesenský (1837–1892) — Velkovévoda hesenský a rýnský 1877–1892; otec carevny Alexandry Fjodorovny. 249

Luisa Bádenská — Velkovévodkyně bádenská, manželka velkovévody Fridricha I., jenž vládl 1856–1907; žila 1838–1923. 206

Lukáš, svatý — Evangelista, jemuž se připisuje třetí evangelium a Skutky apoštolské, první století. 261

Maklakov, Nikolaj Alexejevič (1871–1918) — Ruský ministr vnitra 1912–1915. 48, 63, 79, 152, 242, 243, 326

Maklakov, Vasilij Alexejevič (1869–1957) — Moskevský advokát, jeden ze zakladatelů konstitučně demokratické strany a poslanec druhé až čtvrté dumy. 291

Mardocheus — Žid z kmene Benjamín žijící v Súsách, pěstoun královny Ester z biblické knihy Ester. 11

Marie Pavlovna starší, velkokněžna (1854–1920) — Velkokněžna, rozená vévodkyně Marie Meklenbursko-Zvěřínská, dcera velkovévody Bedřicha Františka II., od 28. srpna 1874 manželka velkoknížete Vladimira Alexandroviče, který zemřel roku 1909. 21, 66, 67, 179, 206, 326, 327

Markov, Nikolaj Jevgeňjevič (1866–1945) — Zvaný Markov II., poslanec třetí a čtvrté dumy za Kurskou gubernii a předák Svazu ruského lidu. 60

Marx, Karl (1818–1883) — Německý filosof a ekonom, autor „Kapitálu“. 174

Merežkovskij, Dmitrij Sergejevič (1865–1941) — Ruský symbolistický básník, prozaik a esejista, představitel „nového náboženského vědomí“. 258, 259, 274

Meščerskij, Petr Nikolajevič (1869–1944) — Kníže, fligel-adjutant carovy svíty. 196

Meščerskij, Vladimir Petrovič (1839–1914) — Kníže, konzervativní publicista a vydavatel týdeníku Graždanin. 60, 137

Meyendorff — Pobaltskoněmecký baronský rod, bohatě zastoupený u carského dvora i v ruské diplomacii. 73

Mignard, Pierre (1612–1695) — Dvorní portrétista Ludvíka XIV. 266

Mikuláš II. Alexandrovič (1868–1918) — Poslední ruský car, panoval 1894–1917. 2 a passim

Milan I. Obrenović — Srbský kníže 1868–1882 a král 1882–1889, kdy abdikoval. 120

Milica Nikolajevna, velkokněžna (1866–1951) — Velkokněžna, dcera černohorského krále Nikoly I. a od roku 1889 manželka velkoknížete Petra Nikolajeviče. 14, 15, 21, 142, 213, 301

Mjasojedov, Sergej Nikolajevič (1865–1915) — Četnický důstojník a pracovník zpravodajské služby ministerstva války. 317, 318, 319, 325, 327, 341, 349, 354

Motono, Ičiró (1862–1918) — Baron (vikomtem jmenován později), japonský velvyslanec v Petrohradě 1906–1916; později japonský ministr zahraničí. 9, 175

Münnich — Burkhard Christoph von Münnich. 178

Musorgskij, Modest Petrovič (1839–1881) — Skladatel. Autor oper Boris Godunov a Chovanština a písňových cyklů Bez slunce a Písně a tance smrti. 328, 329

Napoleon I. Bonaparte (1769–1821) — Francouzský císař 1804–1814 a 1815; zemřel ve vyhnanství na Svaté Heleně. 86, 88, 90, 91, 172, 270, 363

Naryškinová, Jelizaveta Alexejevna (1838–1928) — Rozená kněžna Kurakinová, nejvyšší hofmistryně carevnina dvora. 279, 313, 343

Natoire, Charles-Joseph (1700–1777) — Francouzský malíř, ředitel Francouzské akademie v Římě 1751–1775. 11

Nelidov, Alexandr Ivanovič (1835–1910) — Ruský velvyslanec v Cařihradě 1883–1897, v Římě 1897–1903 a v Paříži 1903–1910. 124, 294, 296

Nikolaj Nikolajevič mladší, velkokníže (1856–1929) — Velkokníže, od července 1914 vrchní velitel ruských armád. 14, 17, 21, 28, 49, 56, 77, 142, 320

Obolenskij, Ivan Michajlovič — Kníže z rozsáhlého ruského knížecího rodu Obolenských v ruské státní službě. 150, 294

Orlov, Vladimir Nikolajevič (1868–1927) — Kníže Vladimir Nikolajevič Orlov, generálmajor a náčelník carovy vojenské pochodové kanceláře 1906–1915. 152, 253

Osten-Sacken (1831–1912) — Hrabě Nikolaj Dmitrijevič Osten-Sacken, ruský velvyslanec v Berlíně 1895–1912. 124

Paléologue, Maurice (1859–1944) — Autor deníku, francouzský velvyslanec v Petrohradě. 298, 323

Paleyová, Olga Valerianovna, hraběnka z Hohenfelsenu (1865–1929) — Rozená Karnovičová, od roku 1902 morganatická choť velkoknížete Pavla Alexandroviče. 58

Pater, Jean-Baptiste (1695–1736) — Watteauův žák, malíř galantních slavností. 266

Pau, Paul — Francouzský generál, v srpnu 1914 velitel alsaské armády, která se zmocnila Mulhouse, a v roce 1915 velitel francouzské vojenské misie v Rusku. 312, 313, 315

Pavel Alexandrovič (1860–1919) — Velkokníže, nejmladší syn Alexandra II., z druhého, morganatického manželství s Olgou Pistohlkorsovou, hraběnkou z Hohenfelsenu. 21, 154

Perovská, Sofja Lvovna (1853–1881) — Členka Narodné volje. Organizátorka atentátu na Alexandra II. 1./13. března 1881. 278, 295

Petr Nikolajevič, velkokníže (1864–1931) — Velkokníže, generálporučík a generální inspektor ženijních vojsk, mladší bratr vrchního velitele Nikolaje Nikolajeviče. 213, 301, 320

Philippe, Nizier Anthelme — Lyonský léčitel a divotvorce, narozený 25. dubna 1849 v Loisieux v Savojsku a zemřelý roku 1905. 142, 211, 212, 213, 214, 215, 216, 218, 219, 368

Pius X. (1835–1914) — Papež 1903–1914; zemřel 20. srpna 1914, krátce po vypuknutí války. 97, 338

Plehve, Vjačeslav Konstantinovič von (1846–1904) — Ministr vnitra 1902–1904 a strůjce tvrdého policejního kurzu. 254, 296

Pobedonoscev, Konstantin Petrovič (1827–1907) — Ober-prokurátor Svatého synodu 1880–1905 a vychovatel Alexandra III. i Mikuláše II. Byl hlavním ideologem samovlády a odpůrcem ústavních reforem. 155, 156, 176, 274, 294, 334

Poincaré, Raymond (1860–1934) — Francouzský prezident 1913–1920. 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 15, 16, 17, 19, 20

Potocki, Józef Mikołaj (1862–1922) — Polský magnát, hrabě, majitel volyňských panství Antoniny, Smołdyrów a Šepetovka o rozsahu asi 63 000 hektarů, sběratel, chovatel arabských koní a cestovatel. 167, 170

Pourtalès, Friedrich von (1853–1928) — Hrabě, německý velvyslanec v Petrohradě 1907–1914. 9, 24, 27, 31, 32, 33, 35, 37, 38, 41, 42, 43, 44, 52

Poussin, Nicolas (1594–1665) — Zakladatel francouzského klasicismu. 266

Pugačov, Jemeljan Ivanovič (1742–1775) — Donský kozák, vůdce povstání kozáků a rolníků proti Kateřině II. v letech 1773–1775. 264, 372

Puriškevič, Vladimir Mitrofanovič (1870–1920) — Poslanec druhé až čtvrté dumy a spoluzakladatel Svazu ruského lidu a Svazu Michala Archanděla. 60

Puškin, Alexandr Sergejevič (1799–1837) — Ruský básník a prozaik. 344

Račkovskij, Pjotr Ivanovič (1853–1910) — Šéf zahraniční agentury ochranky v Paříži 1885–1902, po roce 1905 náměstek ředitele policejního departementu. 211, 213, 218, 219, 254

Radziwiłł — Kníže z litevsko-polského rodu Radziwiłłů. 326

Rasputin, Grigorij Jefimovič (1869–1916) — Sibiřský mužik z Pokrovského a samozvaný stařec. 75, 76, 77, 81, 117, 132, 134, 136, 137, 138, 139, 140, 141, 142, 143, 144, 145, 146, 147, 148, 150, 151, 152, 164, 172, 179, 184, 211, 228, 249, 251, 254, 263, 270, 275, 301, 308, 313, 350, 351, 352, 353, 354, 361, 362, 364, 365, 366, 367, 368

Řehoř VII. — Papež 1073–1085, vlastním jménem Hildebrand ze Soany, tvůrce gregoriánské reformy a protivník Jindřicha IV. 111

Rennenkampf, Pavel Karlovič (1854–1918) — Pavel Karlovič von Rennenkampf, generál. 107, 114, 115, 125, 209, 223

Rimskij-Korsakov, Nikolaj Andrejevič (1844–1908) — Ruský skladatel. 328, 340

Robert, Hubert (1733–1808) — Malíř architektonických zřícenin. 266

Rodzjanko, Michail Vladimirovič (1859–1924) — Předseda Státní dumy 1911–1917 a vůdce okťabristů; po revoluci zemřel v emigraci v Jugoslávii. 49, 64, 291, 325, 368

Rogozinnikovová, Jevstolija Pavlovna (1886–1907) — Eserka, vražednice náčelníka Hlavní správy vězňů Maximovského. 278

Rosa, Salvator (1615–1673) — Neapolský malíř divokých krajin, básník a satirik, 1615–1673. 265

Rosen, Roman Romanovič (1847–1921) — Baron, ruský diplomat. 60

Sabler, Vladimir Karlovič (1845–1929) — Nejvyšší prokurátor Svatého synodu 1911–1915. 63, 152, 176

Šachovskoj — Kníže a kněžna z ruského knížecího rodu Šachovských (Шаховские). 279

Samsonov, Alexandr Vasiljevič (1859–1914) — Generál. Velitel 2. armády, která byla v srpnu 1914 obklíčena a zničena u Tannenbergu. 103, 104, 105, 107, 307

Savinkov, Boris Viktorovič (1879–1925) — Vedoucí Bojové organizace strany socialistů-revolucionářů 1903–1906. 159, 161, 278, 294

Savinskij, Alexandr Alexandrovič (1868–1931) — Ruský vyslanec v Sofii 1913–1915. 71, 348

Sazonov, Sergej Dmitrijevič (1860–1927) — Ruský ministr zahraničí 1910–1916, švagr předsedy rady ministrů Stolypina. 1 a passim

Ščeglovitov, Ivan Grigorjevič (1861–1918) — Ruský ministr spravedlnosti od dubna 1906 do července 1915, od ledna do března 1917 předseda Státní rady. 60, 63, 152, 272, 296, 297

Schiavone, Andrea — Vlastním jménem Andrea Meldolla, benátský malíř a grafik, asi 1510–1563. 265, 370

Ségur, Philippe-Paul de (1780–1873) — Francouzský generál a historik, Napoleonův pobočník v ruském tažení roku 1812. 89

Sembat, Marcel (1862–1922) — Francouzský sjednocený socialista, poslanec za Paříž od roku 1893, ministr veřejných prací 1914–1915. 102, 297

Šeptyckyj, Andrej (1865–1944) — Uniatský (řeckokatolický) metropolita haličský a arcibiskup lvovský 1901–1944, rodem polský hrabě Szeptycki. 222

Serafim Sarovský (1754–1833) — Prochor Mošnin, poustevník sarovského kláštera. 143

Sergej Alexandrovič, velkokníže (1857–1905) — Ruský velkokníže, čtvrtý syn Alexandra II. Moskevský generální gubernátor 1891–1905 a velitel moskevského vojenského okruhu. 84, 111, 154, 156, 160

Šingarjov, Andrej Ivanovič (1869–1918) — Lékař, poslanec Státní dumy za konstituční demokraty 1907–1917 a znalec rozpočtu; roku 1917 ministr zemědělství a poté financí. 291

Sipjagin, Dmitrij Sergejevič (1853–1902) — Ruský ministr vnitra od října 1899 do své smrti. 294

Skobelev, Michail Dmitrijevič (1843–1882) — Ruský generál, nazývaný „bílý generál“, vojevůdce středoasijských výbojů a rusko-turecké války 1877–1878. 56, 174

Školniková, Marija Markovna (1882–1955) — Eserka. 278

Sokolov, Nikolaj Ivanovič (1837–1906) — Regent a skladatel chrámové hudby. 330, 340

Sonnino, Sidney (1847–1922) — Italský ministr zahraničí 1914–1919, předseda vlády 1906 a 1909–1910. 358, 359

Spalajković, Miroslav (1869–1951) — Srbský vyslanec v Petrohradě od roku 1913. 11

Spiridonovová, Marija Alexandrovna (1884–1941) — Eserka, v letech 1917–1918 vůdčí osobnost levých eserů. 278

Spiridovič, Alexandr Ivanovič (1873–1952) — Generálmajor sboru žandarmů, od roku 1906 do roku 1916 náčelník ochranné agentury podřízené veliteli carských paláců, tedy osobní ochrany panovníka. 257, 258

Stachovič, Michail Alexandrovič (1861–1923) — Statkář z Orelské gubernie. Oktobrista, poslanec první dumy 1906 a druhé dumy 1907, kde vedl Stranu mírové obnovy. 58, 59, 62

Stackelberg, Gustav Ernstovič (asi 1853–1917) — Hrabě, generálporučík, náčelník vojenských léčebných zařízení. 354, 355

Stackelbergové — Pobaltskoněmecký rod u carského dvora. 73

Stolypin, Pjotr Arkaďjevič (1862–1911) — Ministr vnitra a předseda rady ministrů 1906–1911, tvůrce pozemkové reformy a tvrdé represe po revoluci 1905. 94, 95, 111, 283, 315, 316

Strauss, David Friedrich (1808–1874) — Tübingenský protestantský teolog. 165

Sture, Lidija (1884–1908) — Členka severní bojové letěcí družiny socialistů-revolucionářů. 278

Stürmer, Boris Vladimirovič (1848–1917) — Jaroslavský gubernátor 1896–1902, člen Státní rady od roku 1904, předseda ministerské rady a ministr zahraničí 1916. 152

Suchomlinov, Vladimir Alexandrovič (1848–1926) — Generál, ruský ministr války 1909–1915. 28, 50, 80, 81, 98, 99, 107, 128, 130, 225, 231, 233, 318

Šuvalovová, Marie Alexandrovna (1855–1928) — Hraběnka, rozená Komarovová. 326, 354

Suvorov, Alexandr Vasiljevič (1730–1800) — Ruský vojevůdce, generalissimus od roku 1799; dobyl Izmail roku 1790 a vedl italské a švýcarské tažení roku 1799. 56, 126

Svečinová, Anna Sofja (1782–1857) — Rusky rozená pařížská salonní dáma, rozená Sojmonovová, choť generála Svečina, konvertitka ke katolictví. 192

Szapáry, Friedrich (1869–1935) — Rakousko-uherský velvyslanec v Petrohradě 1913–1914. 9, 10, 20, 28, 32, 52, 57

Tanějev, Alexandr Sergejevič (1850–1918) — Ředitel carovy vlastní kanceláře od roku 1896 a skladatel; otec Anny Alexandrovny Vyrubovové, důvěrnice carevny. 75, 240

Těljakovskij, Vladimir Arkaďjevič (1861–1924) — Ředitel carských divadel 1901–1917, předtím od roku 1898 správce jejich moskevské kanceláře. 170

Tiepolo, Giovanni Battista (1696–1770) — Benátský malíř a freskař, 1696–1770; jeho Hostinu Kleopatry Ermitáž roku 1932 prodala. 265

Tintoretto (Jacopo Robusti) — Benátský malíř, 1518/1519–1594. 265

Tizian (Tiziano Vecellio) — Benátský malíř, asi 1488/1490–1576. 265

Tolstá, Sofja Andrejevna (1844–1919) — Rozená Bersová, od roku 1862 žena Lva Nikolajeviče Tolstého. 260

Tolstoj, Dmitrij Ivanovič (1860–1941) — Hrabě, ředitel Ermitáže 1909–1918, předtím od roku 1901 zástupce správce Ruského muzea Alexandra III. 279

Tolstoj, Ivan Ivanovič (1858–1916) — Hrabě, petrohradský městský hlava, tedy starosta, od roku 1913 do února 1916. 7

Tolstoj, Lev Nikolajevič (1828–1910) — Ruský prozaik. 67, 75, 100, 244, 260, 265, 282, 283, 328, 333, 334

Trepov, Dmitrij Fjodorovič (1855–1906) — Generál, moskevský policejní šéf 1896–1905, petrohradský generální gubernátor a náměstek ministra vnitra 1905, od října 1905 do své smrti velitel carských paláců. 255, 278

Troy, Jean-François de (1679–1752) — Malíř galantních a historických výjevů. 266

Trubecká, Marija Alexandrovna (1869–1949) — Rozená kněžna Dolgoruká, dvorní dáma, žena knížete Jurije Trubeckého. 279

Trubeckoj, Grigorij Nikolajevič (1873–1930) — Kníže, vedoucí blízkovýchodního odboru ruského ministerstva zahraničí 1912–1914 a ruský vyslanec v Srbsku od roku 1914. Zemřel v emigraci. 82, 279

Tschirschky, Heinrich von (1858–1916) — Heinrich von Tschirschky und Bögendorff. 124

Turgeněv, Ivan Sergejevič (1818–1883) — Ruský prozaik. 277, 328, 333

Van Loo — Rodina francouzských malířů 18. století. 266

Venediktovová, Sofja — Revolucionářka z autorova výčtu teroristek. 278

Veronese (Paolo Caliari) (1528–1588) — Benátský malíř. 265

Vetrovová, Marija (1870–1897) — Marija Fedosjevna Vetrovová, studentka a narodnička. 278

Viktorie Fjodorovna (1876–1936) — Velkokněžna, rozená princezna Viktorie Melita sasko-kobursko-gothajská, vnučka královny Viktorie i cara Alexandra II. 66, 171

Vilém II. (1859–1941) — Vilém II., německý císař a pruský král 1888–1918. 3, 20, 25, 36, 37, 38, 40, 42, 60, 61, 68, 122, 123, 124, 136, 203, 204, 205, 206, 250, 286, 287, 309

Vilém z Wiedu (1876–1945) — Německý princ, od března do září 1914 albánský panovník pod jménem Vilém I. Po vypuknutí světové války Albánii opustil a zemřel v rumunské emigraci. 7

Vitalija — Staroobřadnická blouznivka, na konci 19. století vůdkyně ternovského skitu na Dněstru. 331

Viviani, René (1863–1925) — Předseda rady ministrů od června 1914 do října 1915. 7, 8, 12, 16, 17, 19, 39, 102, 293, 296

Vladimir Alexandrovič (1847–1909) — Velkokníže, třetí syn Alexandra II., vrchní velitel gardy a petrohradského vojenského okruhu 1884–1905 a prezident Akademie umění 1876–1909. 66, 154

Vojejkov, Vladimir Nikolajevič (1868–1947) — Generál. Velitel carských paláců od konce roku 1913 do února 1917, tedy nejbližší muž carovy osobní ochrany. 152, 255, 256, 352, 366

Volosatyj, Vasilij — Sedlák ze Sokolského, Kapitonův následovník, hlasatel „červené smrti“. 330

Vyrubovová, Anna Alexandrovna (1884–1964) — Rozená Tanějevová, dvorní dáma a nejbližší důvěrnice carevny Alexandry Fjodorovny od roku 1907 a prostřednice Rasputinova vlivu u dvora. 75, 132, 137, 143, 152, 172, 183, 184, 239, 240, 241, 242, 270, 275, 279, 353

Vyšněgradskij, Ivan Alexejevič (1832–1895) — Technik a matematik. Ruský ministr financí 1887–1892; do ministerstva financí přivedl Sergeje Juljeviče Witteho. 118

Watteau, Antoine (1684–1721) — Francouzský malíř. 266

Wehrlin, major — Major, důstojník francouzského velvyslanectví v Petrohradě. 45, 77, 342, 348

Wielopolski, Władysław — Polský hrabě, roku 1914 šéf carských honů v ruském Polsku. 150

Wielopolski, Zygmunt (1863–1919) — Hrabě, člen ruské Státní rady za radomskou gubernii a předseda polského kola ve Státní radě. 82

Williams, John Hanbury- (1859–1946) — Generálmajor sir John Hanbury-Williams. 77

Witte, Sergej Juljevič (1849–1915) — Hrabě Sergej Juljevič Witte. 117, 118, 119, 124, 134, 188, 189, 190, 210, 211, 223, 317, 321, 327

Zasuličová, Věra Ivanovna (1849–1919) — Ruská revolucionářka, od roku 1883 členka marxistické skupiny Osvobození práce, po roce 1903 menševička. 278

Žilinskij, Jakov Grigorjevič (1853–1918) — Generál. 102

Místa

Admiralita — Rusky Адмиралтейство – rozsáhlá budova na levém břehu Něvy. 1, 19, 77

Aisna — Řeka v severní Francii, levý přítok Oise, dlouhá asi 280 kilometrů. 125, 128, 131

Alexandrie — Park a letní sídlo carské rodiny u Peterhofu. 53, 55

Alle — Řeka ve Východním Prusku, levý přítok Pregolu; protéká Allensteinem. 100

Allenstein — Město ve Východním Prusku na řece Alle, v roce 1914 okresní a soudní středisko. 103

Alsasko-Lotrinsko — Území odňaté Francii Německem frankfurtským mírem roku 1871 a spravované jako říšská země. 14, 15, 92, 93, 122, 201, 235, 312

Angerapp — Řeka ve Východním Prusku, odtok jezera Mamry; s Instručí tvoří Pregolu. 100, 300

Angerburg — Město ve Východním Prusku na severním konci mazurských jezer u jezera Mamry; dnes Węgorzewo v Polsku. 98, 193

Antverpy — Belgický přístav na Šeldě a opevněný prostor. 98

Argonny — Zalesněná pahorkatina v severovýchodní Francii mezi Mázou a Aisnou. 125, 321

Arménie — Historické území rozdělené mezi Rusko, Turecko a Persii; dnes samostatnou Arménskou republikou. 78, 170, 185, 199, 239, 285, 322, 324, 332

Augustów — Město a pevnůstka v Suvalské gubernii ruského Polska na Augustovském kanálu, obklopené Augustovskými lesy. 167, 303

Ázerbájdžán — Perská provincie Ázerbájdžán v severozápadním Íránu se střediskem v Tabrízu, od roku 1909 v ruské okupační zóně. 185

Bádensko — Velkovévodství v jihozápadním Německu se střediskem v Karlsruhe. 206, 363

Banát — Historická oblast mezi Dunajem. 360

Baranoviči — Železniční uzel v Minské gubernii; od srpna 1914 do srpna 1915 sídlo ruské Stavky, hlavního stanu vrchního velitele. 77, 80, 136, 237, 271, 320, 327, 352

Bělehrad — Hlavní město Srbského království na soutoku Sávy a Dunaje, dnes hlavní město Srbska. 23, 26, 28, 37, 63, 287

Benátky — Město na lagunách v severní Itálii, italsky Venezia. 2, 265, 359, 369

Berlín — Hlavní město Pruska a Německé říše, sídlo císaře a německé diplomacie, dnes hlavní město Německa. 15, 25, 33, 41, 43, 56, 57, 80, 86, 93, 98, 99, 100, 124, 136, 175, 176, 187, 205, 286, 288, 309, 326, 346

Biarritz — Přímořské letovisko v Baskicku na jihozápadě Francie. 117, 119

Białystok — Město v Grodenské gubernii Ruské říše, rusky Bělostok, dnes správní středisko Podleského vojvodství v Polsku. 180

Björkö — Ostrov a stejnojmenné letovisko ve Finském zálivu, tehdy ve Vyborské gubernii Finského velkoknížectví. 122, 123, 124

Bordeaux — Město na Garonně v jihozápadní Francii, sídlo francouzské vlády na konci roku 1914. 105, 128

Bosna — Země spravovaná Rakousko-Uherskem od roku 1878 a anektovaná roku 1908, spolu s Hercegovinou. 200, 246

Bospor — Průliv mezi Černým a Marmarským mořem, na jehož evropském břehu leží Cařihrad. 121, 183, 200, 238

Brest Litevský — Pevnostní město na Bugu v Grodenské gubernii, uzel železnic do Varšavy, Moskvy a Kyjeva; dnes Brest v Bělorusku. 77, 320

Brusel — Hlavní město Belgie, francouzsky Bruxelles. 92, 98

Bug — Západní Bug, pravý přítok Narewu, dlouhý asi 770 kilometrů, v letech 1914 a 1915 obranná linie na polsko-haličském pomezí. 80, 98

Bukovina — Nejvýchodnější korunní zem habsburské monarchie se střediskem v Černovicích. 62, 125, 132, 199, 287, 360

Bukurešť — Hlavní město Rumunského království, rumunsky Bucureşti. 312, 359, 360

bulvár Arago — Pařížský bulvár na hranici třináctého a čtrnáctého obvodu, pojmenovaný po astronomovi a politikovi Françoisi Aragovi. 294

Bzura — Řeka ve středním Polsku, pravý přítok Visly západně od Varšavy; dnes v Polsku. 167, 249, 298

Cáchy — Město v Rýnském Prusku u belgické a nizozemské hranice, německy Aachen, korunovační město římských králů. 201

Caricyn — Obchodní a průmyslové město na dolní Volze v Saratovské gubernii. 141, 145, 367

Cařihrad — Hlavní město Osmanské říše na Bosporu, rusky Царьград, turecky Istanbul. 63, 78, 79, 80, 121, 153, 170, 172, 176, 178, 179, 182, 183, 192, 194, 199, 200, 238, 239, 291, 310, 311, 312, 314, 315, 316, 323, 326, 336, 346

Carské Selo — Carská rezidence asi pětadvacet kilometrů jižně od Petrohradu s Kateřinským a Alexandrovským palácem. 58, 66, 124, 136, 146, 164, 179, 184, 195, 196, 214, 219, 240, 255, 257, 267, 270, 304, 312, 352, 354

Castellane — Městečko v Provence nad Verdonem, dnes v departementu Alpes-de-Haute-Provence. 9

Čenstochová — Město v Petrokovské gubernii ruského Polska s poutním klášterem Jasná Hora. 57, 193

Černé moře — Vnitrozemské moře mezi Ruskem, Rumunskem, Bulharskem, Tureckem a Kavkazem, spojené s Egejským mořem Úžinami. 77, 78, 83, 183, 239

Charkov — Průmyslové a univerzitní město, středisko Charkovské gubernie; dnes Charkiv na Ukrajině. 8, 71, 111, 153, 170, 222, 239, 278, 294

Charleroi — Průmyslové město na Sambře v belgickém Henegavsku, dějiště srpnové bitvy roku 1914. 99, 100

Chełm — Město ve východní části ruského Polska. 108

Chirovicy — Žirovice v Grodenské gubernii, polsky Żyrowice, s uniatským a od roku 1839 pravoslavným Uspenským klášterem. 147

Chodynské pole — Pláň na severozápadním okraji Moskvy, dnes zastavěná městská část. 110, 156

Chorvatsko — Království v uherské části habsburské monarchie, spojené se Slavonií a spravované ze Záhřebu. 246, 247

Čína — Stát ve východní Asii, do roku 1912 Čchingská říše a potom republika. 188

Compiègne — Město na Oise severovýchodně od Paříže s bývalým císařským zámkem. 214

Croix-Rousse — Návrší a čtvrť v Lyonu, tradičně obydlená tkalci a dělníky. 212

Cušima — Ostrov a průliv mezi Koreou a Japonskem. 118, 127

Dalmácie — Rakouská korunní země na východním pobřeží Jadranu se střediskem v Zadaru, dnes součást Chorvatska. 200, 336

Dálný východ — Ruský Dálný východ s Přímořím, Zabajkalím a Mandžuskem, dějiště rusko-japonské války v letech 1904 a 1905. 159, 219

Dánsko — Království v severní Evropě, za první světové války neutrální. 93, 201, 343

Dardanely — Průliv mezi Egejským a Marmarským mořem, oddělující Evropu od Malé Asie; dnes turecké území. 121, 153, 185, 200, 238, 305, 311, 321, 324, 350, 357, 363

Darmstadt — Hlavní město Hesenského velkovévodství, dnes v německém Hesensku. 154, 166, 206, 343

Drážďany — Hlavní město Saského království, od roku 1871 v Německé říši; dnes v Německu. 93, 206

Dunajec — Řeka v západní Haliči, pravý přítok Visly, pramenící v Tatrách; dnes v Polsku. 188, 345, 356

Dunkerque — Přístav na severu Francie u belgické hranice, česky někdy Dunkerk. 39

Eyüp — Čtvrť na evropském břehu Zlatého rohu s velkým muslimským hřbitovem u mešity Eyüp Sultan. 89

Fergana — Ferganská dolina ve Střední Asii; dnes rozdělená mezi Uzbekistán, Kyrgyzstán a Tádžikistán. 133, 288

Finský záliv — Východní záliv Baltského moře mezi Finskem, Estonskem a Ruskem. 2, 18, 53, 69, 269, 370

Gallipoli — Poloostrov na evropském břehu Dardanel; dnes Turecko. 305, 350, 353, 363

Gdaňsk — Pruský přístav a pevnost na Visle, německy Danzig, roku 1914 středisko provincie Západní Prusko; dnes Gdańsk v Polsku. 103

Gorlice — Město v západní Haliči, roku 1915 rakousko-uherská korunní zem Halič, dnes Malopolské vojvodství v Polsku. 356

Grodno — Pevnostní město na Němenu, středisko Grodenské gubernie; dnes Hrodna v Bělorusku. 125, 153, 180, 301, 335

Gumbinnen — Město ve Východním Prusku, roku 1914 středisko stejnojmenného vládního obvodu. 100, 103, 130, 193

Halič — Korunní zem habsburské monarchie na severním úpatí Karpat se střediskem ve Lvově. 56, 74, 79, 80, 81, 98, 108, 112, 113, 114, 116, 120, 125, 128, 129, 130, 131, 152, 166, 175, 177, 180, 186, 193, 199, 207, 221, 222, 223, 230, 246, 322, 345, 352, 353, 354, 357, 358, 363

Hannoversko — Hannoverské království v severozápadním Německu, které Prusko roku 1866 anektovalo a přeměnilo na svou provincii. 93, 201

Hercegovina — Jižní, vápencová část země Bosny a Hercegoviny; dnes součást Bosny a Hercegoviny. 200, 246

Hindúkuš — Vysoké horstvo, západní pokračování Pamíru; dnes Afghánistán a Pákistán. 133

Horní Alsasko — Jižní část Alsaska, francouzsky Haute-Alsace; dnes francouzský departement Haut-Rhin. 83

Iljinskoje — Letní sídlo velkoknížete Sergeje Alexandroviče a velkokněžny Jelizavety Fjodorovny u Moskvy. 158

Insterburg — Město ve Východním Prusku na Instruči, železniční uzel na cestě od ruské hranice ke Königsbergu. 98, 99

Írán — Stát v jihozápadní Asii, do roku 1935 úředně Persie. 316

Isfahán — Město ve středním Íránu, v sedmnáctém století safavidská metropole; dnes Írán. 316

Izmajlovský prospekt — Třída v Petrohradě pojmenovaná po Izmajlovském gardovém pluku, jedna z nejfrekventovanějších ve městě. 296

Jaderské moře — Část Středozemního moře mezi Apeninským a Balkánským poloostrovem. 62

Jaroslavl — Staré město na Volze severovýchodně od Moskvy, roku 1914 středisko jaroslavlské gubernie, dnes Rusko. 71, 242, 243, 330

Jarosław — Město na Sanu v západní Haliči, roku 1914 rakousko-uherská korunní zem Halič, dnes Podkarpatské vojvodství v Polsku. 131, 176, 358

Jasło — Město na Wisłoce v západní Haliči. 356

Jelaginský ostrov — Ostrov v deltě Něvy na severozápadě Petrohradu s Jelaginským palácem, letním sídlem carské rodiny. 24

Jeruzalém — Posvátné město tří monoteistických náboženství; dnes je sporným hlavním městem Izraele. 145, 164

Kalisz — Město v západní části ruského Polska, roku 1914 středisko kaliské gubernie, dnes Velkopolské vojvodství v Polsku. 57, 187

Kalvárie — Golgota, návrší u hradeb Jeruzaléma, kde byl ukřižován Kristus; latinské Calvaria znamená lebku. 263, 338

Karpaty — Horský oblouk oddělující Halič od Uher, přístupný jen průsmyky; dnes Polsko, Slovensko, Ukrajina a Rumunsko. 112, 152, 167, 175, 186, 187, 193, 199, 200, 205, 322, 344, 352, 356

Kavkaz — Horská oblast mezi Černým a Kaspickým mořem; dnes Rusko, Gruzie, Arménie a Azerbajdžán. 111, 117, 120, 176, 186, 229, 238, 248, 290

Kazaň — Staré tatarské město na Volze, středisko Kazaňské gubernie a univerzitní město; dnes hlavní město Tatarstánu v Rusku. 28, 71, 139, 141, 170, 178

Kazaňský chrám — Kazaňský chrám, rusky Казанский собор – chrám Kazaňské ikony Matky Boží na Něvském prospektu v Sankt-Petěrburgu, postavený v letech 1801–1811, hlavní městský chrám pro veřejné státní bohoslužby. 40, 149, 228, 233, 235

Kiaočou — Německé pronajaté území v čínské provincii Šan-tung se střediskem v Tsingtau, získané roku 1898 na devětadevadesát let. 62, 101

Kielce — Gubernské město v jižní části ruského Polska na severním okraji Svatokřížských hor. 180, 335, 358

Kladská Nisa — Levý přítok Odry v pruské provincii Slezsko, polsky Nysa Kłodzka a německy Glatzer Neisse; dnes v Polsku. 322, 323

Kolín nad Rýnem — Německé město na Rýně, německy Köln, roku 1914 pruská Rýnská provincie, dnes Severní Rýn-Vestfálsko v Německu. 166

Kolomna — Dělnická a průmyslová čtvrť na západě petrohradského centra mezi Mojkou, Fontánkou a Krjukovovým kanálem. 303, 358

Königsberg — Hlavní město a pevnost Východního Pruska na Pregolu, korunovační město pruských králů; dnes Kaliningrad v Rusku. 66, 83, 100

Kovel — Železniční uzel na Turii ve Volyňské gubernii, spojnice mezi Brestem Litevským a Haličí; dnes Kovel na Ukrajině. 108

Kovno — Pevnostní město na soutoku Němenu a Vilije, středisko Kovenské gubernie; v srpnu 1915 je po obléhání obsadili Němci. 83, 125, 130, 153, 301

Krakov — Staré polské korunovační město a rakouská pevnost na Visle, roku 1914 v habsburské Haliči; dnes Kraków v Polsku. 167, 175, 193, 205, 209, 224, 229, 356

Krasné Selo — Letní vojenský tábor a cvičiště petrohradské gardy jižně od města, dnes jeho součást. 13, 14, 15, 26, 28

Kraśnik — Město v Lublinské gubernii ruského Polska. 114, 115

Krestovský ostrov — Ostrov v deltě Něvy na severozápadě Petrohradu. 94, 370

Kronštadt — Námořní pevnost a vojenský přístav na ostrově Kotlin ve Finském zálivu. 2, 111, 176

Kronverkský prospekt — Třída na Petrogradské straně obepínající kronverk Petropavlovské pevnosti. 251

Kutno — Město v západní části ruského Polska, roku 1914 Varšavská gubernie, dnes Lodžské vojvodství v Polsku. 195, 335

Kyjev — Staré sídelní město Kyjevské Rusi na Dněpru, roku 1914 středisko Kyjevské gubernie a generálního gubernátorství. 8, 28, 71, 110, 111, 118, 126, 153, 170, 178, 216, 222, 223, 280, 315, 332, 347

Libava — Přístavní město v Kuronské gubernii na Baltu, rusky Libava a německy Libau; dnes Liepāja v Lotyšsku. 354, 357

Limanowa — Město v Haliči, korunní zemi Rakouska-Uherska, jihovýchodně od Krakova; dnes v Polsku. 229

Lipsko — Obchodní a knihkupecké město v Saském království; dnes v Německu. 93

Litějnyj — Jeden z hlavních petrohradských prospektů, vedoucí od Litějného mostu na Něvě k Něvskému prospektu. 74, 144, 227

Litva — Historická země na severozápadě ruské říše, spravovaná jako gubernie vilenská, kovenská a grodenská. 147, 179, 311, 335

Lodž — Textilní velkoměsto v Petrokovské gubernii ruského Polska, polsky Łódź; dnes v Polsku. 180, 195, 205, 206, 207, 208, 209, 223, 224, 226, 227, 228, 335

Loisieux — Obec v departementu Savoie ve Francii, rodiště „Maîtra Philippa“. 211

Londýn — Hlavní město Spojeného království, sídlo britské vlády a Foreign Office. 26, 33, 76, 79, 112, 248, 293

Longwy — Pevnostní město v departementu Meurthe-et-Moselle u lucemburské hranice ve Francii. 102

Lotrinsko — Francouzská historická země, francouzsky Lorraine. 14, 15, 93, 122, 201, 235

Lublin — Gubernské město Lublinské gubernie v ruském Polsku; dnes v Polsku. 108, 113, 335

Ludwigsburg — Město v Království württemberském severně od Stuttgartu; dnes v německé zemi Bádensko-Württembersko. 166

Lvov — Hlavní město habsburské Haliče, německy Lemberg a polsky Lwów, sídlo haličského zemského výboru a tří arcibiskupství. 80, 98, 103, 107, 108, 112, 127, 293, 354

Lyck — Mazurské město na jihovýchodě Východního Pruska u Lyckého jezera; dnes Ełk ve Varmijsko-mazurském vojvodství v Polsku. 98, 130

Lyon — Město na soutoku Rhôny a Saôny v departementu Rhône ve Francii. 142, 211, 213, 215, 218

Makedonie — Historická oblast na jihu Balkánu, po balkánských válkách 1912–1913 rozdělená mezi Srbsko, Řecko a Bulharsko. 62, 200, 342, 345

Mariinské divadlo — Rusky Мариинский театр – petrohradské carské divadlo opery a baletu. 127, 169, 170

Mariinský palác — Rusky Мариинский дворец – palác na Isaakijevském náměstí. 51

Marmarské moře — Vnitrozemské moře mezi Bosporem a Dardanelami, celým obvodem na osmanském území; dnes vnitřní moře Turecka. 63, 77, 200

Maroko — Sultanát v severozápadní Africe, od roku 1912 francouzský protektorát. 3

Máza — Řeka ve Francii, Belgii a Nizozemsku, francouzsky Meuse a nizozemsky Maas. 125

Mazursko — Jezerní krajina na jihu Východního Pruska, pojmenovaná po Mazurech, polsky mluvících protestantech. 102, 113, 125, 130, 230, 300

Meaux — Město na Marně v departementu Seine-et-Marne, asi čtyřicet kilometrů východně od Paříže. 108, 114

Mety — Pevnost a hlavní město německého Lotrinska, francouzsky Metz, odňatého Francii roku 1871; dnes ve Francii. 98, 125

Minsk — Gubernské město Minské gubernie v Bělorusku; dnes hlavní město Běloruska. 77, 320

Mnichov — Hlavní město Bavorského království; dnes hlavní město spolkové země Bavorsko v Německu. 166, 206

Morská — Ulice v Petrohradě, rusky Bolšaja Morskaja, mezi Něvským prospektem a Isaakijevským chrámem. 62

Moskva — Druhé ruské hlavní město a středisko Moskevské gubernie, pokládané za pravé srdce Ruska; dnes hlavní město Ruska. 8, 28, 71, 73, 81, 83, 84, 85, 86, 88, 89, 90, 94, 110, 111, 133, 147, 149, 153, 156, 157, 158, 159, 164, 170, 172, 173, 178, 187, 188, 223, 238, 239, 249, 320, 347, 350, 367, 371

Mukden — Hlavní město stejnojmenné provincie v Mandžusku, tehdy pod čínskou svrchovaností; dnes Šen-jang v Číně. 118, 127

Mulhouse — Město v Horním Alsasku, od roku 1871 v Německé říši; dnes v departementu Haut-Rhin ve Francii. 66, 71, 312

Mława — Město v Plocké gubernii ruského Polska na samé hranici Východního Pruska, kudy vedla železnice od Varšavy na Danzig. 101, 103

Narew — Pravý přítok Visly v severovýchodní části ruského Polska; dnes v Polsku. 100, 128, 301, 322

Neidenburg — Město ve Východním Prusku u ruské hranice, v srpnu 1914 vypálené při východopruských bojích; dnes Nidzica v Polsku. 98

Němen — Řeka, která pramení na Bělorusi a přes Grodno a Kovno ústí do Baltského moře, německy Memel a litevsky Nemunas. 128, 153, 209, 300, 303, 305, 307, 322

Něva — Řeka, která odvádí vodu Ladožského jezera do Finského zálivu; na jejím ústí leží Petrohrad. 2, 7, 21, 37, 45, 46, 94, 125, 188, 232, 252, 318, 348, 370

Něvský prospekt — Hlavní petrohradská ulice, vedoucí od Admirality k Alexandro-Něvské lávře; obchodní a společenské centrum města. 45, 74, 275

Ochta — Petrohradské předměstí na pravém břehu Něvy, za Alexandrovským mostem a Vyborgskou stranou. 348, 349

Oděsa — Největší ruský černomořský přístav a obchodní město, středisko Chersonské gubernie; dnes Odesa na Ukrajině. 8, 28, 71, 111, 117, 170, 171, 173, 223, 239

Odra — Řeka v pruském Slezsku a severním Německu; dnes teče Českem a Polskem a po části toku tvoří polsko-německou hranici. 175, 205, 322, 323

Oise — Pravý přítok Seiny v severní Francii. 98, 100, 108

Ourcq — Říčka východně od Paříže, pravý přítok Marny. 113

Oxford — Anglické univerzitní město. 276

Palestina — Oblast Osmanské říše na východním Středomoří. 200, 322

Pamír — Vysokohorská soustava ve Střední Asii na pomezí ruského Turkestánu, Afghánistánu a Číny, zvaná „Střecha světa“. 132, 133

Paříž — Hlavní město Francouzské republiky. 9, 19, 26, 34, 37, 39, 76, 79, 99, 101, 102, 104, 105, 106, 108, 112, 113, 114, 117, 119, 124, 129, 132, 152, 154, 213, 218, 219, 229, 248, 271, 276, 292, 294, 295, 296, 298, 326, 335

Peking — Hlavní město Čínské republiky, do roku 1912 císařství; dnes hlavní město Čínské lidové republiky. 89, 164

Péronne — Město na Sommě v departementu Somme v severní Francii. 102

Peterhof — Carská rezidence na jižním břehu Finského zálivu západně od Petrohradu. 1, 2, 4, 6, 11, 12, 21, 38, 41, 53, 257

Petrohrad — Hlavní a sídelní město Ruské říše na deltě Něvy, založené roku 1703. 106, 107, 117, 126, 130, 132, 133, 153, 170, 172, 173, 175, 176, 178, 196, 207, 265, 268, 270, 275, 276, 285, 291, 299, 312, 318, 319, 324, 336, 339, 348, 350, 351, 369, 371

Pilica — Levý přítok Visly v ruském Polsku; dnes v Polsku. 171, 358

Piotrków — Gubernské město Piotrkówské gubernie v ruském Polsku, plným jménem Piotrków Trybunalski; dnes v Polsku. 180, 229, 335

Pleszew — Město v pruské provincii Posen, dobově německy Pleschen; dnes Pleszew ve Velkopolském vojvodství v Polsku. 187

Podolí — Historická země na jihozápadě dnešní Ukrajiny, do roku 1917 Podolská gubernie s hlavním městem Kamenec Podolský. 335

Pokrovské — Ves v Ťumeňském újezdu Tobolské gubernie na západní Sibiři, rusky Покровское. 75, 137, 139, 140, 145, 149, 365

Portsmouth — Město ve státě New Hampshire v USA, kde byla 5. září 1905 podepsána rusko-japonská mírová smlouva. 117, 118, 124

Poznaň — Hlavní město pruské provincie Posen a pevnost na Warcie, polsky Poznań; od roku 1919 polské. 79, 81, 98, 129, 168, 170, 187, 199, 205, 230

Přemyšl — Rakousko-uherská pevnost na Sanu v západní Haliči, polsky Przemyśl. 326, 360, 362

Proskurov — Město v Podolské gubernii, rusky Проскуров; od roku 1954 Chmelnyckyj na Ukrajině. 108

Prusko — Největší německý stát a jádro císařství. 36, 56, 60, 62, 68, 72, 79, 83, 92, 98, 99, 100, 102, 107, 113, 114, 115, 116, 120, 121, 125, 127, 128, 130, 153, 167, 168, 174, 187, 193, 199, 201, 202, 206, 230, 250, 252, 298, 304, 306, 311, 319, 325, 343

Płock — Město na pravém břehu Visly severozápadně od Varšavy, roku 1915 v ruském Polsku, dnes v Polsku. 300, 335

Rawa Ruska — Město v Haliči severozápadně od Lvova, dnes Rava-Ruska na Ukrajině. 113

Rawka — Řeka ve středním Polsku, pravý přítok Bzury. 249

Řecko — Království na jihu Balkánu, roku 1914 neutrální. 6, 66, 200, 323, 338

Řím — Hlavní město Itálie. roku 1472 a jako sídlo velvyslanectví, do něhož byl v prosinci 1914 vyslán kníže Bülow. 90, 230, 359

Rižský záliv — Záliv Baltského moře mezi Kuronskem a Estonskem, s přístavem Riga. 357

Rostov na Donu — Přístavní a obchodní město na dolním Donu, do roku 1917 v Donské oblasti, s velkou cizineckou kolonií. 8, 71

Roubaix — Průmyslové město v severní Francii u Lille. 101, 224

Rovno — Město na Volyni, rusky Ровно; dnes Rivne na Ukrajině. 108, 237

Rudé náměstí — Hlavní moskevské náměstí pod východní kremelskou zdí (Красная площадь). 89, 91

Rue de la Tête-d'Or — Ulice v šestém lyonském obvodu u parku Tête d'Or ve Francii. 213, 219

Sadovaja — Ulice v Petrohradě, rusky Садовая улица, vedoucí od Něvského prospektu kolem Jusupovovy zahrady k Sennému trhu. 74

Samara — Gubernské město na středním Povolží u ústí Samary do Volhy. 71

San — Řeka v Haliči, pravý přítok Visly, pramení v Bieszczadech. 125, 167, 186, 358, 360, 362

Sandoměř — Polsky Sandomierz, město na Visle v tehdejším ruském Polsku. 131

Sankt-Petěrburg — Hlavní město Ruské říše na deltě Něvy, založené Petrem Velikým roku 1703. 1, 6, 8, 11, 13, 14, 27, 28, 47, 66, 70, 75, 91, 92, 100, 106, 107, 111, 118, 124, 140, 141, 149, 178, 216, 217, 259, 260, 278, 296, 301, 338

Sarov — Sarovská pustynja, rusky Саровская пустынь – poustevnický klášter v Temnikovském újezdu Tambovské gubernie. 143, 216, 217

Saská Kamenice — Průmyslové město v saském Krušnohoří, německy Chemnitz; v letech 1953 až 1990 se jmenovalo Karl-Marx-Stadt. 93

Seddülbahir — Pevnost a ves na samém konci poloostrova Gallipoli u vjezdu do Dardanel. 353

Sedmihradsko — Historická země ve východní části Uher s rumunskou většinou, rumunsky Transilvania, německy Siebenbürgen. 62, 132, 152, 201, 352, 357

Seret (bukovinský) — Řeka z Bukoviny do Dunaje, dnes rumunský Siret. 360

Seret (haličský) — Řeka v Haliči, levý přítok Dněstru. 98

Sézanne — Městečko v departementu Marne jihozápadně od Épernay. 108, 114

Sibiř — Asijská část Ruska od Uralu k Tichému oceánu. 120, 139, 140, 142, 144, 145, 190, 262, 288, 292, 293, 330

Skierniewice — Město na železnici mezi Varšavou a Lodží, roku 1915 v ruském Polsku, s bývalým loveckým sídlem ruských carů. 180

Šlesvicko — Území na pomezí Německa a Dánska, německy Schleswig, odňaté Dánsku roku 1864. 93, 201

Slezsko — Země na horním a středním Odře, od 18. století převážně pruská, dnes většinou v Polsku. 195, 199, 224, 226, 229, 230, 322, 323, 346, 349

Šlisselburg — Pevnost Orešek na ostrově u výtoku Něvy z Ladožského jezera v Petrohradské gubernii, rusky Шлиссельбург. 161, 162, 275

Smolensk — Staré město na horním Dněpru na cestě z Moskvy na západ, do roku 1917 středisko Smolenské gubernie. 45, 320

Sochaczew — Město na Bzuře západně od Varšavy, roku 1915 v ruském Polsku, dnes v Polsku. 287

Sokal — Město na Bugu v severní Haliči, ukrajinsky Sokal; dnes ve Lvovské oblasti na Ukrajině. 80

Soldau — Město na jižním pomezí Východního Pruska, polsky Działdowo; od roku 1920 polské. 98, 101, 103, 104, 105, 106, 107, 116, 117, 129

Soluň — Přístav na severu Egejského moře, od balkánských válek roku 1912 řecký, novořecky Thessaloniki. 307, 312

Španělsko — Království na Pyrenejském poloostrově, za první světové války neutrální. 9, 170

Spała — Carská lovecká rezidence v ruském Polsku nad Pilicou při krolowském lese, dnes Spała v Polsku. 149

Sredná ulice — Ulice v Carském Selu, kde stál domek Anny Vyrubovové. 132

Stockholm — Hlavní město Švédska. 15

Středozemní moře — Vnitřní moře mezi Evropou, Afrikou a Asií. a s otázkou Úžin. 239, 338

Stryj — Město a řeka v Haliči, ukrajinsky Stryj; dnes ve Lvovské oblasti na Ukrajině. 112, 208, 362

Suwałki — Hlavní město Suwalské gubernie v Království polském, při pomezí Východního Pruska; dnes v Polsku. 115, 167, 180, 303

Svatá Helena — Vulkanický ostrov v jižním Atlantiku, britská kolonie, místo vyhnanství a smrti Napoleona I. v letech 1815 až 1821. 60, 61

Svatá Sofie — Justiniánův chrám Boží Moudrosti v Cařihradě, řecky Ἁγία Σοφία, vystavěný v letech 532 až 537. 153, 188

Švédsko — Království ve Skandinávii, za první světové války neutrální. 106, 271

Sýrie — Oblast na východním pobřeží Středozemního moře. 200, 322

Tannenberg — Ves ve Východním Prusku, dějiště bitvy u Grunwaldu 1410. 105

Tarnów — Město v západní Haliči na Bílé u soutoku s Dunajcem, polsky Tarnów; dnes v Polsku. 345, 356

Ternov — Staroobřadnický (raskolnický) skit na Ternovských chutorech v tiraspolském újezdu Chersonské gubernie na Dněstru. 331

Thrákie — Historická oblast na jihovýchodě Balkánu, roku 1914 rozdělená mezi Osmanskou říši, Bulharsko a Řecko. 199, 239, 314

Tiflis — Hlavní město Tifliské gubernie a sídlo kavkazského místodržitele, rusky Тифлис. 8, 71, 133, 170

Tilsit — Město na dolním Němenu ve Východním Prusku, dnes Sovětsk v Kaliningradské oblasti Ruska. 130, 300

Tobolsk — Hlavní město Tobolské gubernie na Irtyši v západní Sibiři; dnes v Ťumeňské oblasti v Rusku. 75, 139, 140, 141, 146, 148

Tomaszów — Město v Lublinské gubernii na pomezí Království polského a severní Haliče, polsky Tomaszów Lubelski; dnes v Polsku. 114, 115

Torontál — Uherská župa v Banátu na levém břehu dolního Dunaje se sídlem v Nagybecskereku, dnešním Zrenjaninu. 360

Toruň — Pevnost na Visle v Západním Prusku, německy Thorn a polsky Toruń; od roku 1920 polská. 98, 100, 187

Ťumeň — Město v Tobolské gubernii na západní Sibiři, dnes správní centrum Ťumeňské oblasti v Rusku. 139

Turkestán — Turkestánské generální gubernátorství se sídlem v Taškentu, dobové ruské označení Střední Asie. 120, 288

Turuchansk — Osada na Jeniseji za polárním kruhem v Jenisejské gubernii, místo politického vyhnanství. 293, 299

Uhry (Uhersko) — Uherské království, od roku 1867 druhá polovina habsburské monarchie; dnes Maďarsko a části okolních států. 26, 35, 38, 41, 72, 93, 108, 114, 131, 166, 177, 187, 200, 201, 221, 223, 229, 246, 247, 258, 322, 361

Ural — Horské pásmo na hranici Evropy a Asie v Rusku. 164, 280

Užocký průsmyk — Průsmyk ve Východních Beskydech na pomezí Haliče a Uher, ukrajinsky Ужоцький перевал. 152, 344, 352, 357

Valjevo — Město v západním Srbsku na Kolubaře, srbsky Ваљево. 229, 246

Valona — Albánský přístav v Jaderském moři, dnes Vlorë v Albánii; v prosinci 1914 jej obsadila Itálie. 69, 200

Van — Město a jezero v turecké Arménii, dobově ve vanském vilájetu Osmanské říše, dnes ve východním Turecku. 185

Varšava — Hlavní město Ruskem spravovaného Polského království a Varšavské gubernie, sídlo generálního gubernátora. 66, 77, 81, 111, 167, 170, 171, 172, 175, 180, 185, 187, 194, 206, 226, 249, 298, 311, 319, 320

Veliký Novgorod — Nejstarší ruské město na Volchovu u Ilmeňského jezera, středisko Novgorodské gubernie, rusky Великий Новгород. 134, 330

Vídeň — Hlavní město Rakousko-Uherska, dnes hlavní město Rakouska. 26, 27, 29, 32, 33, 35, 37, 98, 112, 124, 128, 129, 136, 246, 247, 258, 334, 345, 346, 347

Vilno — Hlavní město Vilenské gubernie, rusky Вильно, polsky Wilno a litevsky Vilnius; dnes hlavní město Litvy. 180, 317, 320

Visla — Největší polská řeka, polsky Wisła a německy Weichsel, tekoucí od Krakova k Gdaňsku. 66, 81, 98, 114, 129, 167, 168, 170, 177, 182, 186, 193, 194, 199, 209, 226, 229, 230, 249, 287, 300, 305, 307, 356, 357, 360

Vitry-le-François — Město na Marně v departementu Marne ve Francii. 108

Vladivostok — Ruský přístav na Japonském moři, konečná stanice Transsibiřské magistrály. 153

Vnější Mongolsko — Území, které se roku 1911 odtrhlo od Číny a stalo se ruským vlivovým prostorem, potvrzeným kjachtskou dohodou z roku 1915; hlavním městem byla Urga. 144, 288

Vogézy — Pohoří na francouzsko-německém pomezí, francouzsky Vosges. 83, 92, 98, 108

Volha — Největší evropská řeka, rusky Волга, tekoucí od Valdajské vysočiny ke Kaspickému moři. 136, 188

Volyň — Volyňská gubernie na severozápadě ruské Ukrajiny, historická Volyň; dnes rozdělená mezi Ukrajinu, Polsko a Bělorusko. 167, 335

Vrabčí hory — Воробьёвы горы, vyvýšený pravý břeh Moskvy s rozhledem na město; v letech 1935–1999 Leninské hory. 90

Vratislav — Hlavní město pruského Slezska a pevnost na Odře, německy Breslau a polsky Wrocław; od roku 1945 polské. 81, 93, 98, 129, 136, 167, 175, 187, 205

Výmar — Weimar, hlavní město velkovévodství Sasko-Výmarsko-Eisenašského v Thuringii, dnes v německé spolkové zemi Thuringie. 166, 206

Warta — Řeka v Polsku a v Poznaňsku, pravý přítok Odry, polsky Warta a německy Warthe. 193, 194, 209, 226

Waterloo — Obec jižně od Bruselu v Belgii, místo Napoleonovy porážky roku 1815. 99

Wirballen — Pohraniční železniční stanice na rusko-německé hranici v Suwalské gubernii, dobovým německým jménem Wirballen. 318

Wisłoka — Řeka v západní Haliči, pravý přítok Visly; dnes v Polsku. 356

Wkra — Řeka v Mazovsku v ruském Polsku, přítok Narwi; dnes v Polsku. 100

Włocławek — Město na Visle ve Varšavské gubernii ruského Polska, dnes v Polsku. 176, 180

Yser — Řeka ve Flandrech, vlámsky IJzer; dnes v Belgii. 177, 205

Zabajkalí — Zabajkalská oblast ve východní Sibiři za Bajkalem, dnes Zabajkalský kraj a Burjatsko v Rusku. 144

Zlatý roh — Záliv v Cařihradě, turecky Haliç, oddělující staré město od Galaty; dnes v Istanbulu v Turecku. 311, 358

Zvěřín — Schwerin, hlavní město velkovévodství Meklenbursko-Zvěřínského, dnes v německé spolkové zemi Meklenbursko-Předpomořansko. 206

Łomża — Město na Narwi v Lomžské gubernii ruského Polska, dnes v severovýchodním Polsku. 303, 335

Łowicz — Město na Bzuře západně od Varšavy ve Varšavské gubernii, dnes v Polsku. 206, 207, 224, 229

Dobové reálie

Alexandrija — Carova nejoblíbenější jachta. 2, 4, 19, 20, 21

Aliance — Aliance, francouzsky l'Alliance – autorovo zkratkové označení francouzsko-ruského spojenectví, které vzniklo politickou dohodou roku 1891 a vojenskou konvencí roku 1892 a jehož součástí byl zákaz separátního míru. 11, 39, 168, 211, 287, 297, 299, 315

ambon — Ambon, rusky амвон – v pravoslavném chrámu vyvýšené místo před ikonostasem, odkud se čte evangelium a pronáší kázání. 86

anathema — Anathema, francouzsky anathème – slavnostní církevní klatba, jíž pravoslaví i katolictví vylučuje z obce věřících. 274

Andromeda — Tizianova Andromeda v Ermitáži nebyla; jeho Perseus a Andromeda je od roku 1822 v londýnské Wallace Collection. 265

Antikrist — V křesťanské eschatologii protivník Kristův, který před jeho druhým příchodem falešně zaujme jeho místo. 75, 138, 218, 262, 263, 330, 331

architráv — Vodorovný spodní díl kladí, spočívající na hlavicích sloupů; česky též násloupí. 51

Báňská škola — Báňská škola, rusky Горный институт – petrohradský Horní institut na Vasiljevském ostrově, založený roku 1773 jako nejstarší ruská vysoká škola báňská. 276

barin — Rusky барин, zkrácené z bojarin – pán, vrchnost. 135

barynja — Rusky барыня – ženský protějšek barina: paní, vrchnostenská dáma, také žena statkáře. 271

běhoun — Panský sluha běžící před kočárem vrchnosti. 53, 196

Bičovníci — Ruská mystická sekta, též chlysti. 139

bohatýři — Rusky былины – ruské ústně tradované hrdinské zpěvy, volně založené na historických událostech. 237

Bohorodička — Bohorodička, rusky Богородица – pravoslavné označení Matky Boží. 87, 149, 208

Bojová organizace — Bojová organizace, rusky Боевая организация – teroristická složka Strany socialistů-revolucionářů, působící od roku 1901 do roku 1908. 159, 278, 294, 296

bombardování Bělehradu — Dobové slovo znamená dělostřeleckou palbu, ne nálet. 37, 62, 287

Boris Godunov — Борис Годунов, opera Modesta Petroviče Musorgského z roku 1874 na skladatelovo libreto podle Puškinova dramatu a Karamzinovy historie. 329, 367

Bouvet — Francouzská bitevní loď, potopená 18. 3. 1915 v Dardanelách. 324

Boží člověk — Boží člověk, rusky божий человек – v ruské lidové zbožnosti označení poutníka nebo askety, kterého lid pokládá za nositele Boží milosti, i když nemá žádné svěcení. 142, 145, 147, 179, 251, 301

Breslau — Německý lehký křižník, uprchlý roku 1914 do Cařihradu. 77

byliny — Rusky былины – ruské ústně tradované hrdinské zpěvy, volně založené na historických událostech. 237

čelovek — Rusky человек – tak se před revolucí přivolával číšník. 352

Ceremoniální část — Ceremoniální část, rusky Церемониальная часть – oddělení ruského ministerstva zahraničních věcí, které spravovalo dvorský a diplomatický ceremoniál a styk s cizími misemi. 72, 196

Červené schodiště — Červené schodiště, rusky Красное крыльцо – krytá vstupní rampa Granovité palaty v moskevském Kremlu, po níž carové scházeli ke korunovaci do Uspenského chrámu. 85, 88

chlysti — Rusky хлысты, tedy bičovníci – hanlivé označení zvenčí. 139, 140

Chovanština — Chovanština, rusky Хованщина – nedokončené lidové hudební drama Modesta Petroviče Musorgského, které po jeho smrti dopsal a instrumentoval Nikolaj Rimskij-Korsakov a které bylo provedeno roku 1886. 329

chrám svaté Marie Magdaleny (храм Святой Марии Магдалины) — Ruský pravoslavný kostel v Getsemane v Jeruzalémě, vysvěcený roku 1888. 164

chrám Vasila Blaženého — Chrám Vasila Blaženého, rusky Храм Василия Блаженного – Pokrovský chrám na Rudém náměstí v Moskvě, postavený v letech 1555 až 1561 na paměť dobytí Kazaně a nazvaný podle moskevského jurodivého Vasila Blaženého, který je v něm pohřben. 89

Chrám Zvěstování — Благовещенская церковь, nejstarší zděný chrám Alexandro-Něvské lávry v Petrohradě z let 1717–1724, zároveň hrobka. 126

činovník — Činovník, rusky чиновник – ruský státní úředník zařazený v hodnostní tabulce Petra Velikého. 74, 91, 192, 310, 372

Cottage — Novogotický palác v parku Alexandrie u Peterhofu. 53, 55

Danae — Danae, francouzsky Danaé – obraz Tiziana Vecelliho z doby kolem roku 1554 v benátských sálech petrohradské Ermitáže. 265, 266

dvorec — Rusky дворец – palác; autor tak označuje carskou rezidenci v Carském Selu. 257

Dým — Dým, rusky Дым – román Ivana Turgeněva z roku 1867. 333

Égalité — Přezdívka podle Filipa Égalité. 364

Ermitáž — Эрмитаж, carská umělecká sbírka a muzeum při Zimním paláci v Sankt-Petěrburgu, založená roku 1764 a veřejnosti zpřístupněná roku 1852. 265, 266, 279

Falstaff — Sir John Falstaff, komická postava Shakespearových her, chlubný, požitkářský a zbabělý rytíř. 306

Feodorovský chrám — Feodorovský chrám, rusky Фёдоровский государев собор – carský chrám v Carském Selu, vystavěný v letech 1909 až 1912 ve slohu moskevského sedmnáctého století a zasvěcený Feodorovské ikoně Bohorodičky. 196

Foreign Office — Britské ministerstvo zahraničních věcí v Londýně. 52

France — Francouzská bitevní loď, která přivezla prezidenta Poincarého do Kronštadtu. 2, 3, 15, 19, 39

Friedjungova aféra — Vídeňský proces roku 1909, v němž se ukázalo, že dokumenty, jimiž historik Heinrich Friedjung obvinil chorvatsko-srbskou koalici z práce pro Bělehrad, jsou padělky. 10

furýr — Rusky фурьер – dvorní služebník pro ubytování a zásoby panovníkova průvodu. 196

Gaulois — Francouzská bitevní loď, vyřazená 18. 3. 1915 v Dardanelách. 324

Georgijevský sál — Georgijevský sál, rusky Георгиевский зал – trůnní sál pojmenovaný po řádu svatého Jiří. 45, 84

Goeben — Německý bitevní křižník, uprchlý roku 1914 do Cařihradu. 77

Gospodi, pomiluj — Господи, помилуй, tedy „Pane, smiluj se“, nejčastější prosba pravoslavné liturgie, obdoba řeckého kyrie eleison. 261, 362

gradonačalnik — Rusky градоначальник – šéf gradonačalstva, správní jednotky vyčleněné z gubernie a tvořené městem s okolím. 7, 152, 255, 351, 352

Habsburkové — Rakouská panovnická dynastie, spjatá s rakouskými zeměmi od konce třináctého století. 121, 132, 222, 335

Havas — Francouzská tisková agentura. 16, 17, 23

Hohenzollernové — Braniborsko-pruská dynastie. 68, 92, 121, 124, 202, 206

Imperátorská divadla — Императорские театры, soustava dvorních divadel ruské říše z let 1756 až 1917, spravovaná ministerstvem dvora. 127, 170

Irresistible — Britská bitevní loď, ztracená 18. 3. 1915 v Dardanelách. 324

Isaakijevský chrám — Исаакиевский собор, katedrála svatého Izáka Dalmatského v Sankt-Petěrburgu, hlavní chrám města, dílo Augusta de Montferranda z let 1818 až 1858 s pozlacenou kupolí. 51, 339

ispravnik — Rusky исправник – policejní velitel ujezdu, tedy okresu, nejnižší jednotky guberniální správy. 139

Ivan Veliký — Ivan Veliký, rusky Иван Великий – zvonice v moskevském Kremlu, postavená v letech 1505 až 1508 a za Borise Godunova zvýšená do dnešní podoby. 85, 90

Iverská brána — Иверские, též Воскресенские ворота, brána kitajgorodské hradby na severním konci Rudého náměstí v Moskvě, s kaplí Iverské ikony Bohorodičky. 89

izba — Izba, rusky изба – srubová chalupa ruského rolníka s pecí, obvykle o jediné světnici. 330

Izrael — Israël, autorovo dobové označení židovského národa jako celku, nikoli státu, který vznikl až roku 1948. 303, 335, 336

izvozčik — Rusky извозчик – nájemný vozka s vlastním koněm a vozem, ruská obdoba drožkáře. 248

Jar — Яр, slavná moskevská restaurace v Petrovském parku, oblíbené místo nočních zábav s cikánskými a balalajkovými kapelami. 351, 352, 353

Jindřich IV. — Henry IV, Shakespearova historická hra o dvou dílech z konce devadesátých let šestnáctého století. 306

jinorodé skupiny — Jinorodé skupiny, francouzsky groupes allogènes – autorovo označení nerusských národností říše. 79

jurodivý — Jurodivý, rusky юродивый – blázen pro Krista, tělesně nebo duševně postižený člověk, jehož nesrozumitelná řeč se v ruské lidové zbožnosti pokládá za prorockou. 367

Kaiserthum — Německy „císařství“; v autorově užití hohenzollernský mocenský systém, který má válka zničit, ne jen státní forma. 92

Kreml — Кремль, opevněné jádro Moskvy nad Moskvou-řekou s carskými paláci, chrámy Uspenským a Archangelským a zvonicí Ivana Velikého, místo korunovací ruských carů. 81, 85, 88, 89, 90, 155, 156, 157, 159, 188, 278, 350

kvietismus — Mystický směr 17. století; přeneseně odevzdanost osudu. 97

Labutí jezero (Лебединое озеро) — Balet Petra Iljiče Čajkovského z roku 1877; v petrohradské Petipově a Ivanovově choreografii se hraje od roku 1895. 169

landwehr — Landwehr, německy Landwehr – německá druhořadá zeměbrana, do níž vojáci přecházeli po odbytí činné služby a zálohy, zhruba od sedmadvaceti do devětatřiceti let. 99

Marfo-marijský klášter — Marfo-marijský klášter, rusky Марфо-Мариинская обитель – ženská obec milosrdenství, kterou velkokněžna Jelizaveta Fjodorovna zřídila roku 1909 v Moskvě na Velké Ordynce a jejíž sestry se věnovaly pomoci nemocným a chudým. 84, 172

Marseillaisa (la Marseillaise) — Francouzská národní hymna; slova i hudbu složil roku 1792 Rouget de Lisle. 4, 19, 91, 127, 176

mečoví bratři — Řád bratrů meče v Livonsku, od roku 1237 součást řádu německých rytířů. 125

mir — Rusky мир – ruská vesnická občina: shromáždění hospodářů. 282

Musorgského písně — Musorgského písně, které autor slyšel: Ukolébavka Jeremušky, Elegie, Hopak a Písně a tance smrti; Intermezzo je skladba klavírní. 329

mužik — Mužik, rusky мужик – ruský rolník. 37, 51, 67, 76, 91, 110, 126, 135, 138, 139, 141, 156, 172, 237, 247, 248, 261, 264, 271, 272, 278, 282, 283, 284, 301, 303, 306, 308, 330, 331, 333, 362, 365

Narodnaja volja (Народная воля) — Ruská revoluční organizace z let 1879–1883. 277

Narodovolec — Narodovolec, rusky Народоволец – časopis, který Vladimir Burcev vydával roku 1897 v Londýně a za jehož výzvy k napodobení vrahů Alexandra II. byl odsouzen k osmnácti měsícům nucených prací. 293

němka (немка) — Posměšná ruská nadávka s významem „ta Němkyně“, jíž byla za války označována carevna Alexandra Fjodorovna. 249

Nevěřící Tomáš (Уверение апостола Фомы) — Rembrandtovo plátno z roku 1634, dnes v Puškinově muzeu v Moskvě. 266

Obětování Izáka — Жертвоприношение Авраама, Rembrandtovo plátno z roku 1635 ve sbírkách Ermitáže, zpracovávající biblickou scénu z dvaadvacáté hlavy knihy Genesis. 266

Ocean — Britská bitevní loď, ztracená 18. 3. 1915 v Dardanelách. 324

ochranka — Ochranka, rusky охранка – hovorové jméno ruské politické policie, vlastně Ochranného oddělení policejního departementu ministerstva vnitra, zřízeného roku 1880. 190, 213, 219, 252, 254, 255, 257, 258, 292, 294, 366

ochtinská prachovna — Охтенский пороховой завод, státní prachárna založená Petrem Velikým roku 1715, největší ruská výrobna výbušnin, nábojů, prachových náplní, zapalovačů a granátů. 348

Pážecí sbor (Пажеский корпус) — Elitní vojenská škola pro syny šlechty v Petrohradě, zřízená roku 1759 a zrušená po revoluci roku 1917. 337

petěrburská městská duma — Volené zastupitelstvo hlavního města. 11

Petropavlovská pevnost — Petropavlovská pevnost, rusky Петропавловская крепость – pevnost na Zaječím ostrově v Petrohradě, založená Petrem Velikým roku 1703 jako základ města. 7, 190, 251, 278

po daumontsku (à la daumont) — Francouzsky à la daumont, podle vévody d'Aumont, který ten způsob uvedl do módy – slavnostní zápřah bez kozlíku: kočár nemá vpředu sedadlo pro kočího a čtyři nebo šest koní řídí postilioni sedící na levých koních každého páru. 13

Portugal — Francouzský parník, za války ruská nemocniční loď. 181

proces s paní Caillauxovou — Francouzsky le procès Caillaux – proces s Henriettou Caillauxovou. 30

Prochaskova aféra — Vídeňská tisková kampaň z podzimu 1912 o údajném zmrzačení rakousko-uherského konzula Oskara Prochasky Srby v Prizrenu. 10

Quai d'Orsay — Pařížské nábřeží se sídlem francouzského ministerstva zahraničí a běžné metonymické označení samotného ministerstva. 294

řád svatého Jana Jeruzalémského — Ordre souverain de Saint-Jean de Jérusalem. 338

Řád svatého Ondřeje (Орден Святого апостола Андрея Первозванного) — Nejvyšší ruské vyznamenání, založené roku 1698 Petrem Velikým a udílené až do roku 1917. 5, 156, 281

raděnije — Rusky радение – hlavní obřad chlystů: společný extatický tanec a víření. 140

raskolníci — Raskolníci, rusky раскольники – úřední a hanlivé označení starověrců, kteří se v letech 1653 až 1667 odtrhli od pravoslavné církve, protože odmítli liturgické opravy patriarchy Nikona. 329

rembrandtovská plátna — Dnešní názvy a osudy ostatních pláten rembrandtovských sálů, jak je autor vypočítává. 266

Romanovci — Ruská panovnická dynastie. 7, 79, 86, 251, 274, 284, 285, 337, 343, 344

Rule, Britannia! — Britská vlastenecká píseň, text James Thomson, hudba Thomas Arne, 1740. 127

Sambre-et-Meuse (le Régiment de Sambre-et-Meuse) — Francouzský vojenský pochod z roku 1879, hudba Robert Planquette, odkazující k revoluční Armádě Sambry a Mázy. 14, 15, 63

Senát (Правительствующий сенат) — Vládnoucí senát, nejvyšší ruský soudní a dozorčí úřad, zřízený Petrem I. roku 1711 a zrušený roku 1917. 152, 159

she is thoroughly in earnest — Anglicky „myslí to naprosto vážně“. 32

sjednocení socialisté — Sjednocení socialisté, francouzsky socialistes unifiés – členové Francouzské socialistické strany (SFIO), která vznikla roku 1905 sjednocením Guesdovy Socialistické strany Francie a Jaurèsovy Francouzské socialistické strany. 102

Slavjanský bazar (Славянский базар) — Moskevský hotel s restaurací v Kitajgorodu, otevřený roku 1873, místo setkávání kupců, novinářů a cizinců. 249

Snímání z kříže (la Descente de croix) — Rembrandtův obraz z roku 1634 v Ermitáži. 266

starec — Starec, rusky старец – v ruském pravoslavném mnišství duchovní vůdce a zpovědník, jehož autorita se zakládá na askezi a na daru rozlišování, nikoli na svěcení ani na hodnosti. 76, 132, 136, 139, 145, 146, 147, 148, 150, 151, 152, 301, 353

Státní duma — Státní duma, rusky Государственная дума – volená dolní komora ruského zákonodárství, zřízená po revoluci roku 1905, která se poprvé sešla v dubnu 1906. 49, 60, 63, 64, 91, 119, 123, 147, 254, 281, 288, 289, 290, 318, 325, 368, 369

Stavka — Stavka, rusky Ставка – velký hlavní stan ruského vrchního velitele, od srpna 1914 zřízený na mýtině v lese u Baranovičů a tvořený desítkou vlaků rozestavených vějířem mezi stromy. 303, 305, 306

Strela — Doprovodná jachta carského dvora. 21

strelci — Rusky стрельцы – ruská pěchota s palnými zbraněmi, zřízená Ivanem IV. 329

Sûreté générale — Francouzská státní bezpečnostní policie podřízená ministerstvu vnitra. 211, 213, 218, 296

Svatá aliance — Svatá aliance, francouzsky la Sainte-Alliance – smlouva, kterou roku 1815 uzavřeli ruský car Alexandr I., rakouský císař František I. a pruský král Fridrich Vilém III. a jíž se zavázali vládnout podle křesťanských zásad. 202

Svatá předsíň — Svatá předsíň, rusky Святые сени – bohatě malovaná předsíň Granovité palaty v moskevském Kremlu, jíž se do síně vcházelo. 85

Svatý synod — Svatý synod, rusky Святейший Правительствующий Синод – kolegiální sbor, kterým Petr Veliký roku 1721 nahradil moskevský patriarchát a jehož prostřednictvím stát spravoval pravoslavnou církev. 63, 141, 143, 146, 147, 152, 155, 156, 176, 216, 218, 225, 260, 274, 281, 282, 294, 334

Taganka — Taganka, rusky Таганская тюрьма – moskevská gubernská věznice ve čtvrti Taganka, zřízená na začátku devatenáctého století a zbořená roku 1960. 159, 160

Tauridský palác (Таврический дворец) — Petrohradský palác, postavený v letech 1783–1789 pro knížete Potěmkina Tavrického, od roku 1906 do roku 1917 sídlo Státní dumy. 65, 290

traktir — Rusky трактир – lidová hospoda s jídlem, stupeň pod restaurací. 277

Třetí oddělení vlastní kanceláře Jeho císařského Veličenstva — Třetí oddělení vlastní kanceláře Jeho císařského Veličenstva. 252, 253

Triumf Mardochea (gobelín) — Gobelín zapůjčený francouzským národním mobiliářem. Triumf Marka Antonia je Natoirův, Triumf Mardochea je však z Troyovy série Histoire d’Esther. 11

Triumf Marka Antonia (gobelín) — Gobelín zapůjčený francouzským národním mobiliářem. Triumf Marka Antonia je Natoirův, Triumf Mardochea je však z Troyovy série Histoire d’Esther. 11

Trojdohoda — Trojdohoda, francouzsky Triple-Entente – volné seskupení Francie, Ruska a Velké Britanie, založené na francouzsko-ruské alianci, na dohodě Francie s Britanií z roku 1904 a na britsko-ruské konvenci z roku 1907. 3, 9, 20, 29, 61, 62, 122, 286

Trojspolek — Trojspolek, francouzsky la Triple-Alliance – spojenecká smlouva Německa, Rakousko-Uherska a Itálie z roku 1882, obnovovaná až do roku 1912. 23, 33

úděly — Rusky уделы – statky, které roku 1797 Pavel I. zákonem o carské rodině oddělil od ostatního státního majetku a převedl na carský rod, aby z jejich výnosu byli vydržováni jeho členové, aniž by zatěžovali státní pokladnu. 12

Union Jack — Státní vlajka Spojeného království, složená z kříže svatého Jiří, svatého Ondřeje a svatého Patrika. 53

Uspenský chrám — Uspenský chrám, rusky Успенский собор – katedrála Nanebevzetí Bohorodičky v moskevském Kremlu, vystavěná v letech 1475 až 1479 Aristotelem Fioravantim. 85, 86, 91, 350

Úžiny — Úžiny, francouzsky les Détroits – souhrnné jméno Bosporu, Marmarského moře a Dardanel, tedy jediné cesty z Černého moře do Středozemního. 83, 153, 192, 238, 291, 312, 314, 315, 316, 323

Varšavské nádraží — Варшавский вокзал, petrohradské nádraží u Obvodního kanálu, výchozí stanice tratí do Varšavy a do ruského Polska. 27, 74

versta — Versta, rusky верста – ruská délková míra o pěti stech sázích, tedy 1 066,8 metru. 105, 129, 130, 140, 193, 196, 242, 320

Věstník (Pravitělstvennyj věstnik) — Правительственный вестник, úřední list ruské vlády, vycházel 1869–1917. 36, 285

Vojna a mír — Tolstého román z let 1865–1869. 67, 100

volosatovština — Rusky волосатовщина – staroobřadecký směr smrti ohněm a vyhladověním, podle Vasilije Volosatého. 330

Výbor ministrů — Výbor ministrů, rusky Комитет министров – poradní sbor ruských ministrů, zřízený roku 1802 a zrušený roku 1906. 118

Vzkříšení — Tolstého román z roku 1899 s postavou Maslovové. 283, 285, 303

Zapření svatého Petra (obraz) — Rembrandtův obraz z roku 1660. 266

zemstvo — Zemstvo, rusky земство – volený orgán místní samosprávy v gubernii a v újezdu, zavedený reformou Alexandra II. roku 1864 a spravující školy, zdravotnictví, cesty a hospodářskou pomoc. 58

Židovská nevěsta (obraz) — Rembrandtův obraz z doby kolem roku 1665, dnes v Rijksmuseu v Amsterodamu. 266

Zimní palác — Зимний дворец, hlavní carská rezidence na levém břehu Něvy v Petrohradě, vystavěná v letech 1754–1762 Francescem Bartolomeem Rastrellim. 8, 40, 44, 45, 46, 47, 55, 175, 208, 257, 279

Život Ježíšův — Straussova kniha z let 1835 a 1836. 165

Život za cara — Život za cara, rusky Жизнь за царя – opera Michaila Ivanoviče Glinky z roku 1836 o sedlákovi Ivanu Susaninovi, který roku 1613 obětoval život, aby zavedl polský oddíl pryč od nově zvoleného cara Michaila Fjodoroviče. 127

Životy svatých — Životy svatých, rusky Жития святых – sbírka životů pravoslavných svatých rozvržená do dnů církevního roku, nejrozšířenější v redakci Dimitrije Rostovského. 95

Zjevení (Apokalypsa) — Zjevení Janovo, poslední kniha Nového zákona, zvaná též Apokalypsa. 32, 69

Zoologické muzeum — Зоологический музей, muzeum Akademie věd na Vasiljevském ostrově v Petrohradě, samostatné od roku 1832. 276