Knihovna · Mongolská říše a cesty na Východ · Otrokem u Turků a Tatarů
Rejstřík osob
Jména v podobě, kterou užívá naše vydání; za nimi podoby, jak je píše předloha. Ediční poznámka na tento soupis odkazuje.
Čísla odkazují na strany předlohy; v textu je vyznačují drobná čísla nad řádkem.
A
- Abú Bakr — Abú Bakr Mirza (1382–1408), syn Míránšáhův a vnuk Tamerlánův, správce Tabrízu. V předloze Abubarckir, Abubarkir, Abubackir. 36, 37, 86.
B
- Bajezid I. (asi 1360–1403), osmanský sultán od roku 1389. V předloze Weyasit. 3.
- Barak — vnuk chána Uruse, chán Zlaté hordy v letech 1423–1425; dvakrát vyhnal Ulug Muhammada a sám byl jím znovu vyhnán. V předloze Warach. 42, 64.
- Barkúk — Az-Záhir Barkúk (asi 1336–1399), egyptský a syrský sultán v letech 1382–1389 a 1390–1399, první vládce z řady čerkeských mamlúků. V předloze Warchoch. 22.
- Bartoloměj a Tadeáš — apoštolové, které arménská církev má za své zakladatele; podle tradice byli oba v Arménii umučeni. 100.
- Boucicaut — Jean II. le Meingre, zvaný Boucicaut (1366–1421), francouzský rytíř, od roku 1391 maršál Francie. V předloze Hans Putzukards. 5.
- Burhánuddín — Kádí Burhánuddín Ahmed (1345–1398), právník a básník, od roku 1381 samostatný vládce Sivasu s titulem sultána. V předloze Wurchanadin. 12, 16.
Č
- Čekre — čingisovský knížecí potomek z větve Tuka-Timurovy, pán, u něhož Schiltberger strávil poslední roky nesvobody. V předloze Tzeggra, Zeggra, Czeggra, Czegra, Zegra. 39–43.
D
- Dauexencius. 105.
- Devletberdi — čingisovský knížecí potomek, chán Zlaté hordy; podle zdejšího podání vládl pouze tři dny. V předloze Dobladberdi. 42.
- Džahángír (1356–1376), nejstarší syn Tamerlánův a jeho zamýšlený dědic. V předloze Zihanger. 35.
- Džalál ad-Dín — syn chána Toktamiše, chán Zlaté hordy v letech 1411–1412. V předloze Segelladin. 41.
- Džunejd — Džunejd Bej z rodu Kubádovců, pán Samsunu a Ladiku v zemi Džanik na černomořském pobřeží. V předloze Zineyd. 14.
E
- Edigü (zemřel 1419), emír mangytský a od roku 1397 vrchní velitel vojsk Zlaté hordy; sám chánem nebyl, ale chány sázel a sesazoval. V předloze Edigi. 39, 41–43.
- Ertuğrul (1376–1400), nejstarší syn sultána Bajezida I., od roku 1390 sandžakbej v Aydınu a potom v Saruhanu se sídlem v Manise. V předloze Mirmirsiriamon. 14.
H
- Hans Greif — rytíř ze země bavorské. V předloze Hannsen Greyffen. 6.
- Hans Schiltberger (asi 1380 – po roce 1427), bavorský zeman, patrně z rodu Schiltbergů od Aichachu. V předloze Hanns Schiltperger, Hans Schiltperger. 1, 4, 112.
- Hans von Bodman — Hans z Bodmanu, švábský zeman z rodu pánů z Bodmanu u Bodamského jezera, zajatý roku 1396 u Nikopole. V předloze Hansen von Bodman. 6.
- hrabě Celjský — Herman II., hrabě Celjský (asi 1360–1435), štýrský a kraňský magnát, od roku 1385 hrabě celjský. V předloze der von Cili. 4.
Ch
- Châteaumorant — Jean de Châteaumorant, francouzský rytíř, zajatý roku 1396 u Nikopole. V předloze Centumaranto. 5.
J
- Jan VII. Palaiologos (1370–1408), byzantský spolucísař; v letech 1399–1402 spravoval Cařihrad jako zástupce císaře Manuela II.. V předloze Janol. 47.
- Jan, purkrabí norimberský — Jan III. Hohenzollernský (1369–1420), od roku 1397 purkrabí norimberský a markrabě brandenbursko-kulmbašský. V předloze Hanns burggraff von Nüremberg. 4, 16, 46, 47, 53, 63, 67, 73, 74, 76, 77, 80.
- Justinián — Justinián I. (asi 482–565), východořímský císař od roku 527; dal sepsat římské právo. V předloze Justi[ni]ans. 46.
- Jusuf — An-Násir Faradž (1386–1412), syn sultána Barkúka, egyptský a syrský sultán od roku 1399. V předloze Joseph, Josep. 22, 34–36, 73.
K
- Kalifové Omar, Osman a Alí. 86.
- Karaman — Alá'uddín Alí Bej (vládl 1361–1397), karamanský emír se sídlem v Konyi a v Larandě; podle země se mu říkalo Karaman. V předloze Caraman, Charaman. 9–12, 54.
- Kara Jusuf (asi 1356–1420), od roku 1389 vládce turkmenského svazu Černého berana (Kara Kojunlu). V předloze Joseph / Josep. 34–36.
- Kara Jülük Osman — Kara Jülük Osman Bej (asi 1356–1435), od roku 1378 náčelník turkmenského svazu Bílého berana (Ak Kojunlu). V předloze Ottman, Otman. 16, 19.
- Karímberdi — syn chána Toktamiše, chán Zlaté hordy roku 1409 a znovu v letech 1412–1414. V předloze Cherimberdin, Cherimwerdin. 42.
- Kebek — syn chána Toktamiše, chán Zlaté hordy roku 1414; mince razil v Bolgaru a Astrachani. V předloze Cheback, Chebak. 41, 42.
- Kibak — Zemský pán ve službách Tamerlánových, jemuž byla po dobytí svěřena správa Sultáníje v severozápadní Persii. V předloze Cheback. 29.
- Klammsteiner — Příslušník bavorského zemanského rodu Klammsteinů. V předloze ain Clamensteiner. 5.
- Kodor — Uherský šlechtic, zajatý roku 1396 u Nikopole. V předloze Kodor. 8.
- Konstantin — Konstantin I. Veliký (asi 272–337), římský císař od roku 306. V předloze Constantinus, dat. Constantino. 4, 43, 45–47, 50, 51, 53, 66, 101, 102, 109–111.
L
- Leonhart Reichartinger (zemřel 1396), bavorský zeman, patrně z okolí Trostbergu; Schiltbergerův pán, jemuž Schiltberger v bitvě přivedl koně. V předloze Linhart Reychharttinger, Linhart Reichharttinger. 4, 5.
M
- Mansúr — Syn Míránšáhův a bratr Abú Bakrův. V předloze Mansur. 37.
- Manšuk — vojevůdce a rádce chána kypčackého; po Čekrově pádu k němu Schiltberger přešel a zůstal u něho až do svého útěku. V předloze Mannstzuch. 43, 44.
- Mehmed — Mehmed I. (asi 1386–1421), syn Bajezida I. Jeho prvním tažením byla výprava, kterou otec poslal na pomoc emírovi amasijskému. V předloze Machmed, Machamed, Machamet. 12, 20.
- Mehmed (podruhé) — Mehmed I. (asi 1386–1421), syn Bajezida I. Jeho prvním tažením byla výprava, kterou otec poslal na pomoc emírovi amasijskému. V předloze Machamet. 12, 20.
- Míránšáh (1366–1408), třetí syn Tamerlánův, správce někdejších ílchánských zemí v Ázerbájdžánu se sídlem v Tabrízu; Schiltberger u něho sloužil. V předloze Miranschach, gen. Miranschachs. 34–36.
- Mircea — Mircea Starý (asi 1355–1418), vévoda (vojvoda) valašský od roku 1386, syn vojvody Radu I. a nástupce svého staršího bratra Dana I.. V předloze Mercerweywod. 3.
- Mír Ahmed — Fachruddín Ahmed Bej, emír amasijský, syn Hádžího Šadgeldiho. V předloze Mirachamad. 12, 13.
- Misr Chodža — starší bratr Kara Jusufa, z turkmenského rodu Černého berana. V předloze Miseri. 35.
- Muhammad — Ulug Muhammad, čingisovský knížecí potomek, chán Zlaté hordy v letech 1426–1428 a 1428–1436, s nímž o moc válčili Barak a Devletberdi. V předloze Machamet. 42.
P
- Púlád — syn Timura Kutlugha, chán Zlaté hordy v letech 1407–1410, na trůn posazený Edigüem; razil mince v Saraji, Bolgaru a Astrachani. V předloze Polet, gen. Poleten. 41.
R
- Rhipsime (v knize Zuzana). 100.
Ř
- Řehoř Osvětitel (asi 257–331), zakladatel arménské církve; po třinácti letech v jámě na hradě Artašat obrátil krále Trdata a pokřtil Arménii jako prvn…. 99–104.
S
- Sadurmelik. V předloze Sadurmelick. 43.
- Serchis (svatý Sarkis) — svatý Sarkis, v arménské tradici vojevůdce a mučedník; vzývá se v bojích a v nouzi. 106.
- silný Samson — Samson, biblický soudce izraelský, proslulý svou silou (Kniha soudců 13–16); zahynul v Gaze, když strhl pilíře filištínského chrámu. V předloze der starck Samson. 14.
- Stephan Schmicher — bavorský zeman, zajatý roku 1396 u Nikopole. V předloze Stephan Smicher. 6.
- Sulejmán — Vojevůdce ve službách Tamerlánových; v indickém tažení mu poradil pohnat proti slonům velbloudy s hořícím dřívím na hřbetech. V předloze Suleyman. 28.
- svatý Basil — Svatý Basil Veliký (asi 330–379), biskup v Caesareji Kappadocké, církevní otec a zakladatel východního mnišství. V předloze Sant Basily. 54.
- svatý Demetrios — Svatý Demetrios Soluňský, podle tradice prokonsul v Achaji a mučeník, zemřel roku 306: byl pro víru uvržen do žaláře a tam probodnut kopími. V předloze San Timiter. 53.
- svatý Jan Evangelista — Svatý Jan Evangelista, apoštol, syn Zebedeův. V předloze Sant Johansen Ewangelisten. 53.
- svatý Jiří — Svatý Jiří, mučeník z počátku 4. století, podle tradice důstojník římského vojska sťatý za Diokleciánova pronásledování; zemský patron Gruzie. V předloze Sant Jörg. 38.
- Svatý Jiří. 38.
- svatý Mikuláš — Svatý Mikuláš (zemřel asi 343), biskup v Myře v Lykii, jeden z nejctěnějších svatých východní i západní církve. V předloze Sant Niclas. 53.
Š
- Šádibek — chán Zlaté hordy v letech 1399–1407, na trůn posazený Edigüem. V předloze Schedigbechan. 41.
- Šáhišter. V předloze Schachisster. 30.
- Šáhruch (1377–1447), nejmladší syn Tamerlánův, od roku 1405 timuridský vládce se sídlem v Herátu. V předloze Scaroch, Scharoch. 33–35, 99.
- Šems — Muslimský duchovní, který přestoupil ke křesťanství. V předloze Schemß. 54.
- Šišman — Šišmanovci byli poslední bulharská panovnická dynastie; tímto rodovým jménem je zde označen Alexandr, syn tarnovského cara Ivana Šišmana. V předloze Schusmanos. 16.
T
- Taharten (Mutahharten, zemřel 1403), emír erzinganský od roku 1379. V předloze Tarachan. 23.
- Tamerlán (1336–1405), vlastním jménem Timur, zakladatel timuridské říše se sídlem v Samarkandu, vládce od roku 1370. V předloze Themurlin, Temurlin, Timur. 22–34, 36, 37, 41, 59, 61, 99.
- Tamerlán (podruhé) (1336–1405), vlastním jménem Timur, zakladatel timuridské říše se sídlem v Samarkandu, vládce od roku 1370. V předloze Temurlin. 22–34, 36, 37, 59, 61, 99.
- Timur (chán) — syn Timura Kutlugha a bratr Púládův, chán Zlaté hordy v letech 1410–1412; roku 1407 vládl na Krymu. V předloze Themir. 28, 41.
- Trdat III. (asi 250–330), arménský král, podle tradice stižen nemocí a Řehořem uzdraven; roku 301 přijal křesťanství za víru své země. 100–103.
U
- Ulrich Küchler — bavorský zeman. V předloze Ulrich Küchler. 5.
W
- Werner Pienzenauer — bavorský zeman z rodu pánů z Pienzenau. V předloze Werner Pintzenauer. 5.